Přenesení zraněného nosítka: postupy, techniky a improvizace v terénu

Zvedání zraněného je prvním krokem při převozu zraněného a je ranou fází nouzové lékařské péče.

Toto je postup při nakládání zraněného (pacienta) na nosítka.

Vybavení používané záchrannými službami bylo vyvinuto, jako jsou lopatková nosítka, která umožňují bezpečné zvedání zraněných s menším počtem osob.

Pokud takové zařízení není k dispozici, lze použít jiné metody (popsané níže).

Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby nedošlo ke zhoršení destabilizujícího traumatu.

Osa hlava-krk-hrudník musí zůstat rovná, aby byla chráněna páteř, a zachránce musí udržovat pacienta ve stabilitě (bez pohybu nohou) během zvedání.

První zasahující musí nést váhu v nepohodlných pozicích.

Proto jsou první zasahující ohroženi zraněním, zejména v dolní části zad.

Aby nedošlo ke zranění, musí tlačit nohama (kvadriceps) a snažit se udržet záda co nejrovnější.

Nosítka musí být rozložena, panty musí být upevněny a otestovány: první zasahující stiskne látku v několika bodech kolenem.

Při použití vakuové matrace je třeba ji položit na nosítka a rovnoměrně rozložit.

Vzhledem k tomu, že hypothermie je hlavním rizikem zranění nebo smrti, často se používají přikrývky.

Přikrývky musí být omotané kolem zraněného, aby se zabránilo úniku tepla zespodu (toto není nutné, pokud má nosítka matraci, jako je vakuová matrace nebo nosítka sanitky).

K tomu se přikrývka umístí před zvednutím zraněného a složí se specifickým způsobem: Při pokládání přikrývky by úhlopříčka měla být podél osy nosítek; Rohy jsou umístěny ve středu nosítek; Poté srolujte složenou část směrem k nosítkům; Rohy pak dejte pod deku, aby se samy nerozvinuly; rohy vyčnívají, takže je lze stáhnout.

Použití Scoop Stretchers I v případě poranění páteře mohou lopatková nosítka bezpečně zvednout pouze dva členové týmu.

Proto se doporučuje používat toto zařízení pro většinu operací.

V mnoha případech však nechybí lidé, ale vybavení.

Lopatková nosítka navíc neumožňují zraněnému držet nohy nahoře nebo v polosedě.

Z těchto důvodů mohou být stále vyžadovány jiné metody.

Metoda vertikálního zdvihu: Bezpečnějším způsobem, jak umístit zraněného na nosítka, je použít metodu vertikálního zdvihu s týmem pěti záchranářů včetně odpovědné osoby.

Zraněného vytáhli čtyři záchranáři: Kapitán drží hlavu jedním kolenem dolů a jedním nahoru; může ji držet posunutím prstů pod hlavu s dlaněmi na obou stranách hlavy; nebo může položit jednu ruku pod krk, uchopit týlní kost a druhou ruku položit pod bradu; První hráč se opře o ramena jiného hráče a překročí zraněného; položí ruce pod ramena;

Druhý hráč se opře o ramena druhého hráče a překročí zraněného; dá ruce pod boky; Třetí hráč drží kotník; Čtvrtý člen týmu tlačí nosítka.

Chodidla členů týmu musí být od sebe dostatečně vzdálená, aby se mezi ně mohla nosit nosítka.

Pokud kapitán používá bradu, horní koleno je koleno pod krkem na straně ruky: protože tato paže nese největší váhu, může se sama podepřít o koleno.

Dalším způsobem je umístit hráče na obě strany zraněného a držet oblečení.

Tyto látky musí být dostatečně pevné.

Pod velením kapitána byl raněný zvednut, vsunuta nosítka a raněni na nosítka.

Během tohoto postupu zůstává vedoucí družstva klečet (nehybně); zbytek týmu tlačí nohama (ruce rovně, záda držená rovně).

Členové skupiny 1 a 2 se poté zatáhnou, aby se podepřeli na rameni člena, který stále stojí.

Při použití této metody se postižený pohybuje minimálně, pouze vertikálně.

Pokud u nohou zraněného není místo pro nosítka, musí být nosítka umístěna vedle hlavy.

