Kmenové buňky představují fascinující oblast moderní vědy s potenciálem pro regeneraci orgánů. V lidském těle jsou však vzácné a jejich získávání, zejména z lidských embryí, je eticky komplikované. Přesto jsou v některých zdravotnických zařízeních nabízeny jako řešení široké škály nemocí.
Indukované pluripotentní kmenové buňky: revoluční objev
Biolog Jaroslav Petr v pořadu Leonardo Plus uvádí, že existují postupy, jak vytvořit univerzální embryonální kmenové buňky, podobně jako je krevní skupina O univerzální dárce.
K těmto tzv. **pluripotentním buňkám**, které lze považovat za univerzální buněčnou surovinu, se můžeme dostat zajímavým způsobem. Tento objev přinesl japonskému biologovi Šin'ja Jamanakovi Nobelovu cenu v roce 2012.
V roce 2005 u myší a v roce 2007 u člověka Jamanaka prokázal, že je možné vrátit diferencované buňky zpět na jejich počátek. Každý člověk má přibližně 230 typů buněk se stejnou dědičnou informací. Rozdíly mezi neurony, krvinkami nebo kostními buňkami spočívají pouze v tom, jak jsou geny zapnuté či vypnuté.
Jamanaka teoretizoval, že pokud bychom vzali kožní buňky a zapnuli v nich správné geny, buňka by se mohla chovat jako embryonální, pluripotentní. Tím bychom ji vrátili na samý počátek diferenciační cesty od oplozeného vajíčka.
Proces reprogramování buněk
Japonský biolog začal identifikovat molekuly, které by mohly buňku vrátit do počátečního stavu. Získal seznam 1400 potenciálních molekul, jejichž vpravení do buňky by mohlo vést k požadovanému efektu, což však bylo neúnosné.
Po dalším zúžení seznamu na 40 molekul vpravil do kožních buněk 40 genů pro bílkoviny a buňky začaly vykazovat znaky embryonálních buněk. Snížil počet na pouhé čtyři molekuly, což bylo pro vědeckou komunitu šokující zjištění, neboť nikdo neočekával, že by pouhé čtyři bílkovinné molekuly mohly kožní buňku transformovat na buňku na počátku vývoje.
Takto vzniklé buňky vědci nazývají **indukované pluripotentní buňky** (iPSC) nebo také **Jamanakovy buňky**. Jejich využití zásadně mění možnosti léčby.
Potenciál a omezení Jamanakových buněk
„Ty pak dáme do kultivačního prostředí, které je tlačí, aby se začaly formovat do buněk oční sítnice... Později se lidem vsazují do oka jako opravné... A jsou to jejich buňky, které prošly rekvalifikačním kurzem,“ vysvětluje princip jejich využití Jaroslav Petr.
Oproti embryonálním kmenovým buňkám jsou Jamanakovy buňky méně aktivní v množení a mají tendenci dříve umírat a stárnout. Jejich hlavní výhodou je však možnost vytvoření na míru konkrétnímu pacientovi.
Rizika spojená s léčbou kmenovými buňkami
Přetrvávají obavy ze sklonu kmenových buněk k neřízenému množení. Existují případy, kdy byly pacientům aplikovány nesprávné kmenové buňky, což vedlo k vážným zdravotním komplikacím, včetně vzniku novotvarů v mozku.
Často se jedná o obchod s lidským neštěstím, kdy jsou neprověřené lékařské postupy inzerovány pochybnými klinikami. Tyto tzv. šarlatánské metody slibují vyléčení prakticky všeho, ale ve skutečnosti nepřinášejí žádné výsledky.
Kmenové buňky: vysvětlení budoucnosti vědy | LSE Research
Biolog Jaroslav Petr nicméně věří, že léčebné metody založené na kmenových buňkách, ať už embryonálních nebo Jamanakových, mají budoucnost. Investice do výzkumu pěstování buněk v lidsko-zvířecích chimérách, přeskoků z jednoho typu buňky na druhý nebo posílení regenerace mají obrovský potenciál pro záchranu lidských životů.
Kontroverzní dárce: Riway a produkty z placenty
Během pandemie koronaviru se objevily i netradiční dary. Singapurská firma Riway, která kontroverzním způsobem nabízí své výživové doplňky z placenty, poskytla dvěma českým nemocnicím celkem 17 milionů korun.
Nemocnice na Bulovce v Praze a Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně obdržely po 8,5 milionu korun. Peníze musely být dle darovací smlouvy využity na nákup zdravotnických přístrojů pro boj s koronavirem.
Podle mluvčí brněnské nemocnice byla firma Riway kontaktována právním zástupcem z vlastní iniciativy. Firma se údajně chystala vstoupit na český trh a rozhodla se podpořit boj s Covid-19.
Varování před produkty Purtier placenta
Firma Riway se sídlem v Singapuru nabízí výživové doplňky z **jelení placenty** formou přímého prodeje. Podobné obchodní modely často fungují na principu získávání nových prodejců a provize závisí na výkonu celé sítě.
Obchodní praktiky firmy Riway a její klíčový produkt Purtier placenta se opakovaně staly předmětem zájmu kontrolních orgánů v různých zemích. Český Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) již v minulosti varoval před nelegálními nabídkami neschválených přípravků, mezi které zařadil i Purtier placenta.
SÚKL upozorňuje, že tyto produkty mohou obsahovat „doplňky stravy, kterým jsou neoprávněně přisuzovány léčebné vlastnosti“ nebo „produkty bez ověřené kvality, účinnosti a tedy s možným rizikem na zdraví“.
Podobná varování vydaly úřady na Filipínách, ve Spojených arabských emirátech a v Singapuru. Tvrzení o léčivých účincích placenty nebyla podložena a jednalo se pouze o registrované výživové doplňky. V Singapuru bylo zahájeno vyšetřování kvůli nepodloženým tvrzením o léčbě rakoviny a dalších vážných onemocnění.
Složení a účinnost Purtier Placenta
Purtier Placenta je prezentován jako unikátní směs s cílem podporovat vitalitu, zdraví buněk a omlazení. Základem je extrakt z jelení placenty, doplněný o další látky jako aloe vera, fucoidan a antioxidanty.
Přestože název produktu obsahuje slovo "Placenta", laboratorní testy ukázaly, že produkt neobsahuje žádné živé kmenové buňky, které by přežily zpracování a působily v lidském těle. Jedná se spíše o směs běžných extraktů než o biologicky aktivní tkáň.
Případové studie a rizika
Některé složky produktu mohou mít teoreticky pozitivní účinky, avšak v současnosti neexistují veřejně dostupné, kvalitní klinické studie potvrzující deklarované přínosy.
Existují případy, kdy lidé s vážnými onemocněními přestali užívat předepsané léky v domnění, že Purtier je nahradí, což vedlo ke zhoršení jejich stavu. Požití placenty, tzv. placentofágie, sice u zvířat může přispívat k rychlejšímu zavinování dělohy, u člověka však není v současných kulturách běžná.
Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí vydalo varování po případu, kdy se u novorozence matky, která pojídala infikované kapsle s placentární tkání, rozvinula sepse (otrava krve). Americká společnost pro jídlo a léky v roce 2007 prohlásila, že placentární tkáň nepatří do žádné kategorie potravinových produktů.