Rodičovský příspěvek schválení poslanci: valorizace, superdávka a vliv na státní rozpočet

Senát schválil růst rodičovského příspěvku o padesát tisíc na čtyřsto tisíc korun pro rodiče dětí narozených od ledna 2027, zároveň vyzval k zavedení valorizace.

Rodičovský příspěvek vzroste od příštího roku o padesát tisíc korun na čtyřista tisíc korun, v případě narození dvojčat a vícerčat jde o dvojnásobek částky.

Zvýšení předpokládá vládní novela o státní sociální podpoře, kterou schválil Senát hlasy 64 ze 76 přítomných členů.

V doprovodném usnesení vyzvala horní komora kabinet k tomu, aby připravil zavedení automatické valorizace rodičovské.

Předlohu, která upravuje také takzvanou superdávku, dostane k podpisu prezident Petr Pavel.

Senátní plénum s ohledem na schválení předlohy ve sněmovním znění už nehlasovalo o úpravě skupiny senátorů v čele s Lumírem Kantorem (KDU-ČSL), jež by zavedla automatickou valorizaci rodičovské podle inflace.

Stejný návrh dolní komora odmítla začátkem července, stejně jako několik dalších opozičních návrhů na uzákonění valorizačních mechanismů.

K přípravě novely s valorizací rodičovského příspěvku horní komora vyzvala vládu na návrh sociálního výboru.

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) uvedl, že takové řešení růstu rodičovské nepodporuje vzhledem k tomu, že jde o pevně stanovenou částku s možností flexibilního čerpání i kvůli tomu, že není dlouhodobá.

Námitky proti debatě o budoucím zavedení valorizace neměla předsedkyně klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová.

„Je to komplikované a musí se najít opravdu takový vzorec, který bude spravedlivý,“ poznamenala.

Zvýšení rodičovské zdůvodnil ministr práce Juchelka snížením dopadů inflace a zlepšením situace rodin s dětmi.

Dopady přidání na státní rozpočet budou podle ministerstva přibližně 230 milionů korun v prvním roce.

Náklady postupně porostou, od roku 2030 po plném zavedení a při nynějších nízkém počtu narozených by činily asi 3,6 miliardy korun ročně navíc.

Předloha předpokládá zvýšení příspěvku jen pro rodiče dětí narozených nebo převzatých do trvalé péče náhradní rodiny od 1. ledna 2027.

Pokud by se rodičovská zvedla i těm, kteří ji už pobírají, stálo by to příští rok podle odhadu ministerstva asi 7,3 miliardy korun.

Naposledy se rodičovská zvýšila od ledna 2024 ze tři sta tisíc na 350 tisíc korun.

Dvojčata a vícerčata mohla dříve čerpat 1,5násobek.

Narozených dětí v Česku v posledních letech ubývá, méně je tak i vyplácených rodičovských.

Podpora na bydlení a změny v superdávce

Podpora na bydlení v superdávce se stanoví podle okresů.

Podpora na bydlení v superdávce bude vycházet od letošního října z nákladů domácností v jednotlivých okresech, nebude se stanovovat podle velikosti bydliště.

Mezi zranitelné skupiny budou nově patřit samoživitelé a samoživitelky s dětmi do patnácti let věku místo do sedmi let.

Změny v dávce státní sociální pomoci obsahuje novela o růstu rodičovského příspěvku, kterou schválil Senát.

Předlohu dostane k podpisu prezident.

Zranitelné domácnosti mohou být zvýhodněné ve složce na bydlení, v bonusu na dítě a v energetickém paušálu.

Rozšíření skupiny o samoživitele s dětmi do patnácti let místo do sedmi let zdůvodňují autoři úpravy tím, že děti do tohoto věku jsou stále do značné míry závislé na péči rodiče.

„Cílem navrhované změny je posílit rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem osamělých rodičů, snížit riziko jejich sociálního vyloučení a podpořit stabilní výchovné prostředí pro děti,“ stojí v důvodové zprávě.

