Skvělá laktace krav: jak zlepšit laktaci — výživa, management, zdraví a opatření

Management krmení krav s vysokou produkcí je rozhodující pro úspěšné zahájení i průběh laktace, pro udržení zdraví bachoru a obsahu vápníku v krvi a pro zajištění reprodukční efektivnosti během poporodního období. Cílem je zajistit co nejvyšší počet dobrovolných vstupů do robota, na nichž se podílí jak vlastní uspořádání stáje, tak smysluplná krmná dávka.

Role managementu a technologie dojení

Společnost MIKROP ČEBÍN a. s. ve spolupráci s firmou Farmtec a. s. uspořádala seminář zaměřený na management robotického dojení, kterého se zúčastnilo mnoho desítek tuzemských chovatelů dojeného skotu. Podle Hendrika samotná jednotka robotického dojení představuje pouze 50 % úspěchů, dalších 50 % úspěchu je předurčeno managementem. Velice důležitým faktorem u robotického dojení je čistota krav, přednášející vidí jako nejvhodnější systém ustájení stlaná boxová lože.

Velice důležitá je hustota osazení dojicích robotů a počet jednotek na jednu sekci. Cílem ve stájích s robotickým systémem dojení je dosažení maximální denní produkce mléka od co nejmenšího počtu krav. Neúměrně vysoká hustota krav v sekci, tedy přestájení, vede obvykle k opačnému výsledku, kdy chovateli pouze stoupají náklady, ale produkce mléka stagnuje.

Jan Hendrik zdůrazňuje, že dojicí robot není krmným systémem, předkládané granulované krmivo musí být proto chutné - pro krávu atraktivní, sestavené z těch nejkvalitnějších surovin, s vyváženým obsahem energie, avšak dávkované v přesně definovaném množství. Granule doplňují potřebu energie a zvyšují atraktivitu dojení.

robotické dojení a stlané boxy

Parciální krmná dávka (PMR) - klíčové principy

Velice důležitá je vyvážená PMR (parciální krmná dávka), zejména překrmování energií, což snižuje ochotu krav navštěvovat dojicího robota, proto PMR musí být přesně definována v závislosti na skutečném příjmu sušiny krmiva a průměrné užitkovosti. PMR je svým způsobem dělená krmná dávka, v PMR by mělo být co nejvíce potřebné energie, zároveň příjem energie z PMR musí odpovídat reálné užitkovosti.

Absolutně nejdůležitějším parametrem PMR je její chutnost. Na chutnost má největší vliv zejména jakost/kvalita objemných krmiv. Do krmné dávky se nesmí dostat ani sebemenší množství zkaženého a zahřátého krmiva. I malé množství takto znehodnoceného krmiva dokáže inokulovat celou PMR, ta se následně začne zahřívat, čímž se u krav významně snižuje příjem sušiny krmiva.

Další nezbytný faktor je dostupnost PMR po celý den, podmínkou dobrého příjmu je nepřetržitá dostupnost krmiv na krmném žlabu, toho lze dosáhnout pouze pravidelným přihrnováním. Standardem je podle přednášejícího 23 přihrnutí denně, toho lze však dosáhnout pouze za využití přihrnovacího robota. Zdůrazněme, že bez pravidelného přihrnování nemůže PMR dobře fungovat.

Parametr PMR Doporučení
Sušina PMR 36-38 %, v letních měsících 33-34 %
Aditiva při přídavku vody organické kyseliny nebo jiné aditiva včetně KD pro suchostojné krávy
Spotřeba granulí 110 g/kg mléka; minimální denní dávka 1 kg; max. 6 kg/ks/den
Složení granulí (živiny) ~20 % dusíkatých látek, ~30 % škrobu; pšenice max. 10 %

Sušina a řízení separace

Je nezbytné optimalizovat sušinu PMR, to zajistí lepší příjem a minimalizuje separaci. Přídavek vody však vede ke snížení aerobní stability krmiva a zvyšuje se nebezpečí zahřívání krmné dávky, z tohoto důvodu je nezbytné s vodou přidávat i odpovídající dávku organických kyselin, nebo jiných aditiv, a to včetně KD pro krávy v období stání na sucho.

