A je to tady. Z malého miminka, které pilo jen mléko, se už brzy stane malý labužník poznávající nové chutě. Výživa dítěte v prvních 1 000 dnech života a budování správných stravovacích návyků významně ovlivňují jeho vývoj. Těchto 1 000 dnů začíná už v těhotenství, pokračuje kojením či krmením umělým mlékem a následně prvními příkrmy. Právě v tomto období máte jedinečnou šanci ovlivnit budoucí zdraví svého miminka. Ideální období na podávání první lžičky příkrmu, je mezi ukončeným 4. a ukončeným 6. měsícem, ve kterém má dítě tzv. toleranční okno, tedy většinou dobře snáší nové potraviny. U dětí nekojených můžeme začít klidně již od začátku 5. měsíce, u dětí kojených pak později. To, že je nejlepší čas začít ukazovat dítěti nový svět chutí, můžete poznat i podle jeho chování. Sleduje vás, když jíte? Natahuje se po vašem jídle? Začíná celkově projevovat zájem o to, co se to u toho stolu vlastně děje?
Kromě samotného příkrmu je ještě několik věcí, které by ve výbavičce neměly chybět. Jídelní židlička - vybírejte takovou, kterou je možno nastavit do polosedu, dítě není v tuhle chvíli ještě připraveno na úplné posazení. Při nákupu se zaměřte také na ty, které mají vyjmutelný pultík, usnadní vám to úklid. Bryndáček - samozřejmě si vystačíte i s obyčejnou čtvercovou plenkou, snazší údržbu vám ale poskytne silikonový bryndáček, který se dá mýt i v myčce nádobí. Dětské nádobí - povzbudit malého jedlíka k jídlu můžete i pomocí dětského nádobí. Vybírat můžete z různých materiálů a roztomilých motivů. Speciální pozornost věnujte lžičce. Měla by být měkká, spíš mělká a hlavně bez ostrých hran. Prostředky na mytí nádobí - mnoho rodičů nechce mýt dětské nádobí v myčce nebo běžnými mycími prostředky. Použít můžete buď různé eko mycí prostředky či takové, které jsou speciálně vyvinuté pro péči o dětské nádobí. Parní hrnce / mixéry - rozhodnete-li se připravovat příkrmy doma, hodit se vám můžou parní hrnce a mixéry, přičemž není problém najít i takové, které zvládnou jak příkrm uvařit, tak rozmixovat, případně rozmrazit. Nádoby na uchování potravin - děti toho zpočátku moc nesní, vařit ale pokaždé množství odpovídající jedné dvěma lžičkám se asi chce málokomu.
Prvním jídlem, které postupně nahradí mléko, je oběd. Čím ale vlastně začít? Nejdříve je vhodné zařadit do dětského jídelníčku zeleninu. Proč? Dlouho byla na první příčce oblíbených druhů zeleniny mrkev. Ačkoli její chuť je pro děti příjemná (je trošku sladší), některé po ní mají problémy se zažíváním, mrkev totiž může způsobovat zácpu. Mnoho rodičů tak začíná dýní nebo třeba cuketou, přičemž cuketa má tu výhodu, že je trošku více vodnatá, děťátku tak dodá i důležité tekutiny. Oblíbené jsou například i batáty. Co se týče přípravy, zeleninu doporučujeme ohřívat na páře, uchová si díky tomu nejvíce živin. Poté, co změkne, můžeme buď rozmixovat nebo rozmačkat vidličkou. Obecně se doporučuje spíše druhý způsob, přičemž těm nejmenším se samozřejmě snažíme pokrm rozmačkat co nejvíce, aby v něm nebyly kousky. NIKDY nepřidáváme do jídla sůl ani cukr. Je důležité, aby dítě poznalo přirozenou chuť potravin, současně si děti na příliš slanou či sladkou chuť rychle zvykají, do budoucna tak může hrozit problém s nadváhou. Postupně ale můžete zkoušet přidávat koření. Na začátek je vhodný kmín, petržel nebo majoránka. Při přípravě příkrmu ale naopak nezapomeňte na pár kapek rostlinného oleje, ten totiž usnadňuje vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. Po krmení děťátko ještě dokojte. Minimálně ze začátku, kdy nebude na nové chutě zvyklé, mu těch několik lžiček, které vyzkouší, určitě nebude stačit.
