Než zodpovíme otázku “Jak dlouho je kočka březí?”, podívejme se nejdříve, odkdy je kočka vlastně schopná zabřeznout. Obecně kočky dosahují pohlavní dospělosti ve věku kolem šesti měsíců, orientální plemena i dříve. Jeden vrh koťat může mít více než jen jednoho otce a jedna venkovní kočka stihne několik vrhů ročně. Jediným způsobem, jak snížit počet neudaných a na ulici vyhozených koťat, která pak končí zubožená v útulcích a musí být utracen, je zabránit jejich vzniku, tedy nechat kočku vykastrovat.
Kočka v období březosti: fáze a příznaky
Možná vás překvapí, že i kočka může trpět v období březosti ranní nevolností. V prvních dvou týdnech může kočka méně jíst, protože jí není dobře od žaludku, ale tyto příznaky odezní a během třetího týdne kočka zpravidla začne opět aktivně přijímat potravu a začne nabývat na váze. V období před porodem bývá patrné zvětšené břicho, bradavky jsou výrazné a mléčná lišta nateklá. Kočka vyhledává teplá a bezpečná místa a začíná si vytvářet hnízdo pro koťátka. Můžete jí pomoci nabízením vhodných krabic a pelíšků v místech, která preferuje.
Březost u kočky končí porodem. Teplota těla klesá 12-24 hodin před porodem na zhruba 37,8°C. Porod začíná znatelnými kontrakcemi a odtokem plodové vody. První kotě se obvykle narodí asi hodinu poté, co zaznamenáme první příznaky porodu. Pokud je to její první vrh, může kočka neklidně přecházet a chovat se nervózněji. Případně sledujte výtok plodové vody a postupujte opatrně. Statistiky ukazují vyšší riziko komplikací u některých plemen, například siamských a perských koček. V případě odtoku plodové vody, dlouho trvajícího tlačení bez porodu kotěte či hutného výtoku vyhledávejte odborníka.
Očekávání dítěte je neopakovatelná zkušenost. Tento text obsahuje hlavní fakta o těhotenství koček a lidí, ale nenahrazuje rady porodní asistentky či lékaře. Doufáme však, že poskytne důležité informace a pomůže užít si zdravé těhotenství. Průvodce se hodí i v případě, že těhotenství teprve plánujete.
Těhotenství člověka: zjednodušený průřez týdny a trimestry
Fyziologické těhotenství člověka lze popsat jako dobu od implantace oplodněného vajíčka do sliznice děložní až po porod. Průměrná doba trvání těhotenství je 280 dní = 40 ukončených týdnů, tedy 10 lunárních měsíců. Klinicky se těhotenství dělí na tři trimestry: 1. trimestr do 12+6, 2. trimestr do 27+6 a 3. trimestr do termínu porodu. Délka těhotenství bývá určována na základě data prvního dne poslední menstruace; to zahrnuje 40 týdnů či 9 kalendářních měsíců. Ultrazvukové vyšetření a screening v 1. a 2. trimestru mohou upřesnit stáří plodu a rizika genetických vad.
Po početí cestuje oplodněné vajíčko vejcovodem a usadí se ve děloze. Placenta zásobuje plod živinami, hormony připravují tělo na těhotenství a některé symptomy mohou být patrné ještě před potvrzením těhotenství. První srdeční ozvy miminka bývají slyšet kolem konce 5. týdne; mozkové buňky a nervový systém se vyvíjí v prvních dvou měsících. Na konci 2. měsíce je plod zhruba tři centimetry, začínají se vyvíjet oči a uši. 8.-11. týden se vyvíjejí končetiny a mozek; objem krve matky se zvyšuje a metabolismus se mění. Doporučuje se vypít alespoň dva litry tekutin denně.
