Průběh porodu: Fáze, kontrakce a co očekávat

Přiblížení se termínu porodu může být spojeno s určitou dávkou stresu a obav, nicméně pochopení toho, co vás čeká, může tyto pocity zmírnit. Porod dítěte je finálním zakončením těhotenství, které začíná pravidelnými kontrakcemi dělohy a končí porodem plodu, placenty a plodových blan.

Příznaky blížícího se porodu

Nejvýraznějším příznakem porodu jsou silné opakující se kontrakce dělohy. Zpočátku se mohou projevovat jako tlak v podbřišku nebo nutkání jít na toaletu, postupně však sílí a jsou častější. Pokud se kontrakce opakují v intervalu 5-7 minut a trvají 30-40 vteřin, je čas vyrazit do porodnice.

Mezi další běžné příznaky patří:

• Odchod hlenové zátky: Může se objevit na spodním prádle nebo toaletním papíře, případně odejít během porodu spolu s plodovou vodou.
• Průjem: Často je vnímán jako přirozené čištění těla před porodem.
• Nevolnosti a zvracení: Jsou rovněž součástí přípravy těla na porod.
• Odtok plodové vody: K prasknutí vaku blan dochází zhruba u každého desátého porodu. Po odtoku plodové vody by se budoucí maminka měla do dvou hodin dostavit do porodnice.

Fáze porodu

Fyziologický porod probíhá ve třech hlavních částech, nazývaných porodní doby.

První doba porodní (doba otevírací)

Tato fáze začíná pravidelnými stahy děložní svaloviny, které postupně otevírají porodní cesty. Končí v okamžiku, kdy jsou porodní cesty zcela otevřené, tedy na přibližně 10 centimetrů. Během této doby se délka kontrakcí prodlužuje (z původních 20-30 vteřin na 30-40 vteřin) a intervaly mezi nimi se zkracují (z 10-15 minut na 2-3 minuty).

Délka první doby porodní je velmi individuální:

• U prvorodiček trvá obvykle 6-7 hodin, ale může se protáhnout až na 10-12 hodin.
• U vícerodiček bývá tato doba kratší, obvykle 3-4 hodiny.

V této fázi je možné podat léky tlumící bolest nebo zavést epidurální analgezii, pokud jsou kontrakce příliš bolestivé.

Druhá doba porodní (doba vypuzovací)

Tato fáze je charakterizována samotným narozením miminka. Porodní cesty jsou plně otevřené, hlavička miminka sestupuje porodními cestami a rodička pociťuje silné nucení na tlačení. Nejnáročnější je porození hlavičky a ramének, zbytek tělíčka obvykle prochází bez větších obtíží.

Délka druhé doby porodní obvykle činí 15-40 minut. Na jejím konci se přestřihne pupeční šňůra, miminko se očistí, zváží a změří.

Třetí doba porodní (doba porodní placenty)

Po narození dítěte nastává třetí doba porodní, která končí porodem placenty a plodových blan. Porozená placenta musí být pečlivě zkontrolována, zda vyšla celá. Délka této fáze se obvykle pohybuje okolo 10 minut, neměla by však překročit jednu hodinu. Pokud placenta není poroditelná přirozeně, je nutné ji odebrat manuálně v celkové anestezii.

Specifické typy porodu a stavy

• Braxton-Hicksovy kontrakce (poslíčci): Objevují se obvykle ve třetím trimestru těhotenství. Jedná se o několikavteřinové, nepravidelné stahy děložního svalstva, které mohou trvat 30 až 60 sekund, někdy i déle. Jsou popisovány jako tuhnutí či pnutí bříška, obvykle bez bolesti v zádech, a nikdy se neobjevují v pravidelných intervalech.
• Ambulantní porod: Bezpečnější alternativa domácího porodu. Porod probíhá v porodnici, ale maminka s dítětem odchází domů hned z porodního sálu, obvykle po dvou hodinách.
• Překotný porod: Spontánní porod trvající méně než dvě hodiny. Vyskytuje se u necelých 3 % rodiček a často se žena nestihne dostat do porodnice. Kontrakce nastupují náhle a s vysokou intenzitou.
• Předčasný porod: Porod narozeného dítěte před ukončeným 37. gestačním týdnem. Mezi nejčastější příčiny patří infekce, kouření, alkohol, vysoký krevní tlak a cukrovka.

Význam fyziologie porodu a sledování progrese

Porozumění fyziologii porodu je klíčové pro poskytování efektivní a co nejlepší péče. Definování parametrů progrese porodu a přirozených odpovědí matky i dítěte je základem.

