Sexuální chování drůbeže zahrnuje obranu teritoria, založení a udržení harému anebo páru, dvoření a samotnou kopulaci. Pářící aktivita vychází od kohouta, který se přibližuje ke slepici, svěšuje křídla a dělá šouravé kroky do stran. Slepice ochotná k páření si přisedne s poněkud roztaženými křídly, kohout jí skočí na záda a zobákem ji drží za šíji. Pokud je vejce oplozené, dochází k množení buňky vzniklé splynutím vajíčka a spermie ještě před nasazením do líhně. Procesu říkáme rýhování a gastrulace. Výsledkem je vznik mnohobuněčného útvaru, který nazýváme morulou. V době, kdy se vejce vkládá do líhně, je už v něm vyvinutý zárodek o hmotnosti asi 0,03 g.
Vrubozobí ptáci, tedy kachny a husy, se páří na vodě. Kačer a houser mají proto vysunutelný pyj, který při páření zavádějí do kloaky samice, zabraňuje to odplavení ejakulátu vodou. U některých - většinou těžkých plemen - páření mimo vodu není možné, houser husu nedokáže oplodnit. Pokud tato zvířata nemají k dispozici vodní plochu, vejce jsou většinou neoplodněná. U jiných plemen není páření „na suchu“ problém a oplozenost je dobrá. Páření probíhá většinou ráno, když husy opustí husník.
U hus, kurů i křepelek mívají v době páření samice často odřená temena hlavy, popř. i poškozené peří na zádech. Také u krůt dochází často k vydření peří na zádech, někdy i k poranění krůty drápy krocany. Doporučuje se krocanům drápy otupit nebo krůtám v době páření navléknout ochranné podušky na záda. U širokoprsých krůt velké rozdíly v hmotnosti krůty a krocana znemožňují přirozené páření, nutná je inseminace.
Ve srovnání se savci je počet ejakulací mimořádně vysoký. Kohout denně pojímá padesát až šedesátkrát. Množství ejakulátu u drůbeže je malé, u kohouta např. dosahuje průměrných hodnot 1 ml při koncentraci 3 milióny spermií v 1 mm3. Spermie ptáků se liší od spermií savců zvláštním tvarem a velikostí. Spermie převzaté samicí se dostanou do horní části vejcovodu, nálevky, kde dochází k oplození vajíčka. Zásoba spermií, získaná jednou nebo více kopulacemi, stačí u kura oplozovat vejce déle než týden - uvádí se až 21 dní, u krůt i několik týdnů, u hus a kachen 8-10 dní.
Švédsko-britský výzkumný tým zjistil, že kohouti věnují podstatně více spermií svým partnerkám, se kterými se střetnou poprvé, než těm, na které jsou zvyklí. Počet předaných spermií kohouti také zvyšují v případech, kdy je na blízku sok. Toto navýšení ale neplatí za všech okolností. Závisí na hierarchickém postavení kohouta. Zatímco dominantní kohouti navyšovali počet spermií i v případech, kdy se na scéně vyskytovalo několik dalších kohoutů, méně dominantní kohouti zvětšovali svůj ejakulát pouze v případě, když se na scéně pohyboval jeden další kohout. Výzkumníci zaznamenali i vnímání určitých prvků atraktivity slepic. Kohoutům se zamlouvají slípky, které mají hlavu ozdobenou velkým hřebenem, a těm přidělují větší příděly spermií.
Pohlavní ústrojí samic ptáků je vyvinuto jen jednostranně (vlevo), i když v době inkubace se zakládá na obou stranách. Vaječník leží uprostřed tělní dutiny, má podélně protáhlý tvar a v období pohlavního klidu je u slepice 1 až 3 cm dlouhý a 1 až 2 cm široký. V období snášky se vaječník v důsledku růstu vaječných folikulů (váčků) mnohonásobně zvětšuje a po ukončení snášky (např. během pelichání) se opět vrací do původní velikosti. Ve folikulech postupně dozrávají samičí pohlavní buňky - největší známé buňky, které známe jako žloutek. „Zralé žloutky“ se uvolňují do nálevky vejcovodu (ovulace). Ovulace je u kura domácího nezávislá na přítomnosti samčího partnera. Vaječníky produkují také pohlavní hormony.
