Stále větší množství důkazů rozkrývá spojitost mezi kojením a poporodní depresí. Deprese je běžná v období po porodu, s odhadovanou prevalencí 10-15 % matek ve Spojených státech a ještě vyšší v některých dalších zemích. Volba léku pro kojící matku s depresí závisí na několika faktorech, a SSRI jsou obecně považovány za léky první volby. Sertralin má RID kolem 0,5 %, což je mezi SSRIs velmi nízké a v séru kojenců bývá nepostřehnutelný. Paroxetin má RID 1-1,5 %.
Sertralin a paroxetin jsou preferovány mezi SSRI díky nízkému RID a minimálnímu průniku do krevního mléka kojence. Fluoxetin má nejdelší poločas rozpadu mezi SSRI a RID zhruba 6 %, ale může vést k akumulaci v orgánech dítěte a hladiny drog mohou dosáhnout až 59 % mateřských hladin po ukončení užívání. U kojících matek, které užívaly fluoxetin během těhotenství, se často nedoporučuje změna léku během kojení. Citalopram a escitalopram vykazují RID 4-8 % a 3,5-4 %, s poločasem rozpadu 27-35 hodin; jejich aktivní metabolity mají nižší aktivitu a mohou být spojovány s občasnou ospalostí nebo podrážděností u kojenců.

Mezi staršími antidepresivy jsou popisovány proměnlivé výsledky vylučování do mléka. Amitriptylin má nejvíce informací, v některých případech byl spojen s extrémní ospalostí u kojenců. Nortriptylin má méně nežádoucích reakcí díky absenci aktivních metabolit. Doksepín u kojících dětí vykázal vážné nežádoucí reakce při zvýšené dávce u matky až 25 mg 3×denně. Venlafaxin a jeho aktivní metabolit desvenlafaxin teoreticky mají RID kolem 6,5 %, s proměnlivými hladinami v séru kojenců. Duloxetin vykazuje RID <1 % v různých studiích. Bupropion může mít RID 1,4-10,6 %, a dvě kojené děti byly ovlivněny křečemi při vysokém dávkování; u některých kojenců jsou hladiny nízké či nepostřehnutelné.
Trazodon a nefazodon bývají méně využívané, ale u kojení byly hlášeny nízké nebo nepostřehnutelné hladiny a absence závažných reakcí. U starších MAOI (isokarboxazid, fenelzin, tranylcypromin) jsou informace o kojení omezené či nedostupné; selegilin ve formě transdermální náplasti obecně nedoporučuje kojení, avšak výjimečné případy existují. Reverzibilní inhibitor MAO-A moklobemid má RID 1-4 % na základě dvou studií.

Praktické poznámky pro výběr léčby kojících matek
Většina antidepresiv může být použita u kojících matek, ale volba léku by měla vycházet z poměru rizik a přínosů. Obecně je doporučeno preferovat léky s krátkým poločasem rozpadu, vysokým vazebným poměrem na proteiny, nízkou ústní biologickou dostupností nebo s nižšími RID. Sertralin, paroxetin a možná nortriptylin bývají doporučovány jako primární volby kvůli nízkým RID a nízkým hladinám v séru kojenců. Naopak bupropion by neměl být první volbou kvůli riziku křečí.
Podrobné informace o vylučování léků do mateřského mléka a jejich klinických implikacích vycházejí z RID a poměru mléko-plazma. RID méně než 10 % se považuje za klinicky nevýznamné. Přenos léku do mléka je řízen pasivní difúzí; většina léčiv má mléko-plazma poměr 1 nebo méně a hladiny u kojenců bývají nízké až nepostřehnutelné. Dávkové načasování kojení s cílem vyhnout se maximální plazmatické koncentraci matky může snížit expozici dítěte.
Analgetika bez předpisu mohou být bezpečná během kojení. Paracetamol a ibuprofen se považují za bezpečné a s omezenou exkrecí do mléka. U naproxenu se doporučuje být obezřetný kvůli delšímu odbourávání a možnému riziku krvácení u dítěte. Kyselina acetylsalicylová může vyvolat vyšší koncentrace salicylátu v mléce a vyžaduje opatrnost. Antihistaminika mohou mít sedativní účinky a být nevhodná pro kojence. U dekongestantů je fenylefrin obecně nedoporučován, pseudoefedrin je spojován s nižší produkcí mléka; při kojení by měl být používán s opatrností a kratším perorálním působením.

Konkrétní doporučení pro sertralín a kojení
Sertralin a paroxetin bývají preferovány mezi SSRI pro kojící matky kvůli nejnižším RID a minimálním hladinám v séru kojenců. U matek s depresi během těhotenství bývá doporučováno pokračovat v tom samém léku s ohledem na pokračování stability a šance na úspěšnou léčbu. Pokud dojde k výměně antidepresiva po porodu, dítě může být vystaveno dvěma lékům po krátkou dobu až do eliminace metabolitů. U některých léků mohou být přínosy léčby pro matku vyšší než potenciální rizika pro dítě, zejména pokud jsou léčebné symptomy dostatečně ošetřeny a dítě je monitorováno.
Existují vedlejší faktory, které ovlivňují rozhodování: farmakokinetika konkrétního léku, věk a zdravotní stav dítěte, rizika reverzibilních či nekrátkodobých účinků, a interakce s laktací. LactMed a další databáze slouží jako důležité zdroje informací pro zdravotníky a kojící matky, poskytují aktuální a konzistentní data o bezpečnosti léků během kojení. Důležité je vždy vyvážit benefity léčby pro matku a rizika pro dítě a zajistit průběžné sledování.

Když je kojení součástí veřejného zdraví
Výhody kojení pro matku i dítě jsou široce známé a podporovány významnými organizacemi. Healthy People 2030 a Americká pediatrická akademie zdůrazňují výhody výhradního kojení po dobu prvních šesti měsíců a pokračování kojení s pokračující výživou do druhého roku. Obecně platí, že kojení snižuje riziko infekcí a některých chronických onemocnění a má dlouhodobé zdravotní přínosy pro dítě a matku. Farmaceuti hrají klíčovou roli při poskytování informací o bezpečném užívání léků během kojení a podpoře udržení kojení.
< tagimg>Graf: Benefity kojení pro dítě a matku (infografika)