Proti zjevné těhotné ženě: jak jednat s diskriminací na pracovišti, práva ochrana a etika komunikace

To, že je diskriminace těhotných žen nepřípustná, zakotvuje vícero právních předpisů, které v českém právu zaštiťuje Listina základních práv a svobod. I přes to se však musí orgány veřejné moci s případy, kdy zaměstnavatelé diskriminují ženy z důvodu těhotenství, čas od času vypořádat. Kam až sahá zákony zakotvená ochrana před výpovědí danou zaměstnavatelem? Jak rozhodl Ústavní soud v otázce ochranné doby těhotenství? Jak se Nejvyšší soud vypořádal se snahou zaměstnavatele zaměnit důvod pro výpověď na základě těhotenství za tzv. Ochranu před diskriminací?

Právní rámec ochrany těhotných na pracovišti

Ochranu před diskriminací těhotným zaměstnankyním zaručuje početná paleta právních předpisů a to jak v rámci unijního, tak českého vnitrostátního práva. Čl. 32 Listiny základních práv a svobod zaručuje těhotným ženám zvláštní péči, ochranu v pracovních vztazích a odpovídající podmínky. Antidiskriminační zákon vymezuje právo na rovné zacházení coby právo nebýt diskriminován, a diskriminaci z důvodu těhotenství zahrnuje pod diskriminaci z důvodu pohlaví. Ustanovení § 1a ZP zahrnuje zásadu zvláštní zákonné ochrany rovného zacházení a zákaz diskriminace mezi hodnoty chránící veřejný pořádek. Ustanovení § 588 občanského zákoníku blíže upravuje tzv. absolutní neplatnost, což v praxi znamená, že soud přihlédne i bez návrhu stran k neplatnosti právního jednání, kterým může být např. těhotenství před vs. po obdržení výpovědi.

ÚS řešil situaci, kdy zaměstnavatel dal výpověď těhotné zaměstnankyni pro nadbytečnost; těhotenství je jednou z ochranných dob, kdy zaměstnavatel nemůže dát výpověď podle § 53 ZP. Pokud ochranná doba začne běžet až po výpovědi, do výpovědní doby se nezapočítává. ÚS uzavřel, že výklad stavění běhu výpovědní doby platí jen v případě, kdy byla výpověď podána před počátkem ochranné doby; tedy nepřináší znevýhodnění pro těhotné, které otěhotněly až po doručení výpovědi. Závěr: ústavní stížnost byla odmítnuta pro nedostatek včas podané žaloby na určení neplatnosti výpovědi.

Nejvyšší soud (NS) se zabýval výpovědí v průběhu zkušební doby; zaměstnavatel ukončil pracovní poměr s těhotnou na základě lékařské zprávy, která měla ohrozit výkon práce. Veřejný ochránce práv (VOP) poskytuje metodickou pomoc obětem diskriminace, i když sám nemůže vydávat závazné rozhodnutí. ÚS potvrdil význam Zákoníku práce a VOP pro pomoc obětem diskriminace a pro rozhodování soudů. Zhodnotil také význam sankcí a ochrany rovného zacházení v pracovněprávních vztazích.

Čeho se týkají konkrétní ustanovení Zákoníku práce

Zákoník práce chrání těhotné ženy a čerstvé matky, případně i otce, před náročnými pracovními podmínkami, upravuje pravidla převedení na jinou práci, pracovních cest a pracovní doby. Pracovní podmínky (§ 238 a násl. ZP) zakazují těhotným ženám vykonávat práci, která by ohrožovala jejich mateřství. Převedení na jinou práci (§ 239) je povinností zaměstnavatele, pokud těhotná vykonává práci zakázanou nebo ohrožující těhotenství; pokud je zachování stejného výdělku v nové práci, poskytuje se vyrovnávací příspěvek. Pracovní cesta (§ 240) a Úprava pracovní doby (§ 241) doplňují ochranná práva, umožňují například posun začátku či konce pracovní doby, zkrácení pracovní doby, či převedení na denní práci při žádosti těhotné ženy.

Noční práce žen je povolena podle mezinárodních směrnic, ale zaměstnavatel musí převést těhotnou ženu na denní práci, pokud o to požádá. Důležitým faktorem je také dodržování BOZP a nutnost školení. Případné vyhlášky (např. vyhláška č. 180/2015 Sb.) upravují tzv. zakázané práce a pracoviště pro těhotné a kojící ženy, včetně limitů zátěže a expozic.

