Embryo (botanika) je zárodek rostliny, z nějž se vyvíjí celý organismus. Embryo semene dvouděložných rostlin se vždy skládá z plumuly, dvou děloh, hypokotylu a radikuly. Embryo leží v semeni buď rovně, nebo je svinuto či charakteristicky zakřiveno. Zásobní látky se ukládají buď do velkých děloh (bobovité, brukvovité) nebo do endospermu (lilkovité, lipnicovité, miříkovité). U třetí, původnější skupiny rostlin se z nucellu vyvíjí perisperm, který někdy vytěsňuje endosperm nebo se vyvíjí současně s ním (merlíkovité, hvozdíkovité). Embryo semene je miniaturní rostlina, která má vegetativní listy a specifické části potřebné pro další vývoj.
Hlavní části embrya a jejich význam
Embryo semene dvouděložných rostlin obsahuje:
- radikulu - budoucí kořen;
- hypokotyl - spodní část embryonálního stonku, která vynáší nadzemní část nad půdu při klíčení epigeickém;
- plumulu - budoucí nadzemní část rostliny;
- dvě děloha - zásobní tkáně a významná součást vývoje dítěte;
- endosperm - zásobní látky pro výživu embrya (u některých skupin rostlin může být nahrazen perispermem).
U třetí, starší skupiny rostlin se z nucellu vyvíjí perisperm, který může plnit funkci zásobní tkáně namísto endospermu. Na povrchu osemení lze rozlišit jizvičku (cikatrikulu) v místě mikropylárního otvoru a pupek (hilum) - místo, kde se poutko od semene oddělilo. Při klíčení je nejprve často vidět, že epikotyl prorůstá nad půdu u hypogeického klíčení, zatímco při epigeickém klíčení hypokotyl vynáší dělohy nad povrch půdy.
Typy klíčení
- Hypogeické klíčení: nadzemní část je tvořena epikotylem a první nadděložní články prorůstají pod půdu.
- Epigeické klíčení: podděložní článek - hypokotyl - prodlužuje a vytahuje dělohy nad půdu.
Embryo se vyvíjí během evoluce různých rostlin a jeho struktura se může lišit podle taxonomické skupiny. Například endosperm bývá dominantní zásobní látkou u některých roslin, zatímco u jiných je nahrazen perispermem. Embryo a jeho vývoj jsou úzce spjaty s morfologickými znaky semene a s tím, jaké podmínky jsou potřebné pro klíčení a následný růst rostliny.

Morfologické znaky a stavba semene
V semene dvouděložných rostlin se endosperm často přeměňuje na zásobní tkáň, zatímco u některých rostlin zůstává endosperm a v semenu se nachází perisperm. Na příčném řezu osemením lze rozlišit vrstvy jako slizové, sklerenchymatické a pigmentové vrstvy. Pupek (hilum) je důležité místo, kde se poutko od semene oddělilo a z něj vede špička radikuly při klíčení. U obrácených a příčných vajíček je někdy patrný semenný šev (raphe). Embryo leží v semeni buď rovně, nebo je svinuto či zakřiveno.
Chicken Embryo Development
Průběh vývoje embrya a klíčení
Při vývoji semene se z vaječné buňky vzniká zárodek - embryo. Z centrální buňky zárodečného vaku je triploidní endosperm, z nucellu perisperm. Embryo roste a připravuje se na klíčení: při klíčení se nejprve aktivuje transport živin z buněk endospermu (nebo perispermu) do embrya a následně začíná růst korene, který prorůstá semeništěm.
Embryo obsahuje klíčové struktury: plumuly, hypokotyl, radikulu a dělohy. Po vyklíčení se endosperm nebo perisperm používají jako primární zdroj výživy pro mladou rostlinku a zajišťují její přežití v rané fázi vývoje.
| Typ klíčení | Charakteristika |
|---|---|
| Hypogeické | Děloha zůstává pod zemí, nad půdu prorůstá epikotyl |
| Epigeické | Hypokotyl prorůstá nad půdu a vynáší dělohy nad povrch |