Mnozí rodiče mají dojem, že nejlepší řešení je potenciální alergeny do stravy děťátka vůbec nezařazovat, ale je tomu přesně naopak. Mnohé studie dokázaly (a pediatři to jen potvrzují), že včasný kontakt s „nebezpečnými“ potravinami pomáhá alergii předcházet. Důležité je správné načasování kontaktu střevní sliznice dítěte s látkami způsobujícími imunitní odezvu a alergickou reakci. Takzvané bezpečné okno zařazení alergenů do stravy je mezi 4. až 6. měsícem věku. Do 4 měsíců by miminko mělo být výlučně kojeno nebo krmeno umělým kojeneckým mlékem. Předčasné zařazování příkrmů do stravy kojence před 4. měsícem může vést k tomu, že dítěti začne vadit například mléko.
Co je důležité vědět o alergiích a o oknech příležitostí
Alergie na bílkovinu kravského mléka je na prvním místě všech potravinových alergií u dětí. Mezi 4. a 6. měsícem by se děťátko mělo v malé míře setkat s lepkem, mléčnými výrobky, vejci, rybami a dokonce i ořechy (jen pozor na vdechnutí). Reakce na požití určitých potravin jsou velmi často způsobené intolerancí, nikoli přímo potravinovou alergií. Jeden průjem nebo vyrážka tak hned nemusí znamenat alergii. Obvykle jde o falešnou alergii neboli intoleranci.
Pokud jde o řešení alergií, platí: v případě pravé alergie vyvolá kontakt alergenu s buňkami alergické příznaky krátce po konzumaci. Látka, která tyto příznaky vyvolává, se nazývá histamin. Proto se ke zmírnění reakce často užívají antihistaminika (např. Fenistil kapky).
Jaké potraviny zavádět mezi 4. a 6. měsícem
- Slepičí vejce
- Ryby
- Lepek
- Mléčné výrobky z kravského mléka
- Ořechy
Ne všechno je ale třeba zavádět najednou. Lepek se doporučuje zavádět mezi ukončeným 4. a 6. měsícem, nejvhodnější je současné kojení. Zprvu lze podávat bezlepkové obiloviny (rýže, kukuřice, pohanka, jáhly); teprve později je možné zavést i obiloviny s obsahem lepku. První potravou bývá zelenina, nejčastěji dušená a mixovaná mrkev, později dýně či cuketa. Maso a vejce se zavádějí poté, co si dítě zvykne na zeleninu, a to postupně 1x týdně zpočátku a poté frekvenci zvyšujeme.
Ovocné příkrmy se zavádějí až po tom, co si dítě zvykne na chuť zeleniny. Začínáme ovocem lokální provenience (jablko, hruška, švestka), poté se mohou přidávat sezónní druhy jako jahody či borůvky až později. Opět platí pravidlo zavádět nové druhy postupně s odstupem 3-4 dnů.
Konzistence, bezpečnost a praktické postupy
Konzistence prvních příkrmů by měla být kašovitá, hladké pyré. Postupně se zvyšuje hrubost a od 8.-12. měsíce se podávají i kousky, případně BLW (Baby Led Weaning). Příprava potravin by měla zajistit bezpečnost a usnadnit trávení: potraviny by měly být tepelně zpracované, bez přídavku soli a nadměrného koření. Příkrmy nepřislazujte, neosolujte a sledujte alergické reakce. Do 2 let podávejte jen plnotučné potraviny; skladování a zpracování potravin by mělo respektovat hygienické zásady.
V případě podezření na potravinovou alergii navštivte pediatra, který může doporučit vyšetření alergologem. Léčba alergií je v zásadě vyřadit spouštěč z jídelníčku; u některých alergií je možné později alergen znovu zařadit po konzultaci s odborníky. Výživa dětmi řízená rodiči by měla být pestrá a bezpečná zároveň.
Praktické doporučení k jednotlivým skupinám potravin
- Lepek: zavádět mezi 4. a 6. měsícem, nejlépe v kombinaci s kojením; zprvu bezlepkové kaše, později plnohodnotné obiloviny s lepkem; vyhnout se slaným pečivům, případně zvolit domácí pečivo s nižším obsahem soli.
- Mléčné výrobky: začínat s nízkým obsahem bílkovin (máslo, tvaroh, jogurt bez cukru); postupovat opatrně a pozorně sledovat reakce.
- Ořechy: vyvarovat se celých ořechů do 3 let kvůli udušení; namleté ořechy nebo arašídové máslo lze zařazovat později.
- Vejce: celé vejce do 1 roku ne, žloutek 1× týdně, případně 2× týdně po 1. roce; pozor na alergie na bílky i žloutky.
- Ryby: začínat sladkovodními druhy, vyhýbat se vysoce rtutným druhům; později mořské ryby; kosti pečlivě odstraňovat.
Speciální poznámky a praktické tipy
Je běžné, že děti mohou mít potíže s některými potravinami až po několika podáních. Proto si zapisujte potraviny, reakce a čas podání. BLW a klasické krmení lžičkou jsou vhodně kombinovatelné cesty, pokud je zajištěna bezpečnost. Příkrmy by měly být připraveny z kvalitních surovin, s důrazem na sezónnost a pestrost. Dítěti lze do jídelníčku postupně zařazovat i masová jídla a ryby, zvažujte kombinaci zeleniny, obilovin a masa pro zajištění železa a dalších živin.

První pomoc pro neslyšící - 05 - Alergie
Shrnutí klíčových kroků
- Začněte s jednodruhovými zeleninovými pyré na oběd začátkem období mezi 4. a 6. měsícem.
- Postupně přidávejte další složky - brambory, dýni, maso, vejce, mléčné výrobky, ovoce.
- Dodržujte odstup 3-4 dní při zavádění nových potravin a sledujte reakce dítěte.
- V případě podezření na alergii vyhledejte pediatra a alergologa; vyloučení alergenu je účinné řešení.
- Vyhýbejte se přehnanému solení, sladění a ostrému koření; používajte zdravé tuky a vyvažte výživu dle věku.
Doporučený postup krok za krokem - zkrácená osnova
První potravou bývá zelenina, např. mrkev a dýně; poté přidejte masozeleninové pyré, následně ovoce. Kaše z rýže či kukuřice je vhodná pro začátek obilovin. Postupně zavádějte mléčné výrobky, vejce a ryby s důrazem na bezpečnost a alergie. Před zavedením nových potravin vždy sledujte reakce a postupně zvyšujte pestrost stravy.