V posledních letech je v České republice patrný trend stárnutí rodičů při narození dítěte, a to jak u matek, tak u otců. Tento vývoj přináší s sebou řadu změn a pozornost si zaslouží zejména zvyšující se věk otců, který může mít vliv na kvalitu spermií a zvyšovat riziko genetických vad u potomků.
Vývoj průměrného věku otců
Data Českého statistického úřadu ukazují, že zatímco v období mezi lety 2014 a 2023 se průměrný věk otce při narození dítěte v České republice téměř nezměnil a pohyboval se kolem 33,5 roku, počet otců nad 45 let postupně narůstá. Zatímco v roce 2014 tvořili tito starší otcové pouhá čtyři procenta, o deset let později, v roce 2023, to již bylo 5,9 procenta.
Podle lékařů není věk otce při početí dítěte zanedbatelný. Existuje znatelný rozdíl, zda se muž stává otcem ve svých pětadvaceti nebo pětačtyřiceti letech. Starší muži by měli počítat s možnými komplikacemi spojenými s vyšším věkem.
Vývoj průměrného věku matek
Podobný trend je patrný i u matek. V roce 2000 byl průměrný věk matky při narození dítěte necelých 27 let. Během následujících deseti let se tento věk zvýšil na 30 let a v roce 2017 již překročil hranici 31 let. V roce 2024 dosáhl průměrný věk matky při narození dítěte 31,6 roku, což je o 4,7 roku více než v roce 2000.
Velmi podobně se vyvíjel i průměrný věk matky při narození prvního dítěte. Zatímco v roce 2000 činil v Jihomoravském kraji 25 let, v roce 2008 to bylo již o 3 roky více. V roce 2023 věk prvorodičky překročil hranici 30 let a v roce 2024 dosáhl průměrně 30,1 roku, což je o 5,1 roku více než v roce 2000.
Situace v Jihomoravském kraji
Data z Jihomoravského kraje poskytují detailnější pohled na vývoj průměrného věku rodičů.
Průměrný věk rodičů v Jihomoravském kraji
| Rok | Průměrný věk matky | Průměrný věk otce |
|---|---|---|
| 2000 | 26,9 let | 29,9 let |
| 2024 | 31,6 let | 34,6 let |
Od roku 2000 se průměrný věk rodičů v kraji zvýšil o 4,7 roku jak u matek, tak u otců. V posledních letech byly tyto změny již jen nepatrné. V roce 2024 se nejvíce dětí narodilo 31letým ženám s 31letými muži (124 živě narozených dětí).
Věkové skupiny rodičů v Jihomoravském kraji
V roce 2000 bylo nejvíce matek v kraji ve věku 25 až 29 let, druhou nejpočetnější skupinou byly matky ve věku 20 až 24 let. Od roku 2008 jsou nejpočetnější skupinou matky ve věku 30 až 34 let. Vzestupný trend je patrný i v zastoupení čtyřicetiletých a starších matek, jejichž podíl se v roce 2024 zvýšil na 4,8 %.
U otců byla v roce 2000 nejpočetnější věková kategorie 25 až 29 let. Od roku 2004 je nejčetnější kategorií otců ve věku 30 až 34 let. Podíl otců s věkem 45 let a více se v roce 2024 snížil na 4,7 %.
Další demografické trendy
V České republice dále klesá podíl novorozenců s nízkou porodnickou hmotností a také podíl vícečetných porodů. Odhady naznačují, že v roce 2030 se v ČR narodí méně dětí než v roce 2019.
Přestože se v ČR zvyšuje průměrný věk žen při narození prvního dítěte, je tento průměrný věk stále nižší než v průměru Evropské unie. Pozitivní zprávou je, že Česká republika má jednu z nejnižších perinatálních úmrtností v Evropě.
Podíl záchranných operací na konci porodu a počet porodů císařským řezem se v ČR drží pod evropským mediánem.
Cesta k vyhynutí? Porodnost v Evropě klesá na dno
Porodní statistiky v Jihomoravském kraji v roce 2024
V Jihomoravském kraji se v roce 2024 narodilo 9 868 dětí. Nejvíce dětí se narodilo v červnu (870 novorozenců), následoval srpen (856 dětí) a červenec (844 dětí). Nejmenší počet dětí se narodil v září (760 dětí).
Porodní hmotnost novorozenců se nejčastěji pohybovala v rozmezí od 3,0 do 3,4 kg (3 535 dětí) a od 3,5 do 3,9 kg (3 234 dětí). Nejvíce novorozenců měřilo 50 cm (2 543 živě narozených), dále 51 cm (1 523 živě narozených) a 49 cm (1 247 živě narozených).
Co se týče vzdělání rodičů, z těch, kteří tento údaj uvedli, mělo základní vzdělání 7,2 % matek a 4,5 % otců. Střední vzdělání s maturitou dosáhlo 29,2 % matek a 34,5 % otců, zatímco vysokoškolské vzdělání uvedlo 47,8 % matek a 39,0 % otců.