Regina Rázlová a Petr Štěpánek: biografie spojena s divadelními a filmovými hvězdami

Herečka Regina Rázlová, která 16. července slaví 76. narozeniny, je důkazem toho, že věk je pouze číslo. Stárne s grácií, stále si uchovává šarm a půvab. V mládí patřila ke kráskám, po kterých toužil téměř každý muž. Na lásku však měla smůlu. Její prvním manželem byl herec Petr Štěpánek, s nímž se poznala během studií na DAMU. „Zamilovala jsem se do něj, byla to studentská láska. Byl to krásný, jemný, něžný muž.“

Ani s druhým mužem, hercem Petrem Olivou, s kterým měla dceru Adélu, jí manželství nevydrželo. Oliva ji měl podvádět pár let po svatbě. „V životě jsem narazila většinou na muže, na něž nebylo spolehnutí. Byli i nevěrní, šmejdi, a já byla většinou poslední, kdo na to přišel,“ uvedla herečka. Dlouho se mělo za to, že otcem jejího prvorozeného syna Lukáše je také Oliva, což ale nedávno popřela. Štěstí našla až v náručí architekta a scénografa Jindřicha Santara, za kterého se provdala v roce 1999. Právě on jí byl největší oporou v době, kdy byla obžalována za vytunelování sklářské firmy a jedenáct měsíců strávila ve vězeňské samotce. Vinu nikdy nepřiznala a dodnes tvrdí, že za mřížemi skončila neprávem.

Propuštěna byla díky prezidentské amnestii. „Zamilovat se můžete i v base,“ prohlásila herečka v rozhovoru pro Reflex. Přečtěte si také: Veronika Žilková otevřeně o sexu s Pavlem Vítkem. Už jako mladá onemocněla vážnou krevní chorobou, k tomu ji sužovaly velké deprese, které se s ní vlečou v podstatě celý život. Úzkostlivé stavy ji několikrát donutily k pokusům o sebevraždu. „Poprvé se mi to stalo, když jsem byla hospitalizována v nemocnici a doktorům se nedařilo srovnat ten můj krevní problém, měla jsem vysazená antidepresiva, z čehož jsem dostala těžkou depresi.“

Léky na deprese jí přitom vysadili, protože jsem musela jít na dost těžkou operaci. Najednou jsem se sebrala a z nemocnice odešla domů, kde jsem si podřezala žíly. S nepřízní osudu se pere už od dětství. Měla bratra a sestru, kteří zemřeli tragicky. Rodiče se upnuli na ni. Její otec Stanislav Rázl byl komunistický funkcionář, který od šedesátých let až do revoluce 1989 patřil k nejvlivnějším mužům své doby s prakticky neomezeným vlivem. Když padl totalitní režim, propustili ji z Národního divadla a nesměla učit na DAMU.

„Protloukala jsem se, jak se dalo. Nakonec se vrhla na zmíněné podnikání, kvůli němuž měla oplétačky se zákonem.“ Regina Rázlová vyrůstala v Ústí nad Labem, později v Praze. Jejím otcem byl pozdější první předseda vlády České socialistické republiky Ing. Stanislav Rázl. Regina Rázlová se kromě plaveckého vrcholového sportu od dětství věnovala fotografii a lákala ji také filmová režie. Z toho důvodu v roce 1966 vystudovala Střední průmyslovou školu filmovou (obor produkce) v Čimelicích.

Někdy za studií na DAMU hostovala v hradeckém Klicperově divadle. V letech 1972-1978 byla členkou souboru Divadla E. F. Buriana. V roce 1978 se stala členkou hereckého souboru Filmového studia Barrandov a zároveň v témže roce začala hostovat v Národním divadle, kde v roce 1980 získala stálé angažmá. Ze zhruba dvaceti rolí, které na naší první scéně hrála, stojí za zmínku především představení Strakonický dudák, Višňový sad, Tartuffe, Zločiny srdce nebo Lucerna.

Regina Rázlová hraje v Divadle Ungelt, kde vytvořila hlavní role v představeních Kurtizána (2014), Mezi úterým a pátkem (2015) a Miss Dietrich lituje (2017), jehož počet repríz již přesáhl 150 představení (2024). Regina Rázlová hrála v Divadle na Vinohradech v inscenacích Čarodějky ze Salemu (2017) a Pygmalion (2018), Pěnkava s loutnou (2020), Dům Bernardy Alby (2022), Past na myši (2022) nebo Srpen v zemi indiánů (2024).

