Doporučený postup provádění screeningu v I. trimestru: oprávnění lékaři, legislativa, postupy, školení a indikace

Screening v prvním trimestru představuje zcela zásadní vyšetření v systému prenatální péče. V České republice je prováděn ve stále větším rozsahu od roku 2004 a jeho cílem je včas identifikovat rizika genetických vad a perinatálních komplikací, jako je preeklampsie a růstová restrikce plodu. Tento text vychází z doprovodného textu Belošovičová H, Calda P. Doporučený postup provádění screeningu v I. trimestru a doplňuje ho o legislativní a praktické aspekty provozu.

Co zahrnuje prvotrimestrální screening a jaké jsou jeho cíle

Prvotrimestrální screening kombinuje biochemické a ultrazvukové vyšetření s cílem odhalit vysoké riziko chromozomálních vad (zejména Downův syndrom, Edwardsův a Patauův syndrom) a rizika perinatálních komplikací. Výsledky se počítají na základě anamnestických údajů, krevních markerů a ultrazvukových parametrů.

  • biochemické markerové vyšetření ze séra matky (PAPP-A, free β‑hCG, PlGF) mezi 10. a 11. týdnem;
  • ultrazvukové vyšetření mezi 12. a 14. týdnem s měřením CRL, NT a případně NB, TR, DV dle možností;
  • hodnocení rizik genetických vad a rizik preeklampsie s následnou konzultací a rozhodováním o dalším postupu (CVS/AMC, NIPT podle situace).

V každém postižením výsledku je doporučena genetická konzultace se zvážením invazivního vyšetření (CVS nebo AMC) podle specifické situace. Při pozitivním screeningu na preeklampsii je doporučena prevence ASA a další opatření k redukci rizik.

Česká legislativa a profesní standardy vyžadují, aby provádění screeningu bylo prováděno kvalifikovanými a proškolenými lékaři s mezinárodní certifikací. Provedení ultrazvukového vyšetření a hodnocení rizik vyžaduje integraci laboratorní a ultrazvukové části screeningu a systém auditu kvality prostřednictvím mezinárodních standardů FMF London a doporučení ISUOG a FIGO.

Součástí implementace je i systém školení a udržování odborné způsobilosti, včetně standardů pro průběžnou kontrolu kvality ultrazvukové a biochemické části screeningu. Česká republika usiluje o jednotnou metodiku provedení screeningu v I. trimestru, která bude propojena s registracemi a perinatálním zázemím a bude hrazená z veřejného zdravotního pojištění po pilotních fázích projektu.

Při návštěvě screeningového vyšetření v I. trimestru je nutné dodržet následující kroky:

  1. Odběr krve pro biochemické markery (PAPP‑A, free β‑hCG, PlGF) mezi 10. a 11. týdnem;
  2. Ultrazvukové vyšetření mezi 12. a 14. týdnem: měření CRL (k dataci gravidity), NT (nuchal translucency), NB (nasal bone) a případně TR a DV;
  3. Vyhodnocení rizik: genetická rizika (T21, T18, T13) a rizika preeklampsie a růstové restrikce plodu;
  4. Konzultace s pacientkou/párem a volba dalšího postupu: genetické poradenství, CVS/AMC nebo NIPT podle rizik a preferencí;
  5. Prevenci preeklampsie v gramci ASA a další doporučení;
  6. Informování o tom, že screening nenahrazuje diagnostická vyšetření a že NIPT slouží jako doplňková metoda v některých situacích.

Indikace a rozhodovací algoritmus

1) Pozitivita na nejčastější trizomie 21, 13, 18 - doporučena genetická konzultace se zvážením diagnostického vyšetření (CVS nebo AMC). 2) Zvýšené NT nad 3-3,5 mm - genetická konzultace a zvažování diagn. vyšetření. 3) Nález strukturální vady plodu - genetická konzultace a další vyšetření dle typu vady. 4) Pozitivita screeningu na preeklampsii (1:100-1:150) - prevence ASA a další preventivní opatření.