Pak musí kapitán pokleknout stranou.

Pokud používá týlní úchop brady, ruce pod krkem musí být blízko k nohám zraněného; to samé s koleny nahoru.

Čtyři členové týmu: Pouze se čtyřmi záchranáři musí být použit „jednoduchý“ zdvih: kapitán, který působí jako člen prvního týmu, překročí zraněného, jednu ruku položí pod krk a druhou na záda, mezi lopatky. Nosítka mohou pocházet z nohou nebo hlavy. Tento přístup by neměl být používán v případech, kdy je podezření na poranění páteře.

Dva členové týmu: V nepřítomnosti zvláštního traumatu pro zraněného lze dlouhou páteřní desku postupně posouvat.

Nosítka se využívají zejména v nemocničních a zdravotnických zařízeních pro přepravu raněných pacientů nebo jako dočasné lůžko k ošetření.

Plachty zajistí bezpečný a rychlý přenos zraněného.

I přes svou nízkou hmotnost má vysokou nosnost, čímž se stává ideálním prostředkem pro záchranáře během hromadných neštěstí, nemocnice či ošetřovatelské služby.

Košová nosítka jsou určena pro použití při záchranných operacích zejména v extrémních podmínkách, těžce dostupných terénech a všude tam, kde nelze použít jiný typ nosítek.

Nosítka jsou ideální pro záchranné operace v dolech, ve vysoké nadmořské výšce, z výšek nebo z vody (deska plove na vodě).

Záchranářům poskytují bezpečné a spolehlivé řešení díky jejich robustní konstrukci a odolnosti.

Páteřní nosítka/rám jsou záchranářská nosítka určená především pro rychlou a snadnou manipulaci s poraněným.

Jsou unikátním pomocníkem, který by neměl chybět v základním vybavení záchranářských týmů.

Závěsný vak pod helikoptéru se využívá pro rychlou přepravu raněné osoby leteckou záchrannou službou, horskou záchrannou službou nebo při vyprošťování osob při požárech, báňských či jiných živelných pohromách.

Zranění v divočině představuje vždy problém. Jak se k nám dostane pomoc? Dostaneme se my k pomoci? Jak dlouho bude záchranná akce trvat?

Občas se dostaneme do situace, kdy je třeba vyrazit pomoci naproti či dopravit zraněného na místo přistání vrtulníku.

Záchranné akce v divočině jsou zdlouhavé především díky vzdálenosti, komplikovanému terénu a potřebě nasazení jiných záchranných prostředků než při záchraně v civilizaci.

Jsou situace a místa, kdy nám žádná technika nepomůže a pro zraněného vyráží pozemní záchranářská skupina.

V rámci kurzů outdoorové první pomoci se opakovaně setkáváme s přehnanými očekáváními, co se týče transportů a vzdálenosti, jakou jsou účastníci schopni se zraněným urazit.

a) transport bez pomůcek v jednom zachránci (do této kategorie můžeme zařadit také dopomoc zraněnému - vhodné při poranění kotníku; Rautekův manévr - využitelný na kratší vzdálenost; nesení zraněného v náruči; transport tzv.

b) transport bez pomůcek ve dvou zachráncích (všichni zřejmě znáte tzv. stoličku - v praxi se ukáže, že tento způsob je pro delší nesení velmi nepohodlný a nepraktický; lépe se dají využít tzv.

c) transport ve více zachráncích - v tomto případě využíváme některou z forem lanových nosítek např. plachta + trekové hole, lanová nosítka ze smyček, tzv.

Pamatujte, že i když správným poskytnutím první pomoci zachráníme zraněnému život, může ho ztratit nešetrnou manipulací při transportu.

Autorka: Dita Podhadská Záchranářka, Wilderness First Responder, nadšená cestovatelka do hor a severských oblastí.

Děkujeme, že jste si nás vybrali pro výběr Vaší nosicí pomůcky.

Rádi bychom Vám poskytli stručný výtah toho nejdůležitějšího z našeho poradenství.

Co je ergonomické nošení? Ergonomické nošení je způsob nošení miminka v nosítku nebo šátku, který podporuje zdravý a přirozený vývoj jeho páteře, kyčlí a dalších klíčových částí těla.

