Proc se vyhýbáme materství: psychologické, sociální a ekonomické dopady a studie

V posledních dvou desetiletích panuje v ČR relativně nízká zaměstnanost žen - matek malých dětí. Sledování této skupiny navíc potvrzuje nemilou skutečnost, že nízká zaměstnanost této skupiny má tendenci se v posledních letech ještě dále snižovat. To je doprovázeno také tím, že se stále více prodlužuje doba, kterou ženy - matky stráví mimo trh práce. A právě dlouhodobé přerušení pracovní kariéry z důvodu mateřství a rodičovství může mít negativní dopad na další profesní rozvoj zejména žen, na jejich současné i budoucí příjmy, ale také přirozeně na společnost a trh práce.

Mateřská a rodičovská dovolená v ČR, která může trvat až 4 roky, patří k nejdelším rodičovským dovoleným ve srovnání s dalšími členskými státy EU. A velmi časté je to, že při dalším rodičovství ženy čerpají i navazující mateřskou a rodičovskou dovolenou, čímž zůstávají neúměrně dlouho mimo pracovní trh. Tato situace má dopady na společnost, zaměstnavatele, ale především na ženy a jejich roli i samotné uplatnění na trhu práce. A čísla to potvrzují.

Ženy - matky malých dětí, podle dlouhodobých statistik ČSÚ a VÚPSV se v České republice vrací jen v 50% případů z rodičovské dovolené zpět ke svému zaměstnavateli. Důvody jsou samozřejmě různé, nejde jen o délku, kterou ženy stráví mimo zaměstnání. Mezi hlavní příčiny nízké návratnosti žen - matek s malými dětmi na trh práce, případně k původním zaměstnavatelům, patří zejména nedohoda se zaměstnavatelem na době a podmínkách návratu zpět do zaměstnání, nenalezení podmínek pro možnost sladit rodinu s prací, a nedostatečná dostupnost služeb péče o malé nezaopatřené děti. I možná proto se stále opakují i veřejné výtky vůči České republice ze strany EU, že dlouhodobě nevytváří podpůrné podmínky pro matky s dětmi do 6 let.

Statistiky zároveň ukazují, že míra nezaměstnanosti žen - matek s malými dětmi je jedna z nejvyšších právě hned po ukončení mateřské a rodičovské dovolené, a to z důvodu kombinace jednoho či více výše uvedených faktorů. U žen - matek se středoškolským nebo vysokoškolským vzděláním dosahuje nezaměstnanost zhruba 12% a u žen - matek s nižším vzděláním dokonce 28%. Studie navíc prokázaly, že převážná většina žen s pěti až sedmiletým dítětem je nezaměstnaná více než jeden rok.

Kromě celospolečenských dopadů, je nasnadě také otázka ekonomických dopadů na samotné ženy. A bohužel nejde pouze o situaci v době péče o malé děti, dopady jsou, v důsledku přerušení kariéry, celoživotní. Podle dostupných informací u většiny žen - matek malých dětí je práce vlastně strategií přežití. Ženy - matky často ve snaze skloubit práci a rodinu vstupují do nevýhodných typů smluv a dohod, a tím se zvyšuje podíl prekérních kontraktů, např. opakované smlouvy na dobu určitou, s nižšími hodinovými sazbami, v nestandardních hodinách. Řetězení smluv a dohod na dobu určitou vede ke zvýšení nejistoty budoucího, dlouhodobého zabezpečení sebe a rodiny, a to i z pohledu budování budoucí kariéry.

Právě přerušení kariéry i pozdější řetězení nevýhodných smluv může mít za následek velké rozdíly ve mzdovém ohodnocení. Pro ilustraci, v současné době se průměrná měsíční mzda žen pohybuje přibližně na úrovni 78% průměrné mzdy mužů. A právě největší rozdíly nalézáme u věkové kategorie žen mezi 35-39 lety, které jsou nejvíce ovlivněny mateřstvím a rodičovstvím. Jak potvrdily projektové studie, v této věkové kategorii rozdíl ve mzdách mezi muži a ženami dosahuje až 32%.

Pomohla by lepší podpora pro rodiny. Snahou státu je poskytovat finanční podporu domácnostem s malými dětmi tak, aby mj. nedocházelo ke zvyšování znevýhodnění ve společnosti, na trhu práce a v rodině. Tato snaha je doposud praktikována prostřednictvím snížení daňové zátěže nebo zvýšením sociálních dávek těmto domácnostem. V tom je velký úkol pro stát, ale i zaměstnavatelé mohou sehrát pozitivní roli, například v zavádění flexibilního pracovního prostředí či v lepším slaďování soukromého a pracovního života.