Vejcovod je roztažitelná trubice, dlouhá u slepice v klidu 10 až 30 cm, v období snášky 60 až 70 cm. Začíná v blízkosti vaječníku široce otevřenou nálevkou, dlouhou 15 cm. Vytváří se tu v tenké vrstvě hustý bílek, který povléká žloutek. Na protilehlých koncích se tvoří poutka. Za nálevkou následuje 30 až 35 cm dlouhá bílkovinotvorná část vejcovodu, stočená v četné kličky. Její sliznice produkuje hustý a řídký bílek. Dalším úsekem vejcovodu je zúžený, 5 až 10 cm dlouhý krček, přecházející ve vakovitě rozšířenou dělohu, délky 10 cm. Posledním úsekem je opět zúžená pochva, dlouhá 5 až 10 cm, kterou vejcovod vyúsťuje do střední části kloaky.
Žlázy sliznice krčku vylučují naopak hlenovitý sekret, z něhož vysrážením vzniká vnitřní a vnější papírová blána, což trvá asi 70 minut. Nejdelší dobu se vajíčko zdržuje v děloze. Během několika hodin je slizničními žlázami vylučována kašovitá hmota, která tuhne ve skořápku. V pochvě se skořápka během 20 až 100 minut pokrývá ještě hlenem, který po snesení vejce zasychá v tenký film. Pohlavní orgány tvoří párové pohlavní žlázy - varlata, která produkují pohlavní buňky - gamety s haploidním počtem chromozomů (s jednou sadou chromozomů), a vývodové cesty. U samců ptáků není vyvinut šourek a varlata jsou trvale uložena uvnitř těla. Mají protáhlý tvar a jsou zavěšena pomocí krátkého okruží na stropu tělní dutiny v úrovni předního konce ledvin. Levé varle bývá zpravidla větší než pravé. Velikost varlat není stejná a cyklicky se mění. Např. u kohouta mají varlata rozměr 6×3 cm, v období klidu 3×1,5 cm; u housera 4×2 cm, v období klidu 1×0,4 cm; u krocana 7×3 cm, a u kačera 8×4,5 cm. Velikost závisí i na výživě. Nadvarle je ve srovnání se savci velmi malé a ústí do chámovodu. Ten je u kohouta 60 cm dlouhý, stočený v kličky, a zastupuje funkci nadvarlete jako zásobárna spermií. Oboustranné chámovody vyúsťují do střední části kloaky, do urodea, na nízkých bradavkách. Přídatné pohlavní žlázy nejsou vyvinuty. Pářící ústrojí, tj. pyj, u kohouta a krocana chybí, resp. je nevysunutelný z kloaky. Pyj je vyvinutý u housera a kačera. Může dosahovat délky až 8 cm.
Pohlavní cyklus ptáků je sezónní a probíhá ve třech fázích. V regenerační fázi se obnovuje funkce semenotvorných kanálků varlete, reprodukční a endokrinní funkce, v akcelerační fázi se pohlavní orgány zvětšují, v kulminační fázi dosahuje tvorba spermií vrcholu a nastupuje páření. Neplodnost mladých kohoutů i samců dalších druhů drůbeže může být přechodná, způsobená např. špatnou kondicí, ztučněním. Svou roli hraje i roční období a výživa. S věkem se plodnost snižuje.
Autor textu: Ing. Autor fotografií zdroj: Ing. close Ilustrační foto google. Chcete upřednostnit v Google naše články? Chov slepic je nenáročný koníček, který má ovšem svá pravidla. Ať už slepice chováte kvůli vajíčkům nebo na maso, určitě se neobejde bez kurníku, dostatečného výběhu a kvalitního krmení. Slepice jsou společenští ptáci, takže se doporučuje pořídit si jich rovnou více. Mít kohouta není podmínkou, ale jeho přítomnost hejnu prospívá. Slepice jsou klidnější, protože kohout je chrání a méně se toulají. Pokud nechcete kuřata nebo nemáte rádi, když vás o víkendu brzy ráno někdo budí, bez kohouta se samozřejmě obejdete.