V ergonomickém nosítku je miminko umístěno tak, že jeho kolínka jsou výš než zadeček, což vytváří z pohledu zepředu tvar písmene "M" - tato pozice je ideální pro správný vývoj kyčlí.

Což znamená, že miminko musí mít látku zádového panelu od podkolenní jamky do podkolenní jamky.

Nožičky neroztahujeme nikdy na sílu, jen co sami dovolí.

Páteř miminka je přirozeně zakulacená, což podporuje zdravý růst páteře a svalů, látka nesmí být tuhá, vypolstovaná.

Páteř se vývojem samozřejmě postupně narovnává, čili nehledejte kulatá záda u 8 měsíčního dítěte.

Porovnání postavení kyčlí v nevhodném nosítku/ v ergonomickém nosítku Zakřivení páteře podle vývoje dítěte.

Pro správný výběr nosítka (nosicí pomůcky) je klíčové mít všechny potřebné informace o miminku, zejména jeho věk, váhu a výšku.

Neméně důležitá je také postava osoby, která bude nosítko používat - tu obvykle posoudíme přímo na místě a nosítka na ni přizpůsobíme.

Na základě těchto informací, vybereme 3 nejvhodnější nosítka na vyzkoušení.

Co najdeme na ergonomickém nosítku? Bederní pás je klíčovou součástí nosítka, protože nese až 70 % váhy dítěte.

Jeho tvar, tloušťka, materiál výplně a délka polstrování se mohou lišit, takže je zásadní, aby přesně seděl na Vašem těle.

Bederní pás by měl být umístěn v nejužší části Vašeho pasu, horní hranou kolmo k zemi, a dotažen pevně jako korzet, aby poskytoval maximální oporu a pohodlí.

Zádový panel je část nosítka, kde je umístěno miminko.

Nástavba zádového panelu by měla být nastavitelná jak na šířku, tak na výšku, aby se dal přesně přizpůsobit velikosti dítěte.

Některá nosítka tuto možnost nemají, protože nejsou rostoucí, a je tedy nezbytné počkat, až do nich dítko doroste.

Ramenní popruhy jsou plně nastavitelné na různé typy postavy.

Jejich nastavení má jednoduchý systém.

Nejdříve se zapíná mezilopatková spona - video návod - kterou je nezbytné po zapnutí pořádně stáhnout k sobě.

Poté se dotahují popruhy v podpaží.

Taháme vždy tím směrem, kam vede popruh.

Pokud máme dotaženo na max a stále se nám zdá, že je dítě v horní části trupu volné - dotahujeme tzv. kojo přezky.

Tyto přezky mají možnost prodloužit polstrování ramen dolů na záda nebo naopak zkrátit.

(určitě doporučuji při nošení na zádech stahovat na minimum).

Manipulace s miminkem: Při osobní konzultaci si ukážeme správný úchop miminka.

Miminko se usazuje kolmo do horní třetiny bederního pásu z venku.

Čili miminko nesedí na horní hraně, ale zadeček maličko (pár centimetrů) přepadá do kapsy.

Jak podsadit do nosítka. Někdy miminka při usazení kolmo zvedají nožky, můžete vyzkoušet dát miminko na žabičku a zadeček popustit níž než kolínka a pootočit ho na sebe.

Po správném napolohování přetahujeme zádovou opěrku, miminko přitulíme na své tělo, nandáme ramena a zapínáme sponu.

Nakonec pěkně dotáhneme. Zadeček lehce přepadá přes horní hranu, zadeček je v kapse.

Jak poznám, že je dítě dostatečně dotažené? Nejsnáze to poznáte, když se lehounce předkloníte; miminko neodpadá od těla, je hezky napevno u Vás.

Nošení je celkově hodně těsný pocit.

Miminko nemá ještě osvalená zádíčka ani krk, je tedy potřeba polohu fixovat, aby nedocházelo k borcení (sesunutí páteře).

Když by bylo dotaženo moc, prohne se Vám mimčo v zádech v bederní oblasti.

Pozor, neplést si moc dotažené a vypodsazené dítě.

Pokud se mimčo vypodsadí (děje se často), stačí strčit ruce dovnitř do nosítka a pánev zpátky pootočit směrem na Vaše břicho.

