Příručka pro rodiče: předčasný porod, péče po porodu, neonatologie, NICU, co očekávat, podpora a zdroje

Předčasný porod je definován jako porod do týdne těhotenství 37+0. Příčina předčasného porodu zatím není zcela objasněna, ale zřejmě se na ní podílí především infekce fetomaternální jednotky, dále distenze a ischemie myometria, choroby děložního hrdla, odlučování placenty, abnormální implantace plodového vejce, genetické vlivy, stres matky, imunologický konflikt a endokrinní porucha hypotalamo-hypofýzo-adrenální osy. Předčasný porod je v současnosti považován za syndrom, na jehož etiologii se podílejí různé faktory, které vedou k aktivaci děložní činnosti, dilataci děložního hrdla a aktivaci deciduální tkáně a plodových obalů.

Krátké děložní hrdlo je definováno zkrácením děložního hrdla mezi 20. až 30. týdnem. Předčasný odtok plodové vody před termínem porodu (PPROM) je porušení plodových obalů s odtokem plodové vody před nástupem pravidelné děložní činnosti. PPROM se podílí na zhruba jedné třetině všech předčasných porodů a komplikuje 2-4 % všech porodu. PPROM je vždy indikací k hospitalizaci v perinatologickém centru intenzivní nebo intermediární péče.

Transvaginální USG se provádí u žen v 22. týdnu a u asymptomatických žen je indikováno měření délky děložního hrdla pomocí transvaginálního ultrazvukového vyšetření mezi 18+0 až 24+6 týdne. Nález délky děložního hrdla ≤ 25 mm představuje indikaci k vaginální aplikaci progesteronu, a to jak u žen s rizikovou anamnézou, tak i bez ní. U symptomatických žen do 34. týdne těhotenství se rovněž provádí stanovení délky děložního hrdla. Délka < 15 mm je spojena s vysokým rizikem předčasného porodu do 7 dnů a představuje indikaci k podání kortikosteroidů a zahájení tokolytické léčby.

Obtížná stabilizace myometria - inhibice kontraktility, protizánětlivé působení při vaginálním podání. Indikovaný u asymptomatických těhotných s krátkým děložním hrdlem, popř. u žen s anamnézou předčasného porodu či pozdního potratu ve II. trimestru. Dilatace hrdla dělohy s vakem blan prolabující do pochvy vzniká obvykle před porodem, mezi 36. a 37. týdnem.

Tokolýza je zamýšlena pro zastavení či zmírnění kontrakční činnosti dělohy, a tím oddálení předčasného porodu (o řádově dny). Cílem je získání času pro převoz do perinatologického centra a/nebo podávání kortikosteroidů k indukci plicní zralosti plodu. Obvykle není indikována před 24. a po 35. týdnu těhotenství. Tokolýza nemá přesáhnout 48 hodin; v případě potřeby ji lze opakovat. β2-sympatomimetika (hexoprenalin, ritodrin) působí na beta-receptory a způsobují relaxaci hladké svaloviny dělohy. Kontraindikace zahrnují kardiovaskulární onemocnění, feochromocytom, hypertyreózu, závažné poruchy funkce jater a ledvin a dekompenzovaný diabetes mellitus. Nutná je monitorace srdeční frekvence, krevního tlaku a dechové činnosti.

Antenatální podání kortikosteroidů u žen s hrozícím předčasným porodem snižuje riziko neonatálního úmrtí, riziko syndromu dechové tísně novorozence a riziko intraventrikulárního krvácení plodu/novorozence. Nástup plného účinku kortikosteroidů lze očekávat cca 24 hodin po dokončení celé kúry, nicméně i jedna dávka má význam. Pokud odezněl vliv kortikosteroidů či uplynula delší doba než 14 dní od poslední kúry, lze před 32. týdnem těhotenství podat další kúru kortikosteroidů (betametazon 12 mg i.m. každých 24 hodin, celkem dvě dávky, nebo dexametazon 6 mg i.m. každých 12 hodin).

Cílem antibiotické (ATB) léčby je snížit incidenci infekcí. Při příjmu s hrozícím předčasným porodem se provádí odběr stěrů z vaginy a rekta ke stanovení kolonizace Streptococcus agalactiae (GBS). ATB profylaxe GBS u předčasného porodu se zachovanou plodovou vodou je indikována, pokud je předčasný porod neodvratitelný a výsledky kultivace pro GBS nejsou známy, nebo je těhotná GBS pozitivní. Jako první volba je penicilin G i.v.; alternativou je ampicilin i.v. a v případě alergie cefalosporiny 1. generace (cefazolin, cefalotin) i.v. a při vysokém riziku anafylaxe klindamycin i.v. Při klinických známkách chorioamnionitidy se doporučuje dvojkombinace ATB (ampicilin + gentamicin) a dále dle výsledků kultivací; při nálezu atypických bakterií (ureaplazma, mykoplazma) se volí Makrolidy i.v.

