Rodičovská plemena hybridních slepic: popis, vlastnosti, chov a srovnání

Co jsou to hybridi? Hybrid je kříženec a hybridizace je křížení. S hybridy se v říši rostlinné i živočišné setkáváme poměrně často. Hybridizace a šlechtění a genetika jako taková jsou docela složité obory, pro náš účel však vystačíme s jednoduchým vysvětlením. Každý známe nějakého toho voříška, pejska složeného ze dvou či více plemen, a vidíme, že bývá většinou vitální, chytrý, že se mu hned tak nic nestane a hned tak snadno něčím neonemocní, na rozdíl od těch drahých čistokrevných přešlechtěných krasavců.

Již naši předkové zjistili, že křížením dvou odrůd rostlin, nebo dvou plemen (někdy i druhů) živočichů často vzniká jedinec, který je vitálnější než jeho rodiče a který tyto rodiče mnohdy předčí i v rychlejším růstu, odolnosti, přizpůsobivosti, lepším využití potravy, užitkovosti, atd. Existují tedy vlastně dva dosti odlišné způsoby chovu drůbeže. Drtivá většina chovatelů slepic však tyto nechová pro výstavy, ale proto, aby snášely co nejvíce vajec. A to samozřejmě platí i pro všechny užitkové velkochovy.

Již více než půlstoletí tedy existují šlechtitelské programy, které využívají schopnosti křížence překonat v užitkovosti své rodiče a křížením čistokrevných plemen, respektive speciálně připravených linií z těchto čistokrevných plemen vznikají druhy (tedy nikoli již plemena) užitkových hybridů. Aby to nebylo tak úplně jednoduché, pak křížení může být dvouliniové mezi plemeny (plemeno A x plemeno B), tříliniové mezi plemeny (kříženec plemene A x B se zkříží s plemenem C), nebo čtyřliniové (kříženec plemene A x B se zkříží s křížencem plemene C x D). A aby to bylo ještě složitější, existují i hybridi v rámci jednoho plemene, kdy se vyšlechtí dvě či více samostatných linií, které se mezi sebou zkříží (např. Dominant Leghorn je čtyřliniový hybrid, ale v rámci jednoho plemene Leghorn).

Tedy všechny ty dřívější tetry a babcocky až po nynější slepice ISA Brown, Moravia BSL, Dekalb White, Dominanty a mnohé další jsou obchodními názvy konkrétních hybridů, nikoli názvy plemen. To dodnes ještě řada chovatelů neumí rozlišit a vede to pak k omylům v jejich chovatelských ambicích. Pozor pro ty, kteří v tom nemají jasno: Zatímco čistokrevná plemena lze dále rozmnožovat, dbát jen zásadních chovatelských zásad (např. používat nepříbuzného kohouta) a výsledkem bude stále totéž plemeno se stejnými znaky, užitkoví hybridi nejsou určeni k dalšímu rozmnožování. A právě zde je třeba připomenout další pravidlo heterózního efektu (tedy poznatku, že kříženec předčí své rodiče): Ten se projevuje v první generaci (často se nazývá generace F-1), ale v dalších se již nereprodukuje.

Při amatérském množení hybridů pak nastává zklamání hned dvojího druhu. Potomstvo těchto hybridů se nejen štěpí do řady jiných barev (tedy více či méně není vzhledově totožné s rodiči), ale především nedosahuje užitkovosti svých rodičů. Pro chovatele, kteří mají i odchovové ambice, je tu dilema: Pořídit si čistokrevné plemeno s tím, že bude mít třeba o 100 vajec ročně nižší snášku než užitkový hybrid, nebo výkonné hybridy bez možnosti je dále množit. Známe hodně těch, kteří to kombinují.

