Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021

Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v roce 2021 se konaly ve dnech 8. a 9. října 2021. Celkem kandidovalo 22 subjektů: 11 politických stran, 9 politických hnutí a 2 volební koalice. Jednalo se o první volby do Poslanecké sněmovny konané podle nových pravidel po rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona.

Výsledky voleb a překročení hranice 5 %

Hranici potřebnou pro vstup do sněmovny (5 % pro jednotlivé strany, 8 % pro dvoučlenné koalice a 11 % pro vícečetné koalice) překročily čtyři subjekty:

• Koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) s volebním lídrem Petrem Fialou zvítězila s 27,79 % hlasů.
• Hnutí ANO premiéra Andreje Babiše skončilo na druhém místě s 27,12 %.
• Koalice Piráti a Starostové (Piráti a STAN) s volebním lídrem Ivanem Bartošem obsadila třetí místo s 15,62 %.
• Hnutí SPD se umístilo na čtvrtém místě s 9,56 %.

Poprvé v historii samostatné České republiky se do Poslanecké sněmovny nedostaly tradiční strany ČSSD a KSČM.

Specifika volebního systému a rozdělení mandátů

V případě volebních koalic, jako byly SPOLU a Piráti a Starostové, přísluší mandáty dané koalici, nikoliv navrhujícím stranám. Někteří komentátoři označili situaci, kdy koalice SPOLU získala nejvíce hlasů, ale nikoliv nejvíce poslaneckých míst, za volební paradox.

Politolog Daniel Kerekes vypočítal, že koalice SPOLU mohla získat o jednoho poslance navíc a hnutí ANO o jednoho méně, pokud by v Jihočeském kraji obdržela o 3857 až 6003 hlasů méně.

Koalice Piráti a Starostové získala 15,6 % hlasů a 37 poslaneckých mandátů. Z toho Piráti obdrželi 4 mandáty a hnutí STAN 33 mandátů. Průzkum agentury STEM z října 2021 ukázal, že 61 % voličů koalice Piráti a Starostové se považuje za voliče Pirátů. Voliči této koalice kroužkovali v 29 % případů, zatímco voliči považující se za voliče STAN kroužkovali v 58 % případů.

U koalice SPOLU se za příznivce ODS označilo 49 % voličů, za příznivce TOP 09 26 % a za příznivce KDU-ČSL 25 %.

Volební zákon a rozhodnutí Ústavního soudu

Volby do Poslanecké sněmovny PČR probíhají podle zákona č. 247/1995 Sb. Počet poslanců je stanoven na 200.

Rozdělení mandátů mezi volební kraje určovalo tzv. republikové mandátové číslo, které se vypočítalo jako podíl všech platných hlasů odevzdaných ve všech krajích a počtu poslanců, následně zaokrouhlený na jednotky. Toto číslo se pak dělilo počtem platných hlasů v každém kraji. Do tzv. skrutinia vstupovaly subjekty, které na republikové úrovni získaly alespoň 5 % všech platných hlasů (případně 10 %, 15 % nebo 20 % pro koalice). Mandáty v rámci kraje se dělily mezi kandidátní listy postupným dělením platných hlasů čísly 1, 2, 3 atd. V rámci listu se mandáty přidělovaly postupně podle pořadí kandidátů.

Dne 3. února 2021 rozhodl Ústavní soud o zrušení některých ustanovení zákona č. 247/1995 Sb. Návrh napadal neústavnost použití D'Hondtovy metody pro rozdělení mandátů v rámci krajů a rovněž uzavírací klauzuli pro koalice. Ústavní soud zrušil metodu rozdělení mandátů po krajích skrze republikové mandátové číslo a D'Hondtovu metodu ze skrutinia. Zachována zůstala pouze podmínka nejméně 5 % celostátního zisku pro vstup do skrutinia.

Následné legislativní změny a jednání

Zrušením vybraných částí zákona č. 247/1995 Sb. došlo k absenci metody přidělující mandáty stranám. Nejvyšší správní soud oznámil možnost výkladu, který by mohl k výsledku dojít. Možností bylo i odložení voleb kvůli pandemii.

