Rodičovský příspěvek a jednání Poslanecké sněmovny: podpora, valorizace a rozdílné názory koalice i opozice

Sněmovna podpořila v úterním úvodním kole vládní novelu, která zvýšení předpokládá pro rodiče dětí narozené po 1. lednu 2027. O okruhu rodičů s nárokem budou poslanci dál jednat. Například koaliční hnutí SPD prosazuje poměrné zvýšení příspěvku i pro rodiče dětí do tří let věku narozených před přelomem současného a příštího roku. Část opozice znovu volá po zavedení valorizace. Dopady přidání na státní rozpočet podle vládní předlohy by byly 230 milionů korun v prvním roce. Náklady by postupně rostly a od roku 2030 po plném zavedení při nynějším nízkém počtu narozených by náklady činily asi 3,6 miliardy korun ročně navíc.

Motivy a cíle navýšení

Cílem růstu rodičovské je podle ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) snížení dopadů inflace a zlepšení situace rodin s dětmi, včetně lepšího sladění osobního a pracovního života. Naposledy se rodičovská zvýšila od ledna 2024 z 300 tisíc na 350 tisíc korun. Dvojčata a vícerčata mohou od letoška čerpat dvojnásobnou částku, tedy 700 tisíc korun. Dříve šlo o 1,5násobek.

Názory opozičních a koaličních uskupení

Valorizace rodičovského příspěvku prosazují opoziční STAN a Piráti. Poslankyně STAN Pavla Pivoňka Vaňková už podala návrh s valorizačním mechanismem, podle kterého by příspěvek mohla zvyšovat vždy od ledna nařízením vláda, pokud by úhrnná inflace dosáhla aspoň pěti procent. Piráti dlouhodobě chtějí automatickou valorizaci, jako je tomu u důchodů. Přišli už dřív i s úpravou, která by navázala příspěvek na minimální mzdu. Valorizace by podle Venduly Svobodové přinesla předvídatelnost hodnoty rodičovského příspěvku a spravedlivější nastavení systému. Juchelka ale upozornil na to, že zavedení valorizace ztěžuje to, že čerpání rodičovského příspěvku umožňuje velkou pružnost spočívající například ve změně výše měsíční částky.

Poslankyně TOP 09 Zdeňka Blišťanová očekávala komplexnější návrh pro podporu rodin a slaďování rodinného a pracovního života: „Návrh žádné nové nástroje nepřináší.“ Reakce vyvolalo útočnější vystoupení Kateriny Demetrashvili (Piráti), která kritizovala zejména Alianci pro rodinu, kterou označila za klerofašistickou. Juchelka o Richterové prohlásil, že je lhářka. Místopředseda PSP Tomáš Hanzel radil projednání v předsálí a vyžádal klid v jednacím sále. Lucie Šafránková pokračovala ve vystoupení s důrazem na nutnost rovnosti dětí a rodičů a na skutečnost, že rodičovský příspěvek není pouhou náhradou mzdy, ale plošnou dávkou státní sociální podpory.

Hádka a politické dopady

Okamura (SPD) uvedl, že vláda ANO, ČSSD a KSČM chce rodiče s malými dětmi finančně potrestat, a proto SPD navrhla, aby na zvýšený příspěvek měli nárok všichni rodiče s dětmi do čtyř let, zejména ti, kteří pracují. Kritizoval, že současný návrh nepřiznává nárok všem pracujícím matkám s malými dětmi. Oba táborů si vyměňují názory o tom, zda inovace zohlední skutečnou sociální situaci rodin nebo zda jde jen o politické vyjádření. Zmíněny byly i argumenty o zneužívání dávek a nutnosti podpory rodin napříč výdělkovým rozpětím.

Superdávka a další úpravy systému

Juchelka má v plánu zahrnout do novely úpravy systému superdávky, včetně úprav normativních nákladů na bydlení, které mají dle ministra odrážet reálné ceny v regionu a zranitelnost. Za zranitelnou domácnost má být považován osamělý rodič s dítětem do 15 let věku namísto dosavadních sedmi. Dále se diskutuje rozšíření a přizpůsobení pravidel, která by umožnila čerpat rodičovský příspěvek flexibilněji a spravedlivěji pro široké spektrum rodin.

Infografika: Vládní návrh valorizace rodičovského příspěvku a odhadované náklady

Současně se uvádí praktický příklad, který ilustruje dopad navýšení na jednotlivé rodiny: jedna matka s dětmi ve vesnici by získala navýšení, zatímco jiná matka, která pečuje o dítě a nemá auto, by na zvýšení neměla nárok. Tento kontrast ukazuje, proč některé strany žádají rovné podmínky pro všechny pracující rodiče, včetně těch, kteří již čerpají dávky nebo je vyčerpali.

Proces schvalování a legislativní rámec

Sněmovní tisk 198 Novela o státní sociální podpoře prošla několika koly schvalovacího procesu: od prvního čtení, přes garanční výbory až po třetí čtení v rámci 24. schůze. Následovalo postoupení Senátu a schválení doprovodných usnesení. Dopis o postupu a pozměňovacích návrzích uvádí jednotlivé kroky zákona a související usnesení a potvrzuje, že návrh prochází složitým, vícestupňovým procesem.

Stručný pohled do parlamentního fungování

Poslanecká sněmovna má 200 poslanců, volených na 4 roky poměrným systémem s 5% klauzulí. K přijetí usnesení je potřeba nadpoloviční většiny přítomných, a minimálně třetina všech poslanců. Výbory a jejich funkce, jako mandátní a imunitní výbor či výbor pro sociální politiku, hrají klíčovou roli v legislativním procesu. Schůze výborů jsou veřejné s výjimkou některých interních jednání. Celkový rozpočet Sněmovny na rok 2023 byl 1,553 miliardy Kč.

tags: #rodicovsky #prispevek #jednani #poslanecka #snemovna