Římské bohyně porodu Juno Lucina: role, kult a ikonografie

Lucina (latinsky Lūcīna) je římská bohyně porodu, která bděla u lože rodičky.

Ženy ji žádali o pomoc s rozpuštěnými vlasy a bez uzlů na oděvu, po porodu byla v atriu umístěna mensa „stůl“ pro tuto bohyni.

Byla ztotožněna s řeckou bohyní porodu Eileithýiou.

Lucina - jméno této bohyně se tak stalo titulem této bohyně. Lucina (mytologie) - Wikipedie Lucina (latinsky Lūcīna) je římská bohyně porodu, která bděla u lože rodičky. Ženy ji žádali o pomoc s rozpuštěnými vlasy a bez uzlů na oděvu, po porodu byla v atriu umístěna mensa „stůl“ pro tuto bohyni.

Její svátek zapadl do širšího soustředí božstev spojených s porodem a rodinou.

Juno (mytologie) - Wikipedie Vládla především nad ženskými záležitostmi: zásnubami, manželstvím, těhotenstvím a porodem.

Juno je spojována s Hérou, Minervou a dalšími bohy v různých fázích římského pantheonu.

Juno byla nejvyšší římskou bohyní, matkou Juventa, Marta a Vulcana, a její svátek Matronalia se konal 1.-2. března.

Juno je často spojována s ochranou římského státu a s úctou k manželství a rodině.

Juno Lucina se objevuje v souvislosti s porodem jako jedna z forem Junony, která přivádí na světlo a doprovází ženy během porodů.

V některých pramenech se Lucina ztotožňuje s Juno Pronuba, božyní ochrannou nevěst; drží závoj nebo spojuje ruce novomanželů.

Lucina bývá zobrazována s pochodeňou, která osvětluje cestu rodícím ženám či novorozeným dětem na rukou.

Juno Lucina se tak stává titulou božské síly nad porodem a porodními rysy, které ztělesňují ochranu a průvod rodícím obdobím.

Juno Regina sedí často na trůnu s žezlem a patérou, symboly vládnutí a ochrany státního řádu, a její zobrazování souvisí s úctou k manželství a rodině.

Juno Moneta nebo Juno Sospita v různých kontextech odrážejí různé aspekty této bohyně, od ochránkyně státního financí až po strážkyni domova a rodiny.

Na mincích se Juno objevuje v různých variantách, kde její atributy (páv, váhy, rohy hojnosti, razidla) vyprávějí o její všudypřítomné bdělosti a ochraně před neštěstím.

Juno Lucina tak představuje specifický aspekt Juno, který se zaměřuje na porod a narození života, s pochodeňou světla a srole průvodkyně během porodu.

Infografika: Role Juno v římské mytologii a konkrétně Juno Lucina během porodu

Juno byla nejvyšší bohyní římského pantheonu, manželka Jupitera a ochránkyně žen, manželství a římského státu, jejíž vyobrazení patřilo mezi nejdůležitější motivy římského mincovnictví.

Juno patřila mezi nejstarší římská božstva s kořeny v italických kultech předcházejících založení Říma.

Její jméno pravděpodobně souvisí s latinským slovem iuvenis (mladý), což naznačuje původní roli bohyně mládí a vitality.

První zobrazení Junony na římských mincích se objevilo na didrachmách ražených v Římě kolem roku 280 před naším letopočtem.

Systematicky se začala objevovat na republikánských denárech od 2. století před naším letopočtem.

V období pozdní republiky razily významné římské rody denáry s různými aspekty Junony.

Rod Caeciliů zobrazoval Juno Sospita s kozí kůží a kopím, rod Thoriiů Juno Moneta s vahami a razidly.

Za císařství se Juno stala symbolem císařoven a ženské části císařské rodiny.

Livia, manželka Augusta, byla ztotožněna s Juno Regina.

Faustina Starší a Mladší, manželky Antonína Pia a Marka Aurelia, byly po smrti zbožštěny jako Juno.

V období vojenských císařů 3. století se Juno objevovala na antoniniánech císařoven s tituly Regina, Victrix nebo Felix.

Za Severovců hrála důležitou roli Julia Domna, zobrazovaná jako Juno se symbolikou plodnosti a mateřství.

Poslední významné ražby s Junonou pocházejí z období tetrarchie a vlády Constantina Velikého.

Ještě Helena, matka Constantina, byla zobrazována s atributy Junony.

S definitivním vítězstvím křesťanství Juno mizí z hlavních mincí a nadále se objevuje spíše ve veřejném kultu a liturgii.

tags: #rimska #bohyne #porodu