Jak postupovat při podezření na diskriminaci

Existují veřejnoprávní i soukromoprávní prostředky ochrany: stížnost u zaměstnavatele, podnět oblastnímu inspektorátu práce (kontrola dodržování rovného zacházení), obrana prostřednictvím veřejného ochránce práv, a soudní řízení. Před podáním žaloby lze vyzvat zaměstnavatele k nápravě; inspektorát práce může uložit sankce za porušení rovného zacházení. Obětem diskriminace může napomoci rovněž občanský zákoník v případech, kdy jde o ochranu osobnosti či jiné důvody než uvedené v AntiDZ. Pokud jde o diskriminaci na základě těhotenství, mateřství či otcovství, lze využít AntiDZ, včetně možnosti podání žaloby k soudu a požadavku na zdržovací žalobu, restituční žalobu a náhradu nemajetkové újmy.

Při dokazování hraje důležitou roli důkazní břemeno. V některých případech se uplatňuje obrácené důkazní břemeno - zaměstnavatel musí prokázat, že jeho jednání nebylo diskriminační a měl pro něj objektivní důvody. Komparátor (srovnatelná osoba) se používá k posouzení, zda šlo o rovné zacházení; lze použít i statistické údaje. V EU existuje pojem hypotetického komparátora, avšak v praxi bývá složitý. Oběti diskriminace mohou též nahlásit trestné činy, pokud se jedná o trestné činy související s pracovněprávními právy.

Rovné zacházení a praktické rady na pracovišti

Diskriminace se dělí na přímou a nepřímou. Přímá diskriminace znamená méně příznivé zacházení s danou osobou ve srovnání s jinou v podobné situaci; nepřímá diskriminace je naoko neutrální pravidlo, které však fakticky znevýhodňuje určitou skupinu (např. benefity jen pro plný úvazek, kde ženy častěji pracují na částečný úvazek). Existují výjimky z rovného zacházení: zákonné zákazově, kvalifikační podmínky pro výkon určitého povolání, povaha práce, pozitivní opatření k odstraňování důsledků diskriminace. Zaměstnanci by měli sledovat vyrovnání a rovnoprávnost v odměňování a benefitech. V praxi často bývá nástrojů ochrany více a zahrnují i mediaci jako alternativu k soudu.

Pokud dojde k diskriminaci na základě těhotenství, rodičovství či jiného důvodu, je možné obrátit se na veřejného ochránce práv, inspekci práce, zaměstnavatele s žádostí o nápravu, a v případě potřeby podat žalobu k soudu dle AntiDZ. Rovnost příležitostí a ochrana práv rodičů na trhu práce se řeší i skrze neziskové organizace a poskytovatele sociálních služeb, kteří mohou nabídnout i psychologickou pomoc. V praxi bývá vhodné kombinovat právní prostředky s praktickými kroky, které usnadní návrat do práce po rodičovské dovolené, včetně podpory na pracovním trhu a vzdělávacích programů.

Praktické příklady a doporučení

  1. Pohovor: vyhýbat se otázkám týkajícím se plánů na děti; zaměstnavatel může vyžadovat jen údaje bezprostředně související s uzavřením pracovní smlouvy.
  2. Odměňování: zajištění rovných odměn a benefitů za stejnou práci; diskriminace na základě pohlaví je nepřípustná.
  3. Ukončení pracovního poměru: při nadbytečnosti se musí postupovat bez diskriminace; poskytnutí dalších pracovních možností, pokud to vyžaduje situace.
  4. Pracovní podmínky a BOZP: dodržování vyhlášek a pravidel pro práci těhotných a kojících, včetně povinného školení a lékařských prohlídek.

Infografika a vizuální doplňky

Infografika: Přehled ochranných dob a klíčových možností řešení diskriminace na pracovišti.

Infografika:Ochranné doby, převedení na jinou práci, vyrovnávací příspěvek, právní prostředky

Mapa pracovišť s rizikovými pracemi a zakázanými činnostmi pro těhotné ženy podle vyhlášky č. 180/2015 Sb.

Mapa: Zakázané práce a pracoviště pro těhotné a kojící ženy

Video: Krátké shrnutí práv občanů a postupů při řešení diskriminace na pracovišti.

MOBBING v Práci - Jak ZASTAVIT AGRESORA a ŠIKANU!?

Tabulka: Přehled vybraných ustanovení a pojmů

Co upravujeČíslo zákonaKlíčový obsah
Těhotenství a práceZP §238-241Zakázané práce, převedení na jinou práci, úprava pracovní doby, noční práce
Ochrana před diskriminacíAntiDZRovné zacházení, důkazní břemeno, možnosti opravy a náhrady
Rovné zacházení a kontrolaInspekce práce, §11-12 ZamZSankce za porušení rovného zacházení, informace pro zaměstnavatele
Právní prostředky obranyOSŘ, §26/§35Zastoupení, mediace, soudní řízení

Like a pro meta a klíčová slova

tags: #proti #zjevne #tehotne #zene