Ústava České republiky stanoví, že volební zákon se mění přijetím zákona v obou komorách Parlamentu většinou členů. Vládní novela volebního zákona počítala buď s ponecháním 14 volebních krajů, nebo zavedením jediného volebního obvodu pro celé území České republiky. Poslanci se přiklonili k zachování volebních krajů a navýšené uzavírací klauzuli pro koalice, která však byla snížena oproti původnímu znění.

Diskuzi nad novelou ovlivnil spor o rozdělení zbývajících mandátů. Návrh poslance Marka Bendy ponechat rozdělení křesel na vedení stran vyvolal kritiku zejména od Pirátů a STAN. Nakonec byla přijata varianta předsedy Sněmovny Radka Vondráčka.

Sněmovnou schválená novela počítá se dvěma skrutinii a rozdělením křesel mezi kraji podle počtu hlasů v nich. Pro vstup do prvního skrutinia musí strana získat 5 % hlasů (koalice dvou stran 8 %, vícečetné koalice 11 %). Pomocí tzv. Imperialiho kvóty jsou pak v prvním skrutiniu přidělena křesla v krajích. Zbývající křesla se ve druhém skrutiniu rozdělují podle největší sumy zbytků po dělení hlasů.

Senát schválil sněmovní verzi novely. Záměr klubu STAN zařadit do novely korespondenční hlasování pro české občany v zahraničí nebyl přijat.

Účast voličů v zahraničí a pandemická opatření

Voleb se zúčastnili i Češi žijící v zahraničí. Bylo otevřeno 111 volebních míst, převážně na českých ambasádách a konzulátech. Voliči v zahraničí volili kandidáty z Ústeckého kraje. Hlasování bylo umožněno i 120 českým vojákům na mezinárodní misi v Mali. V zahraničí bylo zapsáno 18 808 voličů, z nichž k volbám přišlo 13 236 (70,37 %).

Souběžně s volbami proběhla v 20 městech místní referenda. Pandemická pohotovost, ošetřená pandemickým zákonem, počítala se zřízením speciálních volebních míst pro lidi v izolaci či karanténě a také s tzv. drive-in místy pro hlasování z auta. V klasických volebních místnostech se počítalo s dezinfekcí a ochranou dýchacích cest.

Předvolební situace a formování koalic

Po volbách 2017 sestavilo hnutí ANO jednobarevnou vládu, která však nezískala podporu sněmovny. Následně ANO vytvořilo vládu s ČSSD za podpory KSČM. Politické preference se od roku 2017 měnily jen mírně. Podpora ANO zůstávala stabilní, ale nepřekročila 33 %.

O post lídra opozice soupeřily ODS a Česká pirátská strana. Podpora ČSSD a KSČM klesala, hrozilo jim vypadnutí ze sněmovny. Mírně klesala i podpora SPD.

Na české politické scéně se objevilo několik nových politických stran a hnutí, například Trikolóra. V roce 2019 proběhly demonstrace spolku Milion chvilek pro demokracii. V říjnu 2020 se konala další rozsáhlá demonstrace.

Vzhledem k nevýhodnému systému přidělování mandátů začaly strany finišovat přípravy na volební koalice. Připravovalo se uskupení středopravých konzervativnějších stran ODS, TOP 09 a KDU-ČSL (SPOLU) a druhé uskupení, středové liberálnější dvojice Pirátů a STAN.

Na začátku října 2020 hnutí STAN odsouhlasilo jednání s Piráty, což později schválili i Piráti. Strany ODS, TOP 09 a KDU-ČSL oznámily podpis memoranda a jméno koalice - SPOLU.

Počátkem prosince oznámil vstup do politiky Mikuláš Minář. V lednu 2021 se zdála být hrozba nedostání se ČSSD a KSČM do sněmovny reálná.

Dne 6. ledna nabídla svou podporu koalici SPOLU trojice menších konzervativních subjektů, ale k dohodě nedošlo. Dne 7. ledna schválilo vedení STAN volební koalici s Piráty.

Na konci ledna oznámil vstup do politiky Robert Šlachta s hnutím Přísaha. Dne 3. února vyhlásil Ústavní soud rozhodnutí o části volebního zákona.

