Rozdíl mezi placentou a pupeční šňůrou: anatomie, fyziologie a mýty kolem porodu

Okolo přirozeného porodu se traduje, bohužel i mezi lékaři (nebo spíše lekaři?), spousta mytů, kterými jsou maminky děšeny. A kam to vede? Pravděpodobně tipujete dobře, že ke zbytečným zásahům do porodu a císařským řezům. Jedním z těchto mýtů je i udušení miminka na pupeční šňůře omotané okolo krku. Přítomnost pupeční šňůry okolo krku miminka je při porodu velmi běžným jevem. Přibližně třetina všech dětí se narodí s pupeční šňůrou okolo krku (Sheiner et al. 2006).

Jak a kdy k tomu došlo se mezi jednotlivými dětmi velmi liší. Zajímavé je, že je tento jev běžnější u chlapečků (Martin et al. 2005), možná protože obvykle mívají delší pupeční šňůru (Rogers et al. 2003). Tento jev je také častější se zvyšujícím se dobou těhotenství, předpokladá se, že miminko má více času se do pupeční šňůry zamotat. Pokud se pupeční šňůra okolo krku miminka neobjeví během těhotenství, může se tomu stát během porodu. Pupeční šňůra okolo krku je perfektním obětním beránkem, protože svaluje vinu spíše na matku/dítě než na poskytovatele zdravotnické služby/systém.

To vedlo v naší společnosti k zasetí strachu ohledně tohoto jevu. Kdykoliv čteme příběh nečekaného porodu mimo nemocnici, zdá se, že pokaždé zahrnuje pupečník okolo krku. Příběh bývá to tom, jaké mělo miminko štěstí, že přežilo nebezpečnost šňůry omotané okolo krku tak daleko od odborníků, kteří by tuto komplikaci zvládli.

Než se pustíme do vypořádání se s mýty, tady je trocha anatomie a fyziologie: pupečník je pokryt Whartonovým rosolem a je spirálovitě stočený. To chrání jeho tři cévy před takovým natahováním a stlačováním, jaké způsobuje k němu připojené pohybující se miminko. Pupeční šňůra je tak dlouhá (průměrně 55 cm), aby se mohla pohodlně kolem krku miminka ovinout a ještě jí dostatek zbylo. Výzkumy bylo zjištěno, že pupečník omotaný okolo krku není spojen se zvýšenou morbiditou (nemocností) a mortalitou (úmrtností) miminka během těhotenství (Carey & Rayburn 2000, Aksoy 2003; Clapp III et al. 2003, Gonzalez-Quintero et al. 2004).

Bohužel některá miminka ještě před začátkem porodem zemřou a většinou není znám důvod, proč se tato strašná věc stala. Když se tato miminka narodí, často mají pupečník okolo krku (přibližně třetina, stejně jako v případě ostatních dětí). Ačkoliv chápeme potřebu najít příčinu a ukázat na něco zřetelného, z dlouhodobého hlediska to nepomáhá. Během porodu pupeční šňůra omotaná kolem krku nepůsobí problémy, není indikací k císařskému řezu (RCOG 2009).

Dítě není “drženo” pupečníkem, protože celý balík - fundus (horní strana dělohy), placenta a pupeční šňůra se dolů pohybují dohromady. Děloha se kontrakcemi “smršťuje” směrem dolů, posunuje tímto směrem i miminko společně s jeho připojenou placentou a pupečníkem. Až do okamžiku, kdy se hlavička miminka dostane dolů do pochvy (viz dole kapitolka Narození), nejsou potřeba žádné centimetry délky navíc. Avšak v případech, kdy je proveden císařský řez z důvodu “tísně miminka” nebo “nedostatečného postupu porodu”, výskyt kolem krku omotaného pupečníku je často jako důvod uveden … “áha, podívejte se - vaše dítě bylo ve stresu, protože mělo pupeční šňůru kolem krku” nebo “pupeční šňůra mu bránila sestupovat”.

Je nepravděpodobné, aby pupečník měl cokoliv do činění se stresem miminka nebo nepostupováním porodu. Mnohem pravděpodobnější je, že k tomuto scénáři vedly další zásahy provedené během porodu (např. Pupeční šňůra zůstává během doby, kdy miminko sestupuje ven z dělohy a pochvou, omotaná okolo jeho krku. Pupečník obvykle zůstává volný, protože má velkou “vůli”.