V současných podmínkách je NIPT považován za doplňkovou metodu s vysokou senzitivitou pro nejčastější trizomie. Nabídka NIPT je vhodná zejména u hraničního rizika z kombinovaného screeningu (1:300 až 1:1000), pro dosažení vyšší senzitivity v nerizikové populaci a v dalších specifických situacích (např. výrazný strach z diagnostických vyšetření, žádost o vyšší jistotu). Pacientky by měly být podrobně informovány o podstatě testu, jeho výhodách a limitech a o tom, že test nenahrazuje plnohodnotné diagnostické vyšetření.

ISUOG doporučení pro morfologické vyšetření v I. trimestru se shodují se zásadami protokolů používaných ve II. trimestru s ohledem na stádium vývoje plodu. Pozornost je věnována měření šíjového projasnění a dalším markerům (NB, DV, TR) a již při prvotrimestrálním screeningu začíná být určována eventualita morfologického vyšetření v II. trimestru, které je důležité pro vyloučení vrozených vad. Morfologické vyšetření plodu v I. trimestru umožňuje odhalit 40-60 % závažných vrozených strukturálních vad.

Tento screening není hrazen z veřejného zdravotního pojištění v plné míře; některé komponenty mohou být hrazeny, jiné musí být hrazeny pojišťovnou na základě vyúčtování. V některých pracovištích je možné provedení screeningového vyšetření financovat v rámci pilotních projektů a následně jej začlenit jako standardní zdravotní službu hrazenou pojišťovnou.

Návaznost na další vyšetření a prenatální diagnostiku

Součástí péče o těhotné jsou pravidelná ultrazvuková vyšetření v průběhu těhotenství: 11.-14. týden (screening), 20.-22. týden (podrobná morfologie), 30.-32. týden (doplňkové ultrazvukové vyšetření), 36.-37. týden (růstové screeningy). Neinvazivní testy DNA plodu (NIPT) mohou být využívány k potvrzení rizik, a invazivní vyšetření (CVS, amniocentéza) slouží k definitivní diagnostice chromozomálních abnormalit při pozitivním screeningu.

Doporučený postup představuje významný krok ke sjednocení a zkvalitnění provádění screeningu v prvním trimestru v České republice. Dokument přináší jasnou strukturu mezi laboratorní a ultrazvukovou částí screeningu a klade důraz na prevenci preeklampsie prostřednictvím včasné identifikace rizikových těhotenství a zavedení adekvátní prevence ASA. Z hlediska budoucího rozvoje je vhodné rozpracovat implementační strategii, která zahrne audit, standardy školení a udržování odborné způsobilosti a systém průběžné kontroly kvality.

Infografika: Schéma prvotrimestrálního screeningu a rozhodovací schéma po získání výsledků

Skenování v 1. trimestru

Přehled klíčových údajů a postupů

Prvotrimestrální screening zahrnuje krevní test s PAPP‑A, free β‑hCG a PlGF a ultrazvukové vyšetření v období 11.-14. týdne, které zahrnuje NT a CRL. Výsledky se spočítají pomocí programu založeného na anamnéze a ultrazvukových a biochemických markerech, a určují rizika postižení plodu a rizika preeklampsie. Vysoké riziko vede k doporučení CVS/AMC a genetické konzultaci, zatímco nízké riziko snižuje nutnost invazivních vyšetření. Neinvazivní testy DNA plodu (NIPT) mohou být použity jako doplňková metoda v určitých situacích.

Tabulka: Klíčové ukazatele a postupy screeningu (shrnutí)

ParametrČasový rámecCo vyšetřujeMožný výsledek
PAPP‑A, free β‑hCG, PlGF10-11. týdenBiochemické markerRiziko genetických vad, riziko preeklampsie
NT, CRL12-14. týdenUltrazvukové markerRiziko Downova syndromu a dalších vad
NB, TR, DV11-14. týden (volitelné)Doplňkové ultrazvukové markeryUpřesnění rizik
MAP, PI uterinní arterií11-14. týdenKardiovaskulární a hemodynamikaRiziko preeklampsie
NIPTod 10. týdneDNA plodu z krve matkyDetekce chromozomálních vad (doplňková metoda)

tags: #prvotrimestralni #screening #opravneni #lekari