MUDr. V letech 1994-1996 byl zahraničním tajemníkem Občanské demokratické aliance, v letech 2001-2003 místopředsedou Konzervativní strany a od roku 2003 je ředitelem Občanského institutu, s nímž spolupracuje již od roku 1991. Na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické přednáší předmět Politické ideologie. Považujete zastoupení žen v politice za téma pro českou politickou scénu významné, nebo za okrajovou záležitost? Za mimořádně důležité považuji téma zastoupení kvalitních žen (a mužů) v politice, nikoli téma zastoupení žen (a mužů) obecně. Naštěstí ve svobodné společnosti - na rozdíl od té totalitní - má politika relativně malý vliv na naše osudy, životy, štěstí. Např. žena-lékařka (prostřednictvím lidí, které léčí), či žena-matka (prostřednictvím dětí, které vychovává) má na společnost větší vliv než žena-řadová-politička. A to samé platí i pro muže. A je to tak dobře.
Jaký je Váš názor na současné zastoupení žen a mužů v české politice? Na můj vkus je v české politice zastoupeno příliš málo skutečně svobodymilovných žen a mužů, tedy těch, kdo kladou důraz na individuální odpovědnost, ale příliš mnoho těch, kdo lidskou svobodu (např. svobodu volby) chtějí omezovat, znemožňovat či trivializovat. Existuje podle Vás nějaký ideální stav účasti žen v politice? Ten, který odpovídá svobodné volbě občanů, svobodných žen a svobodných mužů. Podstatné jsou osobní kvality, dovednosti a názory mužů a žen, nikoli nutně jejich vzájemné procentuální zastoupení. Myslíte si, že by větší zastoupení žen mohlo nějak ovlivnit podobu politické scény? Pokud ano, v čem? To by přece záleželo od názorů a kvalit těch žen! Jak se můžete ptát, aniž řeknete, jaké principy a postoje ty ženy budou zastávat?
Jaký je Váš názor na zavádění kvót stanovujících, že jednoho pohlaví nesmí být na kandidátních listinách či v orgánech strany zastoupeno méně než ve stanoveném poměru? Proč? Jakou podobu by tyto kvóty měly případně mít? Negativní. Jsem za plnou svobodu sdružování, spolčování a volby. Za svobodu lidí sestavit kandidátku podle svého přesvědčení a svobodu občanů tu kandidátku volit či nevolit - opět dle jejich přesvědčení. Pokud někdo sestaví čistě ženskou kandidátku, bude to v pořádku a pokud někdo (většina, menšina, muži, ženy) ji budou volit, bude to taky v pořádku. Pokud ale někdo chce kandidátku sestavit jinak a někdo jiný tu jinak (jakkoli) sestavenou kandidátku volit chce, mají mít na to rovněž právo. Tomu se říká svoboda. Některé politické strany si kvóty stanovily dobrovolně, ale nedaří se je vždy naplňovat. Já jim žádná vnitrostranická opatření navrhovat nebudu; jsou to dospělé, svéprávné osoby, tak ať si své vnitrostranické poměry a zásady upraví dle svého.
Myslíte si, že jsou i jiné cesty ke zvýšení participace žen v politice? Jaké? Ano, doposud se ženy spíše konzervativních názorů do politiky příliš nezapojovaly (zapojovaly se do ní ženy spíše radikálních názorů); takže pokud jde o muže, v politice bylo zastoupeno celé jejich názorové spektrum, zatímco pokud jde o ženy, jen jeho levicově-radikální fragment. Děkujeme za rozhovor. Praha - To, že Roman Joch se má stát poradcem předsedy vlády v oblasti lidských práv, vyvolalo u řady lidí odpor. Joch se netají tím, že Petru Nečasovi doporučí zamyslet se nad zrušením Úřadu zmocněnce pro lidská práva. „Měla by být revize, jakési zamyšlení, zda prostředky, které tento úřad utrácí, utrácí efektivně,“ vysvětluje. Roman Joch byl původně i proti vzniku úřadu ombudsmena. Ten ale podle něj už prokázal svou užitečnost. Roman Joch byl hostem pořadu ČT24 Hyde Park. Michael Kocáb, který Úřad zmocněnce pro lidská práva vede, se nechal slyšet, že udělá vše pro zachování agendy lidských práv při Úřadu vlády.„Dneska jsem měl setkání s panem zmocněncem Michaelem Kocábem, byli jsme spolu v rádiu. A on mi nabídl, že mohu osm hodin strávit v jeho úřadu, kde mi předá svůj názor na věc včetně expertních analýz,“ říká k tomu Joch.

