Spermie jsou samčí gamety. Jsou schopny konat aktivní pohyb a slouží k oplodnění samičí gamety - oocytu. Hlavička - na hmotu největší část spermie, obsahuje jádro s haploidní genetickou výbavou (n) a cytoplazmu. V přední části hlavičky je váček zvaný akrozom, který vznikl během spermatogeneze splynutím váčků Golgiho aparátu. Plní funkci lysozomu a slouží k rozrušení struktur obalujících oocyt (corona radiata a zona pellucida). Bičík - část spermie umožňující její pohyb. Obsahuje svazek mikrotubulů zakotvený v bazálním tělísku.
Spermie se vyvíjí ze spermatogonií procesem spermatogeneze sestávajícím z meiotického dělení spermatogonie a následné diferenciace spermatidy (již haploidní buňky) až ve výslednou spermii. Tato diferenciace zahrnuje tvorbu akrozomu, kondenzaci a protažení jádra, vývoj bičíku a ztrátu většiny cytoplazmy. Celá spermatogeneze se odehrává v semenotvorných kanálcích testes. Ke schopnosti oplodnit vajíčko je nutná ještě tzv. kapacitace. K té dochází až v ženském pohlavním traktu. Do procesu kapacitace patří např. splynutí cytoplazmatické membrány v oblasti akrozomu s membránou akrozomu, což umožní po kontaktu spermie s oocytem snazší vylití akrozomálních enzymů.
Problémem moderní doby je snižující se množství spermií v ejakulátu. Zatímco v roce 1938 byl standardní počet spermií na 1 ml ejakulátu 120 milionů, dnes je to pouhých 25 milionů. Je to způsobeno například špatnou funkcí dyneinu, který je zásadní pro pohyb bičíku. Mohou být poškozeny ale i jiné proteiny důležité pro pohyb.
Najdeme ale i pozitivní stránky: v souladu s moderními postupy IVF/ICSÍ, se darované spermie používají pro početí, a to po důkladném výběru anonymního dárce v rámci české legislativy. Příspěvek zdravotní pojišťovny hradí základní výkony spojené s IVF ženám do 40 let. Nadstandardní laboratorní metody a další kroky se hradí podle pojišťovny a cenového ceníku jednotlivých klinik. Dlouhodobě je důležité, aby se páry obracely na kvalifikované odborníky a aby bylo jasně vysvětleno, co každá fáze léčby obnáší.
Složení a funkce jednotlivých částí spermie
Zdravá zralá spermie se skládá z hlavičky a bičíku. Hlavička obsahuje jádro s haploidní sadou chromozomů a akrozom, který nasedá na jádro a obsahuje enzymy nezbytné pro průnik do oocytu. Bičík zajišťuje pohyb spermie a je připojen k dolnímu pólu hlavičky. Spermie se vyvíjí v varlatech a nadvarlatech, kde probíhá jejich zrání a získání pohyblivosti.
Podstatné je pochopit také roli semenných žláz: semenné váčky produkují značnou část ejakulátu, obsahují prostaglandiny a fruktózu, která slouží jako zdroj energie pro spermie. Prostata produkuje mléčně zkalenou tekutinu, která obsahuje citrát a enzym, jež napomáhají zkapalnění ejakulátu po ejakulaci. Bulbouretrální žlázy a uretrální sekrety zajišťují připravu prostředí pro průchod spermií močovou trubicí a mohou uvolňovat kapky sekretu ještě před samotnou ejakulací.
Pohyb a vitalita spermií
Zdravá spermie se v tekutém prostředí pohybuje rychlostí 1-4 mm/min a pohyb probíhá s rotací kolem své podélné osy. Energií pro pohyb je adenozintrifosfát. Hodnocení pohyblivosti se provádí podle stupnic A, B, C, D; nejlépe jsou tyto parametry spojeny s oplozením vajíčka. WHO uvádí, že vysoce kvalitní spermie by měly vykazovat určité procento pohyblivých buněk (A a B pohyby) a určité procento morfologicky normálních spermií.
Kapacitace v ženském pohlavním traktu je důležitá pro otevření akrozomálního prostoru a umožnění vylití akrozomálních enzymů po kontaktu s oocystem. Barva ejakulátu bývá bílošedá až nažloutlá, aroma bývá charakteristické a slabě kyselé prostředí ejakulátu vytváří vhodné podmínky pro pohyb spermií.
Jak svědčí WHO a další metody hodnocení kvality spermatu
Podle WHO by měl mít normální ejakulát objem nad 2 ml, koncentraci spermií nad 15 milionů/ml a celkový počet spermií v ejakulátu nad 39 milionů. Pro vyšetření se používá spermiogram, který hodnotí objem, viskozitu, pH, počet a pohyblivost spermií, morfologii a další ukazatele. V rámci morfologického vyšetření se sledují primární a sekundární defekty; primární defekty vznikají během spermiogeneze, sekundární během průchodu spermií vývodnými cestami a zpracování spermatu.
Existují různé techniky pro stanovování životaschopnosti spermií: barvive typu trypanová modř v TCM 199, CAM/EH fluorescenční techniky, HOS (hypoosmotická bobtnavost) a ORT (osmotická rezistence test). Dále se používají bioluminiscenční a počítačově videografické analýzy, elektronová mikroskopie a další pokročilé metody pro posouzení integrity membrán, morfologie a kapacity proniknutí.
Kapacitace, oplodňovací šance a praktické poznámky
Kapacitace je proces, při kterém se spermie připravují v ženském pohlavním traktu pro efektivní průchod evidentně k oocytu. Po kontaktu s oocystem je možné vylití akrozomálních enzymů, které umožní průnik. V praxi je cílem, aby z vyšetření spermiogramu vyšlo, že dostatek spermií s dobrou pohyblivostí a morfologií je schopen oplodnit vajíčko. Skladba ejakulátu zahrnuje 10 % spermií a 90 % seminální plazmy; největší podíl objemu tvoří sekret ze semenných váčků, následovaný sekretům prostaty a bulbouretrálních žláz.
V souvislosti s moderní hydratací a životním stylem je důležité si uvědomit, že věk, kouření, alkohol a některé zdravotní faktory mohou kvalitu spermií ovlivnit. Společně s odbornou péčí lze zvýšit šanci na úspěch při početí, a to i prostřednictvím darovaných spermií, kdy je důležitá bezpečnost, anonymita a individuální přístup v rámci české legislativy.

Tabulka: Základní parametry hodnocení spermií (WHO)
| Parametr | Norma (dle WHO) |
|---|---|
| Objem ejakulátu | nad 2 ml |
| Koncentrace spermií | nad 15 milionů/ml |
| Celkový počet spermií | nad 39 milionů |
| Procento pohyblivých (A+B) | min. 40 % |
| Morfo chess (normální tvar) | min. 4 % |
nízká motilita
Informativní shrnutí: spermiogram hodnotí množství, pohyblivost, morfologii a další kvality ejakulátu; kapacitace a spermiální funkce hrají klíčovou roli v úspěšném oplodnění.