Rakovinné prekancerózy děložního hrdla v graviditě: screening, diagnostika a management

Těhotenství samo o sobě nezvyšuje u žen riziko karcinomu děložního hrdla, poskytuje nám však možnost zjistit, zda žena podstoupila cytologické stěry v určených screeningových intervalech. Cílem tohoto článku je prodiskutovat načasování screeningu onkologické cytologie v těhotenství a nejnovější doporučení v managementu abnormálních cytologických nálezů během těhotenství.

Význam screeningových stěrů a epidemiologický kontext

Díky rozšířenému užívání cytologických stěrů v uplynulých padesáti letech významně méně žen onemocní karcinomem děložního hrdla a méně jich také v jeho důsledku zemře. Během reprodukčního období ženy (věk 15-44 let) je diagnostikováno kolem 42 % případů karcinomu děložního hrdla. V České republice ročně diagnostikujeme v průměru 850-900 invazivních nádorů děložního hrdla; incidence i přesto zůstává relativně vysoká (15.5-16.3/100 000). Ročně diagnostikujeme invazivní karcinom v průměru u 150 žen do 35 let (cca 15 % všech invazivních karcinomů). Reálný odhad je, že v průběhu těhotenství ročně diagnostikujeme 3-5 karcinomů (1 karcinom na 20-30 000 porodů) a 75-100 high-grade lézí (jedna HG‑SIL léze na 1 000-1 300 porodů).

graf věkové distribuce incidence karcinomu děložního hrdla

Patogeneze a rizikové faktory prekanceróz

Cesta od změny zdravé lidské tkáně ve zhoubný nádor vede většinou přes tzv. prekancerózy - přednádorové změny. Prekancerózy děložního hrdla jsou intraepitelové preinvazivní léze, které pomalu progredují v invazivní karcinom. Pro léze dlaždicobuněčného epitelu je hlavním rizikovým faktorem perzistentní infekce rizikovým (onkogenním) typem humánního papilomaviru (HPV). Dnes za nejvýznamnější rizikový faktor považujeme perzistentní infekci rizikovým typem humánního papilomaviru (HPV infekce).

V dnešní době známe již přes 100 typů tohoto viru. Pro anogenitální oblast má význam více než 20 typů, 14 typů považujeme za rizikové tzv. onkogenní - HR HPV. Pokroky v našich znalostech ukazují, že zejména typy 16, 18 a 45 jsou agresivnější než ostatní HR viry. Nejvíce náchylné k infekci jsou mladé dívky; s infekcí se do 30 let (pokud žena měla 2 a více partnerů) setká 75-80 % žen v populaci.

Další rizikové faktory

  • Kouření a poruchy imunity - faktory pomáhající virům přetrvat v epitelu děložního hrdla.
  • Rizikové sexuální chování - více partnerů, časná koitarché.
  • Vysoký počet porodů, dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce a některé pohlavně přenosné infekce (např. chlamydie).
  • Rodinná anamnéza - u žen, jejichž matka či sestra měla rakovinu děložního čípku či dělohy, je dvakrát větší pravděpodobnost rozvoje onemocnění.

Prevence: očkování a organizovaný screening

V prosinci 2006 byla u nás uvedena první očkovací látka proti hlavním onkogenním virům (typy 16, 18) a benigním typům 6 a 11 (SILGARD), následovala bivalentní vakcína CERVARIX a od roku 2016 je k dispozici nanovalentní vakcína GARDASIL 9. Tyto vakcíny jsou bezpečné a ukazují vysokou efektivitu; vakcíny dokážou zabránit většině nových infekcí, ale nedokáží „léčit“ již získanou infekci.

Nejvyšší efekt má vakcinace dívek před zahájením pohlavního života, kdy je prokázána téměř 100% ochrana proti typům 16 a 18 po dobu minimálně 10 let. Desetileté zkušenosti ukázaly, že schéma tří dávek lze u vybraných skupin nahradit dvěma dávkami. I po vakcinaci je však nutné pokračovat v pravidelných screeningových kontrolách.

Metody diagnostiky prekanceróz a jejich role v těhotenství

Základní metodou detekce je odběr cytologie (stěr buněk z povrchu a kanálu hrdla). Preventivní vyšetření v ČR je založeno na cytologickém stěru a kolposkopickém vyšetření prováděném jednou ročně; toto vyšetření je plně hrazeno zdravotními pojišťovnami. Spolehlivost cytologie závisí na kvalitním odběru a kvalitní laboratoři; citlivost záchytu závažných změn se pohybuje dle kvality laboratoře mezi 50-80 %.