Následovalo několik menších rolí, načež dostala další velkou roli v moralizující komedii Tatínek na neděli (1971). Spolupracovala také se slovenským filmem, kde opět ztvárnila postavy atraktivních a provokujících mladých žen (Tie malé výlety, 1972, Páni sa zabávajú aj.). Z dnešního pohledu si Reginu Rázlovou pamatujeme především z rolí lékařek, které hrála ve třech dodnes populárních, i když kvalitativně nevyvážených komedií Hodíme se k sobě, miláčku?

Po nástupu do Národního divadla Rázlová přestala úplně pracovat pro film, nadále se ale uplatňovala v televizi, s níž měla zkušenost od počátku 70. let. Např. výraznou postavu ztvárnila ve třech navazujících dílech seriálu 30 případů majora Zemana (1975-1979) jako agentka-vyzvědač Hana Bízová. Následně ji bylo možno vidět v dalších seriálech, jako Nejmladší z rodu Hamrů (1975), Létající Čestmír (1983), Panoptikum Města pražského (1987) a dalších 17 seriálech točených v Čechách i na Slovensku.

Poslední filmový návrat Reginy Rázlové zahájily hlavní role ve filmech Modelky s.r.o. Hrála též v novějších seriálech Ohnivý kuře, Policie Modrava, Specialisté, Případy 1. Regina Rázlové byl věnován samostatný díl 13. Regina Rázlová v letech 1975-1990 a znovu od roku 2018, vyučuje herectví na DAMU. Během sametové revoluce v roce 1989 ještě vedla společně s hercem Petrem Čepkem delegaci Občanského fóra na XI. sjezd JZD, kde byla delegace OF delegáty vypískána.

Ale již záhy po roce 1989 začal být její původ, který byl v době normalizace plusovým kreditem, problémem v profesní kariéře. Byla propuštěna z DAMU, přestala dostávat role i v Národním divadle (i když z pracovního úvazku zde byla propuštěna až v roce 1998), v televizi a ve filmu se neobjevila vůbec. V nové době Regina Rázlová začala podnikat v poradenské a finanční sféře a postupně se vypracovala do vlivné pozice předsedkyně představenstva významné vývozní firmy Skloexport, a.s. Následně se stala i spolumajitelem a prezidentem holdingu Skloexport Group, a.s. s cca 10 tis. zaměstnanci a 12 mld.

Obrázek Reginy Rázlové na prknech divadla a vyznění její kariéry

V roce 1998 vypukla aféra kolem společnosti Skloexport, kdy jedna část jeho spoluvlastníků obvinila část druhou ze zneužití informací v obchodním styku. Rázlová, která v té době byla v zahraničí, se sama vrátila do České republiky a při té příležitosti byla zadržena policií. Podle obžaloby se měla podílet na tunelování firmy Skloexport, přičemž Rázlová tuto obvinění vždy odmítala. Přesto následně Rázlová strávila necelý rok ve vazbě, za kterou však v roce 2006 vysoudila u Evropského soudu na České republice finanční odškodné. O svých zážitcích z tohoto období Rázlová spolu s manželem napsala a vydala knihu Z uvedených odposlechů je zřejmé... Pozadí sporu okolo Skloexportu popisuje tak, že „šlo o to, kolik toho v této zemi získají Harvardi.“

Viktoru Koženému podle Reginy Rázlové uvěřily statisíce lidí; nebyla jsem výjimkou. Když jsem se ale dostala k poznání, že není spásou, ale katastrofou pro tuto zemi, nastal boj, který jsem prohrála. Bylo to drsné a tvrdé, ale neprohrála jsem jen já. Regina Rázlová byla manželkou herce Petra Štěpánka a později herce Petra Olivy. Z manželství má dvě děti, syna Lukáše Rázla a dceru Adélu Oliva. Je babičkou sedmi vnoučat. V roce 1999 se provdala za Jindřicha Santara, který byl architekt a scénograf a zemřel v roce 2013. V roce 2024 získala nominaci na Českého lva za výkon nejlepší herečky v hlavní roli ve filmu Tancuj Matyldo (2023).

Schéma kariérního vývoje Reginy Rázlové a časové linie významných událostí

Regina Rázlová působí v divadlech jako Divadlo Ungelt a Divadle na Vinohradech, kde pokračuje v aktivním hereckém životě. Její práce zahrnuje inscenace jako Čarodějky ze Salemu, Pygmalion, Srpen v zemi indiánů a další. Regina Rázlová má za sebou dlouhou kariéru na české divadelní a filmové scéně a její životní příběh je spojení umělecké vášně s významnými i problematickými etapami života.

tags: #regina #razlova #a #potr #stepanek