Pokud dostane pozvání, rád by prý také strávil den v romské osadě, aby zde diskutoval o svých názorech. „Chudé rodině, ať už je tmavší, nebo světlejší, je vždycky dobré pomoci. Ale ne kvůli barvě pleti, ale kvůli tomu, že je to chudá rodina,“ vysvětluje svůj postoj k sociální politice státu.„Práva mám jako jednotlivec, jako lidská bytost. Nemám práva jako běloch nebo černoch, muž nebo žena, homosexuál nebo heterosexuál,“ popisuje, jak rozumí lidským právům. „Proto nejlepší je, aby stát všem garantoval stejná práva a stejné svobody a aby tu byla naprostá rovnost před zákonem,“ dodává.
Od svých kritiků si Joch vysloužil nálepku homofoba. To ovšem Joch popírá. „Homosexuální jednání mezi dospělými jedinci je to, co je ve svobodné společnosti, jako je naše, chráněno. A je to tak správně,“ tvrdí. S možností homosexuálních párů adoptovat dítě ale nesouhlasí. S dětmi by se totiž podle něj nemělo experimentovat. Trest smrti pro nacistické zločince je přijatelný. Roman Joch odmítl, že připouští možnost použití mučení. „Jsem jednoznačně proti mučení,“ říká. Na zadržené osoby je ale podle něj možné použít zastrašování a nátlak. „Pokud tím cílem je záchrana statisíců nevinných životů.“ Primární povinností státních úřadů je totiž podle něj chránit své vlastní nevinné občany.
Za určitých okolností připouští také trest smrti, i když zdůrazňuje, že v České republice není zapotřebí. „Zavedení trestu smrti v této společnosti by bylo naprosto nežádoucí. Ale nepatřím k těm, kteří odsuzují trest smrti kategoricky,“ vysvětluje. Například trest smrti pro nacistické zločince je podle něj přijatelný.
Premiér Nečas musel Jocha hájit před senátory. Na Romana Jocha se kritika sesypala ještě před nástupem do funkce. Vznikla petice, jejíž signatáři tvrdí, že názory Romana Jocha jsou v rozporu s českými i evropskými standardy lidských práv. Proti budoucímu poradci se také demonstrovalo. A premiér Petr Nečas včera musel Romana Jocha hájit před senátory. Nečas připomněl, že pozice poradce není výkonnou funkcí a že mezi své poradce zahrnul také „intelektuálně vyhraněné“ osoby, jejichž názory mohou být pro někoho iritující. „Zrovna jako mě iritují názory některých lidí, kteří jsou třeba blízko k very vyhraněnému socialismu, trockismu a levici,“ prohlásil Nečas.

Roman Joch je zdatný diskutér a provokatér. „Jsou země, kde by nepochybně Roman Joch patřil téměř k názorovému mainstreamu na pravici. Tady tomu tak není. Roman Joch je navíc zdatný diskutér a provokatér. Můžete neomezeně číst Lidovky.cz, iDNES.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz. K tomu dostanete také noviny a časopisy v elektronické podobě. Zachováme vám vše tak, jak jste zvyklí a reklamu přizpůsobíme vašim zájmům. Pokud využijete místo platby udělení souhlasu s reklamou (tj. budou Vám zobrazovány v rámci našich webů Lidovky.cz, iDNES.cz, Expres.cz a Antiyoutuber.cz2 reklamy a to cílené i necílené. aby Vám byly zobraovány reklamy, které Vás budou zajímat. Váš souhlas s cílením reklamy můžete kdykoliv odvolat, pokud jej však odvoláte, budete vyzváni k přechodu na iDNES Premium bez reklam. Souhlas pro jiné účely, než je cílení reklam (např. Některé údaje (nikoliv však pro cílení reklamy) zpracováváme na základě tzv. oprávněného zájmu. Podrobné nastavení.
