Při porodu neotevírá děložní hrdlo: co o tom vědět a jak postupovat

Vnitřní porodnické vyšetření neboli vaginální vyšetření těhotné ženy pomáhá odhalit stupeň připravenosti porodních cest na porod. Také vnitřním vyšetřením můžeme určit např. polohu plodu. Provádí se sterilně jedním prstem, častěji však dvěma prsty a bimanuálně. Žena by měla mít vyprázděný močový měchýř a konečník. Labia odhrneme palcem a prsteníčkem, aniž bychom kontaminovali ukazováček a prostředníček. Lubrikovaný ukazováček s prostředníčkem vsuneme do pochvy. Druhou rukou zevně stlačíme dělohu směrem k pochvě. Tím si přiblížíme zkoumané struktury uvnitř pochvy a nemusíme hmatat zbytečně hluboko.

Při neprostorné pochvě by žena ani nebyla schopná otěhotnět, proto bude pochva s největší pravděpodobností prostorná. Zadní klenba poševní většinou zůstává prázdná. Prázdná: Jedná se o nález typický pro příčnou polohu plodu. Může jít také o podélnou polohu, pokud je plod ještě vysoko nad vchodem pánevním. Plná: Poševní klenba je již vyplněna vedoucím bodem. Plná nevyvinutá: Hlavička (HL) či konec pánevní (KP) naléhá na pánevní vchod. Plná málo vyvinutá: Vedoucí bod je vstouplý do pánevního vchodu malým oddílem, ale lze ho vytlačit zpět nad vchod. Hrdlo může směřovat sakrálně, centrálně nebo ventrálně. Zhodnotíme také jeho délku (3 cm - spotřebováno), konzistenci (měkká, polotuhá, tuhá) a prostupnost.

Neprostupné: Do děložního hrdla ještě nejsme schopni strčit prst. Je uzavřené. U děložního hrdla hodnotíme tzv. Cervix skóre (Bishopovo skóre děložního hrdla), které může mít 0-10 bodů. 0 bodů znamená, že je naléhající část ještě stále nad vchodem pánevním, hrdlo není dilatováno (je plně uzavřeno) a není zkráceno vůbec či úplně minimálně (má více než 1,5 cm). Čípek je tuhý a lokalizovaný sakrálně. 10 bodů znamená, že je naléhající část již vstouplá do vchodu pánevního (plně vyvinutá), hrdlo je více než 1 cm dilatováno a zkráceno pod 50% (má méně než 1,5 cm). Čípek je měkký a lokalizovaný ventrálně. U primipar se nejprve spotřebuje hrdlo (zkracuje se tak dlouho, dokud zcela nezanikne), a pak se teprve začne otevírat branka děložní. Děložní hrdlo nám již tedy zaniklo. Vnitřní děložní branka se postupně přiblížila k zevní brance, až obě splynuly a zůstala pouze jedna tenká uzavřená branka. Ta se postupně otevírá a jejím kompletním otevřením (= zánikem branky) začíná porod.

Dle hmatového vjemu může být branka děložní: tenká, navalitá, oteklá (edematózní), tuhá (rigidní), poddajná, drátovitá (pevná) nebo volná. Prostupná: Branka děložní je prostupná pro oba dva prsty a má v průměru určitý počet centimetrů („v Ø 2 cm“ , „v Ø 5 cm“ atd.) nebo už cítíme tzv. Zašlá: O zašlé brance hovoříme, když jsou porodní cesty otevřené v Ø na 11-12 cm. Jsme schopni bez problémů cítit vstupující část plodu.

Polohu plodu již většinou víme z ultrazvukového vyšetření nebo ji můžeme zjistit zevním porodnickým vyšetřením. PPHL: Při poloze podélné hlavičkou nahmatáme v otevírajících se porodních cestách hlavičku (popř. PPKP: Při poloze podélné koncem pánevním nahmatáme pánev (popř. genitoanální rýhu a kostrč) plodu nebo jeho dolní končetiny. Příčná a šikmá poloha: Při příčné a šikmé poloze zpravidla nehmatáme žádnou naléhající část plodu. Můžeme také zhodnotit, jak moc už vstoupil vedoucí bod plodu do porodních cest.

Nad vchodem: Vedoucí bod ještě nevstoupil do porodních cest, může však na ně naléhat. Poznáme to podle toho, že jsme schopni nahmatat celou zadní stěnu symfýzy včetně jejího horního okraje. V pánevním vchodu: Malým oddílem: Vedoucí bod již vstupuje, ale prstem ho lze ještě vytlačit zpět nahoru. Říká se tomu, že „hlavička balotuje“. Jsme stále schopni vyhmatat celou zadní stěnu symfýzy včetně jejího horního okraje a vyhloubení křížové kosti. Velkým oddílem: Vedoucí bod již vstoupil a nebalotuje. Vedoucí bod můžeme lokalizovat nejen podle symfýzy. Zkušenější porodní asistentka to zvládne i podle křížové kosti a kostrče. Hmatáme-li hlavičku, lze zjistit, kde přesně se plod nachází i podle malé fontanely (MF) nebo švu šípového (ŠŠ). Hmatáme-li konec pánevní, lze zjistit, kde přesně se plod nachází i podle kostrče (K) nebo genitoanální rýhy (GAR).

