Průjem u plně kojeného dítěte: příčiny, diagnostika a léčba

Akutní infekční gastroenteritida je nejčastější příčinou průjmu u dětí. Obzvlášť často jím onemocní kojenci nebo malé děti do třetího roku. O průjmu hovoříme za následujících okolností: kojenci-denně více než pět řídkých stolic, starší děti-denně více než tři řídké stolice. V našich zeměpisných šířkách a délkách probíhá více než 90 % průjmů akutní formou (doba onemocnění max. dva týdny). Příčinou jsou většinou infekce střeva, v těchto případech se hovoří o akutním infekčním zánětu žaludku a střeva (akutní infekční gastroenteritida).

Příznaky a kdy vyhledat lékaře

Po inkubační době 1-7 dní dochází většinou k vodnatým průjmům doprovázených nechutenstvím, nevolností, zvracením, horečkou, bolestmi břicha a hlavy nebo příznaky podobajícími se chřipce. Stolice s krví se považuje za výstražný signál - v těchto případech byste měli vyhledat okamžitě pediatra. Další obtíže závisejí v první řadě na rozsahu ztráty tekutin a elektrolytů. Při odpovídajícím doplňování tekutin odezní zvracení většinou během dvou dní, průjem pak během 2-7 dní.

Příčiny

Akutní onemocnění průjmem jsou téměř vždy způsobena infekcemi s různými původci:

  • Viry: asi 40 % akutních gastroenteritid je v prvních rocích života způsobeno rotaviry. Ojedinělými původci jsou mj. adenoviry, noroviry a enteroviry.
  • Bakterie: asi u 20 % nemocných dětí jsou ve stolici prokázány jako původci bakterie (především Campylobacter jejuni, Yersinia, Salmonella, Shigella, patogenní Escherichia coli nebo Clostridium difficile).
  • Paraziti: Giardia lamblia, Cryptosporidium, Entamoeba a další jsou příčinou v méně než 5 % případů.

Infekce se přenese většinou prostřednictvím rukou, potravin, pitné vody nebo používaných předmětů znečištěných fekáliemi. Bakteriální infekce získaná prostřednictvím potravin se objevuje hlavně po požití nedovařeného masa a pokrmů ze syrových vajec. Dalšími zdroji infekce jsou syrové mléko nebo přímý kontakt s infikovaným dobytkem. Ojediněle se mohou průjmy objevit také jako následek přemíry potravy, alergií nebo otravy.

Co mohou udělat rodiče

  • Posoudit stav hydratace dítěte: zvednutí části kůže na břiše či hřbetu ruky; po uvolnění by kůže měla vrátit původní polohu alespoň během několika sekund. Pomalé vracení může být známkou dehydratace.
  • Posouzení hydratace sliznic (oční víčka, jazyk, ústa): suché sliznice znamenají značnou dehydrataci, vyžaduje rychlou reakci.
  • Čajová pauza (pouze u větších dětí): absolutní vynechání stravy po 5-6 hodin, při kterých pijí pouze černý neslazený čaj po malých dávkách po kapkách; tekutina má být přijímána po hltech.

Diagnóza

Lékař při rozhovoru s rodiči se ptá na začátek, konzistenci a četnost průjmu, zvracení, horečku, příjem tekutin a potravy, produkci moči a další faktory. U nekomplikovaných gastroenteritid není vždy nutné určovat původce; v případě těžkých průběhů či rizikových skupin se vyšetření provádí. Diagnóza často vychází z klinického obrazu a hydratace.

Léčba

V popředí stojí doplňování ztráty tekutin a elektrolytů (iontů). Dále by měly děti, pokud možno, dostávat vyváženou stravu, případně přejít na potravu úměrnou jejich věku. Pouze v těžkých případech je nutná medikamentózní léčba.

Rehydratace a výživa

  • Perorální rehydratační roztok (ORR) je nejdůležitější v léčbě lehké až střední dehydratace; k dispozici v lékárnách, pod dohledem lékaře.
  • Kojené děti: pokračovat v kojení; mateřské mléko je snadno stravitelné a dodává tekutiny i imunitní látky. Kojte častěji a podle potřeby.
  • Děti na umělé výživě: pokračujte v obvyklé výživě; nelze mléko ředit. Během akutního průjmu se nedoporučuje mléko bez laktózy pro většinu dětí; změnu lze zvážit jen po konzultaci s lékařem.
  • Potřebná dieta v průběhu a po průjmu: rýže, brambory, těstoviny, dušené jablko, mrkev, banány, suchary, polévky, vařené maso; vyhýbat se tukům, sladkostem a nápojům s vysokým obsahem fruktózy, sacharózy či sorbitolu.

