Prenatální screening vrozených vývojových vad: možnosti, metody a zkušenosti z SANUSu

První článek ze série nazvané ,,Ptáme se lékařů Sanatoria SANUS" vydaný v loňském roce v Hradeckém deníku pojednává o možnostech prenatálního screeningu. Autorem článku je MUDr. Václav Šilhan.

Screening vrozených vývojových vad plodu je jednoduché a dostupné vyšetření, které má za cíl vyhledat ženy s rizikem postižení plodu závažnou vadou. Při první návštěvě prenatální poradny je matka informována o možnosti screeningu vrozených vad.

Ultrazvukem je zjištěna délka těhotenství. Se stoupajícím věkem se zvyšuje riziko některých genetických vad u potomků. Riziko se zvyšuje u žen nad 35 let a u mužů nad 45 let.

V 10.-11. týdnu a ve 12.-13. týdnu je ultrazvukem změřeno šíjové projasnění (nuchální translucence - NT) a zjištěna přítomnost nosní kosti (NB) plodu. Na základě kombinace výsledků z krevních odběrů a ultrazvukového vyšetření se stanoví rizika pro postižení plodu vrozenou vadou.

Ve 14.-17. týdnu jsou vypočtena rizika postižení plodu vrozenou vadou s použitím hodnot z první i druhé části screeningu a zároveň jsou použity hodnoty z ultrazvukového vyšetření (tzv. Integrace). Ve 20.-22. týdnu se provádí druhý díl screeningu.

Kombinovaný test je kombinace - biochemického screeningu z krve (vyšetření beta free podjednotky HCG a PAPP-A) v 11. týdnu a prvotrimestrálního sonoscreeningu (vyšetření NT a NB) ve 13. Prvotrimetrální screening (kombinovaný test) zachytí 85 až 90 % postižených plodů. Z toho důvodu negativní výsledek prvotrimestrálního screeningu neznamená vyloučení přítomností aneuploidií u plodu.

K upřesnění výsledků je možné doplnit ještě ve druhém trimestru gravidity (16. týden). Toto vyšetření má samo o sobě citlivost pouze 50 - 60 %, ale pokud se spojí s výsledkem screeningu z prvního trimestru, jedná se o tzv. integrovaný screening a jeho přesnost dosahuje až 98 %.

Pokud je výsledek integrovaného screeningu pozitivní, hovoříme o zvýšeném výskytu postižení plodu Downovým syndromem a pak je vhodné doplnění genetické konzultace, případně dalších vyšetřovacích metod k vyloučení tohoto onemocnění.

První part screeningového procesu tedy kombinuje - biochemický screening z krve (beta free HCG a PAPP-A) v 11. týdnu a ultrazvukové vyšetření NT a NB ve 13. týdnu, čímž vzniká počáteční odhad rizika.

V souladu s informacemi z článku MUDr. Václava Šilhana a zkušenostmi SANUSu se dá říct, že prenatální diagnostika zahrnuje také moderní postupy, jako je NIPT s detekcí fetální nebuněčné DNA, a že ultrazvukový screening v 18.-23. týdnu gravidity slouží k zachycení vrozených vad plodu, které mohou nebo nemusí s Downovým syndromem souviset.

V prenatálním screeningu a péči je důležité zohlednění skutečností jako je věk těhotné, její tělesná konstituce, strach z invazivního vyšetření, okolnosti otěhotnění a podle toho určit vhodný postup. Autor: MUDr. Toto jsou internetové stránky společnosti První privátní chirurgické centrum.

Infografika: Průběh prenatálního screeningu a hlavní milníky v I. a II. trimestru

Průběh a význam kombinovaného a integrovaného screeningu

Prvotrimestrální screening (kombinovaný test) zachytí 85 až 90 % postižených plodů. Z toho důvodu negativní výsledek prvotrimestrálního screeningu neznamená vyloučení přítomností aneuploidií u plodu.

K upřesnění výsledků je možné doplnit ještě ve druhém trimestru gravidity (16. týden). Toto vyšetření má samo o sobě citlivost pouze 50 - 60 %, ale pokud se spojí s výsledkem screeningu z prvního trimestru, jedná se o tzv. integrovaný screening a jeho přesnost dosahuje až 98 %.

Pokud je výsledek integrovaného screeningu pozitivní, hovoříme o zvýšeném výskytu postižení plodu Downovým syndromem a pak je vhodné doplnění genetické konzultace, případně dalších vyšetřovacích metod k vyloučení tohoto onemocnění.

V České republice existují jednotlivé varianty a testy v rámci screeningu, mezi nimiž je i neinvazivní prenatální testování (NIPT), které využívá plodovou DNA z krve matky a může potvrdit či vyloučit některé chromozomální aberace s vysokou citlivostí.

Screening v prvním trimestru a péče o těhotné ženy | prof. MUDr. Pavel CALDA, CSc

Odborná globální praxe ukazuje, že kombinace krevních markerů a ultrazvukových znaků vede k určitému rizikovému profilu, který následně bývá doplněn o invazivní metody jen v případech vysokého rizika.

Jaké jsou hlavní součásti screeningu a co sledovat

  • Ultrazvukové vyšetření ve 11.-13. týdnu - NT a NB
  • Krevní testy - beta HCG a PAPP-A
  • Integrový výpočet rizika v 14.-17. týdnu a 20.-22. týdnu
  • V případě potřeby genetická konzultace a případně invazivní diagnostika
  • Možnost doplnění NIPT pro potvrzení výsledků

Downův syndrom je nejčastější chromozomální aberací a jeho riziko roste s věkem matky. Přesnost screeningu se zvyšuje kombinací testů a sledováním ultrazvukových markerů.

Graf: Citlivost screeningových metod (Kombinovaný vs. Integrovaný screening)

V závěru lze říci, že prenatální screening umožňuje včas identifikovat plody s vyšším rizikem vrozených vad, a přitom vycházet z individuálních okolností každé těhotné ženy.

tags: #prvotrimestralni #screening #sanus