12.-15. týden: mozek dítěte kontroluje pohyby a reflexy; dítě polyká a cucá si paleček. Žena může nadále pociťovat ranní nevolnosti. 16.-19. týden: plod reaguje na vnější podněty a pohyby mohou být již viditelné. 20.-23. týden: dítě je aktivní natolik, že pohyby lze vidět i na bříšku. 24.-27. týden: změny obličeje a vývoj očí; 26. týden: přírůstek hmotnosti až 0,5-1 kg za týden. 28.-31. týden: rozvíjí se paměť dítěte, plod rozpoznává váš hlas a chutě plodové vody. 32.-40. týden: poslední dwa měsíce vyzbrojují plod k porodu; plod klesá níže do pánve, tvář se připravuje na kontakt s porodními cestami. Dítě bývá pokryto vernix caseosa, obvod hlavy dosahuje zhruba 34 cm a hmotnost 3000-3400 g. Termín porodu bývá kolem 38.-40. týdne, přenesený plod se považuje za postnatální období.
Životní styl a výživa během těhotenství
Vyvážená strava během těhotenství je klíčová jak pro matku, tak pro zdravý vývoj dítěte. Železo, jód, vitamíny a omega-3 mastné kyseliny jsou důležité pro vývoj mozku a kostí. V těhotenství se doporučuje konzumovat mořské ryby dvakrát týdně (např. losos, makrela) pro omega-3; vyhnout se alkoholu a nadměrnému kofeinu. Všechny syrové nebo částečně vařené živočišné produkty, nepasterizované mléko a sýry či jídla obsahující syrová vejce by měly být vyloučeny. Je vhodné pít vodu a neslazované nápoje, omezit sladkosti a sůl. Doplňky stravy by měly obsahovat kyselinu listovou (min. 400 mcg denně) a dostatečný příjem jódu (100-150 mcg). Vegani a vitamíny B12 vyžadují zvláštní pozornost pro vývoj mozku plodu. Mateřské mléko je nejpřirozenější výživa a obsahuje vitamín K pro novorozeňata; pokud kojíte, pokračujte v kvalitní výživě a hydrataci. Příkrmy se zavádějí kolem 17-26 týdnů věku dítěte a měly by být zahájeny zeleninou a masem, později mléčnou a obilninovou stravou. Tekutiny jsou zásadní po zavedení třetího příkrmu.
Fyzická aktivita a péče o tělo během těhotenství
Pravidelný pohyb během těhotenství je pro matku i plod prospěšný; vhodné aktivity zahrnují plavání, chůzi, jógu a lehké těhotenské cvičení. Důležité je respektovat vlastní limity a zajistit dostatek kyslíku pro konverzaci či zpívání. V posledních měsících je třeba dávat pozor na zranění a volit vhodnou obuv; těhotenství mění pohyblivost a zvyšuje riziko zranění. Sluneční expozice je důležitá pro tvorbu vitamínu D a zdravý růst kostí plodu, ale s mírou a ochranou kůže.
Prevence rizik a potřeba lékařského dohledu
Vyhněte se alkoholu a kouření; fetální alkoholický syndrom (FAS) lze prevencí zcela vyloučit abstinencí. Kouření zvyšuje riziko potratu, předčasného porodu a nízké porodní hmotnosti; pasivní kouření je stejně rizikové. Před plánovaným těhotenstvím je vhodné zkontrolovat očkování (tetanus, záškrt, dětská obrna, chřipka). Léky užívané v těhotenství by měly být bezpečné pro matku i plod; některé léky je nutné vysadit: vždy konzultujte s lékařem. V případě komplikací, jako jsou kontrakce, odtok plodové vody či krvácení, vyhledejte gynekologa a porodnici, ideálně v terénu jen pokud není možné odvézt okamžitě do nemocnice.
Příběhy z praxe a praktické tipy
Jeden z důležitých postupů je klid a hygiena při porodu. Pokud je porod bez komplikací, probíhá většinou s minimální asistencí. U komplikací je nutný profesionální dohled a transport. Po porodu je důležité zajistit tepelný komfort novorozence a matky, pupeční šňůra bývá ponechána do dotepání; placenta se nemusí nutně ihned odstraňovat a její vyšetření slouží k potvrzení celistvosti. Příběhy z praxe ukazují, že i v nečekaných situacích může porod proběhnout úspěšně pod rychlou a klidnou pomocí volajících svědků a záchranné služby.