V listopadu 2020 byl přesunut sjezd ČSSD, předseda Tomáš Petříček oznámil úmysl kandidovat na předsedu strany. Strany koalice SPOLU na přelomu února a března schválily koaliční smlouvu.

Dne 4. března oznámili lídři Trikolóry, Svobodných a Soukromníků plán společně kandidovat.

Charakteristické vlastnosti polovodičových materiálů

Polovodiče mají méně valenčních elektronů než kovy a k jejich uvolnění je potřeba větší energie. Při teplotách okolo absolutní nuly se polovodič chová jako dokonalý izolant. Pokud se teplota zvýší, mohou se valenční elektrony začít uvolňovat a vést elektrický proud.

Vlastní vodivost (intrinzická) se projevuje u všech polovodičů. Vlivem zvýšení teploty nebo ozáření světlem přijmou valenční elektrony energii a přejdou z valenčního do vodivostního pásu.

K příměsové vodivosti dochází u příměsových polovodičů, kde je k základnímu polovodivému materiálu (Si, Ge) přidána cíleně určitá příměs (dotování).

Polovodiče typu N

Do základního polovodiče ze 4. skupiny se přidá prvek z 5. skupiny periodické tabulky (donor), např. arsen, fosfor, antimon. Tento prvek má o jeden valenční elektron více. Vzniká zde volný elektron od příměsi, který se stává vodičem elektrického proudu. V pásovém schématu se projevuje vznikem poruchové hladiny donoru. Volných elektronů je více, označují se jako většinoví (majoritní) nosiče náboje. Převládá elektronová vodivost.

Polovodiče typu P

Do základního polovodiče se přidá prvek ze 3. skupiny periodické tabulky (akceptor), např. bór, hliník. Tento prvek má o jeden valenční elektron méně. Vzniká zde volná díra, do níž může přejít uvolněný elektron základního polovodiče. V pásovém schématu se projevuje vznikem poruchové hladiny akceptoru. Volných děr je více, označují se jako většinové nosiče náboje. Převládá děrová vodivost. Volné elektrony jsou zde menšinoví nosiče náboje.

Přechod PN

Pokud je jedna část polovodičové desky typu P a druhá typu N, vznikne mezi nimi tzv. přechod PN. Volné elektrony z oblasti N přecházejí do oblasti P a rekombinují. Podobně volné díry přecházejí do oblasti N. Vytvoří se zóna s minimem pohyblivých nosičů náboje - vyprázdněná oblast neboli hradlová vrstva. Tato oblast má vlastní elektrické pole s tzv. difuzním napětím (UD).

Hradlová vrstva brání přechodu dalších volných elektronů a děr. Součástka s jedním přechodem PN je známá jako dioda.

Využití přechodu PN

Princip usměrňovacího jevu spočívá v tom, že přes přechod PN proud prochází pouze v jednom směru. V propustném směru (oblast P připojena na kladný pól, oblast N na záporný pól) dochází k toku proudu. V závěrném směru je tok proudu minimální.

Tohoto jevu se využívá k usměrnění střídavého napětí a proudu. Jednocestné usměrnění lze vylepšit použitím čtyř diod v můstkovém zapojení (Graetzův můstek) a vyhlazovacích kondenzátorů.

Hallův jev

Hallův jev je vznik příčného (Hallova) napětí na polovodičové destičce, kterou prochází stejnosměrný proud a je vložena do magnetického pole. V magnetickém poli působí na pohybující se nosiče náboje Lorentzova síla, která je vychyluje k jedné boční straně destičky. Tím vzniká přebytek jednoho náboje na jedné straně a nedostatek na druhé, což vede ke vzniku Hallova napětí.

Hallova jevu se využívá k bezkontaktnímu měření magnetické indukce a elektrického proudu (Hallovy sondy). Hallovy sondy lze také použít pro matematické operace.

Fotoelektrický jev a Seebeckův/Peltierův jev

Při ozáření oblasti přechodu PN světlem se projevuje hradlový fotoelektrický jev. Fotony předávají energii elektronům, které se uvolňují. Vnitřním elektrickým polem přechodu PN vzniká fotoelektrické napětí. Tento jev se využívá při výrobě elektrické energie pomocí solárních článků.