Volný pupečník nezpůsobuje žádné potíže (Reed et al. 2009). Občas se stává, že se pupečník v závěru porodu natáhne a napne - jak vystoupí hlavička z porodních cest. Buď nemá pupeční šňůra dostatečnou “vůli” a nebo je je zachycena mezi pánví a tělem miminka. To se může stát, pokud je kratší (než je průměr) pupečník obtočen okolo krku miminka několikrát. Nicméně miminko se “neuškrtí”, protože nedýchá vzduch. Kyslík dostává prostřednictvím pupeční šňůry, ne dýchacími cestami. To vede ke krátkodobé hypoxii (omezenému zásobení kyslíkem), která se vyřeší, jakmile pupečník po narození miminka povolí a začne jím krev opět plně protékat.

Tyto děti se mohou narodit sice v mírně znevýhodněném stavu, ale velmi rychle se zotaví - pokud je pupečník ponechán nedotčený. Naneštěstí způsob, jakým bývají tyto situace řešeny (více uvedeno níže), může vytvářet další problémy. Jakmile je pupečník podvázán nebo zasvorkován, tok krve mezi placentou a dítětem ustane, miminku se tak sníží objem krve a zásobení kyslíkem. To, jakmile se dítě narodí, učiní resuscitaci nutnější a zároveň obtížnější.

Jakékoliv zdržení při rození miminka (např. dystokie ramínek) dále zvyšuje riziko hypoxie. Při čekání na porození celého tělíčka, nemá dítě ŽÁDNÝ přísun krve místo alespoň omezeného, který poté může být plně obnoven. V USA bylo úspěšně provedeno “tažení” proti porodníkům, kteří přerušovali pupečník ještě před vyklouznutím tělíčka dítěte (Iffy et al. V jedné studii (Sadan et al. 2007) bylo vyzkoumáno, že ani přerušení a ani ponechání pupečníku omotaného okolo krku miminka negativně neovlivňují zdraví dítěte.

Později zjistila autorka, že se děti mohou narodit s pupečníkem okolo krku. Takže, pokud se nechystáte pupeční šňůru přestřihnout nebo odmotat z krku miminka, jaký má smysl pátrat po tom, jestli tam je? Kontrolování umístění pupečníku je zásahem do fyziologicky probíhajícího porodního procesu. Také posiluje představu, že okolo krku omotaná pupeční šňůra je spíše porodní komplikace, která ohrožuje miminko, než běžná situace (Reed 2007).

Říkání ženě, aby přestala tlačit, a strkat prsty do její pochvy může být pro ni vysilující a bolestivé. POKUD pupečník brání miminku sestoupit (extrémní vzácnost), jakmile z porodních cest vyjde hlavička, použít “salto manévr” (Schorn & Blanco 1991 - v originálu tohoto článku je dole obrázek uvedené techniky).

Pokud je miminko při narození ohroženo, povzbudit rodiče, aby na dítě mluvili a dotýkali se ho, zatímco placentární oběh obnovuje normální tok krve pupečníkem a zásobení miminka kyslíkem. Pupečník je provazec o průměru 1-2 cm a délce mezi 20 a 150 cm. Spojuje plod s placentou. Pupečník je bledé barvy, při maceraci je červenohnědě diskolorován, ztenčen a protažen. Whartonův rosol vzniká z embryonálního mezodermu. Skládá se z želatinové hmoty a hvězdicovitých buněk. Umbilikální arterie vedou odkysličenou krev z plodu směrem k placentě a umbilikální véna vede krev okysličenou z placenty směrem k plodu. Arterie obtáčejí vénu (průměrně jedna otočka na 5 cm délky). Spiralizace arterií pupečníku je převážně levotočivá. Růst pupečníku do délky je umožněn mechanickými silami, které pupečník napínají při pohybech plodu. Pupečník roste zejména v I. a II. trimestru, po 28. Pupečník je v termínu porodu kratší než 35 cm. Příčinou jsou vrozené neuromuskulární poruchy, VVV skeletu, mnohočetné malformace plodu a jiné stavy, při kterých je omezena pohyblivost plodu v děloze. Extrémně krátký nebo dokonce chybějící pupečník je součástí těžké malformace plodu. Dominuje rozsáhlý defekt břišní stěny, hrudníku, deformity končetin a těžká skolióza páteře, jsou přítomny různé vrozené vady vnitřních orgánů.

