Schopnost rozmnožování (autoreprodukce) je jednou ze základních a charakteristických vlastností všech forem živé hmoty. K zajištění rozmnožovací funkce se v procesu vývoje živočichů vyvinula řada specializovaných orgánů, které slouží k tvorbě pohlavních buněk a umožňují jejich spojení. Podle přítomnosti pohlavních orgánů se pak většina živočichů rozlišuje na jedince samčího a samičího pohlaví. Odborně se tento stav nazývá pohlavním dimorfismem. Pohlavní orgány se skládají z pohlavních žláz, vývodných cest a zevních částí. Další důležitou funkcí pohlavního ústrojí je tvorba a vyměšování pohlavních hormonů.
Psi (samci) jsou nestále pohlavně aktivní a páří se, je-li příležitost, řadí k proto k tzv. oportunistům. Od puberty produkují v semenotvorných kanálcích varlat spermie. Pes je přitahován pachem hormonálně aktivní feny během její říje, pach feny stimuluje jeho podvěsek mozkový (hypofýzu). Podvěsek mozkový dá pokyn varlatům, aby vytvářely více testosteronu a spermatických buněk. Feny mají většinu reprodukčních cyklů dva (tzv. hárají) a stojí za sezónním zvýšením hormonu estrogenu.
Poznámka: Během říje u fen dochází k nárůstu vulvy a výtoku; ovulace a nidace se odehrávají v děloze, kde se oplodněná vajíčka mohou uhnízdit. Březost fen trvá průměrně kolem 63 dnů. Fena dospívá pohlavně v přibližně deseti měsících a často se páří i v průběhu první říje, což může vést k malým vrhům a nedostatku péče o štěňata.

Průběh říje, ovulace a nidace
Ve fenké říji se mění hladiny hormonů, které vedou k zduření vulvy, výtoku a nakonec k ovulaci. Oplození se odehrává ve vejcovodech a oplodněná vajíčka putují do dělohy, kde se mohou uhnízdit. Březost u fen se v průměru pohybuje kolem 63 dnů. Feny mohou mít dva reprodukční cykly za rok, což je odrazem domestikace.
Ve smečce vlků je říje jednou ročně, na jaře, zatímco psi bývají dvakrát ročně. Kdo s kým se bude pářit, je v smečce vlků určeno sociálním postavením; fena nemusí projevovat ochotu pářit se s neznámými psy. Při námluvách fena provokuje psa hrači a očichává ho, aby se určila hladinu hormonů.

Porod a vývoj štěňat
Krátce po oplození se vyvíjí embryo, které se dále mění v plod. Jakmile se narodí štěně, matka jej masíruje a olizuje, aby podpořila první nádech. Plod je při porodu chráněn a placentu s pupeční šňůrou rodící matce. Většina štěňat se rodí hlavičkou napřed; některé jsou obrácené. Po porodu matka většinou kojí a pečuje o mláďata; trus štěňat bývá sežrán kvůli ochraně jejich přítomnosti a čistotě. Obecně větší plemena rodí více štěňat v jednom vrhu než menší plemena.
Opatrnost: Pokud fena má slabé kontrakce, mohou být štěňata vyžehlená císařským řezem. Během prvních 24 hodin po porodu zůstává matka se štěňaty v těsné blízkosti a pečuje o jejich teplo a krmení. Rizika porodu zahrnují krvácení, infekce, výhřez dělohy a eklampsii.

Rozmnožování, genetika a imprinting
Rozmnožování je přirozeným důsledkem pohlavního aktivity a je zásadní pro většinu psů. Kastrace může řešit řadu problémů spojených s chováním a zdravotními riziky, avšak má také nevýhody jako váhový přírůstek. U některých plemen je porody komplikované vzhledem k velikosti hlavy nebo počtu mláďat (buldokové, jorkšírský teriér, dalmatinové). Genetika a imprinting (imprinting genů v savčích druzích) určují, jak jsou geny rodičů vyjadřovány u potomků a jaký bude jejich růst a chování. Matky a otcové spolu vyvažují nároky intenzivního vývoje plodu.
Intersexualita a superfetace: zajímavé jevy v reprodukci
Intersexualita je vzácný jev, kdy se u jednoho jedince vyskytují samčí i samičí pohlavní znaky. Superfetace je fascinující a vzácný jev, ke kterému dochází, když žena počne druhé mládě během již probíhajícího těhotenství. I když u lidí je superfetace extrémně vzácná, její pochopení je důležité pro lékaře i pro nastávající rodiče. Superfetace se definuje jako výskyt druhého početí během probíhajícího těhotenství, což může vést k dva plodům v různých vývojových stádiích.

Reprodukční metody a moderní technologie
Mezi moderní techniky patří inseminace, kryokonzervace a embryotransfer. Inseminace představuje umělé oplodnění zvířat - výhody zahrnují rychlý genetický pokrok, omezení šíření infekcí a lepší využití genetiky elitních samců. Reinseminace je opakovaná inseminace v téže říji a zvyšuje šanci na zabřeznutí. Kryokonzervace uchovává sperma, embrya a oocyty při -196 °C pro dlouhodobé uchování genetického materiálu. Embryotransfer spočívá v přenosu embrya z dárcovné matky do náhradní matky.

Detekce říje a plánování chovu
Detekce říje je klíčová pro plánování chovu a zahrnuje pomůcky jako krokoměry, aktivometry a detektory naskakování. Důležité je stanovit vhodný okamžik pro připouštění a inseminaci, zohlednit optimální služby a inseminační intervaly. U krav se říje opakuje každých 21 dní a trvá 18-24 hodin; ukončení říje charakterizuje ztuhlost a výtoky.
Praktické shrnutí a doporučení pro chovatele
- Včasná detekce říje a správné načasování připouštění zvyšují úspěšnost zabřeznutí.
- Kastrace může zjednodšit život majiteli i psovi, avšak s sebou nese změny tělesné kondice a chování.
- Rizika porodu a poporodní péče vyžadují dohled veterináře, zejména u velkých plemen a v případě komplikovaných porodů.
- Etické aspekty: řízené a odpovědné plemenitby jsou pod legislativními pravidly a kontrolami.
Příklady reprodukčního cyklu a biologických fenoménů
- Uniparní a multiparní samice: počet mláďat, která obvykle rodí.
- Service perioda a inseminační interval: doba od porodu k zabřeznutí a od porodu k první inseminaci.
- Intersexualita a imprinting: rozdíly v expresi genů od otců a matek v evoluční perspektivě.
- Etiologie superfetace: eklampsie nebo hormonální nerovnováha mohou hrát roli u některých případů.