EP 7: Hyde Park Civilizace: Nobelisté, přeživší holokaustu, vysílání z vesmíru s Danem Stachem.
Desítky tisíc lidí včetně prezidenta Donalda Trumpa si v Arizoně připomněli nedávno zavražděného pravicového aktivistu Charlieho Kirka. Jak se americká společnost s jeho násilnou smrtí vyrovnává? Nejsou zákroky proti některým liberálním televizním moderátorům v této souvislosti projevem cenzury? Desetitisíce lidí, včetně prezidenta Donalda Trumpa, se přišly na fotbalový stadion v Glendale v Arizoně rozloučit se zavražděným aktivistou Charliem Kirka, kterého před 10 dny zastřelil útočník při debatě na univerzitě v Utahu. Řečníci vzpomínali na Kirkovu víru v Boha, také na jeho snahu prosazovat konzervativní hodnoty v americké společnosti.

Co tato slova Donalda Trumpa při této příležitosti ukazují?Donald Trump nás ujistil, že se nezměnil, že se nezlepšil, že nechce hrát roli prezidenta, který sjednocuje společnost. Že je to ten starý „dobrý“ Donald Trump, který má rád rozdávání úderů, včetně úderů pod pás svým odpůrcům. Je to ale velký kontrast. Sám upozornil na kontrast mezi sebou, někdy až brutálním a neslušným politickým hráčem, a Charliem Kirkem, který, ať už měl názory jakékoliv - a některé byly pro mnohé lidi provokativní až nesnesitelné - dával důraz na diskusi, na debatu. On byl diskutér, debatér, ochoten diskutovat s kýmkoliv. Nebyl to zakladatel nějaké organizace mladých mužů pochodujících po ulicích v košilích barvy hnědé, černé či fialové a zastrašujících oponenty.

Takže nechtíc Donald Trump vzdal Charliemu Kirkovi poklonu, když ukázal, že on byl lepším člověkem, než je sám Trump. Neměla by v této situaci, kdy americká společnost zažije vraždu v přímém přenosu, mluvit hlava státu o něčem jiném než o nenávisti? Přesně tak. Chování Donalda Trumpa není důstojné prezidenta Spojených států. Nelze to jinak konstatovat. Upřímně, nevzpomínám si, když Ameriku postihl ať už atentát nebo jiný traumatizující zážitek - napadá mě v tento moment výbuch raketoplánu Challenger, který viděli Američané v televizích - tak tehdejší prezidenti Ronald Reagan nebo Lyndon Johnson, když byl zastřelen Martin Luther King, to nepoužívali pro takto prvoplánové politické cíle. Naopak měli tendenci obyvatele uklidnit, vysvětlit jim to a poskytnout naději. Toto ale Donald Trump nedělá, on stále vede politický boj.
Potěšitelná věc je, že nedošlo k žádným násilnostem. Nejsou známé útoky na lidi z jakékoliv strany kvůli jejich názorům. Před pěti lety, když byl při policejním zatýkání zabit černoch George Floyd bělošským policistou, tak Amerika byla doslova v plamenech. Toto naštěstí nyní nevidíme. Na druhé straně, hlavně ze strany tvrdého jádra hnutí MAGA, Make America Great Again, těch nejtvrdších trumpistů, vidíme snahy umlčet lidi opačných názorů. Ale proti těmto tendencím útočit na svobodu projevu se postavili i významní členové ať už Republikánské strany, nebo i konzervativních pravicových médií.
