V posledních letech je v České republice patrný trend stárnutí rodičů při narození dítěte, a to jak u matek, tak u otců. Tento vývoj přináší s sebou řadu změn a pozornost si zaslouží zejména zvyšující se věk otců, který může mít vliv na kvalitu spermií a zvyšovat riziko genetických vad u potomků.
Vývoj průměrného věku otců
Data Českého statistického úřadu ukazují, že zatímco v období mezi lety 2014 a 2023 se průměrný věk otce při narození dítěte v České republice téměř nezměnil a pohyboval se kolem 33,5 roku, počet otců nad 45 let postupně narůstá. Zatímco v roce 2014 tvořili tito starší otcové pouhá čtyři procenta, o deset let později, v roce 2023, to již bylo 5,9 procenta.
Podle lékařů není věk otce při početí dítěte zanedbatelný. Existuje znatelný rozdíl, zda se muž stává otcem ve svých pětadvaceti nebo pětačtyřiceti letech. Starší muži by měli počítat s možnými komplikacemi spojenými s vyšším věkem.
Vývoj průměrného věku matek
Podobný trend je patrný i u matek. V roce 2000 byl průměrný věk matky při narození dítěte necelých 27 let. Během následujících deseti let se tento věk zvýšil na 30 let a v roce 2017 již překročil hranici 31 let. V roce 2024 dosáhl průměrný věk matky při narození dítěte 31,6 roku, což je o 4,7 roku více než v roce 2000.
Velmi podobně se vyvíjel i průměrný věk matky při narození prvního dítěte. Zatímco v roce 2000 činil v Jihomoravském kraji 25 let, v roce 2008 to bylo již o 3 roky více. V roce 2023 věk prvorodičky překročil hranici 30 let a v roce 2024 dosáhl průměrně 30,1 roku, což je o 5,1 roku více než v roce 2000.
Situace v Jihomoravském kraji
Data z Jihomoravského kraje poskytují detailnější pohled na vývoj průměrného věku rodičů. Průměrný věk matek a otců v kraji vzrostl od roku 2000 o 4,7 roku - 2000: 26,9 let (matky) a 29,9 let (otcové); 2024: 31,6 let (matky) a 34,6 let (otcové).
V roce 2024 se nejvíce dětí narodilo 31letým ženám s 31letými muži (124 živě narozených dětí).
Věkové skupiny rodičů v Jihomoravském kraji
V roce 2000 bylo nejpočetnější věkové kategorizace matek 25-29 let, druhou nejpočetnější 20-24 let. Od roku 2008 jsou nejpočetnější skupinou matky ve věku 30-34 let. Podíl čtyřicetiletých a starších matek vzrostl na 4,8 % v roce 2024.
U otců byla v roce 2000 nejpočetnější kategorie 25-29 let. Od roku 2004 je nejčetnější kategorie otců ve věku 30-34 let. Podíl otců s věkem 45 let a více se v roce 2024 snížil na 4,7 %.
Další demografické trendy
V České republice dále klesá podíl novorozenců s nízkou porodnickou hmotností a také podíl vícečetných porodů. Odhady naznačují, že v roce 2030 se v ČR narodí méně dětí než v roce 2019. Přestože se zvyšuje průměrný věk žen při narození prvního dítěte, je tento věk stále nižší než v průměru Evropské unie. Česká republika má jednu z nejnižších perinatálních úmrtností v Evropě. Podíl záchranných operací na konci porodu a počet porodů císařským řezem se drží pod evropským mediánem.
Meziroční vývoj porodů a perinatálních ukazatelů v ČR
V roce 2024 se narodil historicky nejmenší počet živě narozených dětí (84 311). Meziročně došlo k poklesu počtu narozených o 6,8 tisíc a k poklesu úhrnné plodnosti na 1,37 dítěte na jednu ženu. Podíl primordálních údajů o otci zůstává proměnlivý v závislosti na době a na tom, zda dítě bylo narozené v manželství či mimo něj. Největší pokles narozených byl zaznamenán u prvorozených dětí.
Bezprostřední péče a prostředí porodnic
Jak ukazuje průvodce porodnicemi, v posledních pěti letech klesl průměrný věk prvorodiček a podíl porodů vyvolaných roste. Téměř polovina dětí je dokrmována při propuštění z porodnice, plně kojených je kolem 75 % novorozenců. První hodiny po porodu se tak snaží podporovat kontakt dítěte s matkou a dřívější zahájení kojení. V roce 2021 bylo 77,5 % dětí položeno na tělo matky ihned po porodu a dotepání pupeční šňůry bylo častější (46,6 %).

Podíl dalších ukazatelů
Podíl dětí narozených mimo manželství v roce 2024 byl 43,0 %, zatímco v manželství 57,0 %. Podíl dětí prvního, druhého a třetího a vyššího pořadí se liší podle typu svazku rodičovství. V roce 2024 byl podíl prvorozených u dětí narozených v manželství 38,8 %, druhorozených 45,3 % a třetích a vyšších 15,9 %; mimo manželství byl nejvyšší podíl u prvorozených (53,4 %).
| Ukazatel | ČR (rok) | Jihomoravský kraj (rok) |
|---|---|---|
| Průměrný věk matek při porodu | 31,6 let (2024) | 31,6 let (2024) |
| Průměrný věk otců při porodu | 33,5-33,6 let (2014-2023) | 34,6 let (2024) |
| Počet narozených dětí | 84 311 (2024) | 9 868 (2024) |
| Podíl dětí narozených mimo manželství | 43,0 % (2024) | 43,0 % (2024) |
Souhrnné ukazatele a srovnání s historií
Počátek poslední dekády se nesl v duchu pokračujícího růstu úhrnné plodnosti, který vrcholil v roce 2018 na hodnotě 1,71 dítěte na jednu ženu. Nárůst mezi lety 2021 a 2022 byl dán změnami v počtu žen v reprodukčním věku. V roce 2024 byla úhrnná plodnost 1,37 dítěte na ženu. Větší podíl mimomanželsky narozených dětí roste se zvyšující se úrovní vzdělání rodiček, a to zejména u mladších věkových skupin.