- Vaječník a ovulace - zrání žloutků a uvolnění do vejcovodu
- Vejcovod - složité rozvětvení s vrstvou bílku, bílek a skořápky
- Inseminace u drůbeže - možnosti a rizika
- Role kohouta v hierarchii hejna a produkci spermií
Chovatelé, kteří svoje hejno dobře znají, jistě potvrdí nesprávnost některých mýtů. Do hal určených k rozmnožování lidé instalují všechny typy systémů chovu. V bezokenních halách s podestýlkou jsou ptáci drženi o počtu přibližně 1 kohout na 11 slepic. Vysoká koncentrace zvířat, obrovský hluk a nemožnost se před ostatními schovat způsobuje silnou psychickou frustraci. Ptáci se vzájemně napadají, mají oklované hřebínky, vypelichané peří (především v oblasti zad) a krvavé šrámy. Samice jsou zraňovány kohouty při páření, buďto zobáky, běháky nebo jejich těžší vahou.
Odběr semene provádějí pracovníci držením vystresovaného kohouta hlavou dolů a mačkáním kloaky (řitního otvoru), ve snaze ho vzrušit. Po chvíli mu jeden z nich místo zmáčkne prsty, což kohouta přiměje k ejakulaci. Pracovníci sperma zachytí a stejným postupem pokračují u dalších. Inseminaci provádějí také dva lidé, jeden drží slepici a soustředí se na vychlípení kloaky, druhý zavede pipetu se spermatem do pochvy 3 cm hluboko. Pokud předmět zavede hlouběji, poškodí slepici vejcovod, což má bolestivé následky.
V obci Žabčice se nachází jediný klecový rodičovský chov. V jedné hale je nuceno žít 16.000 slepic a kohoutů v klecích zvlášť podle pohlaví. V poslední evidovaném roce, tj. v roce 2019 bylo nuceno žít v rozmnožovacích chovech na území České republiky 165.
Jak se VEJCE TVOŘÍ uvnitř kuřete?
Rčení a poznámky z praxe: Slepice snáší vejce přibližně každých 24 až 27 hodin. Vejce zůstane neoplodněné, pokud slepici neoplodnil kohout. Slípka může udržovat životaschopnost spermií v drobných váčcích v pochvě až tři týdny. Předkládané texty zmiňují i to, že oplodněná vejce nemusí být na pohled odlišná od neoplozených a že balut je pro mnohé tabu.
Praktické poznámky pro chovatele a zájemce: Mít kohouta je výhodné pro ochranu hejna a zlepšení motivace nosnic k pravidelnému tření vajec, i když není nutné pro každé chovné uspořádání. Je důležité volit plemena, která jsou klidná a vhodná pro dané podmínky chovu, a dbát na vhodnou výživu a hygienu kurníků a výběhů.
| Parametr | Hodnota | Poznámka |
|---|---|---|
| Průměrná ejakulace kohouta | 1 ml | 3 milióny spermií/mm3 |
| Délka vejcovodu u slepice | 10-30 cm (klid) / 60-70 cm (snáška) | Rozvětvené sekce |
| Fáze pohlavního cyklu | Regenerační, Akcelerační, Kulminace | Opakování v rámci sezónnosti |
| Věk vstupu do rodičovského chovu | 4-6 měsíců | Kvočna až kolem 12 měsíců |
Na závěr náhled do praxe: Slepice snáší a tvoří vejce naprosto přirozeně, ať už za přítomnosti kohouta nebo bez. Bez kohouta se samozřejmě neobejdete, pokud chcete v hejnu mít kuřata. Někteří chovatelé preferují těžká plemena kvůli klidnějšímu chování a snazšímu řízení hejna. Když se o slepice nestaráte, pravidelně jim nečistíte kurník, výběh a krmítka, mohou se objevit nemoci a paraziti.