Možná spíše pro zajímavost několik poznámek na závěr. Vyšlechtění nového nosného hybridu si v mnohém nezadá s vývojem nového typu automobilu, je to dlouhodobá práce vysoce odborných týmů specialistů. Mnozí z našich odběratelů jistě alespoň tuší, že to není tak jednoduché, že se nejedná o prosté zkřížení dvou plemen, ale především o náročnou selektivní práci při přípravě chovných linií, které se pro křížení použijí. Srovnáte-li různé šlechtitelské programy, můžete v nich nalézt velmi podobné druhy, které byly vytvořeny velmi podobným způsobem, tedy křížením stejných plemen. Přesto nejsou totožné. Občas se setkáváme s nabídkou nosných hybridů „z vlastního chovu“ prodávajícího. Takový člověk je buď podvodník, nebo blázen.

Ano, každý chovatel si může pořídit násadová vejce či jednodenní kuřata těchto hybridů od firem, které je produkují, a odchovat si z nich F-1 generaci kuřic (bude mít jen velký problém s vakcinací), ale žádný jednotlivec není schopen si doma na koleni „nakřížit“ kvalitního nosného hybrida, stejně jako si v garáži nevyrobí kvalitní auto. Přidáno na náš blog 27. 2. 2018

V současné době existují desítky čistokrevných plemen slepic a mnohá plemena jsou známá již od 16. století. Reklama často chválí hybridní drůbež pro jejich vysokou snášku nebo rychlý růst, zajímavé názvy, podoba s tradičními plemeny, a to vše bezesporu ovlivňuje myšlení chovatele, který má zájem o rozšíření svého hejna ale i chovatele začínajícího. Dnešním trendem je stále více lidí dává komerčním hybridům přednost před tradičními plemeny, ale je to dobře?

Hybrid byl především vyšlechtěn k vysoké produkci vajec a pro svou výjimečnou chuť masa. Nepatří tak k určitému plemeni, neboť vznikl křížením různých plemen. Růst. Kříženec na maso, neboli brojler, roste velmi rychle, ale pouze pokud je krmen speciální směsí pro něj určenou. Snáška. U hybridních slepic nosného typu se uvádí vysoká snáška, ale ta je vyčerpaná dříve, protože jsou upraveny tak, aby nejvíce vajec nesly do stáří 18 měsíců, pak nastává pelíchání, po kterém se slepice může, ale také nemusí vrátit ke snášce.

Maso. Největším rozdílem mezi doma chovaným brojlerem a kuřetem z obchodu je ve stravě a porážce. Čistokrevná plemena, která jsou chovateli uznaná jsou přírodní produkt. Oproti komerčním hybridům musíme samozřejmě zmínit, že rostou o dost pomaleji, a tak jak je jim matkou přírodou dáno. Maso bývá nutričně lepší, vyváženější a chutnější. Některá plemena, jako třeba bréské kuře, jsou celosvětově vyhlášená kvalitou a chutí masa.

Proč čistokrevnou? Čistokrevná drůbež byla chována od nepaměti po generace a přirozenou cestou byla vyšlechtěna pro své specifické užitné vlastnosti a vzhled. Celé dějiny lidí jsou i dějinami slepic. Některá plemena žila s lidmi již ve starověku, obývala s nimi dokonce i část světnice. Plemena to jsou skvělá svou snáškou, barvou vajec - bílá, hnědá ale i kropenatá a chutí masa. Výběr je opravdu veliký a výběrem těch nejlepších kusů může každý chovatel sám za sebe stále zlepšovat jejich vlastnosti a vzhled.

Pokud chcete, výsledek své práce můžete potom prezentovat na výstavách, kterých se koná v rámci ČR několik do roka. Všechny slepice - vyšlechný hybrid, domácí kříženec plemen nebo uznaná čistokrevná plemena se rodí s konečným počtem vajec, kterými za život snesou. Pokud vás baví číst články, u kterých můžete mít radost z objevování nových souvislostí, jste na správném místě. Tento blog nabízí spoustu inspirace i zajímavých postřehů, které vás vtáhnou a možná vám ukážou věci z jiného úhlu pohledu.