MgSO4 prokazatelně snižuje riziko rozvoje dětské mozkové obrny. Indikace: hrozící předčasný porod mezi 24+0 až 32+0 týdnem těhotenství. Transport do perinatologického centra intenzivní nebo intermediární péče. Vedení porodu jednostupňového těhotenství v podstatě neliší od vedení porodu v termínu; po 22+0 až 25+0 týdnu je nutný individuální přístup po diskusi s těhotnou a partnerem vzhledem k vysokému riziku perinatální mortality a morbidity. Po 25+0 týdnu se provádí císařský řez z identických indikací. Preventivní epiziotomie se obvykle neprovádí u předčasně narozeného dítěte.

Pro porod mohou býti užity standardní postupy, a to dle zdravotního stavu matky a dítěte. Nástroje a postupy v neonatologii zahrnují péči o novorozence v JIRP, stanici intermediární péče a neonatologické jednotce intenzivní a resuscitační péče. Všechny tyto oddělení zajišťují monitorování, ošetření a stabilizaci novorozence, často s možností kontaktu rodičů a doprovodu během dne.

Po porodu a bondingu

Bonding označuje proces, kdy se bezprostředně po porodu utváří vzájemný vztah mezi maminkou a miminkem. Plný bonding, tedy kontakt kůže na kůži - skin to skin, lze nejlépe realizovat při porodu donošeného miminka s dobrou poporodní adaptací. Optimální trvání kontaktu skin to skin je 2 hodiny po porodu. U nedonošených novorozenců mohou být možnosti bondingu omezené a je nutné přizpůsobit kontakt aktuálnímu zdravotnímu stavu dítěte.

Podmínky k realizaci plného bondingu zahrnují fyziologický porod, dobrou adaptaci novorozence na prostředí, a přítomnost doprovodu. U císařského řezu je cílem zajistit časný kontakt maminky s dítětem a umožnit skin to skin v co nejkratší době podle zdravotního stavu. U narozených nedonošených nebo nemocných dětí je bonding upravován podle jejich poporodní adaptace a medicínských potřeb.

Průběh bondingu zahrnuje několik fází: po porodu je novorozenec položen na břicho matky, osušení a překrytí, následně prohlídka a identifikační označení, po kterém se dítě vrací na břicho maminky a pokračuje kontakt kůže na kůži. Po dvou hodinách je dítě přeloženo na Stanici novorozeneckou a oddělení šestinedělí. U nedonošených dětí se bonding řídí jejich zdravotními potřebami a poporodní adaptací.

Podrobná péče a praktická doporučení pro rodiče

Novorozenecká péče se dotýká i dalších aspektů po porodu: očista očí, vitamín K, rooming-in na pokoji, a edukace o péči o pupík a jizvu. Před propouštěním z porodnice je důležité vyřídit rodný list, registraci dítěte u zdravotní pojišťovny a oznámení jména a příjmení. Zdravotní pojišťovna dítěte je obvykle stejná jako u matky a registrace musí být provedena do 8 dnů od narození. Dále je vhodné vybrat praktického lékaře pro děti a dorost (PLDD) a domluvit se na převzetí péče po návratu domů.

V rámci administrativních formalit je potřeba vyřídit také nárok na mateřskou dovolenou a další sociální dávky. U OSVČ je nárok na peněžitou pomoc v mateřství podmíněn placením nemocenského pojištění a splněním podmínek 270 dní v posledních dvou letech, z toho 180 dní jako OSVČ. Po propuštění z porodnice je rodný list předáván do příslušné matriky a následně je vyřízena registrace u zdravotní pojišťovny i doprovodné dokumenty pro PLDD.

Screening novorozenců je prováděn „pod jednom střechou“ na Neonatologii a zahrnuje laboratorní screening krví z patičky (18 vyšetření), klinické vyšetření kyčlí, screening vrozených vad očí, sluchu, mozku a srdce. Výsledky jsou rodičům hlášeny během hospitalizace. Vitamín K se podává buď injekčně do svalu (2-6 hodin po porodu), nebo ústy v kapkách a pokračuje se dle doporučení pediatra. V případě potřeby je možné zapůjčit monitor dechu pro novorozence prostřednictvím Nadace Křižovatka.

Infografika: Jak probíhá péče v NICU a proces bonding

Pediatr vysvětluje základy pro novorozence: krmení, bezpečný spánek, kakání, autosedačky a další.

tags: #prirucka #pro #rodice #predcasny #porod