Že se nedokážou v České republice dohodnout lékaři, porodníci a porodní asistentky, není nic až tak překvapivého. Jejich spor teď ale zastavil i debatu o tom, jestli a jak se bude měnit české prostředí a způsob, jakým tady přicházejí děti na svět. Pracovní skupina vytvořená před časem ministerstvem zdravotnictví se kvůli tomuto sporu zasekla a byla rozpuštěna. Ministerstvo se pak vydalo jednodušší cestou. Druhá pracovní skupina je už složená nekonfliktně z lékařů a zástupců zdravotních pojišťoven.
Pozadí vzniku druhé pracovní skupiny a její cíle
Martin Veselovský, moderátor: Vítejte u Dvaceti minut, dobré odpoledne. Náměstek ministra zdravotnictví a zároveň šéf té druhé pracovní skupiny pro problematiku porodnictví Ferdinand Polák je dnes mým hostem. Proto se ptám na to, proč jste ji dali dohromady.
Ferdinand Polák: Ano, tak já to uvedu ještě srozumitelněji. Ta pracovní skupina je poradním orgánem ministra, poradním orgánem ministerstva zdravotnictví a ministerstvo zdravotnictví se domnívá, že je prostor pro změny, a tudíž, protože ministerstvo samo o sobě nedisponuje všemi odborníky všech oborů a všech profesí, tak zřizuje své pracovní skupiny. Je na uvážení ministra a řekněme jeho podřízených ...
Martin Veselovský: Jako třeba vás.
Ferdinand Polák: Ano. Jakým způsobem se shodnou tu svoji pracovní skupinu, ten svůj poradní orgán sestavit a cílem je vždy to, aby to k něčemu vedlo, protože mít pracovní skupinu, která nemá šanci dojít k nějakému cíli, je zcela zbytečné. My jsme se rozhodli, že chceme dojít k nějakému cíli, chceme se bavit o tom, jestli skutečně je prostor proto nějaké změny udělat, a my se domníváme, že ano, a po zkušenostech, já to jenom dokončím, ...
Martin Veselovský: Pardon, pardon, pane náměstku, já vám celkem rozumím, jenom, když se dívám na obsazení té vaší skupiny té druhé, ...
Ferdinand Polák: Ano. Tam vidím zástupce lékařských organizací, potom zástupkyni například České asociace sester v oblasti gynekologie a porodnictví a pak zástupce zdravotních pojišťoven, a to jsou všechno lidé, kteří si myslí to, co jsem vám citoval, že není důvod měnit dobře fungující systém.
Ferdinand Polák: Ne, tak tady jste trošku nepřesný, protože to, co vy citujete, to je prohlášení určité skupiny organizací, které jsou tam skutečně podepsány pod tímto prohlášením, nicméně například zrovna, pokud vím členka České asociace sester, sekce gynekologie a porodnictví, která to má na starosti a je naší největší profesní organizací v tomto, pod tím podepsána není, ale opakuji my se snažíme dojít k cíli a je skutečně na ministerstvu, jaké kroky zvolí. To znamená, my můžeme být kritizováni, pokud nebudeme buď dělat nic, nebo to budeme dělat špatně. Způsob, jakým dojdeme k nějakému přijatelnému řešení, to už s prominutím je skutečně na ministerstvu a my se domníváme, že tato skupina skutečně má šanci a ukazují to ty první kroky, skutečně má šanci dojít ke konsensu a má vůli dojít ke konsensu, a to je důležité.
Proč zanikla první pracovní skupina
Ferdinand Polák: Ta první pracovní skupina fungovala zhruba rok někdy od března 2012 do, rozpuštěna byla 7. března teď roku 2013. Sešla se celkem čtyřikrát. Já nejsem členem té skupiny, vedl ji pan profesor Stočil a nicméně byl jsem z těch 4 zasedáních na 2 jako host, protože spadá do gesce ministerstva zdravotnictví. Atmosféra byla nekonstruktivní, nebylo možno dojít k žádnému řešení. Tam šlo o to, zda a jak změnit systém, ale v té atmosféře nebyla vůle k jasnému konsensu.
Martin Veselovský: A kvůli komu?
Ferdinand Polák: Ne nebyl to jen jeden člověk. Byly proti sobě různé proudy názorů, a i když se spolupráce v některých věcech střetávala, všichni deklarovali vůli na tom pracovat. Nikdo tam nedeklaroval, že bude vše negovat.
