Ať se nám to líbí, nebo ne, miminko se nám mění před očima každým dnem a velice rychle se z malého novorozence stává kojenec, který se zajímá o svět víc a víc. Nové barvy, nové hračky, noví lidé, nová prostředí a mezi 4. a 6. měsícem otázka, kdy začít s prvním nemléčným příkrmem, nemá jednoznačnou odpověď. U dětí kojených začínáme obvykle po ukončeném 6. měsíci. Miminka na umělém mléku zapojujeme do příkrmů kdykoli mezi 4. a 6. měsícem. Kdy je miminko připravené, se pozná právě dle jeho zájmu.
Když začít a jak poznat připravenost
První nemléčnou stravu by však dítě nikdy nemělo dostat dříve než po ukončeném 4. měsíci. Právě z toho důvodu gastroenterologická společnost určila (od r. 2008, aktualizováno 2017) čas pro zahájení příkrmů mezi 17. a 26. týdnem, protože v tuto dobu je velké procento dětí stále kojeno. Děťátku začnete představovat nové chutě, které jsou jemné a vhodné pro citlivý trávicí trakt vašeho děťátka. U kojených dětí je doporučeno zahájit příkrmy mezi ukončeným 4. a 6. měsícem, u nekojených mezi 4.-6. měsícem.
Principy přípravy a bezpečný způsob krmení
Příprava jídla pro kojence má své zásady, které je vhodné dodržovat. Vždy dbejte na hygienu a před přípravou omyjte nejen své ruce, ale i veškeré náčiní. Jídlo by mělo mít podobu pyré či hladké kaše. Nedoporučuji miminkům příkrmy mixovat. Raději sáhněte po vidličce a pokrm důkladně rozmačkejte. Pro první krmení doporučuji vybírat lžičky k tomu určené. Dětská lžička je mělká, plastová a bez ostrých okrajů. Je potřeba si uvědomit, že zvládnout techniku posunu sousta a polykání je pro dítě zprvu velice obtížné, protože je odlišná od kojení.
Miminko bude zprvu tlačit jazyk proti patru a jídlo ze špičky jazyka by pak vysouvalo ven z pusinky. To u mnohých rodičů vyvolává podezření, že miminku jídlo nechutná. Dejte mu jen čas a svou trpělivost. Nejen chutě, ale i technika je pro něj nová a náročná. První ochutnávky jsou ideálně na 15-20 minut a dítě by mělo být po krmení spokojené. Pokud jídlo odmítne, nenuťte jej. Jakmile miminko dostává nemléčnou stravu, řiďte se jeho potřebami. Nekojené děti potřebují 400-600 ml tekutin mimo mléko. Nejvhodnější je převařená kojenecká voda.
Postup zavádění a dávkování
Nemléčné přikrmování začínáme poledním ochutnáváním sladké zeleniny, a to ideálně před kojením. Jedna až dvě lžičky příkrmu 1-2x denně s následným dokojením. Příkrmy dětem nesolíme, nesladíme ani nijak nekořeníme a první týden se držíme jednodruhových jídel. Nový druh zeleniny přidáme cca po dvou dnech. Do každého zeleninového příkrmu je třeba přidat menší množství rostlinného tuku, který je nezbytný pro vstřebávání vitamínů rozpustných v tucích. U většiny kojených dětí dobře funguje, pokud uvařenou mrkev naředíte mateřským mlékem namísto vodou. Dítěti tak usnadníme přechod od mléka k nemléčné stravě a učí se pracovat s novou chutí i konzistencí.
Zavádění příkrmů by mělo být příjemným okamžikem pro maminku i miminko. Buďte trpěliví, pokud bude miminko nové chutě zprvu odmítat. Než si některé děti zvyknou, trvá to klidně i 10-15 lžiček. Kdy zahájit: U kojených dětí po ukončeném 6. měsíci; U nekojených dětí mezi ukončeným 4. a 6. měsícem. Co zavádět: prvně jednodruhové sladší zeleniny jako mrkev, brambor, petržel, brokolice nebo květák; později ovoce a masozeleninové kombinace. Příkrmy z jednodruhové zeleniny připravujeme naředěné vodou, v páře nebo v nesolené vodě, s přidáním lžičky kvalitního oleje.