Krmné strategie s ohledem na laktaci a první týdny po otelení

Správná formulace dávky je založena na zohlednění nutričních požadavků většiny krav a zajištění vyváženého krmiva. Krmné strategie pro čerstvě otelené krávy by se proto měly zaměřit na podporu chuti k jídlu a příjmu sušiny po otelení. Snížení stresorů životního prostředí, zvýšení komfortu krav, prevence nadměrného BCS, potlačení nadměrné spotřeby energie ve srovnání s potřebou během období stání na sucho, zajištění dostatečného množství vlákniny, zabránění nadměrnému příjmu škrobu po otelení, zvýšení rozdílu mezi kationty a anionty v dávce podporuje dobrou chuť k jídlu a příjem sušiny po otelení.

Negativní energetická bilance během časné laktace nastává v důsledku nedostatečné konzumace energeticky výnosných živin z příjmu sušiny po otelení, aby byly splněny energetické požadavky na produkci mléka. Když se kráva nedokáže této metabolické výzvě přizpůsobit, dochází k několika metabolickým poruchám, které značně ovlivňují imunitní systém, reprodukci, kvalitu mléka a welfare.

Krmení glukogenní dávkou, dokud krávy neobnoví cyklicitu vaječníků, následované krmivem s vyšším obsahem tuku během období inseminace, zlepšuje reprodukční úspěch. Pro otelené krávy je vhodný mírný obsah škrobu (přibližně 23-25 % sušiny) s mírnou fermentovatelností spolu s adekvátní účinnou krmnou vlákninou. Subakutní bachorová acidóza je problémem u čerstvě otelených krav způsobeným náhlým zvýšením energie v krmivu. Subakutní bachorová acidóza snižuje příjem sušiny a stravitelnost živin.

Postupy v péči o dojnice v období sucha (stání na sucho)

Období stání na sucho je kritickým obdobím pro zachování zdraví, užitkovosti a reprodukce v následující laktaci. Na druhé straně je nutno upozornit, že tuto užitkovost můžeme velice lehce ztratit. Pokud je náš program v období stání na sucho nevhodný, zjišťujeme vyšší incidenci metabolických onemocnění, nižší příjem sušiny krmné dávky, špatnou kondici a celkové narušení zdravotního a imunitního stavu dojnice, od které nelze očekávat optimální produkci odpovídající genetickým predispozicím.

Krmení v období od 40 do 45 dnů před porodem až do porodu (tzv. zkrácené období stání nasucho) je vhodné pro dojnice na druhé a vyšší laktaci s vysokou užitkovostí a perzistencí laktace. Ekonomickým přínosem je o 20 dnů delší laktace a při průměrné užitkovosti 20 kg mléka za den je to celkem navíc 400 kg mléka na dojnici a laktaci, které můžeme zpeněžit. Další výhodou je udržení optimální kondice, protože výdej živin do mléka zabraňuje tloustnutí krav.

Pro bezproblémové zasušení se doporučuje užitkovost pod 22 kg mléka na den. Zkrácené období stání nasucho se nedoporučuje pro dojnice ukončující první laktaci z důvodu dokončování růstu.

Granule - dávkování a role u různých kategorií krav

Odpovídající spotřeba granulí v rámci stáda je 110 g na jeden kilogram mléka. V případě nižší dávky než oněch 110 g se nedosahuje maximálního potenciálu stáda, v případě vyšší spotřeby se tento drahý komponent prokrmuje. Nastavení krmného automatu by mělo zohledňovat aktuální nádoj a v případě zvýšení užitkovosti i zvýšit dávku granulí.

