Prikrmy a bolesti bricha u kojenců: průvodce pro rodiče krok za krokem

Ahoj maminky, prosím o radu. Malému bylo šest měsíců, tak jsem začala s příkrmy (pediatrička nám doporučovala začít už po pětiměsíční kontrole, protože prcek při plném kojení prospívá až příliš - v 5ti měsících 11kg, teď v 6ti již 12kg). Začala jsem klasicky a pomalu 5 dní mrkvička, 4 dny brambor, teď 4 dny máslová dýně. Po mrkvičce byla po pár dnech zácpa, ale bez bolestí a po pátém dnu příkrmů začalo noční peklo. Pravidelně po jedenácté hodině se začne bolestí kroutit a hlasitě plakat, prdí a brečí několik hodin. Pomůže jen nošení v klubíčku, po chvilce se uklidní a v sedě usne, položit ho nelze, okamžitě se bolestí probudí. Takhle to jde dokolečka někdy do pěti do rána. Při kojení jsem musela kromě nadýmavých věcí vysadit i mléčné, má nejspíš nesnášenlivost bkm. Při mé dietě je vše v pořádku, do té doby měl silné koliky. Jídlo ho zajímá, sápe se po všem, co jí někdo kolem něj, se lžičkou se skamarádil okamžitě a chutná mu to.

Kdy a jak začínat s příkrmy

Období zavádění příkrmů se odvíjí od toho, zda je miminko kojeno, nebo krmeno mléčnou formulí. Obecně se doporučuje nekojené děti začít přikrmovat od ukončeného 5. měsíce, kojenecké od ukončeného 6. měsíce. Důležité je psychomotorické vyzrálé dítě a to, aby zavedení nepřekračovalo objem vypitého mléka. Předčasné zavádění příkrmů snižuje objem vypitého mateřského nebo kojeneckého mléka a ohrožuje zdravý vývoj dítěte.

Postup zavádění jednotlivých potravin

Vyberte jedno denní jídlo (např. oběd) a postupně v tomto čase nahraďte kojení jednosložkovým zeleninovým příkrmem. Dnes většina pediatrů doporučuje na začátku upřednostnit zeleninové příkrmy před ovocnými, aby si dítě nezvyklo jen na sladkou chuť. Před poledním kojením zkuste dát děťátku jednu lžičku s rozmačkanou zeleninou nebo ovocem. Potom miminko dokrmte mlékem. Za další tři čtyři týdny můžete takto nahradit další denní jídlo - např. přesnídávku nebo první večeři, později odpolední svačinu. Vždy zavádějte jen jednu novou potravinu a počkejte tři až čtyři dny, než vyzkoušíte další, abyste zjistila, jestli nemá dítě na tuto potravinu negativní reakci - např. vyrážku nebo bolesti bříška. Poté, co jste si ověřila, že děťátko bez problémů tyto potraviny přijímá, můžete připravit vícesložkový příkrm např. k bramborám přidat mrkev.

První potraviny vždy vařte či duste na vodě, jsou tak pro dítě lépe stravitelné. Do potraviny můžete přidat 1-2 kapky rostlinného oleje (nejlépe panenského olivového, řepkového nebo slunečnicového), protože vitamíny A a D jsou rozpustné v tucích a bez nich tělo jejich vstřebání nezvládne. Přibližně o měsíc později, až dítě zvládne zeleninové a ovocné příkrmy, zavádějte maso. Na oběd nabídněte zeleninovo-masové pyré, tj. zeleninu s uvařeným masem. Při zavádění příkrmů není třeba se vyhýbat lepku ani potencionálně alergenním potravinám, jako jsou např. rybí maso nebo vaječný bílek. Zejména ryby je vhodné nabídnout dítěti mezi prvními příkrmy. Jsou zdrojem omega-3 mastných kyselin, mořské ryby jsou také zdrojem důležitého jódu. V době, kdy se rozhodnete u dítěte zavádět příkrm, můžete začít zavádět lepek. Dle současných doporučení doba zavádění lepku do stravy nemá vliv na riziko celiakie. Od ukončeného 6. měsíce můžete zařazovat také mléčné potraviny, nejlépe bílé jogurty. Po zavedení zeleninových a ovocných pyré je vhodné do stravy přidat obilné či obilnomléčné kaše.

Volba potravin a jejich dávkování

Ty jednak zaručují kontinuitu v mléčných dávkách a také zavádějí do jídelníčku obilniny, které jsou zdrojem zdravé energie, vitaminů, minerálních látek a vlákniny. Správné kojenecké mléčné kaše obsahují kojenecké mléko, které má upravený poměr bílkovin a tuků. Nemléčné kaše se pak připravují s kojeneckým nebo mateřským mlékem. Jakmile dítě dostává nemléčnou stravu, řiďte se jeho potřebami. Nekojené děti potřebují 400-600 ml tekutin mimo mléko. Nejvhodnější je převařená kojenecká voda. Alergie na bílkovinu kravského mléka postihuje přibližně 3 % kojenců. U většiny dětí se projeví již do 3. měsíce, vzácněji i později. Mezi nejčastější symptomy patří ekzémy, průjmy, zvracení a krev ve stolici. Nejlepší prevenci představuje výlučné kojení do 6 měsíců. Pokud kojit nemůžete a dítě má riziko alergie, obraťte se na praktického lékaře. Při podezření na alergii se provádí eliminační dieta; u kojící matky vynechají mléčné výrobky. Ve výjimečných případech se může stát, že i po zavedení léčebného mléka s vysoce naštěpenou bílkovinou příznaky částečně přetrvávají a je nutná speciální mléčná výživa s aminokyselinami.