Novou metodou zvyšující spolehlivost záchytu závažných změn je test na přítomnost onkogenních papilomavirů (HPV‑HR), který má význam provádět po 30. roce života. Spojením cytologie a detekce HPV u žen nad 30 let se zvyšuje spolehlivost detekce těžkých prekanceróz nad 97 %. Řada zemí přechází po 30. roce právě na HPV HR testaci, přičemž cytologie doplňuje HPV HR pozitivní nálezy.

Příprava na vyšetření děložního čípku

Vyšetření má být plánováno na polovinu menstruačního cyklu (dva týdny po skončení poslední menstruace). Je vhodné vysadit intravaginální léčbu dva dny před vyšetřením a zdržet se pohlavního styku noc před vyšetřením.

Interpretace abnormálních cytologických nálezů

Je-li výsledek cytologického stěru abnormální, neznamená to automaticky přítomnost prekancerózy nebo nádorových buněk; je však nutné pečlivé sledování a doplňující vyšetření. Abnormální výsledky lze zhruba rozdělit do tří skupin:

  1. Nedostatečný - odebraný stěr nelze hodnotit; žena bude pozvána k opakovanému stěru do tří měsíců.
  2. Hraniční nebo mírný (LSIL) - v odebraných buňkách byly nalezeny nepatrné změny; doporučuje se opakovaný stěr přibližně po šesti měsících.
  3. Střední nebo závažný (HSIL) - natolik změněné buňky, že je žena odeslána na detailní vyšetření kolposkopií.
schéma Bethesda systému a dělení LSIL/HSIL

Kolposkopie a biopsie v těhotenství

Kolposkopie je gynekologické vyšetření pomocí speciálního mikroskopu, které se provádí zejména při výrazně změněných cytologických nálezech. Při kolposkopii lékař zkoumá děložní čípek „pod lupou“ a v případě potřeby provede biopsii - odběr malého kousku podezřele vypadající tkáně pro histologické vyšetření. Kolposkopické vyšetření není bolestivé a je z pohledu ženy prováděno podobně jako odběr cytologického stěru.

Pokud histologické vyšetření odhalí, že se jedná pouze o prekancerózu (CIN/LSIL/HSIL), u mnoha žen tyto změny samy časem vymizí, zejména pokud imunitní systém zvládne infekci HPV. U těhotných žen se u potvrzených těžkých prekanceróz (CIN II, CIN III) nebo pokud pacientka nestihla zákrok a otěhotněla, konzervativně postupuje - drtivá většina těchto změn se řeší až po porodu.

Léčba prekanceróz: konizace a její dopad na těhotenství

Konizace je malý chirurgický zákrok prováděný přes pochvu, při němž lékař odebere kousek tkáně ve tvaru kuželu z děložního čípku a hrdla. Odebraný vzorek se odesílá do laboratoře k histologickému vyšetření. Pokud histologie prokáže prekancerózu nebo časný nádor, další léčba často není nutná. Konizace může oslabit děložní hrdlo, což v případě těhotenství může zvýšit riziko předčasného porodu; lékaři se proto snaží s konizací co nejdéle vyčkat u žen, které plánují další děti.

Konizace dnes bývá prováděna vysokofrekvenčními radiochirurgickými přístroji (LETZ, konizace jehlou) - tyto techniky mají nejmenší rizika dlouhodobých komplikací. Přednádorové stavy lze ošetřit operačními technikami, které dnes většinou nesnižují možnost otěhotnění u mladých žen, přesto představují mírné riziko komplikací v průběhu těhotenství (riziko předčasného porodu závisí na zvolené technice).

ilustrace konizace (LETZ) a možnosti ovlivnění cervikálního kanálu

Pokročilá onkologická diagnostika a staging

Pokud histologické vyšetření odhalí invazivní nádor, je nutné provést další vyšetření k určení rozsahu onemocnění (staging). Mezi tato vyšetření patří vaginální ultrazvuk, ultrazvuk břicha, magnetická rezonance (MRI), výpočetní tomografie (CT), rentgenové vyšetření, případně cystoskopie či kolonoskopie.

Peroperační staging se obvykle provádí laparoskopicky za účelem vyšetření přilehlých lymfatických uzlin. Pokud lymfatické uzliny nejsou postižené a nádor je omezen na děložní hrdlo, může být nádor odstraněn během operace, často včetně dělohy. Při určování klinického stadia se využívají mezinárodně uznávané klasifikační systémy TNM a FIGO.