Jeden kilogram granulí představuje dostatek energie na produkci dvou kilogramů mléka. Maximální dávka granulí je však 6 kg na kus a den. Minimální denní dávka granulí je 1 kg, víc není třeba. Ihned po otelení by dávka granulí měla být nastavena na úrovni 2 kg/den. S každým dalším týdnem se zvyšuje dávka granulí o 1 kg, až do čtvrtého týdne po otelení, kdy dosáhne stropu 6 kg granulí denně.

Po dosažení stropu se nastavuje fixní dávka granulí u krav na 110-120 dní po otelení, u prvotelek na 160-180 dní po otelení, kdy se zkrmují granule v maximální dávce bez zohlednění aktuální užitkovosti. Prvotelky mají nižší příjem krmiva v porovnání se staršími kravami o 10 až 20 %. Mají zároveň vyšší potřebu energie na dokončení růstu. Dobré perzistence laktace u prvotelek se dá dosáhnout nastavením fixní dávky granulí na maximální hladině (6 kg/ks/den), a to až do 180 dní laktace. Cílem je dosáhnout v průměru 3,2 dojení denně u prvotelek.

Složení kvalitních granulí a prevence bachorových poruch

Granule musí být na prvním místě chutné a kvalitní, volbou komponent se musí dále předcházet rozvoji bachorových acidóz. Základem by tedy měl být kukuřičný šrot, jako zdroj pomalu degradovatelného škrobu, dále sušené cukrovarské řízky, sójový a řepkový extrahovaný šrot a pšenice by měla zaujímat maximálně 10 % ve složení. Živinové parametry by se měly pohybovat v hodnotách okolo 20 % dusíkatých látek a cca 30 % škrobu. Chráněný tuk by měl být součástí PMR.

Zdraví kopyt, bolest a chování

Dále strach, kulhání a bolest jsou faktory, které výrazně snižují ochotu krav dobrovolně navštěvovat dojicí roboty. Kulhání a s ním spojená bolestivost jsou jedny z nejčastějších příčin snížené ochoty krav k dobrovolnému dojení (i sebemenší defekty na paznehtech snižují ochotu krav nastoupit na dojení). Končetiny a management spojený s péčí o ně musí být proto stoprocentní.

Strach může být ovlivněn prostorem v robotech, případně konstrukcí stáje před vstupem do robotického dojení. Jan Hendrik nemá v oblibě čekárny před vstupem do dojicích robotů, a to z důvodu utiskování submisivních krav. Dominantní krávy tyto jedince předbíhají, a ty mohou v těchto čekárnách „uvíznout“ na řadu hodin.

ošetřování kopyt a koupelny pro kopyta

Kontrola zdravotního stavu a prevence mastitid

Jan Hendrik se při kontrole zdravotního stavu rozdoje spoléhá v maximální míře na data, která mu poskytuje robotická jednotka, kdy sleduje zejména denní nárůst užitkovosti až do 50. dne po otelení, poměr tuku a bílkovin, poklesy přežvykování, žraní nebo četnost návštěv robotů. V případě problémů dojnici zkontroluje.

Na každé farmě se vyskytují krávy s dlouhodobě zvýšeným počtem somatických buněk (PSB). Tyto krávy je důležité aktivně sledovat - zkušenosti ukazují, že odstranění či řešení krav s PSB přes 1 000 000 buněk/ml může významně zlepšit celkovou kvalitu mléka. Během suchého období lze krávu léčit a připravit na další laktaci s nižším PSB. U některých chronických krav bývá infikována pouze jedna čtvrtina vemene.

V závislosti na incidenci dermatitid je nezbytné zajistit adekvátní koupele s náležitou frekvencí. Rozhodně se nedoporučuje umísťovat průchozí vany za dojicí robot, jednak proto, že dojnice s dermatitidou už tak málo chodí do dojicího robota, tak i z důvodu vyvolání strachu, a tedy snížení ochoty k dojení u všech dojnic. Jan Henrik má ve svém chovu zavedený systém průchozích koupelí, kdy třikrát týdně vykoupe celé stádo dojnic ve vaně na konci stáje, jednou týdně stejným způsobem provede dezinfekční vanou i jalovice a vysokobřezí jalovice.

