Narození dítěte se závažnou vrozenou vývojovou vadou patří mezi nejzávažnější rodinné tragédie. Proto je ženám během těhotenství nabízeno vyšetření, které může vrozené poruchy plodu odhalit. Riziko závažných vrozených vývojových vad nenápadně stále zvyšuje znečištné životní prostředí, trend k rodičovství v pozdějším věku a další jevy. V České republice se asi u tří až pěti procent dětí vyskytne závažnější vrozená vývojová vada. Cílem prenatální diagnostiky (screeningu) je najít těhotné ženy, jejichž plody mají vrozenou vývojovou vadu, zejména takovou, která je neslučitelná se životem. Pokud se vadu podaří diagnostikovat, navrhnou lékaři ženě možnosti řešení.
Chromozomální vady a Downův syndrom
K nejčastějším geneticky podmíněným onemocněním patří Downův syndrom, pro který je charakteristické, že chromozomy 21 jsou tři namísto obvyklých dvou (trizomie 21). Čím je rodička starší, tím je riziko trizomie 21 vyšší.
Nejistoty a možnosti vyšetření
Jediný zcela spolehlivý způsob diagnostiky pro vyloučení Downova syndromu u plodu je provedení amniocentézy (odběr vzorku plodové vody) nebo biopsie choria (odběr vzorku placenty). Biopsie choria se provádí mezi 11. až 14. týdnem těhotenství a spočívá v odběru mikroskopického vzorku placentární tkáně. Odběr vzorku plodové vody (amniocentéze) se provádí po 15. týdnu těhotenství. V obou případech se získá materiál stejného genetického složení, jako má plod. Výsledkem vyšetření je detailní posouzení chromozomů plodu.
Nevýhodou těchto diagnostických vyšetření je, že mohou způsobit nechtěný potrat, i když je plod zcela normální. Riziko ztráty těhotenství je však velmi nízké - okolo jednoho procenta (tedy 1 případ ze 100). Proto lékař doporučuje invazivní vyšetření (amniocentézu či biopsii choria) podle míry pravděpodobnosti Downova syndromu, která se určí z kombinovaného screeningu.
Kombinovaný screening
Tato screeningová metoda nabízí možnost stanovení rizika chromozomálních vad plodu, jako např. Downův či Edwardsův syndrom. Pokud je výsledek negativní, není nutné přistupovat k invazivním metodám prenatální diagnostiky. Pravděpodobnost chromozomálních vad nejpřesněji stanoví počítačový program z kombinací informací: věk těhotné ženy a týden trvání těhotenství, ultrazvukový nález, těhotenské hormony z krve, a další faktory.
Kombinovaný screening rovněž může odhalit riziko rozvoje preeklampsie, růstové restrikce plodu a předčasného porodu. Dále lze potvrdit stáří těhotenství, diagnostikovat spolehlivě vícečetné těhotenství, zhodnotit anatomii plodu, množství plodové vody a lokalizaci placenty. Není hrazen z veřejného zdravotního pojištění a pacientka si ho musí platit sama.
Ultrazvukové vyšetření šíjového projasnění (NT)
Mezi 11. až 13. týdnem (13. týden + 6 dní) se provádí ultrazvukové měření NT. Šíjové projasnění zvyšuje tekutina pod kůží v zátylku plodu; u plodů s Downovým syndromem je šířka tohoto projasnění výrazně větší. Dále lze v rámci NT sledovat nosní kůstku (NB) a případně i další markery.
Biochemické vyšetření z krve matky
Ze žilní krve těhotné ženy se stanovují hladiny dvou hormonů (volného ß-hCG a PAPP-A). U těhotenství s Downovým syndromem se častěji vyskytují zvýšené hladiny volného ß-hCG a snížené hladiny PAPP-A.
Proč je screening v prvním trimestru kombinovaný?
Důvody pro kombinovaný screening v prvním trimestru zahrnují: věk těhotné poskytuje jen zhruba 30 % detekce Downova syndromu, NT měření zhruba 80 %, stanovení hladin volného ß-hCG a PAPP-A přibližně 60 %, a kombinace metod umožní nalézt až 90 % všech plodů s Downovým syndromem. Výsledkem je informace o pravděpodobnosti výskytu Downova syndromu a dalších poruch. V případě ne zcela jasného výsledku se navrhuje neinvazivní test (NIPT) nebo invazivní vyšetření (CVS, AMC).
Neinvazivní prenatální test (NIPT)
NIPT zkoumá volnou DNA plodu v krvi matky, stanoví rizika Downova, Edwardsova a Patauova syndromu a některých dalších genetických vad. Doporučuje se zejména v případě vyššího rizika dle screeningu a pokud žena nechce invazivní vyšetření. NIPT není hrazen z veřejného zdravotního pojištění a placení jde na pacientku.
Screening v druhém a třetím trimestru
Ve 20.-22. týdnu těhotná žena absolvuje další pravidelné ultrazvukové vyšetření, zaměřené na morfologii plodu a odhad stáří a hmotnosti. Při podezření na rizikové těhotenství lze nabídnout podrobné morfologické hodnocení a navýšení vyšetření podle typu vad. V 30.-32. týdnu se provádí třetí ultrazvukové vyšetření zaměřené na polohu plodu, množství plodové vody a stav placenty. Screening růstové restrikce (v 36. tt) se hradí sama a ukazuje riziko nitroděložních úmrtí.
Invazivní vyšetření a jejich rizika
Invasivní vyšetření (CVS, amniocentéza, kordocentéza) jsou spojena s rizikem potratu kolem 0,5-1 %. Provádí se jen u těhotných se zvýšeným rizikem výskytu vrozených či chromozomálních vad a po důkladném porozumění rizikům a přínosům.
Inovace a doplňkové metody
Existují navíc metody in utero terapie, MRI jako doplňkové vyšetření a v krvi matky se nachází fetální DNA pro NIPT. 3D/4D ultrazvuk může sloužit pro komerční vizualizaci a detailní genetický ultrazvuk, ale není náhradou za standardní diagnostiku vrozených vad.
Praktické poznámky a závěry pro praxi
Každá těhotná by měla pravidelně navštěvovat prenatální poradnu a podstoupit standardní ultrazvuková vyšetření. První trimestr se zaměřuje na screeningu Downova syndromu a preeklampsie, druhý trimestr na morfologii plodu a třetí trimestr na monitorování růstu a polohy. Neinvazivní testy doplňují screening a invazivní testy potvrzují diagnózu. Kombinovaný screening v I. trimestru je nejefektivnější včasný způsob detekce rizik; NIPT slouží jako doplněk. Důležitá je komunikace s rodiči, vysvětlení prognóz a možností ukončení těhotenství podle platné legislativy v případě závažné vady.

tags: #prvotrimestralni #screening #historie