Pribehy predcasne narozenych deti: zkusenosti, podpora rodicu a intenzivni pec

Informace, které veřejnost má o narození dítěte, jsou populárně pozitivní, o těch negativních nechce nikdo veřejně hovořit. To, že se může narodit těžce nezralé dítě, by si měli uvědomit všichni budoucí rodiče. K tématu předčasně narozených dětí se vyjádřil MUDr. Miloš Černý z Novorozeneckého oddělení s JIRP z Gynekologicko-porodnické kliniky LF 2. Porod a péče o dítě, jehož život a další vývoj je ohrožen, obvykle naruší psychický stav matky, otce i celé rodiny. Matka často trpí pocitem viny, že selhala ve své biologické funkci, obviňuje sebe i své okolí. Většinou se jedná o neočekávanou událost, na kterou rodiče nejsou připraveni. Trpí tím nejen partnerské vztahy, ale často se nervozita či nedůvěra obrací vůči lékařům a sestrám, kteří pečují o jejich miminko.

U nás není dostatečná zdravotnická osvěta ve smyslu informovanosti rodičů o předčasných porodech, resp. nedonošených dětech. Informace, které veřejnost má, jsou populárně pozitivní, o těch negativních nechce nikdo veřejně hovořit. To, že se může narodit těžce nezralé dítě, by si měli uvědomit všichni budoucí rodiče. Že nezralé dítě může vyžadovat a často vyžaduje dlouhodobou intenzivní či resuscitační péči s nutností UPV, podpory krevního oběhu, podávání celé řady léků, opakované kanylace žilního i arteriálního řečiště.

1. Porod dítěte znamená vždy velký převrat v životě rodičů. Péče o narozené dítě je spojena jak s radostí, tak s velkým vypětím všech, kdo o ně pečují. Při předčasném porodu může být radost z narození dítěte odsunuta do pozadí, vyvstávají obavy a nejistoty týkající se jeho zdravotního stavu (přežije?) a dalšího vývoje (pokud přežije, bude poškozené? Jak moc bude poškozené?). Psychický stav ženy v šestinedělí je většinou velmi nevyvážený, a ještě více je umocněn při problémech spojených s předčasným porodem (rodiče si většinou nepřipouští, že jejich novorozenec může být nemocný). V takové situaci je důležitá vzájemná podpora partnerů a celé rodiny. Velmi důležitá je psychologická péče, rodiče by ve stresové situaci měli brzy vyhledat psychologa, se kterým by mohli řešit nejrůznější problémy či vztahy, které se v průběhu hospitalizace jistě mohou vyskytovat.

2. Středně a těžce nezralé děti jsou hospitalizovány na novorozeneckých jednotkách intenzivní péče (JIP), případně resuscitační jednotce (RES). Stará se o ně specializovaný personál: dětští lékaři mají speciální vzdělání v péči o předčasně narozené děti (neonatologové) a zkušené zdravotní sestry školené v intenzivní neonatologické péči. Konziliární služby zajišťuje celá řada dalších odborníků, např. dětský chirurg, oftalmolog, kardiolog, nezbytná bývá péče dětského neurologa a rehabilitační sestry.

Infografika: process porodu a intenzivní péče nezralých novorozenců

3. Návštěvy na novorozenecké JIP jsou většinou často volnější než na jiných běžných odděleních. Provoz jednotlivých novorozeneckých JIP je odlišný a je nutné ho respektovat (návleky na obuv, empíry, ústenky, čas návštěv). Většina oddělení má připravenou tištěnou informaci pro rodiče o návštěvních hodinách, telefonních číslech, provozu oddělení atd. Velice důležité je dodržování hygienicko-epidemiologického režimu, se kterým se musí každý, kdo navštěvuje nezralého novorozence, seznámit. Před kontaktem s dítětem je nutné pečlivé umytí a dezinfekce rukou. Každé nedonošené dítě má nezralý imunitní systém, pro vysoké riziko infekce je proto vhodné omezit návštěvy mnoha příbuzných a známých, v případě akutního onemocnění návštěvu zcela vynechat.