První doba porodní z pohledu fyziologie

První doba porodní se dělí na několik fází:

• Latentní fáze: Individuálně dlouhé období, během kterého dochází ke změnám na děložním hrdle a jeho postupné proměně v porodnickou branku. Branka se dilatujě z 0 na 4-5 cm.
• Aktivní fáze: Navazuje na latentní fázi a představuje období výrazné dilatace branky (z 4-5 cm až k plnému otevření) při pravidelných a efektivních děložních kontrakcích. Často dochází i k odtoku plodové vody.
• Přechodová (tranzitorní) fáze: Období přechodu první do druhé doby porodní (od dilatace cca 8 cm do zániku branky), někdy až do fáze nucení na tlačení. Může být doprovázena fyziologickou pauzou v děložní aktivitě.

Porodní cesty a porodní síly

Porodní cesty se dělí na tvrdé (kostěná pánev) a měkké (dolní segment děložní, hrdlo děložní, pochva, dno pánevní, vchod poševní s hrází). Porodní síly zajišťují děložní kontrakce, které začínají ve fundu (horní části dělohy) a šíří se směrem dolů. Horní děložní segment je masivní a vykonává práci (kontrakce a retrakce), zatímco dolní děložní segment je tenčí a pasivně se rozšiřuje a ztenčuje.

Děložní kontrakce a klidové napětí

Fyziologicky je děloha v těhotenství v klidovém napětí (cca 10-20 mmHg). Před porodem se objevují nepravidelné kontrakce, které postupně nabývají na síle, délce a frekvenci. Pravé porodní stahy jsou rytmické, opakují se v pravidelných intervalech s postupně se zvyšující četností a intenzitou a mají dilatační efekt na porodní cesty.

Mechanismus děložní kontrakce je podobný jako u kosterního svalu, zahrnuje interakci aktinových a myozinových vláken a změnu koncentrace vápníku. Během porodu děloha vyvíjí pracovní tlak přesahující 50 mmHg.

Retrakce dělohy

Retrakce je ireverzibilní zkrácení myometria, kdy se děložní stěna přizpůsobuje zmenšenému obsahu dělohy. Zajišťuje ztlušťování stěny děložní a napomáhá posunu plodu. Po porodu je důležitá pro odloučení placenty a zamezení nadměrného krvácení.

Podpora porodu a péče

• Úlevové polohy: Během první doby porodní je vhodné střídat polohy (na boku, v předklonu, na gymnastickém míči, ve vaně či sprše), které mohou zkrátit délku porodu a zmírnit bolest.
• Nefarmakologické metody: K úlevě od bolesti mohou pomoci teplá sprcha, koupel, masáže, akupresura, nahřívání, aromaterapie, zvukové projevy či správné prodýchávání.
• Farmakologická analgezie: V případě potřeby lze využít epidurální analgezii nebo inhalaci rajského plynu (Entonox).
• Podpora partnera: Přítomnost partnera může být pro rodičku významnou oporou.
• Klyzma: V první době porodní lze provést očistné klyzma, které je v porodnici doporučováno.
• Dirupce vaku blan: Pokud plodová voda neodteče samovolně, může být na počátku druhé doby porodní provedeno mechanické protržení vaku blan, které může porod urychlit.

Co po porodu?

Po porodu následuje třetí doba porodní a následná péče o matku a novorozence.

• Bonding: Po porodu se podporuje první kontakt matky s novorozencem, kdy je miminko položeno na hrudník matky a podporuje se první přisátí k prsu.
• Kontrola placenty: Je důležité zkontrolovat, zda placenta a plodové blány vyšly celé. V případě neúplného porodu hrozí krvácení a zánět.
• Apgar skóre: Novorozenec je po porodu hodnocen pomocí Apgar skóre, které posuzuje jeho životní funkce.
• Oddělení šestinedělí: Po porodu a počáteční kontrole se matka s dítětem přesouvají na oddělení šestinedělí, kde probíhá zavinování dělohy, kontrola hojení a péče o novorozence.
• Krvácení po porodu (očistky): Vaginální krvácení se objevuje dva až šest týdnů po porodu, zpočátku je nejintenzivnější a postupně ustává.
• Návrat menstruace: Nástup menstruace je individuální. Pokud žena nekojí, dostaví se obvykle po šestinedělí. Při kojení se může dostavit kdykoliv nebo až po ukončení kojení.
• Sex po porodu: Doporučuje se začít se sexem až po šestinedělí a po první kontrole u gynekologa, a to v momentě, kdy je žena fyzicky i psychicky připravena.
• Bolest břicha po porodu: Je způsobena zavinováním dělohy a může být podobná slabším kontrakcím. Při silných bolestech je vhodné poradit se s lékařem.

tags: #primerna #sila #ko #trakci #u #porodu