Nejčastější hybridní nosnice a tradiční plemena na trhu

Hybridní nosná plemena nosnic se od čistokrevných plemen liší především vysokou snáškou. Mezi nejznámější patří Lohmann Brown, Lohmann White, Bovans Brown, Dekalb White a ISA Brown, která při správné péči dávají okolo 350 až 450 vajec za snáškový cyklus. Nosná plemena reprezentují lehké temperamentní slepice s hmotností do dvou kilogramů.

Leghornky patří mezi typická nosná plemena slepic. Jsou velmi plaché, odolné vůči teplu i chladu, a mají nekonfliktní povahu. Sussexky jsou přizpůsobivé, klidné, mazlivé a patří mezi nosné hybridy; jejich snáška bývá až 300 vajec ročně a jsou vhodné pro začínající chovatele. Kuřátka Sussexek rychle rostou, vyžadují velký výběh pro hrabání a jsou lehká a odolná.

Naopak kur domácí (Gallus gallus f. domestica) je základní domestikovaný pták; všechna plemena pocházejí z Asie a jejich užitek je nejen ve snášce, ale i v mase a dalších činnostech. V komerčních chovech se vyznačují vyšlechtěnými hybridními nosnými typy, zatímco v malochovech se často drží čistokrevná plemena pro okrasu či terapeutické účely.

Rozlišujeme také těžká plemena slepic (hmotnost 3,5-5 kg), která mají velký tělesný rámec a jsou určena spíše pro masový efekt. Patří sem bojová plemena z různých regionů, včetně některých vzácných variant jako Cemanská slepice vyšlechtěná v Indonésii s fibromelanózou, která má černé peří i maso.

Pro chov na malém dvorku jsou vhodná nosná hybridní plemena s klidnou povahou a vysokou snáškou, ale stále je důležité myslet na to, že hybridy nejsou určeny k další reprodukci. Z čistokrevných plemen a národních linií lze vybrat plemena, která se hodí pro malochov, a která splňují specifické klimatické podmínky dané oblasti.

Na závěr: výběr plemene je klíčový pro spokojený chov. Správně zvolené plemeno odpovídá vašim podmínkám, vašim cílem a rozpočtu. Hybridy vám mohou nabídnout vysokou snášku a rychlý růst, ale vyžadují specifické podmínky a často omezenou možnost dalšího rozmnožování. Čistokrevným plemenům zase můžete poskytnout delší životní cyklus a tradiční vlastnosti, které vychovávají dlouhodobou hodnotu v chovu.

Infografika: Hybridní vs. čistokrevná plemena slepic

Tabulka: Přehled vybraných plemen a hybridů

Plemeno/hybrid Typ Typická snáška (vajec/rok) Hmotnost (kg, dospělá)
ISA Brown Nosný hybrid ~320-350 1,8-2,0
Lohmann Brown Nosný hybrid ~350-450 1,9-2,1
Leghorn Nosné plemeno ~250-300 1,4-1,8
Sussex Nosný hybrid ~280-300 2,0-2,4
České slepice zlatě kropenaté Čistokrevné plemeno ~200-240 1,8-2,2
Cemanská slepice Bojevná/plemeno s mutací nízká → specifické účely 2,5-3,5

Nyní, když znáte základní rozdíly mezi hybridními a čistokrevnými slepicemi, můžete lépe odhadnout, jaké plemeno bude vyhovovat vašim podmínkám. Nosné hybridy poskytují vysokou snášku, avšak s omezenou možností rozmnožování. Čistokrevná plemena zase často nabízí spolehlivou a konzistentní chuť masa, rozmanité barvy vajec a dlouhodobější chovný cyklus.

10 Nejlepších Plemen Nosnic, Která Produkují Až 364 Vajec Za Rok

tags: #rodicovska #plemena #hybridnich #slepic