4. Novorozenci jsou ošetřováni v inkubátorech nebo na vyhřívaných lůžkách. Trvale monitorovány jsou základní životní funkce, tedy tepová, dechová frekvence, krevní tlak a sycení krve kyslíkem. Pro významnou termolabilitu je nutné kontinuální měření kožní, někdy i rektální teploty. V případě těžké nezralosti či onemocnění dýchacích cest mají rourku zavedenou do průdušnice (jsou intubováni) a přes ni připojeni k dýchacímu přístroji. V prvních dnech děti vyžadují kanylace žilního systému pro výživu i podávání léků. V některých případech je pro přesné měření krevního tlaku nutná i kanylace arteriálního řečiště.

5. Transfuze červených krvinek (transfuze krve) u nedonošených dětí je častá z důvodu nedostatečné tvorby červených krvinek, jejich zvýšeného rozpadu a nutným krevním testům.

6. Jen část nezralých novorozenců lze krmit od prvního dne po narození. Naprostá většina z nich vyžaduje zpočátku výživu nitrožilní, se kterou je třeba začít prakticky hned po porodu. Kojení je v posledních 10 letech u nás propagováno na všech úrovních, ale neplatí pro extrémně nedonošené novorozence! Většina prvních dotazů rodičů i extrémně nezralých novorozenců je: Kdy budu moci kojit? Je třeba jednoznačně říci, že kojení u novorozenců s porodní hmotností pod 1 000 g nepřipadá v prvních týdnech v úvahu, nelze jej realizovat z mnoha důvodů. Často potřebují dlouhodobě infuzní výživu, protože ani jejich střeva nejsou schopna dobře trávit živiny a posunovat potravu. Pokud lze zahájit podávání stravy, dostávají mléko většinou sondou přímo do žaludku, protože nemají vyvinutý sací ani polykací reflex. Samozřejmě, pokud matka má laktaci, může doma odstříkávat mléko a nosit jej na novorozeneckou JIP, kde jej může její miminko dostávat v případě, že stravu snáší a dokáže zpracovat.

7. Informace, které podává ošetřující personál, mohou být špatně srozumitelné z mnoha důvodů (odborná terminologie, složité souvislosti atd.). Během pobytu v nemocnici se rodiče nesmí ostýchat opakovaně dávat lékařům a sestrám otázky a ptát se na vše, co se týká novorozeného dítěte, vyžadovat takové informace a na takové úrovni, jež pro ně budou srozumitelné. Překladem či propuštěním do domácí péče s novorozeneckým oddělením neztrácíte.

Ilustrace vývoje a péče o předčasně narozené dítě

Informace, které veřejnost má, jsou populárně pozitivní, o těch negativních nechce nikdo veřejně hovořit. Často se setkáváme s návody a osobními zkušenostmi rodin, které ukazují, jak důležité je zapojení rodičů do péče o miminko i v průběhu hospitalizace. Neustálá komunikace, zapojení do krmení, koupání, polohování a dalších činností pomáhá rodičům překonat obavy a posiluje vazbu s dítětem. Klíčové je také zajištění psychologické podpory rodičů a respekt k jejich potřebám během celého procesu.

Hovoříme o tom, že rodiče bývají srozuměni s potřebou klokánkování, dotyku, hudební terapie a vytváření bondingu. Přístup family centered care a respekt k potřebám rodiny se postupně prosazuje v českých podmínkách, ačkoliv dostupnost služeb a kapacity mohou být problémy. Bonding a časný kontakt kůže na kůži s matkou či otcem posilují imunitní systém a zkracují pobyt v nemocnici. Rodiče bývají často prvními, kdo reagují a kteří s miminkem tráví nejvíce času, což má dlouhodobé pozitivní dopady na vývoj dítěte i rodinné vztahy.

Na závěr krátká poznámka o propuštění: propuštění z porodnice je významný okamžik, který bývá spojován s pocitem úlevy, ale i novým obdobím nejasností. V rámci mezinárodních programů a českých podpůrných iniciativ je důležité zajistit kontinuální péči a dostupnost podpory i po propuštění, např. prostřednictvím komunikace s neonatologickým oddělením, domácích návštěv a psychologické podpory. Efektivní péče o rodiče a děti na JIP a při propuštění zahrnuje nejen lékařské zákroky, ale i citlivé vedení, empatii a podporu ve zvládání nových rolí.

  1. Primární dětská péče v JIP je řízena týmem neonatologů, sester a dalších odborníků.
  2. Rodiče jsou aktivními účastníky péče a mohou být zapojeni do krmení, koupání a dalších činností.
  3. Dodržování hygieny, informovanost rodičů a psychologická podpora jsou klíčové pro soudržnost rodiny.

tags: #pribehy #predcasne #narozenych #deti