Je pupečník délky nad 70-80 cm v termínu porodu. Velamentózní inzerce: pupečník se upíná do plodových blan mimo vlastní lůžko. Pupečníkové cévy nejsou chráněny rosolovitým vazivem, proto jsou snadno zranitelné. O vasa previa hovoříme, probíhají-li velamentózní cévy přes vnitřní branku. Při disrupci vaku blan během porodu hrozí natržení těchto cév. Krvácení z vasa previa má velmi vysokou mortalitu, plod vykrvácí během několika málo minut. Vasa previa je možné detekovat před porodem pomocí barevného dopplerovského ultrazvuku.

Hyperspiralizace, torze pupečníku je častou příčinou abortu v II. trimestru. Typickým nálezem je nadměrně dlouhý, silně spiralizovaný pupečník a struktura pupečníku při fetálním konci nebo vícečetné striktury (zúžení průsvitu dané deficitem Whartonova rosolu). Aplázie jedné pupečníkové arterie je vzácná (méně než 1% jednočetných gravidit). Běžnější u některých VVV (sirenomelie, trisomie 18., 13. chromosomu).

U zdravých novorozenců je nutno vyloučit skryté vady, zejména ledvin. Omezení toku krve z placenty vede k asfyxii plodu. Akutní funisitida je výrazem fetální zánětlivé odpovědi. Provází akutní chorionamnionitidy. Pupečník má normální vzhled. Pouze u infekce Candida sp. jsou na pupečníku patrné bílé či žlutavé skvrny. Subakutní nekrotizující funisitida je subakutně až chronicky probíhající zánět pupečníku s vysokou perinatální mortalitou. Etiologickými činiteli jsou Treponema pallidum, Herpes simplex virus a pravděpodobně i další infekční agens s nízkou virulencí, např. Mykoplazmata.

Na řezu pupečníkem jsou zesílené cévní stěny. Pupeční šňůra (pupečník) spojuje děťátko s placentou a matkou. Pupeční šňůrou procházejí 3 cévy, které jsou obaleny ve Whartonovu gelu - průsvitné želatinové hmotě. Tkáň pupečníku je bohatým zdrojem mezenchymálních kmenových buněk, které se dokáží diferencovat na buňky širokého spektra tkání, jako např. tkáně kostí, chrupavek, šlach, svalů, nervů či jater. Obsahuje velké množství mezenchymálních kmenových buněk, které se v rámci klinických studií využívají při léčbě v oblasti regenerativní medicíny a tkáňovém inženýrství, buňky tkáně pupečníku byly využity v rámci klinických studií při léčbě neurologických, revmatických, autoimunitních a jiných onemocnění, jako např.

V současnosti je evidováno přes 200 klinických studií ověřujících potenciál využití tkáně pupečníku např. Zaujali jsme Vás a chcete se dozvědět víc? Není divu, že při přípravě na porod se většina žen zaměřuje zejména na porod miminka, vždyť miminko je to, na co se nejvíce těší, a jak se dostane z bříška ven, je spojeno s nejvíce otazníky. Bude to bolet? Půjde to? Jak dlouho to bude trvat? Bude miminko zdravé? Jak bude vypadat? Neporaní mě? Dvě hodinky bezprostředně po příchodu miminka na svět, však rozhodují o navázání vztahu mezi maminkou a miminkem a vytváří první otisk světa pro děťátko.

V této době také dochází k dotepání pupečníku, porodu placenty a zahájení kojení. Miminko strávilo devět měsíců v děloze u maminky, v červeném šeru, vyživováno placentou, za stálého poslechu matčina srdce a šumění její krve a jejich slov. Během porodu se průchodem porodními cestami dostane do nového světa, do našeho, a očekává, že bude se svojí maminkou, kterou nejlépe zná a má s ní již vytvořené silné pouto z prenatálního období. Ihned po narození, patří miminko tedy do rukou matky, na její břicho, stále spojené pupeční šňůrou, která ho spojuje s placetnou, ta zatím zůstává přichycena na děložní stěně, tedy uvnitř ženy.

