Pozorování ptáčků hodujících na krmítku patří mezi nejkrásnější zimní kratochvíle. S hrnkem horkého čaje můžete v teple domova obdivovat rozmanitost, barev a tvarů, kterými příroda ptáčky české krajiny obdařila. Správně připravené krmítko může být pro mnoho ptáků doslova záchranou života během zimy.
Nejčastější druhy a jejich poznávací znamení
Vrabec domácí je patrně nejrozšířenější pták na světě a v Česku se s ním setkáte nejen na krmítku, ale i na ulicích, v parcích či na sídlištích. Měří zhruba 14-15 cm a rozpětí křídel 21 cm. Samičky i samečci mají odlišné zbarvení; samička má méně výraznou kresbu, sameček šedé bříško a záda a výrazné černé skvrny na hrdle i na křídlech. Na letní období bývá zobáček modro-černý, v zimě žlutohnědý.
Vrabec polní patří k menším ptáčkům s vínově hnědým temenem hlavy a bílými skvrnami na tvářích. Má po celém těle hnědé a černé skvrny; bříško a spodní část těla bývá bílo-šedá. Rozpoznáte ho podle stejného zbarvení samiček i samců; hejno ptáků stejného zbarvení na krmítku je typicky vrabec polní.
Modřinka dorůstá menších rozměrů než sýkora koňadra; hlava modřinky je nízko položená mezi rameny a dominuje jí výrazná modrá čepička. Záda a olivově zelené zbarvení na zádech a modrá křídla s bílou skvrnou jsou charakteristické pro samečka i samičku, samičky bývají méně výrazné.
Sýkora modřinka má ráda slunečnici stejně jako sýkora koňadra. Sýkora koňadra je největší sýkora, poznáte ji podle černé hlavy s bílými tvářemi a žlutého břicha s černým pruhem; tento „kravatový“ pruh bývá známým rozlišovacím znakem.
Hrdlička patří k větším ptákům na krmítku; dospělci mají jasně rudé oko a jejich zobáčky jsou mlsní.
Kos černý je výrazně černý s žlutým až oranžovým zobáčkem. Samičky bývají méně nápadné; samci bývají opravdu černi. Zpěv kosů bývá příznačný a často bývá přiložen do kontextu jazykové kulturní paměti lidí.
Špaček je mistr imitace; jeho zpěv je jednoduchá píseň složená z vrzavě znějících tónů a šustivého zvuku.
Vrabec polní je milovník kolonií a v zimě se často objevuje ve větších hejnech; na konkrétních rozdílech od vrabce domácího upozorní čokoládově hnědá čepička a výrazná černá skvrna na bílé tváři.
Další zajímaví obyvatelé krmítka
Dalšími běžnými ptáky na krmítkách jsou červenka obecná s oranžovou náprsní a výrazným chvostem, a zvonek zelený s olivově zeleným zbarvením a značným zobákem, který slouží k otloukání tvrdých semen. Pěnkava obecná je jedním z nejhojnějších ptáků Evropy; u nás zimuje často na zemi, nikoliv na zavěšených krmítkách, a samci mají břidlicově modrou čepičku a rezavou hruď.
Dlask tlustozobý je největší evropský pěvc, s mohutným kuželovitým zobákem a pestrým hřbetem; v zimě je tažný a na krmítkách bývá jen výjimečně. Brhlík lesní je známý svým hlavním kmenem šplhání po stromech, jeho tmavé oko a oranžově hnědé bříško jsou jasnými poznávacími znaky. Strnadi a pěnkavy jsou často vidět na zemi pod krmítky; strnad obecný má žlutě zbarvené hrdlo a samci často září ve sněhu.
Uhelníček je nejmenší sýkora, aktivní a rychlý; často napadá semínka a vyhledává potravu na krmítkách, ale rovněž hojně využívá jehličnaté stromy. Parukářka je nenápadná, šedo-béžová sýkora s ostrým chocholkem a je spíše klidná při stravování.
Jak správně krmit v zimě
Nejlepší je nabídnout pestrou směs na různých místech: zavěšené krmítko pro sýkorky, pultík pro pěnkavy a červenky, a lůj vetřený do kůry pro strakapoudy. Základem jsou semena a drobná semínka: proso, řepka, ovesné vločky, drcené ořechy a zejména černá slunečnice pro jejich měkkou slupku a vysoký obsah oleje.
Na krmítko nevkládejte tukové koule v plastových síťkách - mohou ptáka uvěznit. V zimě ptáci potřebují i pití a koupání; mělké pítko s vlažnou vodou pomáhá, aby ptáci nezmrzli a mohli zůstat hydratovaní.
Pro celkovou pohodu a zdraví je důležité pravidelné čištění krmítka a dezinfekce; zvonek zelený a další druhu mohou být postiženi chorobou trichomonóza. Krmítko je nutné čistit a dezinfikovat horkou vodou s octem.
Co dělat v případě zraněného ptáka
Pokud naleznete zraněného ptáka, pokuste se jej co nejdříve dopravit k veterináři nebo do záchranné stanice. Péče o zraněného ptáka vyžaduje odborné znalosti a vybavení. Na webu Zvíře v nouzi (ČSOP) najdete přehled stanic a kontaktů. Pokud řešíte dehydrataci, podávejte malé množství čisté vlažné vody a poskytujte misu s vodou, ale ne velikou, aby se pták neutopil. V případě dlouhodobé péče doplňujte vitaminy, ale vždy dbejte na správné dávkování vzhledem k hmotnosti ptáka.
Další tipy pro pozorování a poznávání
Jedním z klíčů k poznání je pozorování celého spektra ptačích druhů a jejich charakteristických znaků: zbarvení hlavy, tvar zobáku, kresba na prsou a bříšku, a také chování na krmítku a v terénu. Pokud budete postupně filtrovat znaky, získáte jasný obraz o malých, středních a velkých druzích. Krmítko tedy může být místem, kde poznáte zimní ptačí diverzitu a kde pomůžete drobným ptákům přežít zimní měsíce.

Instalace veřejných krmítek pro ptáky v Dobříši
Krátký přehled druhů a jejich charakteristik
- Červenka obecná - oranžová náprsenka, houževnatá a méně plachá; zpěv i v zimě, lov požírky hmyzu.
- Zvonek zelený - modré zbarvení s olivově zeleným hřbetem, výrazný kuželovitý zobák; oblíbené semena.
- Pěnkava obecná - pestré zbarvení; samci modré čepičky, rezavá hruď; často sbírá semena ze země.
- Sýkora modřinka - největší sýkora, modrá hlava, žluté bříško; ráda slunečnici.
- Koňadra - největší sýkora; černá hlava s bílými tvářemi, žluté břicho a černý pruh na prsou.
- Dlask tlustozobý - mohutný zobák, pestré zbarvení, tažný; louská tvrdé plody.
- Brhlík lesní - šplhá hlavou dolů po kmeni, tmavé oko, oranžově hnědé bříško.
- Strnadi a strakapoudi - tleskavé zobáky, hmyzožraví i v zimě; strakapoud miluje ořechy a šišky.
- Parukářka - šedobéžová s černobílými proužky chocholky; specialista na jehličnaté štěrbiny.
- Uhelníček - nejmenší sýkorka; rychlý a neposedný, často „hit and run“ u krmítka.
Na závěr: spravedlivé a pestré krmení, pravidelné čištění krmítek a dohled nad zdravím ptáků pomůže udržet zimní ptačí rozmanitost. A pokud najdete zraněného ptáka, neváhejte a vyhledejte odbornou pomoc - rychlá a cílená péče zvyšuje šance na uzdravení.