Rozdíl mezi spermiemi samců a samic u savců: genetické základy, metody třídění a důsledky pro reprodukci

V posledních letech přitahuje pozornost výběr pohlaví u potomstva na základě sexování spermií. Důsledky těchto technik pro živočišnou výrobu jsou podobné od nejmenších až po největší zvířata. Za zdmi vědeckých laboratoří již techniky sexování spermií (třídění spermií dle pohlaví) existují.

Použití sexování spermií u mléčného skotu je velice obtížné. Počet buněk spermií nezbytných pro umělou inseminaci je velký, typicky 10 milionů buněk spermií na jednu inseminační dávku. Sexování dostatečného množství spermií pro umělou inseminaci je časově náročné, přičemž náklady na vybavení a cena práce na třídění spermií jsou relativně vysoké. Pravděpodobně bude napříště docházet ke změnám, jako kupříkladu k poklesu cen a zvyšování rychlosti třídění, nicméně v blízké budoucnosti se prodej sexovaných spermií k použití pro umělou inseminaci ve srovnání s konvenčním dávkovaným semenem příliš nerozšíří. Vývoj a použití technik inseminace se zavedením malé dávky ředěného sexovaného spermatu hluboko do dělohy mohou být jednou z možností překonání tohoto problému. Ale také používání sexovaného spermatu pro inseminaci superovulujících krav bude atraktivnější se zvyšujícím se využíváním této techniky. Pravděpodobně nejvíce se rozšíří využívání sexovaných spermií při produkci embryí in vitro.

Na základě rozdílů v DNA mezi pohlavími je možné provádět sexování spermií. DNA je součástí chromozomů. Chromozomy nacházející se v buňkách jednoho druhu, například skotu, jsou vždy podobného počtu a velikosti, rozdíly zde existují pouze mezi samci a samicemi. U savců samčí buňky obsahují chromozomy typu X a Y, samičí buňky obsahují dva chromozomy X. V buňkách vajíček a spermií je sádka chromozomů rozštěpena. Vajíčko vždy obsahuje jeden X chromozom, spermie obsahuje některý ze dvou typů chromozomů (X nebo Y). Oplození vajíčka X-spermií vede ke vzniku samice, zatímco oplozením Y-spermií vzniká samec. Jinými slovy: Buňka spermie ovlivňuje pohlaví.

Obvykle se vyskytuje 50 % buněk spermií s chromozomem X a 50 % buněk spermií s chromozomem Y. Na základě třídění spermatu a používání oddělených typů můžeme tedy řídit pohlaví potomstva. Jediná úspěšná metoda na třídění spermatu, fluorescenční metoda, je založena na rozdílech v obsažené DNA. X-chromozomy jsou větší než Y-chromozomy. Vzhledem k tomu je i větší množství DNA v X-spermiích než v Y-spermiích. U skotu se tento rozdíl pohybuje kolem 4 %. Před vlastním tříděním se buňky zbarvují fluorescenčním barvivem, které sváže DNA. Buňky se poté třídí použitím takzvaných flow-cytometrů. Přístrojem může být roztříděno několik tisíc buněk za sekundu s čistotou přes 90 %. Efektivita dalších metod, založených například na odstřeďování nebo na rozdílech v plovoucích rychlostech, zůstává poněkud spornou. Použitelnost žádné z těchto metod ještě nebyla dokázána.

Bohužel, fertilita (schopnost oplození) sexovaných spermií byla zjištěna jako nižší ve srovnání s nesexovanými spermiemi a ani vývoj embryí není tak dobrý jako při použití nesexovaných spermií. Toto ukazuje na negativní vliv fluorescenčního barviva nebo UV záření, ačkoliv mláďata počatá sexovanými spermiemi v USA a poslední dobou i ve Velké Británii jsou zdravá. Metodám, které nepožadují použití barviva ani UV záření, by tedy měla být dávána přednost. V roce 1999 University of Amsterdam začala s vývojem nového přístroje. Toto zařízení měří velikost všech procházejících spermiových buněk, přičemž je zde využívána technologie, která nepožaduje použití barviva ani UV záření. Tato metoda je stále ve vývoji, ale může se v budoucnu stát zajímavou alternativou.

  1. Ze zahraničních materiálů přeložil ing.
  2. Pohlaví savců je geneticky podmíněné. Pokud samice vypadá jinak než samec, označujeme tyto jedince jako pohlavně dimorfní. Kromě rozdílného pohlaví se dimorfní jedinci liší i v sekundárních znacích, jako je např. zbarvení, velikost, tvarové odchylky.
  3. U druhů bez pohlavního dimorfismu lze ke stanovení pohlaví využít genetiku. Hlavní výhodou molekulárně genetických metod je, že jedinec není stresován invazivním vyšetřením pohlaví.

