Narazila jsem na tento článek a upřímně jsem se zasmála.. Můj porod před dvěma lety byl super. S těhotenskou cukrovkou jsem rodila o 10 dní dřív než byl termín. Rodila jsem v Motole, nebojím se to napsat, protože za mě obrovská spokojenost. Porod jsem měla vyvolávaný a trval 36 hodin. Klystýr, oxytocin, epidural, nástřih a tadáá konečně byl malý venku. Byl obrovský (4500kg a 54 cm) díky cukrovce a genetickým dispozicím, ale porod probíhal v klidu. Skvělá PA i doktorka, když to šlo hýřilo se na sále vtipem a sem tam jsme se i v těch bolestech zasmáli.
Malého mi položili na hrudník jen na pár vteřin, špatně se mu dýchalo a tak ho odnesli pryč. Řekli mi to a já je ještě popoháněla aby makali, aby se mu nic nestalo. Paní doktorka mě zašila tak, že si nepřijdu že bych kdy rodila a celkově byla úžasná. Ano, byla od rány, ale já mám takové zacházení ráda. Při šití jsem jí tak rozesmála, že musela na chvilku přestat, aby mě nezašila křivě. Navíc jsem byla usměvavá do poslední chvíle, těšila jsem se na porod a to jsem na žádný předporodní kurz nechodila. Naše kočka zvládne porodit dvanáct koťat a taky jí nikdo před porodem neukazuje jak má u toho dýchat. A tak jsem k tomu taky přistupovala.
Co jsem si uvědomila během porodu a po něm
Věděla jsem, že když se dostal prcek dovnitř, bude se muset nějak dostat ven a bylo mi jedno jak. Neměla jsem žádný porodní plán, žádné spešl požadavky, prostě nic. Jen jsem byla příjemná, milá a s dobrou náladou a když jsem něco nevěděla, tak jsem se prostě slušně zeptala bez kníkání a hle, ono to fungovalo. Dnešní maminky, zvláště ty s traumatem, by si měly najít něco, čím by se zabavily a pak nebudou řešit takovéhle věci. A asi by měly přehodnotit přístup k sobě a k okolí. S ukňouranou a nepříjemnou rodičkou nebude chtít nikdo něco řešit v úsměvem. Naopak. Já razím heslo, že jak já na ně a tak oni na mě. A když je zrovna nějaká sestra nebo doktorka nepříjemná, mávnu nad tím rukou a jsem na ní ještě veselejší a milejší a podaří se mi jí dostat do dobré nálady. Chcete aby byli lékaři a personál v porodnici k Vám emaptičtí? Buďte emaptičtí Vy k nim. To je základ k pohodovému prožití porodu.
Ja si porod nijak nemalovala. zjistila jsem fakta, nejsem altetnativni typ takze jsem to neprehanela. Rodila jsem ve velke prazske porodnici a verila, po predporodnim kurzu, ze vedi, co delaji. Realita byl sileny porod, po kterem jsem rok nemohla projit kolem potodnice. Vylecil me naprosto bezproblemovy, temer bezbolestnx pohodovy porod druheho ditete. Rodila jsem ve 32tt cisarskym rezem, kdy memu dnes uz dvouletemu chlapeckovi slo o zivot. Prestoze to byla velmi stresujici a psychicky narocne dite jsem videla od porodu poprve po trech dnech a porod jsem si predstavovala jinak, zadne trauma si z toho neodnasim. Naopak nechapu maminky, ktere si stezuji na to ze jejich porod neprobehl jak ma, nebo ze museli nakonec rodit cisarem a maji z toho trauma.
Mile maminky uvedomte si, ze porod neni lehka vec. Byly doby, kdy zeny rodily na mezich a polich a nikdo se jich neptal, jestli maji dost pohodli a jestli nechteji epidural jestli chteji nastrihnout (dite je proste potrhalo) A ta hlavni vec, kterou by si meli maminky preklopit v hlave: U porodu nejde o vas, ale predevsim o vase dite!!