Ať už zvolíte jakékoli pořadí vyzkoušené zeleniny (a později i ostatních surovin), dodržujte pravidlo tří dnů. Vždy, když zavedete novou potravinu, dávejte po tři dny pouze tu. Díky tomuto postupu snáze odhalíte případné alergické reakce dítěte (průjem, zácpa, kožní reakce). Z tohoto důvodu by také první příkrmy měly být pouze jednosložkové, zatím tedy dáváme pouze mrkev nebo pouze brambory. Dítě příkrm vyplivuje - naberete na lžičku, dáte děťátku do pusinky a vše skončí na bryndáčku? Vás to po nějaké chvíli vytočí a dítě taky nevypadá zrovna nadšeně? Nejmenší děti jsou z kojení přirozeně zvyklé pokládat jazyk a pohybovat s ním specifickým způsobem. Následkem toho ale nevědomky vytlačí veškerý obsah úst. Jinak to prostě zatím neumí. Jak si s tím poradit? Lžičku vkládejte o něco dál do úst, kde už dítěti bude stačit jen polknout.
Dítě příkrm nechce - dítě je rozmrzelé a o lžičku nejeví vůbec žádný zájem? Nelámejte to přes koleno, ve výsledku byste byli otrávení oba. Zkuste to prostě jen o pár dní znovu. Dítě si s jídlem hraje - plácá malý jedlík ručičkami, sahá po lžičce, více jídla končí na zemi, na bryndáčku nebo v žaludku vašeho domácího mazlíčka? Samozřejmě víme, že to dokáže zvednout tlak i tomu nejklidnějšímu rodiči, zkuste se na to ale podívat očima dítěte. Najednou se mu otevírá svět nových chutí, vůní i povrchů. Možná potřebuje zkusit, jaký je to pocit, když v ručice rozmáčkne borůvku. Nebo se mu líbí čvachtavý zvuk, když plácne lžičkou do kaše. A je to v pořádku. Nebojte se, nebude to dělat navždy. A i když možná právě teď zvažujete, že budete dítě krmit rovnou ve sprše, kde se ty boloňské špagety z kachliček dostávají lépe než ze záclon, dejte tomu prostě čas.
Dýni, mrkev, cuketu či brambory už děťátko zná? Po měsíci testování zeleniny je načase zařadit do jeho jídelníčku maso. Zprvu volíme krůtí, kuřecí nebo králičí, vyhýbat se nemusíte ani libovému hovězímu. Maso není nutné dávat každý den, ideální je dvakrát za týden. Nově můžete třeba jednou týdně zkusit i vařený vaječný žloutek. Postupně můžeme zařazovat i ryby. Pozor, mořské plody zatím ne, opět z toho důvodu, že se jedná o velice silný alergen. Zprvu dáváme příkrmy pouze místo poledního kojení/krmení. Zhruba po měsíci můžeme zkusit nahradit i dopolední svačinu, pro niž volíme ovoce.
Vybírejte sezónní druhy a zejména pak ty, na které jsme tady u nás zvyklí, nezkoušejte zatím exotické ovoce (ačkoli například banánu se vyhýbat nemusíte). Začít můžete jablky, hruškami či švestkami. Poslední jmenované působí pozitivně proti zácpě. Ovoce vždy oloupejte, maličko povařte (u banánu není nutné), později strouhejte. Další na řadě bývá nejčastěji odpolední svačinka, pro kterou je ideální sáhnout po kvalitním bílém jogurt. K snídani dítěti nabídněte pečivo, například kmínový chléb. Celozrnné pečivo prozatím nepodáváme, dětský organismus není ještě schopen ho strávit. Pečivo můžete namazat třeba cottage sýrem či domácí lučinou, do které je možno přidat nastrouhanou zeleninu. Jako poslední nahrazujeme večeře. K večeři můžete podávat v určité obměně to, co jste děťátku dávali k obědu. Oblíbené bývají i kaše, nicméně je otázka, zda jsou skutečně vhodné. Nejsou úplně nejsnáze stravitelné a dítě prakticky jen „zaplácnou“. Rodiče je občas nabízejí k večeři s myšlenkou, že po kaši bude dítě dobře spát, což ale vychází z předpokladu, že se dítě budí pouze hlady. Často se dítě budí z mnoha jiných příčin. V prvních měsících života se teprve učí spát samo. Ne nutně v jiné místnosti nebo ve své vlastní postýlce, ale samo bez toho, aniž by ho ze všech stran obklopovalo teplo a vůně matky, na kterou je zvyklé v děloze.