Kam patří ručičky? Ruce je ideální mít obě stejně.

Mohou být nahoře na vašem hrudníku, vystrčené bokem z nosítka jakoby Vás miminko chtělo obejmout, ale i dolů položené na kolínka.

Starší, již sedící děti, si ruce vyndavají horem a dělají si pohodlí.

Důležité je hlídat, aby ručička nezůstala někde přiskřípnutá pod popruhem nebo miminko nespalo například delší dobu v nerovnoměrném rozložení ručiček.

Ručičky může mít miminko v různých polohách.

Neupadne mu hlava? Fixace hlavy je jedna z nejdůležitějších věcí a to hlavně u novorozenců.

Všechna námi nabízená novorozenecká nosítka mají propracovaný systém jištění, který je zcela dostatečný.

Nosítka mají fixační límec, který se zaroluje v oblasti krčku a zapne se na háčky k tomu určené, maximálně po výšku ušních lalůčků.

Většína nosítek má dokonce možnost i toto utažení regulovat dle potřeby.

Nikdy nepřetahujeme tento límec přes hlavu dítěte!

Vždy dbáme na dostatečný přísun vzduchu.

V případě nenadáleho rychlého překlonu (v nosítku dřepujeme :-) ) hlavičku samozřejmě přidržíme.

Fixaci hlavičky zajištuje límec zarolovaný v oblasti týle. Nepřetahujeme přes hlavičku.

Existují 2 typy miminek. Jedni spí zaboření hlavičkou přímo rovně mezi prsy. Druzí si hlavičku otáčejí na oblíbenou stranu.

V prvním případě je velký strach o udušení, ve druhé o vznik predilekce.

Miminko si dělá pohodlí přesně tak, jak mu to vyhovuje.

Kdyby se stalo, že si nosánek přece jen nedopatřením přilehnou, mohou hlavičkou volně pootočit.

Připomínám, že nepřetahujeme fixaci hlavy přes hlavu.

Miminko má položenou hlavičku na stranu. Miminko má hlavičku rovně položenou na hrudníčku matky.

Jak dlouho může miminko být v nosítku? Doba vhodná pro nošení miminka je vždy závislá na věku a vývoji miminka.

V prvních 3 měsících (často označovaný jako 4. trimestr) je doba strávená na těle matky velmi žádaná z mnoha důvodů.

Zvyšuje se laktace, vyplavují se hormony oxytocin a prolaktin, které blahodárně působí na vznik vzájemných vztahů.

Samozřejmě, že miminko potřebuje i svůj čas na rovné podložce či v různých jiných polohách.

Vše by mělo být v harmonii a souladu s potřebami dítěte.

Miminko potřebuje každou chvilku nakojit, přebalit, protáhnout se.

V pozdějším věku přichází zkoumání okolních předmětů, přetáčení a doba strávená v nosítku se zkracuje.

Kdy je třeba přenastavit nosítko? Nosítko se přenastavuje vždy, když už látka není od podkolenní jamky k podkolenní jamce.

Tím se snižuje M pozice a v okamžiku, kdy by se úroveň kolínek dostala pod pravý úhel, je nosítko malé a pro vývoj nevhodné.

Hlídáme tedy tuto látku a upravujeme dle růstu dítěte.

Výšku není třeba zas až tak často upravovat.

Často se tak děje naprosto zbytečně a mimčo je pak v hluboké kapse přepadlé přes bederní pás.

Což ho nejen ničí, ale zároveň přetěžuje podkolenní jamky dítěte a zvyšuje váhu mimča pro nosící osobu, kterou pak můžou bolet záda.

U sedících dětí může být výška zádové opěrky klidně pouze doprostřed lopatek - pohodlněji se jim pak vyndavají ruce.

Na usnutí se pak zádovka vytáhne povolením výš.

Existují nějaká letní nosítka? Materiál na nosítkách je různý.

Velkým trendem jsou nosítka lněná.

Za nás jsou ovšem nejlepší bavlněná nosítka ze šátkoviny, případně bavlněné šátkoviny s příměsí lnu.

Více o materiálech tady.

