První misku jídla při alergii na mléko není radno zbytečně riskovat - absolutně bezpečná potravina neexistuje a při zavádění nových potravin je třeba postupovat opatrně. Jako první příkrm zařaďte tepelně upravenou zeleninu bez slupky (cuketa, dýně, brokolice, květák, kedlubna, červená řepa, batát, špenát, mangold, zelí, čínské zelí, kapusta, tuřín, vodnice, mrkev). Zelenina by měla být dobře uvařená do měkka a bez slupky. Přidejte k ní pár kapek kvalitního oleje, aby se vstřebaly i vitamíny rozpustné v tucích. Nezačínejte kořenovou zeleninou, která je rizikovější z hlediska možných alergických reakcí.
I když je u nás obvyklé dávat jako první příkrm mrkev, doporučujeme ji odložit na později a do výběru zařadit více druhů zeleniny. Pamatujte, že absolutně bezpečná potravina pro alergika neexistuje. Každou novou potravinu zařazujte alespoň tři dny za sebou, než zkusíte další. Se zeleninou můžete postupně kombinovat přílohové potraviny - jáhly, pohanku, rýži, ovesné vločky, brambory, ječné kroupy, kukuřici a pšenici (kuskus, bulgur).
Jakmile zvládnete alespoň pár druhů zeleniny a příloh, můžete začít vařit vývary z libového masa. Dobře tolerován bývá králík, krůta a obvykle i vepřové maso (např. kýta). Pokud má dítě ABKM (alergen bílkoviny kravského mléka), buďte opatrní při zavádění hovězího masa. Menší část dětí s ABKM má zkříženou alergii i na hovězí a telecí. Vývar vařte bez soli a bez koření, stačí jen jedna hodina, aby nedošlo k nárůstu histaminu. Dítě může ochutnat vývar jen čistý nebo s oblíbenou zeleninou, jáhly, rýži, bezvaječnými nudlemi apod.
Kombinací několika druhů vařené zeleniny, masa a obilovin vzniká pestrá paleta pokrmů. Ačkoliv dříve bývalo obvyklé podávat ovoce jako první příkrm, nyní se spíše doporučuje zahájit zeleninou a poté postupně zavádět obiloviny a další potraviny. Dosavadní výzkumy ukazují, že zavádění mléčných výrobků, pšenice a vajec až po prvním roce věku nijak nesnižuje riziko alergických reakcí; naopak některé alergie lze odhalit včas a lépe řídit kojení a výživu.
Ovoce a mléčné výrobky v souvislosti s ABKM
Jako první ovoce zvolte jablka - uvaříme je bez slupky a bez jádřince. Ovoce dobře kombinujte s obilnými kašemi (jahelná, rýžová, ovesná, pohanková, kukuřičná). Po zavedení zeleniny a masa můžete postupně zařazovat ovoce a obiloviny a poté i další potraviny.
Pokud jde o mléčné výrobky, dosavadní poznatky ukazují, že zavedení mléčných výrobků a dalších alergenů nebývá spojeno s výrazným snížením rizika budoucí alergie, ale naopak může usnadnit identifikaci příčin obtíží a zklidnit trávení kojence. Při zavádění kravského mléka začínejte s mléčnými výrobky, které obsahují co nejméně bílkovin (syrovátka, kasein). Máslo je tvořeno minimálně z 80 % tukem a bílkoviny tvoří jen cca 1 %. Při toleranci můžete zkusit pečené mléko (degradace syrovátkových bílkovin při tepelné úpravě 180 °C po dobu alespoň 20 minut). Dítěti nejdříve nabídněte jen drobek pečiva s mlékem a postupně množství zvyšujte.
Vaječné a pšeničné potraviny
U zavádění vajec začněte pouze žloutkem - i na něj může být alergie, ale není tak častá jako na bílek. Vejce dobře uvaříme ve skořápce, žloutek rozdrobíme do zeleninového příkrmu nebo vývaru a postupně zvyšujeme množství. U pšenice nehraje tepelná úprava roli v bezpečnosti; lze ji zavádět prostřednictvím bezvaječných těstovin, kuskusu či krupice do polévek a zeleninových příkrmů. Pokud zavádíte pšenici ještě před vajíčkem, zajistěte, aby těstoviny byly opravdu bezvaječné.
Alergie na ořechy, luštěniny a další potenciální alergeny
Potenciální alergen mohou být i ořechy. Dítěti nedávejte ořechy vcelku pro riziko udušení; mleté ořechy lze bez problémů přidat do kaší nebo pečiva. Každý druh ořechu vyzkoušejte zvlášť. Arašídy lze zavést formou arašídového másla. Reakce na potravinu se může objevit mnoha různými způsoby - IgE-mediovaná alergie se projevuje během několika minut až do dvou hodin; non-IgE alergie může přijít i po 24-48 hodinách. Proto je důležité zavádět nové potraviny alespoň 3 dny po sobě.
Praktické poznámky k alergiím a stravě kojenců
Potravinové alergie v dětství bývají častější u bílkoviny kravského mléka a lepku, ale mohou se objevit i intolerance k vaječnému bílkovi, sóji či rybám. Při podezření na alergii vyhledejte pediatra či alergologa a sledujte reakce na jednotlivé potraviny. V případě ABKM často bývá nutná hypoalergenní dieta matky, resp. výběr hydrolyzovaného mléka pro kojence a pečlivé sledování složení potravin. Dlouhodobé vyřazování alergenů bez lékařského doporučení se nedoporučuje, aby dítě neztratilo důležité živiny.
ESPGHAN a další mezinárodní doporučení zdůrazňují, že aktivní a včasná diversifikace stravy s ohledem na alergie může snížit riziko alergií a pomoci identifikovat alergeny v mateřském mléce. V průběhu zavádění příkrmů je důležité sledovat reakce dítěte, zapisovat nové potraviny a jejich reakce, a konzultovat postup s pediatrem.
Praktické zkušenosti a poznámky rodičů
- „Máte vlastní zkušenost se zaváděním příkrmů? Máme ABKM u dítěte. Sledujeme složení potravin a postupujeme pomalu.“
- „Nejdříve jsme zkoušeli zeleninu na lžičku, postupně do jídelníčku přidávali maso a obiloviny. Každý druh potraviny se zaváděl s rozestupem, abychom mohli monitorovat reakce.“
- „Při potížích s kaší jsme zkusili alternativy a sladké ovoce - jablko - a postupně doplňovali další prvky stravy“.
Kdy zavádět nové potraviny a jak postupovat
Standardně se první příkrmy začínají mezi 4. a 6. měsícem, nejlépe po ukončení šestého měsíce, s ohledem na WHO doporučení o výlučném kojení do 6 měsíců. U dětí ohrožených nedostatkem železa mohou být nutné dřívější příkrmy s vhodnými potravinami. Důležité je, aby dítě samo projevovalo zájem o jídlo a nebylo nuceno k jídlu. Tradiční postup zahrnuje nejprve zeleninové pyré, poté přidání masa, obilovin a později ovoce a další alergeny podle vyšetření a doporučení pediatra.