Takzvané normativy na bydlení, tedy horní hranice pro výpočet podpory, se už nebudou určovat podle celkového počtu obyvatel bydliště.

Nyní se liší pro místa do 69 999 obyvatel, nad sedmdesát tisíc obyvatel a pro Prahu a Brno.

Nově se normativní nájemné stanoví pro okresy.

Novela pak výslovně odstraní situace, kdy může být ve stejném okrese normativní nájemné vypočtené pro domácnost s vyšším počtem členů nižší než pro domácnost s menším počtem členů.

Superdávka nahrazuje příspěvek a doplatek na bydlení, příspěvek na živobytí a přídavky na děti.

Jejich příjemci, kteří o novou podporu požádali do konce loňska, ji obdrží poprvé v srpnu.

Náklady podle důvodové zprávy dosáhnou do tří miliard korun navíc.

Horní komora vyzvala v doprovodném usnesení podle návrhu Vladimíry Ludkové (ODS) vládu k úpravám informačního systému superdávky, aby umožnil opatrovníkům vykonávat elektronicky jejich oprávnění ve prospěch klientů v celém řízení.

Ministr práce Juchelka řekl, že se na digitalizaci pracuje.

Rada České televize a další témata

Senát ve středu rovněž rozhodl, že staronovým členem Rady ČT bude ředitel Městské knihovny v Praze Tomáš Řehák, vybral ho už v prvním kole tajných voleb.

Řehák obdržel 38 hlasů ze 74 odevzdaných.

Jeho nejvážnějším protikandidátem byl exministr kultury Daniel Herman s jedenácti hlasy.

Nynější volba proběhla na podobně dlouhé období do konce listopadu 2029, po Jiřím Padevětovi, který se vzdal kvůli kandidatuře do Senátu.

Při veřejném představení v Senátu označil Řehák za důležité, aby jakákoli změna financování veřejnoprávní televize neoslabovala nezávislost zpravodajství, regionální vysílání či původní českou tvorbu.

Senát považuje změny financování ČT za nežádoucí a nekoncepční a odporující platným pravidlům EU.

Senát zdůraznil, že ČT plní zákonné povinnosti, drží nezávislost a vysoké profesní standardy a nemůže být financována ze státního rozpočtu na úkor smluvních závazků.

V úvodu schůze horní komora schválila smlouvu mezi Českem a Maltou o zamezení dvojího zdanění a zabránění únikům na dani z příjmů, kterou musí ještě posoudit sněmovna.

Senát také schválil smlouvu o česko-německé hranici, která bude nově určena seznamem souřadnic hraničních bodů, nikoli obsáhlým hraničním dokumentárním dílem.

Průběh hranice dlouhý téměř 819 kilometrů smlouva nemění.

Smlouva musí ještě stvrdit sněmovna.

Senát má akční plán EU pro hnojiva za nedostatečný, považuje jej za nedostatečný zejména co do krátkodobých opatření a rychle dostupných nástrojů.

Ministr práce Juchelka uvedl, že EK je připravena z krizové rezervy pro zemědělce uvolnit až 540 milionů eur a pro české zemědělce by to mohlo znamenat 10,9 milionu eur.

Hlavním cílem novely bylo stanovit jasná zákonná pravidla pro rozhodování o léčbě s přihlédnutím k přáním pacienta a sjednotit terminologii.

Novela má podle autorů posílit ochranu dětí před domácím násilím a riziky při rozhodování soudů o svěření do péče.

Senát však schválení novely o zdravotních službách k paliativní péči zřejmě nepřijme a doporučil ministru zdravotnictví připravit vlastní vládní návrh po další consensus diskuzích.

Infografika: Stručný přehled změn v rodičovském příspěvku a superdávce

Rodičovský příspěvek: Jaké změny nastanou v roce 2024 a jak vše vyřídit z pohodlí domova

tags: #rodicovsky #pispevek #schvaleni #poslanci