Seebeckův jev je vznik termoelektrického napětí v obvodu ze dvou polovodičů, jejichž spoje se nacházejí na různých teplotách.

Peltierův jev je vznik nebo zánik tepla na styku dvou polovodičů při průchodu elektrického proudu. Využívá se v tzv. Peltierových článcích.

Výroba polovodičů: Křemík a Germanium

Křemík

Křemík se vyskytuje v zemské kůře velmi hojně, nejčastěji ve formě oxidu křemičitého. Výchozí surovinou pro výrobu křemíku je křemen (SiO2), který se redukuje uhlíkem v elektrické obloukové peci. Následně se provádí čištění trichlorsilanu rektifikací.

Pro získání monokrystalu se používají metody jako Czochralskiho metoda (kelímková) nebo zonální tavení (bezkelímková). V Czochralskiho metodě se do taveniny ponoří zárodečný krystal, který se pomalu vytahuje z taveniny. Schematický technologický postup výroby čistého křemíku je znázorněn na obrázku.

Germanium

Germanium se v přírodě vyskytuje méně než křemík. Jako suroviny se využívá popílek uhlí s obsahem germania nebo rudy s vyšším obsahem germania. Suroviny se podrobují chloraci a germanium se převede na chlorid germaničitý (GeCl4), který se čistí rektifikací.

Volební modely a preference pro rok 2025

Favoritem voleb do Poslanecké sněmovny v roce 2025 je hnutí ANO. Za hlavního vyzyvatele je považována koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL). Volební průzkumy naznačují, že do parlamentu by mohly proniknout ještě Starostové, SPD, Piráti a KSČM v rámci hnutí Stačilo!

Volební potenciál a voličské jádro

Volební potenciál vyjadřuje, kolik procent hlasů by strana získala, pokud by přesvědčila všechny své potenciální voliče. Voličské jádro udává procento voličů pevně rozhodnutých danou stranu volit.

Podle průzkumu Medianu z září 2025 má nejvyšší volební potenciál ANO (34 %), následované koalicí SPOLU (26 %) a SPD (22,5 %). Nejsilnější voličské jádro má ANO (22 %), poté SPOLU (11 %) a SPD (9 %).

Aktuální trendy a volební modely

Hnutí ANO si udržuje náskok s podporou přes 30 % voličů. Koalice SPOLU se umisťuje na druhé příčce s více než 20 %.

SPD vykazuje vzestupnou tendenci a začíná dohánět koalici SPOLU. Na kandidátce SPD se objeví zástupci PRO, Trikolóry a Svobodných, aby se vyhnuli tříštění hlasů.

Na čtvrtém místě se pravidelně objevují Starostové a nezávislí (STAN) s mírně nad desetiprocentní hranicí.

Pirátské straně se v posledních volbách nedařilo naplnit preference. Tentokrát nebudou kandidovat v koalici se STAN. V posledních průzkumech spadli k pěti procentům.

Hnutí Stačilo! (KSČM, ČSNS, SD-SN, SOCDEM) a Motoristé sobě se pohybují nad hranicí vstupu do Sněmovny. Přísaha Roberta Šlachty dosahuje v průzkumech nižších čísel.

Strany jako SOCDEM, Zelení, GEN, Volt Česko a ČSSD jsou v roli outsiderů.

Čtení volebních preferencí

Volební preference je třeba číst s opatrností. Průzkumy zachycují aktuální situaci v daném čase a metodice. Je třeba brát v úvahu statistickou chybu a nerozhodnuté voliče, kteří se často rozhodují na poslední chvíli.

Stranické preference vypovídají o rozložení politické přízně mezi všemi osobami s volebním oprávněním. Voličské preference zahrnují jen osoby, které by pravděpodobně šly volit, a proto se více podobají skutečným výsledkům voleb.

K nejznámějším agenturám pořádajícím volební průzkumy v ČR patří Median, STEM, Kantar a Ipsos.

tags: #rozmezi #hodnot #volny #b