O studiích: Projekt pod názvem „Celoživotní ekonomické dopady mateřství“ byl realizován z prostředků Norských fondů v programu „Dejme šanci“. Realizátorem byla společnost Gender Studies o.p.s., v partnerství se Sociologickým ústavem AV ČR v.v.i., Národohospodárským ústavem AV ČR v.v.i. a platformou Byznys pro společnost. V rámci projektu vznikly v uplynulých dvou letech studie, které přibližují současnou situaci a postavení žen - matek malých dětí a jejich „status“ na trhu práce a ve společnosti. Konkrétní informace, studie a výzkumy zjištěné v rámci projektu, slouží pro klíčové stakeholdery pro jejich další odbornou práci, zejména při tvorbě dlouhodobé strategie podpory rodičovství a rodin ve společnosti.

Prostudované studie a jejich dopady na ekonomickou a sociální rovnováhu

  • Ekonomické náklady mateřství: co znamená odpovědnost za péči o dítě z hlediska pracovního uplatnění a ekonomického postavení.
  • (Ne)diskriminace žen při žádosti o zaměstnání v důsledku mateřství: Experiment.
  • Matek k nezaměstnanosti: Postavení žen na trhu práce.
  • Rozdíly výdělku ve vztahu k mateřství a dítěti v rodině.
  • Podpora rodin s dětmi daňově-dávkovým systémem a výnosy a náklady ve školkách.
  • Ekonomické náklady mateřství - kvalitativní sondy a návraty matek na trh práce.

Výsledky ukazují, že dlouhodobé přerušení kariéry a následné obtíže při návratu na trh práce vedou k vyšší nejistotě, horší finanční stabilitě a větší potřebě podpory ze strany státu i zaměstnavatelů. Zvláštní pozornost si zasluhuje nejstarší věková skupina zaměstnaných matek s nedostatkem flexibilních pracovních podmínek a dostupnosti péče o děti.

Odborníci zdůrazňují, že klíčové je budovat prostředí podporující rodiče a rodiny: flexibilita práce, dostupnost kvalitních služeb péče, jasná pravidla pro slaďování rodinného a pracovního života a otevřená komunikace mezi zaměstnavateli a zaměstnanci. Rodičovství je tedy nejen osobní stav, ale i sociální a ekonomický ukazatel, který vyžaduje promyšlené a dlouhodobé strategie.

Infografika: Rozložení mateřských dovolených a návratnost na trh práce v ČR

V rámci biologických a psychologických aspektů mateřství se zkoumá i vliv rané péče na mozkové vzorce a hormonální souvislosti. Studie Meaneyho na krysách ukázaly, že raná péče ovlivňuje genetickou výbavu a že mateřské chování může doprogramovat genom. Závěr je, že environmentální podmínky a genetický základ spolu úzce souvisí a že vliv prostředí na rozvoj dítěte je hluboký a trvalý.

Jaké kroky mohou podnikat jednotlivci, firmy a stát?

  • Podpora rodičovství a rodin prostřednictvím flexibilních pracovních podmínek a lepší dostupnosti péče o děti.
  • Vytváření transparentních pravidel návratu na trh práce po rodičovské dovolené.
  • Rozvoj programů celoživotního vzdělávání a rekvalifikací pro matky po delší době mimo práci.
  • Finanční a daňové pobídky pro zaměstnavatele, kteří implementují rodinám vstřícné politiky.
  • Podpora veřejných a soukromých služeb péče o děti a jejich kvalita.

Ženy často čelí tlaku perfekcionismu a mentálnímu břemenu očekávání „dokonalé matky“. Důležité je uznání reality, že mateřství je náročný úkol a že méně může znamenat více - méně tlaku na dokonalost a více podpory pro vlastní pohodu matky. Pokud si dlouhodobě nevíte rady, vyhledejte pomoc a promluvte si se svým partnerem, přáteli či odborníky. Být dobrou matkou zároveň znamená nejprve dopřát potřebnou péči i sobě samotné.

Rodičovství a péče o děti jsou tedy propojené s ekonomickou situací: investice do podpory rodin se vyplatí v dlouhodobém horizontu na trhu práce i v sociálním ukotvení společnosti. Lidská deprese, úzkost a nejistota spojené s mateřstvím se dají zmírnit lepší komunikací, porozuměním a otevřeným dialogem o očekáváních a realitě.

tags: #proc #se #vyhybame #materstvi #kurz