Zdravotnická skupina Future Life očekává letos tržby 1,79 miliardy korun bez vlivu případných akvizic. To je o devět procent více než v loňském roce, kdy utržila 1,64 miliardy korun. Future Life získala od roku 2014 již čtrnáct zdravotnických zařízení a šest laboratoří, v oblasti umělého oplodnění pokrývá všechny české kraje a letos plánuje expanzi zejména na Slovensko.
V oblasti umělého oplodnění je Future Life v Česku lídrem. „V počtech provedených cyklů umělého oplodnění patří skupina mezi pět největších na světě,“ řekl Matěj Stejskal z vedení Future Life při otevření přístavby kliniky Gennet na pražské Letné. Investici potřebovala klinika genetiky a umělého oplodnění právě kvůli svému růstu. Primářka umělého oplodnění z Gennetu Milada Brandejská připomněla, že se diskutuje o rozšíření nároků na úhradu umělého oplodnění ze zdravotního pojištění. Ministerstvo zdravotnictví potvrdilo, že rozšíření úhrad zůstává ve fázi návrhu.
„Zatím nemáme bližší informace. Doufejme, že politici necouvnou,“ dodala Brandejská. Místo čtyř pokusů by jich pojišťovny nově hradily šest, a to i ženám 42letým, zatímco dosud bylo stropem 40 let. Platby pojišťoven představují asi čtvrtinu příjmů klinik umělého oplodnění.
V roce 2013 bylo v Česku provedeno 32 tisíc cyklů umělého oplodnění na 41 klinikách. Z toho 65,5 procenta Češkám. I když českých klientek přibývá, rychleji roste počet cizinek. Významná je klientela z Německa, Irska, Anglie a Itálie. Výhodou Česka je vstřícná legislativa a nízká cena při vysoké úrovni služeb. Změna celkového životního stylu společnosti v moderní době s sebou přinesla i zvyšování rodičovského věku a s ním spojený problém snižující se plodnosti, v jehož důsledku soustavně roste i poptávka po metodách asistované reprodukce.
Asistovaná reprodukce přináší mnohá pozitiva, avšak zároveň s ní jsou imanentně spojeny mnohé etické a často právní sporné otázky. Jeden z takovýchto sporných případů řešil Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 8. 11. 2018, sp. zn. I. Podmínky pro poskytnutí metod asistované reprodukce jsou upraveny v zákoně č. 373/2011 Sb., zákoně o specifických zdravotních službách (ZSZS).
Podle § 6 odst. Umělé oplodnění může tedy být provedené pouze na základě písemné žádosti neplodného páru, která není starší než 6 měsíců. Tato žádost má zásadní význam zejména v případě nesezdaných párů, neboť v takovém případě se souhlasem muže s oplodněním zakládá domněnka otcovství dle § 778 občanského zákoníku. Před zahájením poskytování metod asistované reprodukce je poskytovatel v souladu s § 8 odst. 1 informovat neplodný pár o povaze navrhovaných metod a jejich rizicích a o způsobu naložení s nadbytečnými embryi.
Nejvyšší soud v roce 2018 řešil otázku souhlasu muže s oplodněním i po smrti jeho manžela a Ústavní soud v témže roce uznal některá ústavněprávní rizika, avšak závěry související s platností souhlasu a s vymezením práva na soukromý a rodinný život zůstaly komplexně vyjádřeny. Podle Ústavního soudu je právní úprava v Evropě různá a závisí na morálních, kulturních a etických hodnotách společnosti. Proto je na zákonodárci, aby stanovil podmínky pro vznik života jiným než tradičním způsobem, a to s ohledem na vybrané národní právní tradice.
V případě posmrtného nakládání se zárodečnými buňkami či embryi je v Česku otázka dosud nejednoznačná. Právní situace se navíc posunuje v kontextu současných debat o tom, zda by měly být úhrady plněji pokryty a zda by měla být rozšířena možnost zkoumání a využití náhradních postupů. Ministři zdravotnictví i politická veřejnost debatují o otevření systému pro ženy bez partnerů a o vytvoření jasných pravidel pro financování a etickou dimenzi těchto rozhodnutí. Politická diskuse často zahrnuje i obvinění z možného střetu zájmů, jelikož některé subjekty spojené s politickým vedením pocházejí z oblastí reprodukční medicíny.

Podle současných odhadů se financování úhrad v praxi pohybuje na hranici zastropování, a proto je vyžadováno, aby páry hradily nadstandardní metody a některé moderní laboratorní postupy. Experti vyzdvihují potřebu lepší informovanosti veřejnosti a možnosti preventivního zmrazení vajíček mládí jako součást širší strategie podpory plodnosti. Diskuse o možnosti rozšíření věku pro umělé oplodnění a o tom, zda by měla být tato léčba dostupná i bez partnera, pokračuje na parlamentní úrovni a v rámci veřejné debaty.
IVF: The Moral and Ethical Issues w/ Dr. Lauren Rubal | Lila Rose
V rozhodovací praxi se ukazuje, že právní rámec se vyvíjí spolu s měnící se společenskou realitou. Informovaný souhlas, rizika a otázky ohledně soudního rozhodování zůstávají klíčovými body, ale realita klinické praxe ukazuje, že poskytovatelé musí vyvažovat legislativní požadavky, etické otázky a ekonomické tlaky. Zároveň roste význam mezinárodní spolupráce a srovnání různých regulačních systémů v Evropě, která poslouží jako podklad pro případné legislativní novely v České republice.
| Rok | Počet cyklů | Podíl českých klientek | Známky zahraniční klientely |
|---|---|---|---|
| 2013 | 32 000 | 65,5 % | Významná zahraniční klientela (Německo, Irska, Anglie, Itálie) |
| Současnost | - | - | Rostoucí podíl zahraničních pacientek |
- Future Life a její expanze v kontextu českého trhu reprodukční medicíny.
- Právní rámec posuzování souhlasu a posmrtného nakládání s embryi a spermiemi.
- Etické a ekonomické dopady navýšení úhrad a otevření systému pro single ženy.
- Mezinárodní srovnání a vliv na české právo a zdravotní politiku.
Podle dostupných informací Ministerstvo zdravotnictví zvažuje změnu pravidel podpory umělého oplodnění a posoudit možnost rozšíření úhrad a věkového limitu. Ministr zdravotnictví uvedl, že nejde primárně o medicínskou otázku, ale o etickou a lidskoprávní problematiku, a že návrh je v připomínkovém řízení. Důležité je, že existují organizace volající po změně a že veřejná debata probíhá napříč politickým spektrem. Otázky střetu zájmů a spravedlivého financování zůstávají při těchto debatách klíčové a ovlivňují politické rozhodování.
tags: #smrtici #byznys #s #umelym #oplodnenim