Holky, potřebuji se někam vypsat. Je tomu pár dní, co na svět přišel nás malý uzlicek štěstí. Porod byl náročný. Prďolka byl hodně veliký a byl sice hlavičkou dolů, ald byl špatně nasměrovány. Po dobu celého porodu jsem měla pouze křížové bolesti, žádné kontrakce do břicha, ani po podání oxytocinu. Tlačila jsem jak mi bylo řečeno, akorát jsem měla neustále problém se špatným dýcháním.. Hlavička nesestupovala.. Stále jsem slyšela, tlacte, tlacte.. Ale jak, když bolesti vystrrelovaly pouze do zad a žádné do břicha. Asistentka mi začala pomáhat tak, že mi skákala na břicho. Když už se mi podařilo směřovat dech do břicha, skočila na něj a já měla dech a tlačení opet do hlavy. Nakonec mi obrovsky nastrihli hráz a mimi pomohli vytáhnout kleštěmi. Naštěstí jsme oba v pořádku.
Ale teď jsme byli na kontrole u dětské doktorky, která malého shledla, vše v pořádku.. Ale neodpustila si poznámku: je vidět, že byl malý vytazen kleštěmi, když neumíte tlačit.. Měla pravdu, ale v té chvíli jsem myslela, že se rozbrecim. Představa, že malý mohl vylézt normálně podle ní i když byl na mé poměry tak veliký, že to ani lékaři nečekali.. Začínám si to vyčítat. Jediné co mě utesuje, je to, že je malý v pořádku! Jaká poloha byla při porodu? Odesílám...
Porodní deprese 4. Nedávno jsem si všimla několika blogů, ve kterých se psalo o dilataci (otevření) a jejich výhodách a také o tom jak zjistit jiným způsobem rozměr otevření aniž by se dělalo vaginální vyšetření. Jedna z nejvíce opakovaných otázek, které dula / poskytovatel péče může u porodu slyšet je “na kolik jsem otevřená?”
Stejně jako u jiných zásahů do porodu nese vaginální vyšetření své rizika. Mezi rizika patří: zvýšené riziko infekce, PROM (předporodní protržení plodové vody), chybné údaje (tj. Všechny tyto metody jsou všeobecné. Je důležité si uvědomit, že ženy nejsou učebnice, jsou ekologické, žijící, vyvíjející se organismy a že existuje mnoho výjimek z každého pravidla. Nelze použít každou z těchto metod pro všechny ženy. Zjistila jsem, že nejlepší vysvětlení vlastního vyšetření lze nalézt u Glorii Lemay. “Nejlepší způsob, jak to udělat v konečném stádiu těhotenství je sedět na WC s jednou nohou na podlaze a s jednou nahoře na sedátku záchoda. Dejte si do vagíny dva prsty a nasměřujte je směrem k zadku. Čípek těhotné ženy je jak vyšpulené rty do polibku. U netěhotné ženy je to jak špička nosu.”
Objevují se zde popisy začátku porodu: „První doba porodní začíná porod. Zánikem hrddla dělohy vzniká děložní branka, ta se postupně rozvinuje. Hormon u porodu je stejný jako u milování.“ Zajímavostí je právě to, že u porodu se vyplavuje ženě stejný hormon jako u milování. Porod dítěte, které žena miluje. Pokud má stejné podmínky jako u milování, tedy přítmí, ticho, intimitu, nikdo ji nevyrušuje a neříká, co má dělat, neurčuje jí čas, za jak dlouho má porodit, pak může porod běžet, jak má,
„Všechny ženy mají u přirozených porodů stejné rysy chování. Jsou překrásné, výraz jejich tváře je smyslný, mají otevřená ústa, krouží svými boky, zhluboka dýchají, vydávají stejné zvuky jako při milování. Vnímají jen své tělo, dostávají se do stavu vědomí, kdy je zcela vysazen jejich racionální mozek. Dokud někdo neřekne stop,“ popisuje. Jako příklad dodává příběh jedné z maminek, kterou k porodu doprovázela: „Zůstaly jsme doma, než jsme si byly opravdu jisté, že se porod rozběhl. … Porod má běžet jako hodinky, centimetr každou hodinu.“
Podle dalších částí textu lze shrnout, že způsoby otevírání branky, poloha ženy během I. doby porodní, význam pohybů a gravitace, a možnosti podpůrných technik hrají klíčovou roli ve zvládnutí samotného porodu. Autorčin osobní příběh ukazuje, že i když některé posudky a komentáře bývají bolestně zraňující, důležité je uvědomit si, že porod je individuální a že empatie a respekt k rodičce často rozhodují o prožitku z porodu.
Praktické myšlenky z textu
- Individuální tempo porodu: každý porod má své tempo, a je důležité naslouchat vlastním pocitům a potřebám.
- Důležitost podpory: důvěra v porodní tým a prostředí, ve kterém se rodí, výrazně ovlivňuje prožitek i průběh porodu.
- Rizika a rozhodnutí: některé intervence (včetně vyšetření, odtoku vody, či použití oxytocinu) mají svá rizika a ne vždy vedou k automatickému zrychlení porodu.
- Komunikace s lékaři a sestrami: otevřená a citlivá komunikace pomáhá minimalizovat výčitky a zbytečné tlaky na rodičku.
- Podpůrné techniky a dýchání: hluboké břišní dýchání a podklíčkové dýchání mají své využití v různých fázích porodu.