Brambor jako první příkrm a jeho úprava
Je lepší domácí příprava než skleničkové příkrmy? To je asi věčná otázka, ohledně které se už roky vedou nekonečné diskuze. Skleničky poskytují určitý komfort, ušetřený čas a práci. Výroba dětské výživy podléhá přísným kontrolám, většinou nemusíte tedy mít obavy o složení jednotlivých příkrmů. Pokud o některém pochybujete, stačí si přečíst složení a dohledat si, zda jsou jednotlivé ingredience skutečně vhodné pro dítě ve věku uvedeném na etiketě. Výhodou je i velký výběr, přičemž pokud doma neholdujete například rybám či některému druhu zeleniny, ale rádi byste ji nabídli svému dítěti, je pořízení skleničky asi lepší cestou než zbytečný nákup potravin, které ve výsledku doma neupotřebíte. Domácí strava vás většinou vyjde finančně lépe. Její kvalita ale závisí na užitých potravinách, přičemž běžně prodávaná zelenina, ovoce i maso mohou obsahovat složky, které by se v dětském jídelníčku nacházet neměly. Pokud ale máte vlastní zdroje, případně navštěvujete farmářské trhy nebo nakupujete od pěstitelů/chovatelů, ve které máte plnou důvěru, a chcete se pustit do přípravy domácích dobrot, směle do toho. Ať už si vyberete kupované příkrmy nebo doma vařené, dbejte také na správné ohřívání. Nikdy neohřívejte příkrm v mikrovlnné troubě. Ohřev v ní je nerovnoměrný, hrozí tak riziko popálení. Ideálním způsobem je ohřívání ve vodní lázni nebo ve speciálním ohřívači, který zajistí bezpečnou teplotu.
V případě, že jednotlivé porce uchováváte v mrazáku, rozmrazujte je vždy v lednici, ne mimo ni. Ačkoli nových věcí, které dítě v prvním roce ochutná, je velké množství, existují i ty, na které si ještě bude muset počkat. Sůl - jak jsme zmínili již výše, sůl zatěžuje ledviny a kardiovaskulární systém. Cukr - sacharidy dítě samozřejmě potřebuje, ale jejich příjem snadno pokryje konzumace ovoce či mléčných výrobků. Sója - kromě toho, že je častým alergenem, obsahuje fytoestrogeny, které nejsou pro dětské tělo vhodné. Ořechy - i ořechy mají velký alergizující potenciál, proto je podávejte nejprve od 11. měsíce. Zpočátku je určitě mixujte nebo děťátku nabídněte ve formě másla. Citrusy - ačkoli obsahují mnoho vitamínů a my dospělí je máme často velice rádi, u dětí s nimi nespěchejte, počkejte až na ukončený 10. měsíc. Med - názory na to, od kdy nabídnout dětem med, se různí. Podle některých je vhodné počkat až do tří let, podle jiných do 18 měsíců věku, nejčastěji se pak mluví o hranici 12 měsíců. Které další potraviny je dobré vyzkoušet až později? Jsou to například houby, kravské mléko, rajčata, plísňové sýry, celozrnné pečivo nebo ředkvičky.
V prvních měsících života dítěte platí, že mateřské mléko dokáže zahnat jak hlad, tak žízeň. Tzv. přední mléko, které dítě přijímá v prvních minutách kojení je o něco světlejší a je právě na uhašení žízně. Následuje mléko o něco hustší, které je na hlad. Pokud tedy není extrémní horko, případně nepotřebujete od dítěte na delší čas odejít, stačí kojení. Spolu s prvním zaváděním příkrmů ale můžete postupně zkoušet miminku podávat i jiné nápoje. Nápoj by měl mít pokojovou teplotu, dítěti ho nabízíme v hrníčku s pítkem, ne v lahvičce. V období, kdy si dítě začne zvykat na nové potraviny, začneme tak i s novým způsobem přijímání tekutin. Začínejte vodou, případně dětskými čaji. Postupně můžete zkoušet ředěné 100% džusy.
Přejde-li na to vaše dítě s trpělivostí, ať už začínáte s bramborem či jinou zeleninou, postupujte podle pravidla tří dnů a postupně zvyšujte množství. Příkrmy nejsou závod. Odmítání je na začátku běžné. Zkoušejte nabízet jídlo opakovaně bez nátlaku. Nemusí. Na začátku stačí jednou denně malé množství. Ano. Miminko se teprve učí pracovat s jazykem a polykáním. V prvních měsících zůstává mléko hlavním zdrojem výživy.