Peripartální období, imunita a metabolismus

Přechod dojnic z nelaktujícího do laktujícího stavu je výzvou pro metabolismus. Zvýšená potřeba živin a energie mléčnou žlázou vyžaduje komplexní adaptační procesy, které upřednostňují metabolické požadavky. Je normální, že se dojnice metabolicky přizpůsobují negativní energetické bilanci (NEB) mobilizací tukové tkáně.

Zánět je výsledkem imunitní reakce a je prospěšný při aktivaci vrozených imunitních buněk k obraně proti patogenům, ale pro zvíře to znamená vysoké požadavky na energii. Produkce mleziva a mléka vyžaduje obrovské množství vápníku a způsobuje nízkou hladinu vápníku v krvi při otelení, mléčnou horečku a dislokaci abomasum snížením funkce hladkého svalstva trávicího traktu.

Příjem sušiny hraje důležitou roli v hloubce a trvání negativní energetické bilance. Krmné strategie pro čerstvě otelené krávy by se proto měly zaměřit na podporu chuti k jídlu a příjmu sušiny po otelení.

Odchov telat a vliv na laktaci

Základem každého úspěšného chovu je odchov telat. Vlastní technika odchovu je v mnohých chovech naší republiky problematická a dochází ke zbytečným úhynům (až 20 %, včetně mrtvě narozených telat), a to v důsledku nerespektování základních pravidel. Výživa matky - dostatek živin v krmné dávce, neboť v poslední 1/3 gravidity dochází k největšímu růstu hmotnosti telete, proto kvalitní krmná dávka zabezpečující plemenici vše nezbytné.

Správný poměr minerálních látek a vitamínů v době gravidity ovlivňuje zdraví plodu a schopnost matky porodit bez komplikací. Včasný převod a doba stání na sucho zajišťují návyk krav nebo vysokobřezích jalovic na specifickou krmnou dávku, tvorbu protilátek proti patogenům konkrétního chovného prostředí a jejich maximální následné množství v získaném mlezivu.

Praktická doporučení pro zlepšení laktace - seznam kroků

  • Zajistit kvalitní, chutnou PMR s kontrolovanou sušinou (36-38 %, v létě 33-34 %).
  • Pravidelné přihrnování krmiva (standardně až 23×/den) - ideálně s využitím přihrnovacího robota.
  • Dávkování granulí 110 g/kg mléka, minimálně 1 kg/den, max. 6 kg/ks/den; po otelení nastavit postupně od 2 kg/den.
  • Sledovat data z robotů: denní nárůst užitkovosti, poměr tuku/bílkovin, přežvykování, návštěvy robotů.
  • Řešit kulhání a kopyta okamžitě - končetiny a management péče o ně musí být stoprocentní.
  • Udržovat vysokou hygienu a prevenci dermatitid, plán koupelí podle potřeby stáda.
  • Optimalizovat stájový prostor a hustotu osazení robotů, vyhnout se čekárnám, které utiskují submisivní krávy.
  • V období stání na sucho postupovat precizně: správná kondice při zasušení, případně zkrácená suchostojová fáze u vhodných zvířat.
  • Monitorovat PSB a aktivně řešit krávy s dlouhodobě zvýšenými somatickými buňkami.

Jan Hendrik ve své přednášce předal chovatelům řadu nových informací z oblasti vědy i ze svých praktických osobních zkušeností s chovem dojnic. Tento mix informací přinesl řadu odpovědí a zcela nový pohled na management a výživu krav ve stájích s robotickým způsobem dojení.

tags: #skvela #laktace #krav