Savci mají obecně pohlavní chromozomy X a Y. U placentálních savců, včetně člověka, se samčí pohlaví vyvíjí důsledkem působení dominantního vlivu pohlavního chromozomu Y. Chromozom X obsahuje přibližně 1400 genů a patří mezi středně velké savčí pohlavní chromozomy (~155 Mb). Y chromozom je menší a nese kolem 45 aktivních genů, včetně genu SRY (sex determinující faktor Y).

Primitivní vejcorodí savci (Prototheria) mají větší počet pohlavních chromozomů; u ptakopyska jsou samice i samci rozdílně vybaveni. Pohlaví jedince může být během embryonálního vývoje ovlivněno genetickými faktory nebo faktory vnějšího prostředí; u některých živočichů, jako plazů, je pohlaví určeno teplotou inkubace vajíček. Geny SRY, ZFX/Y, AMELX a AMELY jsou využívány pro stanovení pohlaví metodami molekulární genetiky u člověka a placentálních savců. V některých studiích lze pohlaví zjistit přímo sekvenační analýzou nebo prostřednictvím stanovení polymorfismů délkových fragmentů (RFLP).

V souvislosti s klonováním a mitochondriální dědičností se objevují další zajímavé jevy. Základní roli při likvidaci otcovských mitochondrií hrají proteazomy a ubikvitinové značky; při oplození in vitro se mitochondrie otce často dostávají do vajíčka a jsou postupně likvidovány, aby nedošlo k konfliktu mezi různými populacemi mitochondrií. Případy klonování ukazují, že mitochondrie z vajíčka jsou primárně předávány do nového jedince a mitochondrie z tělních buněk mohou být buď redukovány, nebo v některých případech také integrovány do klonu.

Genetika pohlaví a praktické důsledky pro chovy

Většina souvisejících studií ukazuje, že vyrovnaný poměr pohlaví bývá u mnoha druhů zvířat a že technologie sexování spermií má potenciál ovlivnit složení potomstva a ekonomiku chovu. Z hlediska etiky, ekonomiky a technických limitačních faktorů však nejsou metody třídění spermií stále plně vyřešeny pro široké použití u všech druhů. V budoucnu by mohl vzniknout spolehlivý přístroj bez potřeby barviv či UV záření, který by umožnil rychlé a levné třídění na základě velikosti DNA.

Schéma rozdílu X a Y chromozomů a mechanismu určení pohlaví

Určení pohlaví: Kdo je zodpovědný za pohlaví novorozence?

Chyby v historických představách

Historicky koluje omyl o odvrženém bičíku spermií do vajíčka; moderní výzkum ukazuje, že bičík patří do spermie a při správném průběhu oplodnění vstupuje do cytoplazmy vajíčka. Tento omyl byl podporován literárními a populárně naučnými zdroji, avšak experimentální důkazy vyvrátily myšlenku o výlučném odhození bičíku. Důležitým poznatkem zůstává faktem, že mitochondrie se dědí primárně po matce a otcovské mitochondrie jsou během embryonálního vývoje likvidovány.

Experimenty s viabilitou a embryonálním vývojem ukazují, že ICSI (intracytoplasmatická injekce spermie) má své opodstatnění, i když je spermie do vajíčka zaváděna s bičíkem. Ačkoliv některé studie kritizují ICSI jako „nepřirozené“, bičík do vajíčka normálně patří: slouží jako energetický zdroj a pomáhá průchodem pohlavního traktu.

Genomika a budoucnost určení pohlaví

Termínový a evoluční pohled na pohlaví ukazuje, že poměr nacházející se napříč druhy je rozmanitý a vyrovnaný, ačkoliv u některých druhů, včetně lidí, bývá rovnováha narušena jen do puberty. Genetická analýza umožňuje stanovení pohlaví bez invazivních zákroků, což je výhodné zejména pro ohrožené druhy a pro zoologické či zemědělské účely. V současnosti se předpokládá, že s pokrokem technologií dojde k zahloubení fylogenetických rozdílů a lepšímu pochopení určení pohlaví napříč druhy, včetně hmyzu a dalších obratlovců.

Člověk má 23 párů chromozomů - 22 autozomů a jeden pár pohlavních chromozomů, které nesou geny určující pohlaví jedince. První poznání a debata o rovnováze pohlaví sahají až do doby Darwinovy, který kladl otázky, zda se rodí stejné množství samců a samic a jaké evoluční strategie to vyžaduje. Rovnováha pohlaví při narození a její eventualní změny během života zůstávají předmětem pokračujících studií.

Genomia uvádí testování pohlaví u řady savčích druhů s věnováním pozornosti na druhově specifické detaily, a níže v přehledu savců jsou uvedeny druhy, u kterých je možné test pohlaví objednat. Pokud nenaleznete druh, který vás zajímá, kontaktujte odborníky pro další informace.

tags: #samci #a #samici #spermie