Prvotrimestrální screening: přehlednost a zhoršení rizik v souvislosti s novými poznatky

Prvotrimestrální screening genetických vad plodu se provádí v 11. až 14. týdnu těhotenství. Cílem je především odhalení Downova syndromu u plodu, ale i dalších genetických syndromů, jako je Edwardsův a Patauův syndrom. Screening je kombinací vyšetření krve matky v 10.-11. týdnu těhotenství a ultrazvukového vyšetření plodu mezi týdny 11+0 - 13+6. Základem ultrazvukového vyšetření je měření šíjového projasnění neboli nuchální translucence, ke kterému lze ještě připojit vyšetření dalších parametrů zpřesňujících výsledek screeningu.

Výsledek screeningu je míra rizika postižení plodu chromozomální vadou na základě kombinace biochemických parametrů, ultrazvukových markerů a věku těhotné. Ženám se zvýšeným rizikem je následně doporučena genetická konzultace a ev. provedení neinvazivního prenatálního testu z krve ženy (NIPT) nebo invazivní vyšetření (CVS nebo amniocentéza), které poskytne jednoznačnou informaci o chromozomální výbavě plodu. Součástí screeningu je dále rozpoznat ženy se zvýšeným rizikem rozvoje preeklampsie a růstové restrikce plodu.

Co zahrnuje první návštěvu a načasování odběrů

První návštěva na pracovišti zahrnuje odběr krve k vyšetření biochemických markerů (PAPP-A a free beta HCG; PlGF) optimálně mezi týdny 10+0 - 11+3. Druhá návštěva zahrnuje ultrazvukové vyšetření a určení míry rizika postižení plodu chromozomální vadou, rizika vzniku preeklampsie a růstové restrikce, provádí se mezi týdny 11+0 - 13+6. Všechny ultrazvuková vyšetření se provádějí na špičkovém GE Voluson Expert 22 s programem Astraia, což umožňuje nabízet kvalitní péči.

V rámci české praxe bývá screening prováděn na specializovaném pracovišti v Pardubické nemocnici - s dvěma návštěvami a možností doplnění o NIPT či invazivní testy podle výsledku screeningu. Upozorňujeme, že tento screening není hrazen z veřejného pojištění, pojišťovna ale může proplatit jeho část po doložení dokladu.

Hlavní ultrazvukové markery a jejich význam

  • NT - měření šíjového projasnění plodu; vyšší hodnota zvyšuje riziko chromozomálních vad a je hlavním screeningovým markerem.
  • NB - nosní kostka; její nepřítomnost bývá spojována s některými chromozomálními vadami, u zdravých plodů však nemusí být vždy zjevná.
  • TR (trikuspidální regurgitace) a DV (ductus venosus) - doplňkové markery pro zpřesnění rizika.
  • MAP a PI uterinních arterií - slouží k odhadu rizika preeklampsie a průtoku v děložních tepnách.

Hodnocení rizik a rozhodování o dalším postupu

Počítačový program kombinuje anamnézu, biochemické markery a ultrazvukové parametry a výsledkem je riziko pro nejčastější trizomie 21, 18 a 13. Incidence Downova syndromu je přibližně 1:500 až 1:1000 živě narozených; většina těhotných má nízké riziko a nevyžaduje zvláštní péči. Pokud je riziko vyšší než 1:100, je doporučeno CVS nebo amniocentéza. Při riziku menším než 1:1 001 je riziko považováno za nízké a invazivní vyšetření nebývá indikováné.

Po pozitivním screeningu na preeklampsii se doporučuje prevence ASA (100-150 mg denně) od screeningu do 36+0 týdnů, fyzická aktivita a další režimová opatření. Včasná identifikace rizik umožňuje zahájit prevenci a správně plánovat další péči.