Osobně si myslím, že není až tak důležité z čeho je nosítko, nýbrž jaké oblečení máte na sobě Vy a miminko.

Tady se opravdu vyplatí investovat do funkčního materiálu.

Nejlepší oblečení svou funkčností je merino.

V létě je pak velmi oblíbený bambus.

Zvolte tedy vhodné oblečení a uvidíte, že i letní horka se dají zvládnout.

Zase samozřejmě s rozumem, ti nejmenší by určitě neměli být vystavováni tropickým teplotám.

Choďte tedy ven brzy ráno, či pozdě odpoledne.

Nikdy nezapomínejte na přikrývku hlavy.

V zimě se miminko zatepluje až přes nosítko, mrkněte na vrstvení zde.

Pokud je stále něco, co Vám není jasné, neváhejte se na nás obrátit.

V předchozím díle jsme si ukázali, jak v terénních podmínkách provizorně zafixovat poraněnou končetinu.

Tento článek navazuje tématem improvizovaného transportu - tedy situací, kdy není možné vyčkat na příjezd záchranné služby a je nutné přesunout zraněného vlastními silami.

Improvizovaný transport vyžaduje pečlivé posouzení situace i možností.

Není to primární volba - ale v odlehlém terénu může být nezbytný.

V článku se podíváme na to, kdy je transport na místě, jak ho provést co nejšetrněji a jaké prostředky nebo improvizace vám v tom mohou pomoci.

Improvizovaný transport zraněného je krajním řešením, které by mělo být vždy dobře promyšlené a vycházet z reálné nutnosti.

Správně provedený a šetrný transport je fyzicky i psychicky náročný, vyžaduje zkušenosti, sehranost a odpovídající vybavení - to vše jsou faktory, které běžný laik v terénu často postrádá.

Je důležité si uvědomit, že během transportu můžete přijít o vybavení, které byste později mohli nutně potřebovat.

Kromě fyzické námahy a stresu je třeba zvažovat i psychickou zátěž a riziko únavy či zranění u samotných zachránců.

Než se rozhodnete zraněného transportovat, důkladně zvažte, zda není bezpečnější zůstat na místě a zajistit základní péči.

Zamyslete se, zda je možné přivolat pomoc - což může být v odlehlých oblastech značně omezené.

Improvizované nosítko z plachty a holí

Klíčová je koordinace, rychlost a zajištění termální ochrany.

Improvizovaný transport v náročném terénu vždy představuje riziko - nejen pro zraněného, ale i pro ty, kdo mu pomáhají.

❌ Možná rizika: Zhoršení poranění končetiny - nedostatečná fixace nebo nevhodná manipulace může způsobit další poškození tkání, nervů nebo cév.

Poranění páteře - pokud není páteř dostatečně chráněna nebo není podezření rozpoznáno, může dojít k trvalému poškození míchy.

Ztráta vědomí nebo rozvoj šoku - při pohybu se může zhoršit celkový stav zraněného, zejména při vnitřním krvácení nebo bolestivých poraněních.

Podchlazení nebo přehřátí - dlouhý transport bez dostatečné ochrany před chladem nebo teplem výrazně zvyšuje riziko komplikací.

Vyčerpání zachránců - fyzické i psychické vyčerpání může vést ke ztrátě koordinace, zranění zachránců nebo selhání celého pokusu o transport.

Ztráta důležitého vybavení - v náročném terénu může dojít ke zničení nebo ztrátě materiálu, který by byl později zásadní pro další péči.

👉 Proto platí jednoduché pravidlo: Když už transportujete, dělějte to promyšleně, pomalu a bezpečně.

Emergency hypotermická deka Large Pro Igloo

🟩 Přivolat pomoc: Pokud existuje jakákoli možnost kontaktovat záchranné složky, je to vždy nejbezpečnější varianta.

Využijte vše, co máte k dispozici: Telefon - tísňové linky 112 nebo 155

Aplikace Záchranka

Satelitní komunikace - např. Přesné souřadnice - např. 🟨

Zůstat na místě a poskytnout základní péči: Pokud není zraněný v bezprostředním ohrožení života, bývá často bezpečnější zůstat na místě, poskytnout fixaci, teplo, hydrataci a psychickou podporu.