U dětí s lehkou až středně těžkou dehydratací by měly být do 4-6 hodin po zahájení rehydratace vráceny k běžné stravě a měly by dostávat vhodná jídla. U kojenců je důležité pokračovat v kojení i při ORR. U starších dětí postupně přecházet na běžnou stravu s důrazem na lehce stravitelné potraviny a postupné zařazení bílkovin.

Léky a doplňky

  • Medikamentózní léčba u nekomplikované gastroenteritidy je nutná jen výjimečně. Některé léky mohou prognózu průjmu zkrátit (např. racecadotril, probiotika zejména Lactobacillus rhamnosus GG).
  • Probiotika: ESPGHAN doporučuje kmeny Lactobacillus rhamnosus GG (LGG) a Saccharomyces boulardii pro zkrácení trvání průjmu, zejména po antibiotické léčbě.
  • Střevní adsorbenty (diosmektit) mohou snižovat délku průjmu, užívání je třeba s odstupem 1-2 hodin od jiných léků.

Doplňky a opatření pro domácí péči

Pro děti jsou vhodné i některé probiotické přípravky, které podporují obnovu střevní mikroflóry, a to zejména po užívání antibiotik. Opatření při průjmu zahrnují:

  • Probiotika: Lactobacillus rhamnosus GG, Saccharomyces boulardii a další podle doporučení lékaře.
  • Dieta a rehydratace: řídká stolice vyžaduje rychlé doplnění tekutin a elektrolytů, střídmé zavedení potravin a postupný návrat k běžné stravě.
  • Vyvarování se sladkých džusů a nápojů, které mohou průjem zhoršit.

Kdy navštívit lékaře

U novorozenců a kojenců do 3 měsíců je vždy potřeba kontaktovat lékaře při průjmu. U starších dětí sledujte známky dehydratace, trvání průjmu nad 2 dny, zvracení, vysokou horečku či krev ve stolici. Okamžitá lékařská pomoc je nutná při krev ve stolici, černé stolici, bílé/stříbrné stolici (problémy s játry), zmatek či silná dehydratace.

Klinická klasifikace průjmu

Podle délky trvání rozlišujeme akutní průjem (< 14 dní), přetrvávající (> 14 dní) a chronický (> 4 týdny). Průjmové onemocnění bývá nejčastěji virové, bakteriální či parazitární povahy a u kojenců často souvisí s rotaviry, noroviry nebo adenoviry. Průjem může být provázen zvracením, horečkou a bolestmi břicha; při podezření na zápal slepého střeva či meningitidu vyhledejte okamžitou lékařskou pomoc.

Co dát miminku pít a jíst - shrnutí doporučení

Klíčovým cílem je prevence dehydratace a zajištění výživy, která umožní regeneraci střevní sliznice. Pro kojence platí:

  • Pokračujte v kojení; kojené děti by měly být kojeny častěji a během průjmu, pokud je to žádoucí.
  • Pro děti na umělém mléku: pokračujte v běžné receptuře; nepřidávejte regulační mléko bez konzultace s lékařem.
  • ORR se používají pro rehydrataci; slouží k doplnění tekutin a elektrolytů během průjmu, zvláště při zvracení.
  • Potraviny: začněte s rýží, bramborem, banánem, jablky, vařenou zeleninou a chlebem; vyhýbejte se tukům a nápojům s vysokým obsahem cukrů.
Infografika: Jak probíhá rehydratace u kojenců a batolat

Tipy pro domácí péči a prevence

  • Dodržujte hygienu, myjte si ruce po każdym přebalení a po kontaktu s nemocným dítětem.
  • Probiotika mohou pomoci při návratu k normálnímu stavu střevní mikroflóry; užívejte je podle návodu lékaře.
  • V případě podezření na alergii na bílkoviny kravského mléka či intoleranci laktózy konzultujte změny stravy kojící matky nebo kojenecké výživy s lékařem.

Přehled potravin vhodných na začátek diety po průjmu

  1. Rýžová kaše, vařená rýže
  2. Vařená mrkev, banán, jablko (dušené)
  3. Bramborová kaše bez mléka, těstoviny
  4. Postupně zařazujte libové Maso; šetřivé pečivo

U malých dětí je dehydratace velmi rychlá a potenciálně život ohrožující. Dluh je včasná rehydratace a vhodná dieta, případně doplněná probiotika, které podporují obnovení střevní mikroflóry a zkracují dobu průjmu.

tags: #prujem #u #plne #kojeneho #ditete