Léčba invazivních karcinomů a možnosti zachování fertility

Základní léčebná strategie u spinocelulárních karcinomů i adenokarcinomů se v raných stadiích neliší. U nádorů omezených na dělohu je ve většině případů metodou volby chirurgická léčba. U nádorů s invazí do 3 mm (stadium IA1) může být dostačující konizace. U pokročilejších stadií (IA2, IB1, IB2) je třeba často odstranit i spádové pánevní lymfatické uzliny. Novým fenoménem je detekce sentinelových uzlin, která zvyšuje bezpečnost a umožňuje individualizaci chirurgické léčby.

U nádorů do 2 cm lze v několika vybraných centrech provádět fertilitu zachovávající operace; výsledky onkologické i následné těhotenské jsou velmi dobré. U nádorů, které se již šíří do okolí dělohy (stadium IIB a výše), je volbou chemoradioterapie kombinující brachyterapii a teleterapii; účinek je zvyšován současnou chemoterapií během radioterapie.

Prognóza a význam včasné detekce

Nádory omezené na děložní hrdlo vyléčíme ve více než 90 %; u časných stadií je pětileté přežití vynikající (stadium IA ~99 %, IB1 >90 %). S progresí stádia klesá procento vyléčení (IIb 65-80 %, III 35-45 %, IV výrazně nižší). Čím pozdější diagnostika, tím náročnější a dražší je léčba, včetně ozařování. Význam efektivní prevence a dobře organizovaného skríningu stoupá při pohledu na věkovou distribuci, protože křivka incidence invazivních karcinomů prudce stoupá již u žen po 30. roce a často postihuje ženy v reprodukčním věku plánující ještě těhotenství.

HPV INFEKCE — Co to je a jak se přenáší?

Organizační a preventivní doporučení

  • Pravidelně docházet na gynekologické prohlídky nejen v mladém věku, ale zejména po 35. roce.
  • Zorganizovat kvalitní práci cytologických laboratoří a zvážit využití kombinace cytologie a HPV testace u žen nad 30 let k dosažení vyšší spolehlivosti záchytu závažných změn.
  • Podporovat vakcinaci dívek před zahájením pohlavního života a nabídnout očkování dalším vhodným skupinám.
  • U těhotných pečlivě zhodnotit předchozí screeningový záznam; počáteční prenatální vyšetření je ideální k provedení cytologického vyšetření u ženy, která ho nepodstoupila v doporučených intervalech.

Specifika managementu prekanceróz v těhotenství

Musí každá žena během prenatální péče podstoupit onkologickou cytologii? Je zřejmé, že cytologické nálezy u každé nové pacientky v prenatální péči musejí být pečlivě zhodnoceny. Počáteční prenatální vyšetření je ideální k provedení cytologického vyšetření u ženy, která ho nepodstoupila v doporučených screeningových intervalech vzhledem k věku a anamnéze. Na druhou stranu, není-li těhotná pacientka v intervalu vyšetření, předčasné nabrání cytologie má malý vliv na prevenci karcinomu děložního hrdla.

U potvrzených těžkých prekanceróz (CIN II, CIN III) zjištěných v těhotenství se obvykle postupuje konzervativně a řešení se odkládá až po porodu, pokud to klinický nález dovolí. Indikace k okamžitému zákroku v těhotenství (např. konizace) jsou omezené a vyžadují individualizované rozhodnutí odborného týmu, zohledňující riziko invaze, gestaci a možné komplikace.

Tabulka: Shrnutí přístupu k abnormálním cytologickým nálezům v graviditě

Cytologický nález Typický postup v těhotenství
Nedostatečný Opakovat stěr do tří měsíců; pečlivé zhodnocení anamnézy screeningu
LSIL (mírný) Opakovat stěr ~6 měsíců; kolposkopie podle klinického obrazu
HSIL (střední/závažný) Okamžitá kolposkopie a biopsie; pokud není invaze, většinou odklad definitivní léčby do porodu
Suspektní invaze Histologie, staging, multidisciplinární rozhodnutí; možnost indikace k intervenčnímu výkonu i v těhotenství v závislosti na stadiu

Závěrem k praxi

Prekancerózy děložního hrdla jsou dobře prozkoumány, pozorovatelné a lze je účinně léčit. V těhotenství je klíčové pečlivé zhodnocení předchozích screeningových výsledků, adekvátní využití kolposkopie a histologického ověření a individuální rozhodování o případné intervenci s ohledem na rizika pro těhotenství a onkologický průběh. Dobře organizovaný screening, kvalitní laboratoře, vakcinace a dostupnost specializovaných onkogynekologických center výrazně přispívají ke snížení incidence i mortality tohoto preventabilního karcinomu.

tags: #robova #prekancerosy #hrdla #delozniho #v #gravidite