Indukce a rozhodnutí o vyvolání porodu
Uprimne me se nikdo na nic neptal, doktor rekl, ze je nutny cisar a co se kolem me delo vubec nevim, protoze jedina moje myslenka znela "boze jen at ho nenechaji umrit".. Přesně moje řeč :) ještě bych dodala, že dříve se i docela hodně často u porodů umíralo. Jak děti tak i maminky nebo na poporodní komplikace. Dneska je to ve srovnání luxusní péče. Mě taky porod neproběhl podle plánu, ale TAKOVOU VELKOU VĚC PROSTĚ NAPLÁNOVAT NEJDE!!!! I přes to, že jsem nemohla rodit do své vysněné vany a spol, na porod vzpomínám ráda a mám jej zafixovaný jako hezký :)
Na další indukci jsem měla jít v úterý. Bylo pondělí večer a na mě začal padat smutek a zklamání z toho, že to nevyšlo. Šla jsem si brzo lehnout a doufala, že mě v noci třeba probudí kontrakce. Pořád jsem si nepřipouštěla, že to vyvolání se fakt stane. Vůbec jsem si to takhle nepředstavovala. Dostal jsem se k tomu, že jsem vyplnila část o tom, jak se cítím před porodem a jaká jsou moje porodní přání. To mi pomohlo zklidnit se a uvědomit si, že rozhodnutí je moje.
Rozhodla jsem se pro zavedení katetru jako nejšetrnější možnost, která neobsahuje zbytečnou chemii. Po zavedení balónkového katetru se děťátko rozhodlo přijít na svět, a vše následně probíhalo spontánně. Katetr byl nakonec nepotřebný a porod šel dále přirozeně. Hamiltonův hmat byl jen pojistkou a po zhodnocení situace bylo možné odejít domů a počkat na samotný nástup porodu.
Naše zkušenosti ukazují, že porod je často o komunikaci, důvěře v tělo a empatii personálu. I když systém někdy tlačí na postupy a sráží lidskost, správné rozhodnutí a podpora partnera či rodiny mohou změnit průběh porodu na velmi pozitivní zkušenost. Traumy jsou častější u žen, které necítily autonomii a respekt k jejich přáním, proto je důležité řešit porody s respektem k ženě i dítěti.
Různé pohledy a příběhy z praxe
„Přirozený porod zní pohádkově samozřejmě. Od začátku to byla spíše idea, která by mě potěšila. Prožít každičký moment naplno a vědomě. Nakonec jsem byla mile překvapena, jak vše probíhalo. Klidné prostředí, přátelská atmosféra, empatický personál, získané vědomosti - to vše přispěli k tomu, abych se lépe soustředila na daný okamžik, naslouchala svému tělu a nechala se vést zkušeným porodníkem. Nakonec jsem už jen vyčerpaně, ale spokojeně, zírala na ten uzlíček štěstí, který mě hřál na hrudi.“
„Mám za sebou tři porody. První porod vyvolávaný s epidurálem, druhý porod spontánní s epidurál, a poslední byl nejblíže přirozenému bez urychlování. Třetí porod byl určitě nejlepší a jediný bez nástřihu a taky bez poranění. Měla jsem pocit větší volnosti, že si můžu říct, co a jak chci.“
„Přirozený porod je něco kouzelného. A když se na to dobře připravíte a nastavíte, pak projdete neuvěřitelnou transformací, kde jako výsledek Vám položí to miniaturní stvoření do náruče.“
„Bylo to docela dlouhý, ale tak krásný, že na to s úsměvem vzpomínám pořád. Anička mi byla celou dobu oporou a velmi mi pomohla, jak psychicky, tak fyzicky. Bez ní by to skončilo s epidurálem a 3x delší.“
Praktické postřehy pro budoucí rodiče
- Komunikujte se svým týmem - obhajujte své potřeby a ptejte se na důležité možnosti a rizika.
- Porod není jen o vás, ale především o dítěti; snažte se nastavit realitu a očekávání spolu s partnerem.
- Udržujte klid, empatii a pozitivní náladu, která může usnadnit prožitek porodu.
- Pokud zvažujete indukci či císařský řez, zeptejte se na alternativy a diskutujte s lékaři o nejšetrnějších způsobech.

Zaručené tipy k vyvolání porodu: Funguje masáž bradavek nebo pohlavní styk?
Trauma z porodu mám. A nemluvím jen o bolestích, ale o celkovém zacházení a o tom, jak se k vám chová personál. Porodníci řeší komplikace, které sami nevhodným postupem způsobili. Překvapují mě názory některých žen, které takové jednání schvalují. Důležité je najít si seznam zbytečných zákroků a sepsat písemnou žádost, které zákroky nechcete.
Na závěr dnešního sdílení příběhů: důvěra v tělo, klid a porozumění mohou změnit způsob, jakým žena porod prožije. A jakýkoliv příběh je jen jedním z mnoha - inspirací pro další ženy, aby našly cestu, která jim nejvíce vyhovuje a která respektuje jejich potřeby i potřeby dítěte.
tags: #sdileni #zkusenosti #porodu