Konkrétní návrhy a posuny ve spolupráci
Ferdinand Polák: Z mého pohledu je příliš řešení, které neadekvátně a zbytečně povede k velkému nebezpečí péče o rodičky a děti. Jde o to, jakou roli má hrát lékař, porodní asistentka a samotná rodička. Byla tam druhá skupina, která prosazuje právo ženy rozhodnout se, je to lidskoprávní aspekt, a je potřeba ho zvažovat. Zástupci pojišťoven deklarovali ochotu platit porody vedené pouze porodní asistentkou, pokud je to odborně podpořeno a zařízení je vybavené. Pozornost se zaměřuje na to, aby porody byly bezpečné a standardy byly jasně definovány.
Polák: Jednou z mezer, která by se mohla změnit, je placení porodu vedeného samotnou porodní asistentkou, pokud je porod nekomplikovaný a pokud existuje lékařská indikace jen na začátku vedení porodu. Důležité je mít jasně definované technické vybavení a personál v porodnici. Dále se mluví o tom, že porod může být veden porodní asistentkou v zdravotnickém zařízení a že za nekomplikovaný porod se hradí plně ze zdravotního pojištění.
Polák: Co se týká domnělého rodícího procesu doma s porodní asistentkou, stát by měl garantovat pravidla a finanční rámec, ale žena, která se rozhodne rodit doma bez asistence lékaře, na to nese plná rizika a stát ji k tomu nemůže nutit. Porodní asistentka v domácím prostředí by zůstávala jako služba garantovaná státem, ale realita je, že vybavení a bezpečnost pro domácí prostředí jsou omezené.
Polák: V souvislosti s bezpečnou péčí je důležitá role porodu vyžadovaná lékařem při indikaci a okamžitém zásahu při komplikacích. Skupiny se shodují na nutnosti asistence lékaře na počátku porodu a možnosti, kdy porodní asistentka provede i samotný porod v lůžkovém zařízení, pokud nejsou komplikace a zařízení to umožňuje. Pojišťovny zvažují financování tohoto modelu v převažujícím počtu případů a při odpovídajícím technickém zajištění.
Praktické vyústění a současný stav
Polák: Důležité je mít jasné technické a personální vybavení pro pracoviště, které má být nazýváno porodnicí, a vyjádřit pravidla pro to, jaké služby a v jakých podmínkách mohou být poskytovány. Získání konsensu a průběžná spolupráce mezi lékaři, sestrami a pojišťovnami je cílem této skupiny. Pojišťovny vyjádřily ochotu platit porody vedené jen porodní asistentkou v určitém prostředí a pod podmínkou odborné podpory a kvalitního vybavení.
Polák: Žena se může rozhodnout rodit dle svých pravidel, stát definuje garanci poskytování zdravotních služeb a podmínky pro jejich úhradu. Není však správné nutit ženu k hospitalizaci; riziko je na ní, pokud se rozhodne rodit doma bez lékařského dohledu.
Otázky pro čtenáře
- Jaké jsou konkrétní podmínky pro bezpečné vedení porodu porodní asistentkou v zdravotnickém zařízení?
- Kde leží hranice mezi domácím porodem a hospitalizací z hlediska zákonného rámce a plateb pojišťoven?
- Jaké standardy by měly být stanoveny pro vybavení porodnic, aby porody probíhaly bezpečně?

Od 14 podniká: Mladá generace odvádí neskutečnou práci. Dostupné bydlení je oxymoron
V kontextu praktických změn je vhodné doložit shrnutí: 1) existuje konsensus na tom, že porody musí probíhat pod odborným dohledem tam, kde jsou rizika, 2) existuje vůle zapojit porodní asistentky i do služeb, které hradí pojišťovny, 3) definují se standardy vybavení a personálu pro porodnice, 4) stát stanoví pravidla a podmínky pro úhradu a poskytování služeb, 5) pacientky by měly mít právo volby místa porodu v rámci bezpečné péče a pravidel.
V závěru lze říci, že nyní probíhající diskuse se soustředí na vyvážení práva ženy rozhodnout o místě porodu a nutnost zachovat bezpečnost a kvalitu péče prostřednictvím jasných standardů a koordinace mezi lékaři, porodními sestrami a pojišťovnami.
tags: #reditel #porodnice #u #paolinare #veselovsky