Začněme tím, jak na vraždu Charlieho Kirka reagovalo vedení americké televize ABC, respektive nejprve moderátor talkshow této televize Jimmy Kimmel, který kritizoval, jak reagoval americký prezident. Následně ABC pozastavila vysílání této talkshow. Co všechno Kimmel v tom pořadu řekl? Jimmy Kimmel je americký televizní komik, který na ABC, jedné ze čtyř nebo pěti celoamerických velkých televizí, měl donedávna svoji show od ledna 2003, takže 22,5 let. Prý jeho sledovanost v čase mírně klesala - nevím, nechci to hodnotit. On tvrdil bez důkazu, že vrah byl stoupencem hardcore extremistického křídla MAGA, to znamená ultra-trumpovec, který zabil Charlieho Kirka, protože byl Kirk příliš mírný trumpovec. To je absurdní, podle toho, co zatím víme. Jimmy Kimmel to neměl říkat, když nevěděl, kdo je vrah a proč se dopustil vraždy.
EP 7: Hyde Park Civilizace: Nobelisté, přeživší holokaustu, vysílání z vesmíru s Danem Stachem.
Pokud by tím důvodem bylo něco jiného než slova, která zazněla, jaký smysl by pro televizi ABC mělo, kdyby to do té souvislosti dávala? Nebylo by i pro ABC, z hlediska všech reakcí, lepší říci: je to proto, že klesá sledovanost - tak jako to ostatně nedávno udělala jiná velká televize, která dopředu avizuje ukončení jiné podobné show? Možná si ABC říká, že to nějak přežije, že čím více se k tomu bude vracet, tím víc bude působit nedůvěryhodně. Nevím.
Donald Trump v letadle z návštěvy Velké Británie rozhodnutí televize ABC přivítal. Řekl, že některé televize o něm informují jen negativně a dodal, že by jim za to možná měli vzít licenci. Je něco takového v Americe možné? Zaprvé, tento výrok Donalda Trumpa je naprosto nevhodný a opět nedůstojný prezidenta Spojených států. Aby prezident říkal, že stanice, které jsou kritické vůči jeho názorům v politice, přijdou o licenci, to je naprosto nevhodné. Druhá otázka je, jestli to může zařídit. Ano, v Americe se udělují, tak jako v každé zemi, licence vysílací frekvence různým soukromým subjektům. Pro odebrání ale musejí být objektivní kritéria, například vulgárnosti před nějakou hodinou, navádění k porušování zákonů - nic takového ale nenastalo.

Takže i kdyby byl tlak na televizi nebo snaha odebrat jí licenci kvůli politickým názorům, pravděpodobně by to televize při soudu vyhrála. Okamžitě by nastal soudní proces a s největší pravděpodobností by u soudu vyhrála - že to je slabý důvod pro ukončení licence. Vlastně stejný princip, který je v ČR v zákoně o rozhlasovém a televizním vysílání. Přesně tak. V roce 1987 to skončilo, takže se stalo to, že některé televize, například Fox News, jsou jednoznačně nevyvážené, to znamená pravicové, konzervativní - a jiné, dejme tomu CNN nebo MSNBC, zase levicové, liberální. Je to vnímané, jako že je to v pořádku, a skutečně podle amerických zákonů je to v pořádku. Takže nevidím žádnou možnost, jak by federální vláda mohla chtít kvůli názorům televizím odebírat licenci.
Vnímám to jen jako další trolling Donalda Trumpa, snahu jednak naštvat své oponenty a jednak svým jednodušším stoupencům vyslat signál: podívejte, já za vás stále bojuji. Seznamy oponentů jsou nevhodné. Moderátor Jimmy Kimmel není jediný, kdo kvůli názorům na Charlieho Kirka a jeho vraždu má problémy v práci. Podle listu The Financial Times zaměstnavatelé ve Spojených státech propustili už desítky zaměstnanců kvůli údajně nevhodným reakcím na tuto vraždu.