Malinko obtížněji to lze přes vak blan, ale i to se dá. Plodová voda je tvořena opravdu z vody. Jen asi 1 % tvoří elektrolyty, glukóza, proteiny, tuky, kreatinin, močové látky a fosfolipidy. VP je nazelenalá („mírně zkalená“, „zkalená“ nebo „masivně zkalená“). Masivnější krvácení- čerstvá krev je světlejší, stará krev. Kontrakce plodu sledujeme na CTG. Rutinně zapisujeme společně s vnitřním vyšetřením i ozvy plodu. Fyziologicky by měly být mezi 110 až 160 údery za minutu.

Porodní doba: rozdíly a průběh

ENDLICHEROVÁ, Jana. Zevní vyšetření; TISOVÁ, Markéta. Zevní vyšetření; KULHAVÁ, Miluše. Zevní vyšetření. Již v průběhu třetího trimestru může žena pociťovat tzv. poslíčky neboli Braxtonovy-Hicksovy kontrakce. To jsou nepravidelné stahy dělohy. Když žena pociťuje kontrakce pravidelné, nejprve v intervalu 10 minut a později i častěji, jedná se o známku blížícího se porodu. Další známku blížícího se porodu představuje zrání děložního hrdla a odchod hlenové zátky. K odtoku plodové vody ještě před začátkem porodu dochází jen v asi 10-15 % případů.

Porod dělíme na první, druhou a třetí dobu porodní. První doba porodní je tzv. otevírací doba. Děložní hrdlo se mění v děložní branku, a i ta nakonec zcela zanikne a vytvoří se souvislý porodní kanál. Trvá u prvorodiček 10-12 hodin, u vícerodiček bývá kratší. V této době děložní hrdlo bývá otevřeno na 4-5 cm a končí, když branka děložní zanikne a průměr branky je cca 10 cm. Porodní cesty jsou připravené, dítě bývá hlavičkou sestouplé na pánevní dno. První doba je velmi bolestivá; lze ji zmírnit vodou, pohybem a dalšími prostředky. Pravidelně se kontroluje teplota, tlak a tep ženy, a sleduje se srdeční činnost plodu.

Následuje druhá doba porodní, kdy se dítě narodí. Trvá obvykle kolem hodiny u prvorodiček. Je třeba vést aktivní tlačení ze strany ženy a využít různé prostředky tlumení bolesti, nejúčinnější je epidurální analgezie. Po narození dítěte následuje podvázání pupečníku a bonding - kontakt matky s novorozencem. Pak porod končí vypuzením placenty; k tomu může dopomoci umělý oxytocin a přisátí k prsu. Důležité je, aby placenta i zbytky vaku blan vyšly ven celé, jinak hrozí krvácení a zánět dělohy.

Novorozenec je po porodu zkontrolován, zda jsou všechny životní funkce v pořádku. Za každý je vždy od nuly do dvou bodů, celkové skóre 10 bodů je nejlepší. Kontroluje se při minutě, pětiminutové a desetiminutové slijení. Oživení a vyšetření jsou prováděny i u matky na oddělení šestinedělí. Propuštění domů bývá obvykle po 3 dnech, po císařském řezu po 5 dnech.

Po porodu se tělo ženy vrací do normálu; klíčové je stažení dělohy (retrakce) a zavinování dělohy. Oxytocin napomáhá těmto procesům. Zavinování a hojení poranění sleduje porodník nebo porodní asistentka. Po porodu odcházejí očistky a krví z děložní tkáně; tento proces trvá asi 2-3 týdny. Dětská sestra nebo pediatr kontroluje novorozence.

Specifika a poznámky k praxi

  • Vak blan může prorazit různě dlouho před porodem; protrhnutí vaku (amniotomie) bývá prováděno jemným háčkem a bývá bez bolesti.
  • Otevírání/branka děložní - důležitý signál pro zahájení porodu. Nedodržení správného načasování může ovlivnit průběh porodu.
  • Monitorování plodu v I. době porodní se dnes nejčastěji provádí elektronicky (CTG) pro důkaz o stavu dítěte.
  • Prognózu a management předčasného porodu lze zlepšit cervikometrií a biomarkery (fFN, PAMG-1, PIGFBP-1) spolu s teritoriálními postupy a prevencí (progesteron, cerkláž).
Obrázek znázorňující průběh I. doby porodní a změny na děložním hrdle

V praxi se sleduje délka hrdla, jeho konzistence a prostupnost. Cervix skóre (Bishopovo skóre) hraje klíčovou roli v odhadu postupu. Při asymptomatických PTL se hodí cervikometrie k identifikaci rizika a podle potřeby doplnit biomarkery. U symptomatických PTL je důležité vyšetření fFN a dalším postupem může být hospitalizace, monitorování a případně podání kortikosteroidů k zralosti plic, tocolytika a další opatření.

Jak poznáte, že se porod blíží? Znalost poslíčků, měkkosti čípku, rotace hlavičky a otevření branky pomáhají porodníkům rozpoznat skutečný porod od planého poplachu. Obecně platí, že porod začíná tehdy, když děložní hrdlo ztrácí svou zduřelost a postupně se otevírá branka; odtok plodové vody nemusí být vždy klíčovým signálem a občas nastává i dříve nebo se mokro rodí v plodovém vaku.

MUDr. Radek Poláček - videoprůvodce ProMaminky.cz / Porod

tags: #pri #porodu #neotevira