Miminko tak ani není možné nikam odnést, pokud pupeční šňůru zdravotník okamžitě nepřestřihne, tím by ovšem miminko připravil o celou jednu třetinu z celkového objemu jeho krve! Tento první kontakt kůže na kůži, miminka s maminkou se nazývá bonding a někdy též „zlatá hodinka“. Po přirozeném porodu se miminko rodí obvykle bdělé a dochází také k prvnímu očnímu kontaktu. Miminko hledá oči maminky a fixuje je, dívají se tak spolu doslova z očí do očí.

Maminky, které tento kontakt zažily, jej považují za jeden z nejsilnějších a nejkrásnějších okamžiků v životě. Je to i moje vlastní zkušenost. V takové chvíli pracují v souhře všechny hormony a vytváří dokonalé pouto mezi matkou a dítětem, zamilování se. S prvním synem jsem tento kontakt po porodu nezažila, a přestože jsem cítila k synovi lásku, něco úplně nového a jiného se však odehrálo ve chvíli prvního bondingu s ním. Ten proběhl až sedmý den po porodu, jelikož syn se narodil velmi předčasně.

Miminko při bondingu dostává pocit jistoty a bezpečí. Ví, že je u maminky, že je o ní postaráno a může se po porodu uklidnit, uvolnit. Pupeční šňůra po porodu miminka dotepává různě dlouhou dobu, obvykle kolem 15-30minut. Mezi placentou a děťátkem v té době ještě dochází k proudění krve, dýchacích plynů, hormonů a dalších látek. Jedna třetina krve z celého objemu krve miminka se po porodu nachází právě v pupečníku, je tedy nezbytně nutné, nechat pupeční šňůru dotepat a nesvorkovat ji a nepřestřihavat předčasně.

Není divu, že děti ochuzené o tuto krev, mohou trpět anémií (chudokrevností), mohou projevovat zhoršenou adaptaci a dechové obtíže. Pupeční šňůru plnou krve poznáte podle vzhledu a barvy. Je modrá a proudící krev je patrná pohledem, postupně šňůra bělá, až je bílá a bez pulsu. Přestřižení pupečníku můžete nechat až na dobu, kdy je porozena i placenta, nebo můžete šňůru přestříhnout po jejím úplném dotepání. Existuje ještě varianta, že pupeční šňůru nebude přerušovat vůbec a necháte miminko spojené s placentou jakkoliv dlouhou dobu, klidně až do spontánního odpadnutí pupeční šňůry od pupíčku miminka, tzv. úplný lotosový porod (trvá přibližně 3-10dní a je to tradiční metoda např. na Bali v Indonésii).

První vyšetření miminka probíhají na břiše maminky pohledem. Zdravotník hodnotí tzv. Apgar skóre pohledem v 1., 5. a 10.té minutě po porodu. Není nutné miminko za tímto účelem nikam odnášet. Apgar skóre hodnotí dýchání, srdeční tep, barvu, tonus a reflexy miminka. Maminku dále čeká porod placenty, jedná se opět o velmi individuální záležitost, obvykle k němu dochází přibližně 30-60minut po porodu, ale není výjimkou, když se placenta odloučí dříve či později, pokud žena výrazně nekrvácí, je vhodné počkat na spontánní porod placenty a neurychlovat jej podáním syntetického oxytocinu.

Naneštěstí placentu ponechanou v porodnici je s ní naloženo jako s biologickým odpadem. V době, kdy vyšla placenta a miminko je u maminky obvykle dochází k šití porodních poranění, je-li potřeba. Stále více žen, které rodí přirozeně a volí si spontánně polohu pro porod a miminko vydýchávají ven přirozeně bez řízeného tlačení, jsou po porodu zcela bez poranění a to včetně porodu miminek nad 4 kilogramy váhy. Během plného bondingu dochází také k prvnímu přisátí miminka k prsu. Můžete nechat miminku čas, až samo projeví zájem o samopřisátí. Přisátí miminka spouští v ženě také hormony, které pomáhají odloučit placentu od děložní stěny.

V prsních žlázách je již v době po porodu pro miminko připravené kolostrum (mlezivo) plné imunitních látek. Novorozená miminka mají velmi malé žaludky, pár kapek mleziva jim zatím úplně stačí. Ženě prsy navíc sáním stimulují a mléko postupně nabývá na množství podle sání miminka. Jazyk miminka také přes kůži prsních dvorců komunikuje s imunitním systémem matky a ten pro miminko vytváří dokonalý mléčný koktejl podle potřeb miminka.