Konkrétně The Financial Times uváděly případy z burzovní společnosti, z médií, z týmu amerického fotbalu nebo z letecké společnosti. To je ve Spojených státech běžné, že firmy vyhazují zaměstnance kvůli jejich názorům na politiku nebo na aktuální dění? Ano, na rozdíl od Evropy, možnost firmy propustit zaměstnance, oficiálně v podstatě bez udání důvodu, je mnohem snazší než u nás. Zaměstnanci nemají takovou ochranu, žádné výpovědní lhůty, v podstatě daný den může být zaměstnanec propuštěn. V minulosti se to dělo - pokud mluvíme o politických názorech, u některých konzervativních mluvčí se to dělo. To bylo to stěžování si amerických konzervativců, že nás umlčují: „My nemáme plný prostor pro svobodu projevu.“
Ale v Americe je to možné. Firmy také berou ohled na cokoliv, co může působit kontroverzně, co může poškodit značku firmy a působit jako negativní reklama, tak se snaží vyhýbat jakýmkoli kontroverziím. Když někdo, byť na soukromém účtu, na internetu oslavoval vraždu Charlieho Kirka, tak management firmy si řekne: „To pro nás není dobré, my se toho člověka raději zbavíme, protože polovina našich zákazníků s Charliem Kirkem souhlasí a polovina nesouhlasí. Tak proč polovinu zákazníků naštvat?“
EP 7: Hyde Park Civilizace: Nobelisté, přeživší holokaustu, vysílání z vesmíru s Danem Stachem.
Čtěte také: Jak to jde dohromady s prvním dodatkem americké ústavy? Ten se vztahuje na státní moc Spojených států. Stát toto nesmí dělat, soudit vás, pokutovat a věznit. Nevztahuje se to ale na soukromé firmy a na univerzity, které jsou soukromé a nepobírají federální peníze. Ty v podstatě můžou diskriminovat podle jakéhokoliv kritérií, kromě rasových, což je protiústavní. Ale podle názorových kritérií můžou diskriminovat. Různé zpravodajské agentury včetně ČTK minulé úterý informovaly o tom, že internetová skupina Charlie Kirk Data Foundation vytvořila databázi uživatelů sociálních sítí, kteří podle ní kritizovali Charlieho Kirka nebo oslavovali jeho smrt. Může to opravdu dojít k tomu, že by desetitisíce lidí musely odcházet z práce, že by docházelo k takovýmto, možná se dá říci, čistkám? Nečekám, že se to stane. Takové sestavování seznamů je v Americe chráněný projev, ale já to vnímám jako velice neslušné a nevhodné po vraždě takto veřejné známé osoby.
EP 7: Hyde Park Civilizace: Nobelisté, přeživší holokaustu, vysílání z vesmíru s Danem Stachem.
Bude záležet na statečnosti těch v rozhodujících pozicích, aby takovému tlaku odolali. Mějme na paměti instituci ozbrojených sil USA. Čtěte také: Je naprosto jasné, že vojáci i důstojníci mohou mít různé politické názory. Mě zajímá, jak umí střílet, jak dobrý je plánovač vojenských akcí a jak se ukázal být dobrý v boji za svou zemi. Takže tlak, že lidé mají být z veřejného prostoru vytlačováni kvůli svým politickým názorům, je špatný. Doufejme, že Amerika nepodlehne.
Mnoho lidí i u nás v minulých desetiletích dávalo americkou demokracii za vzor. Plyne pro nás z aktuálního dění nějaké poučení? Každá dobrá politická společnost se může zkazit, může nastat blbá nálada, a postihuje to i společnosti, jako je Amerika. Každá společnost si ji zažila. Abychom si to ukázali na našem evropském případě: Německo v 70. letech mělo vlnu terorismu, Británie byla v ekonomickém úpadku. Časem se povedlo je regenerovat. Nyní Amerika zažívá období větší vnitřní nenávisti, vzájemné polarizace. Doufejme, že se atmosféra uklidní a lidé opačných názorů budou opět schopni vzájemně si rozumět.

Co bude ve Spojených státech dál? A jakou roli může sehrát organizace Turning Point USA, jejíž vedení po zakladateli Charliem Kirku převzala jeho žena Erika?
tags: #roman #joch #potrat #znasilneni