Kojení je pro mnoho matek klíčovým obdobím, během kterého se snaží poskytnout svému dítěti to nejlepší. S tím souvisí i otázka, které potraviny a bylinky jsou vhodné a které je naopak lepší v tomto období omezit či zcela vynechat. Jedním z často diskutovaných témat je i skořice, oblíbené koření s mnoha účinky. Tento článek se zaměří na to, zda je skořice vhodná při kojení, jaké jsou její benefity a potenciální rizika.
Co je skořice a odkud pochází?
Skořice je jedno z nejstarších a nejoblíbenějších koření na světě, jehož historie sahá tisíce let zpět. Původem z jihovýchodní Asie, zejména ze Srí Lanky (cejlonská skořice) a Číny či Indonésie (cassia skořice), se postupně rozšířila do celého světa. V minulosti byla tak ceněná, že byla předmětem obchodu i konfliktů a její cena se vyrovnala zlatu. Egypťané ji používali při balzamování a věřili v její léčivé účinky. Do Evropy se dostala s rozvojem mořeplavby, v českých zemích se objevila v 15. století.
Dnes je skořice celosvětově oblíbená a její spotřeba neustále roste, odhaduje se, že v roce 2024 se jí vyprodukuje kolem 250 000 tun. Tato poptávka je poháněna nejen kulinářským využitím, ale i rostoucím zájmem o její potenciální přínosy ve farmacii a kosmetickém průmyslu.

Rozdíly mezi druhy skořice: Cejlonská vs. Cassia
Na trhu se setkáváme především se dvěma hlavními druhy skořice: cejlonskou (pravou) a cassia (čínskou nebo indonéskou). Tyto druhy se liší nejen cenou, ale i chutí, vůní a především obsahem látek, které mohou mít vliv na zdraví.
- Cejlonská skořice (Cinnamomum zeylanicum): Získává se z vnitřní kůry skořicovníku cejlonského. Její chuť je jemnější a příjemnější. Obsahuje pouze minimální množství kumarinu, což je pro člověka bezpečné.
- Cassia skořice (Cinnamomum cassia): Běžnější a levnější druh, dovážený z Číny a Indonésie. Obsahuje výrazně vyšší množství kumarinu.
Kumarin je sloučenina, kterou rostlina využívá k obraně proti škůdcům. Ve vyšších dávkách může být toxický a poškodit játra a ledviny. Zatímco v čínské skořici může být až 10krát více kumarinu než v té cejlonské, množství v pravé skořici je pro lidské zdraví naprosto bezpečné.
Skořice a její účinky na zdraví
Skořice je ceněna pro svůj bohatý obsah antioxidantů, které pomáhají chránit tělo před škodlivými volnými radikály a oxidačním stresem. Dále obsahuje silice, bílkoviny, vlákninu a minerály jako mangan, železo a vápník.
Potenciální přínosy skořice podle vědeckých studií:
- Podpora při diabetu: Skořice může imitovat funkci inzulinu a pomáhat buňkám absorbovat cukr. Studie naznačují, že může přispívat ke snížení hladiny krevního cukru.
- Pomoc při hubnutí: Látka cinnamaldehyd obsažená ve skořici může ovlivňovat metabolismus tuků a cukrů. Vláknina ve skořici navíc přispívá k pocitu sytosti.
- Úleva při artróze: Některé výzkumy naznačují, že extrakt ze skořice může snižovat zánět, krevní tlak a otoky kloubů u lidí trpících artrózou.
- Antimikrobiální vlastnosti: Skořice má schopnost bojovat proti infekcím.
- Podpora trávení: V tradiční medicíně se skořice používá pro zlepšení trávení a zmírnění zažívacích potíží.

Skořice v těhotenství
V těhotenství platí pravidlo "všeho s mírou", a to i v případě skořice. Její konzumace v běžném množství (například ve sladkých pokrmech) není obecně považována za rizikovou. Skořice může příjemně prohřát tělo, ale ve vyšších dávkách by mohla přispět k prokrvení dělohy. Některé tradiční metody doporučují skořici pro podporu vyvolání porodu, ale vědecké důkazy pro toto tvrzení chybí.
V prvním trimestru, kdy je plod nejvíce zranitelný, je doporučeno být opatrnější a s konzumací skořice nepřehánět.
Skořice a kojení: Je bezpečná?
Otázka vhodnosti skořice při kojení je klíčová. Obecně platí, že kojící matky by se měly vyhýbat bylinkám a koření, které by mohly snižovat tvorbu mateřského mléka nebo výrazně ovlivňovat jeho chuť. Mezi takové patří například máta nebo šalvěj.
Výzkumy specificky zaměřené na účinky skořice během kojení stále chybí a její škodlivost nebyla prokázána. Nicméně, stejně jako u jiných potravin, i u skořice může při nadměrné konzumaci dojít k nežádoucím účinkům, jako jsou alergické reakce, nevolnosti nebo bolesti břicha.
Doporučení pro kojící matky:
- Preferujte cejlonskou skořici: Díky nižšímu obsahu kumarinu je bezpečnější volbou.
- Dodržujte doporučené dávkování: Denní dávka pravé skořice by neměla překročit 5 g. U čínské skořice se doporučuje maximálně půl polévkové lžíce (cca 2 g).
- Pozorujte reakci dítěte: Pokud si nejste jistá, sledujte, zda se po konzumaci skořice neobjeví u dítěte nějaké potíže (vyrážka, průjem, kolika).
- Konzultujte s odborníkem: V případě jakýchkoli pochybností je vždy nejlepší poradit se s lékařem nebo certifikovaným poradcem pro výživu.
Běžné používání skořice jako koření v kuchyni, kdy jsou dávky malé, se obecně považuje za bezpečné a může dokonce přispět ke zlepšení zdravotního stavu.
Tuhle zeleninovou večeři můžu jíst i v noci - po ní neztloustnete!
Další nevhodné bylinky a koření pro kojící
Kromě již zmíněné máty a šalvěje, které mohou snižovat laktaci, existuje řada dalších bylin a koření, kterým by se kojící matky měly spíše vyhnout:
- Šalvěj lékařská: Může snižovat tvorbu mléka a obsahuje thujon, který není vhodný pro děti.
- Máta: Ve vyšších dávkách může mít negativní vliv na tvorbu mléka.
- Oregano: Může mít podobné účinky jako estrogen a není vhodné pro kojící matky a děti do 12 let.
- Tymián: Má podobné působení jako oregano a není doporučován pro kojící matky a děti.
- Hřebíček: Má vysoký alergický potenciál a ve vysokých dávkách může být toxický.
- Petrželová nať: Větší množství může stimulovat děložní svalstvo.
- Fenykl, anýz, kopr: Tyto bylinky jsou často doporučovány pro podporu laktace, ale je důležité sledovat individuální reakci dítěte.
Vždy platí, že pokud si nejste jistá vhodností konkrétní bylinky či koření, je nejlepší konzultovat její užití s lékařem nebo odborníkem.