Ukázka anatomie pupečníku a jeho vrstev

používání vitaminu K: Je prevencí krvácivé choroby novorozenců, podává se injekčně nebo v kapkách. Koupání miminka: je možné oddálit až na dobu šestinedělí (zadeček miminka je ovšem denně omýván), miminka se rodí s ochranným filmem na pokožce - s mazkem a ten není vhodné umývat ani utírat. Po porodu placenty je čas na oblečení miminka a jeho přesun na pokoj. Pokud není miminko znečištěné smolkou, doporučuji koupání miminka oddálit nebo najít vhodný šetrný a příjemný způsob koupání. Obecně se po porodu doporučuje bonding a kontakt kůže na kůži co nejdříve.

Pupeční šňůra je často vnímána jako spojení mezi matkou a dítětem, ve skutečnosti jde o jedinečný životodárný orgán, který spojuje vyvíjející se plod s placentou v děloze matky, zajišťuje výživu, okysličení a odvod odpadních látek během těhotenství. Za staletí se kolem ní vytvořila řada mýtů, pověr a tradic. Pupeční šňůra je doslova záchranným lanem dítěte v děloze. Prostřednictvím jedné žíly k dítěti proudí okysličená krev a dvě tepny odvádějí odkysličenou krev a odpadní látky zpět k placentě. Whartonův rosol chrání cévy a umožňuje pružnost šňůry. Mýtus, že pupeční šňůra omotaná kolem krku dítěte je vždy nebezpečná je mylný. Ve skutečnosti je omotání pupeční šňůry kolem krku běžné až u 30 % porodů a většinou nepředstavuje vážné riziko. Díky své pružnosti a odborné péči lékařů lze situaci zvládnout bezpečně.

Infografika: koloběh krve Pupečník-Placenta-Dítě

Věděli jste, že pupeční šňůra nese mezenchymové kmenové buňky, které se používají v regenerativní medicíně a tkáňovém inženýrství? Obsahuje též krev pro případné odběry po porodu. Délka pupeční šňůry se pohybuje v rozmezí 30 až 130 cm a její pružnost umožňuje, že dítě může být spojeno s placentou i po porodu, pokud se rozhodnete pro odložené přestřižení. Délka šňůry a její tvar se vyvíjejí během růstu plodu a po porodu má dotepání významné zdravotní výhody.

Jak probíhá prvotrimestrální screening v těhotenství? Natočili jsme ho krok za krokem

Po příchodu miminka na svět nastává chvíle, kdy se pupeční šňůra přestřihává - nejprve se nechá dotepat, poté podváže a následně se přestřihne. Častou otázkou je, jestli tento okamžik je bolestivý, ať už pro maminku nebo miminko. Odpověď je zde naprosto jednoznačná - přestřižení pupečníku nebolí, protože se v něm nenacházejí nervová zakončení. Následující týdny po porodu je třeba kontrolovat pupíček dítěte, aby se předešlo zánětu této oblasti.

Pupečníková krev a její odběr se provádí při porodu za účelem uchování pro vlastní potřebu dítěte nebo sourozence. Odběr pupečníkové krve se provádí při porodu za účelem uchování pro vlastní potřebu dítěte nebo sourozence - pupečníková krev se uchovává v rodinné bancedarování - pupečníková krev se uchovává v dárcovské bance. Je to samostatná kapitola, která bývá zpoplatněna. V našem článku shrnujeme hlavní myšlenky a doplňujeme zajímavosti o placentě a bondingu.

Po porodu placenty a bondingu nastává období šestinedělí, kdy se řeší i kojení a první kontakt dítěte s matkou. Bonding a dotek matky s dítětem hraje klíčovou roli v správném rozvoji dítěte a navázání vztahu. Zároveň je to období, kdy se vytváří mléčný koktejl a imunitní ochrana prostřednictvím kolostra. Pupeční šňůra tedy není jen „spojení“ mezi matkou a plodem, ale i zdroj života, který vyživuje a chrání dítě i krátce po narození.

Ve světle těchto informací je důležité rozlišovat reálná rizika od mýtů. Délka šňůry, počet cév, přítomnost uzlů a další anatomické údaje jsou důležité pro monitorování těhotenství, ale sama omotnaná šňůra kolem krku dítěte obvykle nepředstavuje zásadní riziko pro zdraví při porodu a často bývá spíše součástí normální porodní praxe.

tags: #rozdil #mezi #placentou #a #pupecnikem