Postupné rozšiřování jídelníčku a BLW
Po zavedení zeleninových pyré se postupně zavádějí ovocné pyré a obilniny. Ovoce do stravy zavádíme stejně, jako zeleninové příkrmy, tedy postupně. Obilniny jsou zdrojem zdravé energie a důležité pro budoucí vývoj dítěte. Po zavedení zeleninových a ovocných pyré je vhodné do stravy přidat obilné kaše; tyto kaše zajišťují kontinuitu v mléčných dávkách a zavádějí do jídelníčku železné a vitamínové zdroje. Pro začátek jsou nejvhodnější rýžové nebo kukuřičné kaše, které jsou lehce stravitelné. Do ukončeného 7. měsíce podáme lepkové kaše až poté, co dítě zvládne lepší toleranci.
BLW (Baby Led Weaning) je metoda, která vede dítě k tomu, aby si bralo potravu samo z talíře v pevné formě. BLW má své zastánce i odpůrce. Pozitivem je budování zdravého vztahu k jídlu, rizika zahrnují možné nedostatečné přísuny železa a riziko dušení. Zpočátku tedy pokračujte kojením stejně jako doposud a příkrmy podávejte jednou denně v obědové či odpolední době, když dítě spořádá malé množství a postupně přidávané porce. Rozdělte postup zavádění na fáze a dbejte na signály dítěte, které vám ukazují, zda chce jíst více či méně.
Na co myslet při výběru potravin a bezpečnosti
Vzorek tabulek a doporučení uvádí, že s rozvojem dítěte je důležité sledovat konzistenci, textury a množství. Příkrmy by se podávaly lžičkou, vždy jen jedna potravina a s odstupem 2-3 dnů. Důležitá je bezpečná příprava a skladování potravin. Před kojením či krmením si umyjte ruce a používejte čisté nádobí. Věk 6-8 měsíců se doporučuje začít s 1-2 lžičkami denně a postupně zvyšovat, aby dítě mělo dostatek energie spolu s mlékem. Maso, drůbež, ryby či vejce bychom měli zavézt co nejdříve, ideálně po prvních úspěších s zeleninou a ovocem.
Nepřehánějte to s množstvím soli a koření. Do konce 1. roku nepodávejte kravské mléko; od ukončeného 1. roku je vhodné plnotučné mléko, nejlépe batolecí mléko obohacené vitamíny. Od 2. roku lze zvažovat mléko s nižším obsahem tuku. Příkrmy se podávají teplé, ne horké, a vyhýbáme se sladkostem a nadměrnému průmyslově zpracovanému jídlu. Ovoce a zelenina by měly být podávány denně, stejně jako masozeleninové kombinace po postupném zavádění.
Jak sledovat pokrok a co dělat v případě problémů
Pokud dítě prospívá, nemáte se čeho obávat. Když dítě nepřibírá, pláče, má změny ve stolici či ublinkává, zvažte konzultaci s pediatrem či laktační poradkyní a sledujte, zda je potřeba upravit frekvenci kojení a složení jídelníčku. Při obtížích s přijímáním potravy lze vyzkoušet různé přístupy, například zkoušet jídla, která dítě má rádo, neodbíhat od kojení, nepřehánět nutnost konzumace a poskytovat dostatek času a prostoru pro ochutnání. BLW i tradiční zavádění mohou být úspěšné, pokud sledujete signály dítěte a nepřekračujete jeho tempo.
Osvědčuje se i doplnění tekutin při nekojení, a to vhodnou dětskou vodou; pro kojence lze zvážit i šetrné mléčné doplňky, pokud je potřeba. Důležité je, aby rodiče nezasahovali do krmení na sílu a respektovali tempo dítěte. Volnost člověka při zkoušení nového jídla je klíčová: dát dítěti možnost chutnat, sahat na jídlo a zkoušet, co mu vyhovuje.