NIPT a jeho místo v praxi

NIPT (non-invasive prenatal testing) je moderní metoda, která využívá cfDNA z krve matky a je schopna odhalit vysokou citlivost u Downova, Edwardsova a Patauova syndromu - až kolem 99 % v některých parametrech. NIPT lze provést od 10. týdne a je vhodný doplňek ke kombinovanému screeningu; není diagnostická a pozitivní výsledky je nutné potvrdit invazivními metodami. Nevýhodou je vyšší cena (začíná kolem 12 000 Kč) a absence hodnocení rizika preeklampsie a růstové restrikce, které se u klasického screeningu hodnotí.

V praxi se doporučuje kombinovat NIPT s ultrazvukovým vyšetřením NT a morfologie plodu, aby se zvýšila citlivost screeningu a snížila pravděpodobnost falešně pozitivních výsledků. NIPT bývá vhodný zejména při hraničních rizicích či strachu rodičů z diagnostických testů, případně v situacích, kdy je nutné rychlé potvrzení jistoty.

Konkrétní postup a tipy pro pacientky

  1. Objednat se na screening včas, optimálně 10+0 až 11+3 pro odběr biochemie a 11+0 až 13+6 pro ultrazvukovou část.
  2. Pokud vyjde riziko vysoké nebo hraniční, zvažovat diagnostické CVS nebo amniocentézu po genetické konzultaci.
  3. V případě šedé zóny zvážit NIPT jako doplněk (časové okno 1:101 až 1:1000 bývá vhodné podle zkušeností). Dále zvažovat doplnění ultrazvukem a morfologií plodu ve II. trimestru.
  4. V případě zvýšené rizikové preeklampsie zahájit ASA 100-150 mg denně co nejdříve po screeningu a pokračovat do 36+0 týdnů; sledovat krevní tlak a průtok v děložních tepnách.
  5. Všechny výsledky interpretovat s odborníkem; pozitivní screening neznamená diagnostiku, ale nutnost dalšího vyšetření.

Morfologie a rizika v průběhu těhotenství

Podrobné morfologické vyšetření plodu v druhém trimestru umožňuje záchyt až 90 % morfologických vad a dále zpřesňuje výpočet rizika výskytu trisomie chromozomu 21. Ultrazvukové vyšetření ve II. trimestru doplňuje a potvrzuje výsledky screeningu v I. trimestru.

Invazivní diagnostika a rizika

Odběr choriových klků (CVS) se provádí mezi 10. a 13. týdnem a amniocentéza mezi 15. a 20. týdnem. Kordocentéza stojí stranou a provádí se po 17. týdnu, umožňuje rychlé výsledky a slouží pro potvrzení genetických informací i další krevní či vrozené poruchy. Hlavním rizikem spojeným s invazivními vyšetřeními je potrat; rizika se pohybují kolem nízkých hodnot v moderních recenzích (CVS ~0,22 %, amniocentéza ~0,1 %), s jistými variacemi podle období a techniky.

Shrnutí a důležité myšlenky

Prvotrimestrální screening je klíčovým nástrojem moderní prenatální péče a zahrnuje biochemické i ultrazvukové komponenty, které dohromady odhadují rizika nejčastějších vrozených vad a komplikací. NT, NB, DV a další markery umožňují včas identifikovat rizikovější těhotenství a nabídnout vhodné další kroky. NIPT posouvá možnosti screeningu směrem k vyšší citlivosti, ale stále nenahrazuje přímé diagnostické metody a vyžaduje potvrzení invazivními testy, pokud je pozitivní.

Infografika: Schéma prvotrimestrálního screeningu a algoritmus rozhodování

Screening v prvním trimestru a péče o těhotné ženy | prof. MUDr. Pavel CALDA, CSc

Krátké shrnutí pro praktiky

Prvotrimestrální screening vyžaduje přesné načasování odběrů krve a ultrazvukových vyšetření, důraz na NT a doplňkové markery, a jasnou komunikaci o tom, že screening je identifikací rizik a ne diagnózou. V případě zvýšeného rizika je nutná genetická konzultace a zvažování CVS či amniocentézy. NIPT představuje doplněk, zejména pro hraniční rizika, a vyžaduje interpretaci spolu s ultrazvukem.

tags: #prvotrimestralni #prehlednost #zhorsena