Návrhy na řešení bolesti bříška a nočního pláče

Jednou z nejčastějších příčin bolesti bříška u miminek jsou prdíky způsobené plynatostí. Koliky bývají nejčastější mezi 2 týdny až 4 měsíci. Pro ulehčení lze vyzkoušet různé polohy (např. pozice na koni, kolébání, držení v náručí s bříškem nahoru) a teplé pomáhající věci, jako teplá láhev na bříško. Probiotiká bývají často doporučována jako prevence a léčba problémů s trávením. Důležité je sledovat reakce dítěte na nové potraviny, jelikož některé potraviny u matky mohou ovlivnit trávení kojeného dítěte, ať už jde o mléčné výrobky nebo ořechy.

Větší část záběru dětské bolesti bříška tvoří reflux a zácpa. Reflux se projevuje říháním, zápachem z úst, kašlem a nechutenstvím. Při refluxu by mělo dítě ležet s horní částí těla ve zvýšené poloze a po krmení ho nechat odříhnout. Pokud se objeví zhoršení příznaků, je vhodné konzultovat s pediatrem. Zácpa bývá častější u dětí krmených umělým mlékem; pomáhají masáže bříška, pohyby nohou jako na kole, teplá koupel a ochrana zadečku krémem. Tekutiny a případně vláknina v stravě mohou podpořit vyprazdňování.

Nejčastějšími potravinovými alergiemi v raném věku bývá alergie na bílkovinu kravského mléka a na lepek. Při podezření na alergii je vhodné konzultovat diagnostiku s pediatrem nebo alergologem. V některých případech stačí eliminovat problémovou potravinu u kojící matky, případně nahradit mléčnou výživu alergickou formulí u kojenců. Důležité je sledovat reakci na jednotlivé potraviny a postupně rozšiřovat stravu dle tolerance.

Praktické zkušenosti rodičů a odpovědi na časté otázky

Často se objevují dotazy, zda lze s příkrmy začít později než v 6 měsíců. Odborníci doporučují začít nejlépe kolem 6. měsíce, ale pokud dítě prospívá a má stabilní přírůstek hmotnosti, některé děti mohou začít později s opatrnějším postupem, např. řídké kaše a další expozici potravin se zpožděním. Zkušenosti ukazují, že pozdější zahájení může vést k potížím s přijímáním příkrmů. Je vhodné začít s jednou zeleninou a sledovat reakce několik dní, poté přidat další potravinu. Pokud má dítě velmi citlivé trávení, je vhodné začít kaší navečer, která je chuťově bližší mléku, a postupně zvyšovat pestrost. Pro kmeny plynatosti a nadýmání bývá užitečné vyrušení fenyklovým čajem a používání probiotik, ale u některých dětí mohou mít i opačný efekt. Důležité je, aby dítě mělo dostatek tekutin a aby porodila strava nebyla příliš těžká pro malé bříško. Pokud je dítě kojené, mléčná dávka by měla zůstat na místě i během zavádění příkrmů.

Tabulka: orientační postup zavádění příkrmů

ČasCoPoznámky
5. měsícjednodruhové zeleninové pyrézačněte pomalu, sledujte reakce
6. měsícpřidání ovoce po zelenině, masová návaznostdávky řidší, postupně hustější
7-8. měsícobilné kaše, jogurty, lepekobjeví se i tuky pro vstřebání vitamínů
8-9. měsíczavedení masa, syrová zeleninapostupně podle tolerance
Infografika: Jak a kdy zavádět příkrmy a co sledovat

Doporučené podpůrné tipy pro rodiče

Nezoufejte při prvních obtížích s příkrmy. Čím déle se začne, tím větší mohou být potíže s přijetím. Zkuste řídké příkrmy a vyhledávejte zeleniny, které dítěti chutnají. Každá potravina by měla být zaváděna samostatně a s odstupem několika dní, abyste mohli identifikovat případné alergické či zažívací reakce. Pro ulehčení bříška lze použít masáže, teplou koupel, lehké pohyby nohou, a případně probiotika po konzultaci s lékařem. Pít by měla dítě dostatek tekutin, u kojených dětí se může pokračovat v kojení i během zavádění příkrmů.

Kdy a jaké příkrmy pro kojence?

Ve výjimečných případech, kdy bolesti bříška přetrvávají dlouhodobě, se vyplatí konzultace s pediatrem. Alergie na kravské mléko nebo lepek mohou vést k bolestem břicha a nadýmání; v takových případech se doporučuje eliminační dieta pro kojící matku a případná úprava mléčné výživy u dítěte. Recepty a radosti s příkrmy se mohou časem změnit na spokojené společné jídlo, kdy dítě s chutí dávkuje jednotlivé potraviny a prožívá radost z jídla.

Na závěr připomínáme, že nejvíce důležité je sledovat individuální potřeby dítěte, respektovat jeho tempo a spolupracovat s pediatrem při řešení komplikací během zavádění příkrmů.

tags: #prikrmy #a #bolesti #briska