Rejnok ománský, latinsky Rhinoptera jayakari, patří mezi paryby a byl dlouho zajímavým předmětem vědeckých i veřejných debat o jejich chovu v zajetí. Tento druh mořského rejnoka se vyskytuje převážně v Rudém moři a žije ve velkých hejnech; v přírodě dorůstá délky až 130 cm a jeho tělo je uzpůsobeno ploutvovému pohybu, který připomíná let ptáka.
Taxonomie a základní charakteristiky
Siba ománská se vyskytuje v mořských hlubinách a patří mezi paryby. Mimo to bývá známá pod názvy maran indický či siba osmánská. Samci mají vnitřní části břišních ploutví přeměněné v podlouhlé pohlavní orgány. Jsou vejcoživorodí a samice přivádějí na svět většinou pouze jedno mládě. Rozpětí prsních ploutví dosahuje až kolem 70 centimetrů, což jim umožňuje působit dojmem „létajících“ tvorů nad mořským dnem.)
Historie a zajímavosti
Zajímavosti o rejnocích sahají do období před 150 miliony let; jedná se tedy o živoucí fosilie, které dokázaly přečkat klimatické změny a adaptovat se na nové podmínky. Do zoologických zahrad se dostávají i kvůli poutavému pohybu a kontaku s návštěvníky, což je pro diváky velmi atraktivní. Rejnoci obývají mořské dno a k jejich charakteristickému pohybu patří ploutve, které bývají nazývány „křídla“.
Když se zvíře stane hvězdou výstavy: případ Zlína
Ve zlínské zoologické zahradě byla vytvořena unikátní expozice s názvem Zátoka rejnoků, do které bylo počátkem roku 2014 uvedeno dvacet rejnoků druhu siba ománská (maran indický). Tato expozice se vyznačuje interaktivním pojetím: návštěvníci si mohou rejnoky i pohladit a nakrmit krevetami, což nabízí jedinečný kontakt s živočichy. Dospělí jedinci, kteří dorazili z Nizozemska, mají rozpětí ploutví kolem 70 cm a v expozici je možné zhlédnout jejich klidné a kontaktní chování.
Chovatelský a technický program
Stavba expozice začala v roce 2010 a náklady dosáhly zhruba 25 milionů korun; projekt je ojedinělý tím, že nepatří do tradičních akvárií, ale do bazénu s mořskou vodou, kde návštěvníci mohou s rejnoky přijít do kontaktu. Rejnoci byli transportováni zeSpecialně upraveného auta a jejich adaptace na nové prostředí byla sledována zoology a ošetřovateli. Krmení probíhá výhradně z ruky, aby si zvířata zvykla na lidský kontakt a aby bylo možné sledovat jejich interakci.
Podle ředitele zoo Romana Horského je expozice taktéž výzkumně cenná, protože mnoho otázek kolem chovu, rozmnožování a mláďat rejnoků zůstává nejasných. Mládě se narodí plně vyvinuté a samice o něj nijak nepečuje; první mládě přišlo na svět 22. května a následovalo několik dalších, což ukazuje na potenciál k chovu v zajetí a postupné zvyšování populace.
Chov a interakce s návštěvníky
- Rejnoci jsou považováni za klidná a kontaktní zvířata; návštěvníci mohou být při krmení a dotyku s rejnoky s nimi aktivně zapojeni.
- Rozpětí ploutví dosahuje přibližně 70 cm; rejnoci jsou chováni ve volnějším bazénu o ploše 70 m² s mořskou vodou.
- Pro bezpečnost biologického systému a mikrobiální rovnováhy jsou zavedeny prostředky pro prevenci narušení filtrů a mikroorganismů způsobujících udržení čistoty vody.
Chov v praxi: zkušenosti a plány do budoucna
V expozici Zátoka rejnoků je uvedeno 20 jedinců, z nichž většina tvoří samice; záměrem je umožnit návštěvníkům kontakt s dospělými i mláďaty a sledovat jejich adaptaci na nový domov. Podle ošetřovatelů mají rejnoci rádi mořské plody a krevety; denní potreba potravin se pohybuje kolem 150 gramů na jedince. Výstavba expozice prochází postupnou fází a zahrnuje speciální provozní prvky, jako jsou umyvadla pro návštěvníky a dozor studentů a kamerový systém pro dohled nad chovem a chováním návštěvníků.
Galerie a veřejnost
Expozice Zátoka rejnoků si získala popularitu díky své jedinečnosti a možnosti interakce s mořskými parybami; návštěvníci mohou vidět pašování a krmení v reálném čase, což posiluje jejich zájem o mořský svět a jeho ochranu.

Detaily jednotlivců a dvacet rejnoků v Zátce
Současné stáří dospělých jedinců se odhaduje na 7-8 let; rozpětí ploutví dosahuje asi 70 cm a jejich těla mohou dorůstat délky až 130 cm. Rejnoci si často vyhledávají kontakt s lidmi, kteří se o ně starají a krmí je na ruce; v expozici je možné cítit mírnou interakci mezi zvířaty a návštěvníky při krmení.
Vliv na edukaci a environmentální výchovu
Tento projekt představuje významný krok ve vzdělávání veřejnosti o mořských parybách a jejich životních podmínkách. Díky interaktivnímu pojetí expozice mohou návštěvníci pochopit, jak fungují mořské biotopy, jak rejnoci loví kořist a jak reagují na kontakt s člověkem. Rozhodnutí vybudovat Zátoku rejnoků v Zlíně vychází z dlouhodobé vize nabídnout unikátní prostředí, které kombinuje zábavu s poznáním a záchranou biotopů.