Průměrný věk při narození prvního dítěte v roce 1800: Historická demografie

Historická demografie přináší detailní pohled na vývoj plodnosti, rodičovství a rodinných tradic v různých dobách. Pokud se zaměříme na průměrný věk při narození prvního dítěte v roce 1800, je nutné pracovat s archivními materiály a osobními vzpomínkami, které zachycují každodenní život našich předků.

historické rodiny v 19. století

Historické zdroje a jejich význam pro demografii

The History of Everyday Life Database serves to the scholars, students and all the ones, who would like to know more about the history of our ancestors. It contains over several hundreds of sorted and systemized sources of personal nature. The sources are available online or it the building of the Institute of History of the Czech Academy of Sciences. The History of Everyday Life Database is one of the outcomes of an international research project involving the Institut für Wirtschafts- u. Sozialgeschichte der Universität Wien and the Institute of History of the Czech Academy of Sciences.

The base of the collection are the preserved old family memoires and archived materials, but also many contributions written by their authors in a recent time. Descriptions of life in the family and wider surroundings, description of items, acts, habits and everything we think should not be forgotten - all this can become a source of learning, a source of undiscovered knowledge, a stone in the mosaic of “everyday” history. Narratives can become a rare memory, fascinating reading not just for family members but also for other unknown readers.

archivní materiály o životě v roce 1800

Průměrný věk při narození prvního dítěte v 19. století

Analyzování průměrného věku při narození prvního dítěte v roce 1800 vyžaduje širokou škálu zdrojů - od matrik přes deníky až po rodinné kroniky, které jsou uchovány v rozsáhlých databázích. Výsledné údaje popisují jinou skutečnost než současné demografické statistiky.

Metodologie výzkumu průměrného věku v minulosti

One of the objectives of this project is to create a documentary collection of old memories, family chronicles, diaries and other biographical recollections. The database is searchable and contains numerous registers. Výsledné údaje z obou těchto zdrojů tak popisují jinou skutečnost.

schéma sběru historických dat

Porovnání s aktuálními demografickými trendy

Díky nárůstu intenzity plodnosti v posledních jedenácti letech se Česko v roce 2021 zařadilo k zemím s nejvyšší úrovní úhrnné plodnosti v Evropě. Intenzita plodnosti se mezi lety 2011 a 2021 zvýšila u všech věkových kategorií s výjimkou nejmladších, 15-20letých žen. U 36letých a starších žen došlo k nárůstu plodnosti o více než polovinu nad úroveň platnou před jedenácti lety.

Nerovnoměrný růst plodnosti podle věku se odrazil ve vývoji průměrného věku matky při narození dítěte. Zatímco v roce 2011 byl průměrný věk rodičky 29,7 let, v roce 2021 to bylo 30,4 let. Ve srovnání s rokem 2011 se nejvíce zvýšil průměrný věk prvorodiček, a sice o 1,0 roku na 28,8 let.

graf změny průměrného věku prvorodiček

Regionální rozdíly v plodnosti

  • V mezikrajském srovnání patřily v roce 2011 ke krajům s nejvyšší úrovní plodnosti Středočeský, Ústecký a Liberecký, do roku 2021 si však tuto pozici udržel pouze kraj Středočeský.
  • V krajích Ústeckém a Libereckém je aktuálně plodnost podprůměrná.
  • Kraj Zlínský, v němž byla v roce 2011 plodnost žen nejnižší, se v roce 2021 řadil mezi kraje s nejvyšší plodností.
  • Nejvyšší plodnost v úrovni 1,95 dítěte na jednu ženu vykazoval Kraj Vysočina.
  • Jedna z nejnižších úrovní plodnosti je zaznamenávána v hlavním městě Praze, kde v roce 2021 dosahovala úrovně 1,71.
mapa regionální plodnosti v ČR

Plodnost svobodných žen vs. vdaných žen

Nejnižší průměrný počet živě narozených dětí připadající na jednu ženu měly ženy svobodné (0,49). Oproti sčítání 2011 však počet dětí narozených svobodným ženám výrazně narostl (z hodnoty 0,30). Rozdíly byly zaznamenány i z hlediska národnosti.

Zaměření na rozdíl mezi mírou plodnosti a neplodností

Historický pohled na věk matek

Databáze, které shromažďují osobní paměti, umožňují zjišťovat typický věk při narození prvního dítěte v minulých staletích. Vývoj byl ovlivněn tradicemi, ekonomickými podmínkami, zvyklostmi, ale také dostupností zdravotní péče. Pokud se podíváme na rodiny z roku 1800, často zjistíme, že dívky vstupovaly do manželství a rodily první dítě v mladším věku než dnes.

typická rodina v roce 1800
Rok Průměrný věk prvorodičky Úhrnná plodnost
1800 ~20-22 let* 2,8*
2011 27,8 let 1,43
2021 28,8 let 1,83

*Údaje pro rok 1800 jsou odhadnuty na základě historických pramenů.

srovnání historické a současné plodnosti

Role osobních vzpomínek a kronik

One of the objectives of this project is to create a documentary collection of old memories, family chronicles, diaries and other biographical recollections. The base of the collection are the preserved old family memoires and archived materials, but also many contributions written by their authors in a recent time.

Descriptions of life in the family and wider surroundings, description of items, acts, habits and everything we think should not be forgotten - all this can become a source of learning, a source of undiscovered knowledge, a stone in the mosaic of “everyday” history.

rodinná kronika jako zdroj

Závěr: Význam historické demografie pro poznání rodinných trendů

Průměrný věk při narození prvního dítěte v roce 1800 lze rekonstruovat především z osobních a archivních materiálů, které uchovávají vzpomínky a popisy života našich předků. Jedinečným zdrojem poznání jsou staré rodinné kroniky a databáze každodenního života. Historická demografie nám nabízí kontext a srovnání s moderními trendy, což pomáhá pochopit změny rodinných a plodnostních tradic.

vývoj rodinných tradic v čase

tags: #prumerny #vek #narozeni #prvniho #ditete #v