V Plané vyjíždějí záchranáři z nové výjezdové základny

Vyslat skupinu pro pomoc: V případech, kdy nelze kontaktovat pomoc z místa události, je někdy nutné vyslat část skupiny pro pomoc.

Nejlépe ve dvojici, zatímco alespoň jeden člověk zůstane u zraněného.

Toto rozhodnutí je třeba učinit s rozvahou a podle konkrétních podmínek a terénu.

První pomoc v horách: Záchranáři zasahují u zraněného v těžko přístupném terénu, kde používají specializovanou výbavu - včetně záchranářské lékárničky, přileb a lan.

Důraz je kladen na stabilizaci stavu a bezpečnost týmu.

✅ Transportujte jen tehdy, když je to pro zraněného bezpečnější varianta než zůstat na místě - tedy pokud by další čekání mohlo zhoršit jeho stav nebo ohrozit život.

✅ Před transportem proveďte důkladnou přípravu: Zhodnoťte situaci a vyberte nejvhodnější způsob transportu s ohledem na poranění, terén a dostupný materiál.

Poranění ošetřete a končetiny pečlivě zafixujte provizorní dlahou.

Zajistěte tepelný komfort - zraněný musí být chráněn před chladem, větrem nebo přehřátím.

Zvolte trasu - co nejrovnější, nejkratší a nejbezpečnější.

✅ Transport musí být co nejšetrnější: Minimalizujte otřesy a nárazy, pohyby končetin udržujte na minimu. Sledujte stav zraněného - vědomí, prokrvení prstů, bolest, tepelný komfort.

Pravidelně dělejte krátké přestávky.

✅ Zapojte více osob: Jeden nese, druhý stabilizuje zraněného, třetí sleduje stav a komunikuje. Pokud je skupina menší, střídejte se podle sil.

🟠 Doprovod zraněného: Zraněný je schopen chůze, ale potřebuje oporu - například při podvrtnutí, únavě nebo lehčím poranění.

🟠 Rautekův manévr: Používá se především pro rychlé vytažení z nebezpečného místa (např. z kolapsové zóny). Slouží k rychlému evakuačnímu přesunu osoby v bezvědomí z nebezpečné zóny.

🟠 Nesení přes ramena (tzv. „fireman’s carry“): Zraněného si zachránce naloží přes ramena - trup na jedno, nohy na druhé.

🟠 Nesení na „stoličce“: Dva záchranáři vytvoří „stoličku“ z paží (nebo paží a zad) a zraněný si na ni sedne.

Stolička ze čtyř rukou je jednoduchý způsob improvizovaného transportu zraněného mezi dvěma záchranami.

Propojením zápěstí a dlaní vytvoří nosnou plochu, na kterou si zraněný sedne.

Vhodné při plném vědomí a schopnosti spolupráce.

Transport pacienta na nosítkách: Při přenosu na nosítkách je důležité zapamatovat si několik pravidel: Přenášení velí vždy jedna osoba, nejlépe ta u hlavy raněného.

Postiženého neseme vždy nohama napřed. Jedinou výjimkou je výstup do schodů nebo do svahu.

Nezapomeňte zabezpečit tepelný komfort pro pacienta.

Pokud nemáme k dispozici zdravotnická nosítka, můžeme vytvořit improvizovaná za pomoci dek, krosen nebo větrovek.

Taková nosítka je vhodné nejprve vyzkoušet na zdravé osobě, jestli vydrží a nerozpadnou se.

První pomoc: Zhodnoťte situaci a všechna možná rizika, která mohou ohrozit vás, nebo ostatní osoby.

Pokud pacient není v přímém ohrožení, ošetřete všechna poranění a přivolejte ZZS.

S pacientem hýbejte co nejméně a nepřesouvejte ho.

Neodborným zacházením byste mu mohli ještě více ublížit.

Pokud se jedná o situaci (např. působení tepla, otravných látek, riziko zavalení), kdy by odložení transportu, a tím pádem prodloužení času, kdy se pacientovi dostane odborné pomoci vedlo k ohrožení života, je lepší i neodborně pacienta přesunout.

Transport raněného nesmí ohrozit záchrance.

Je to hračka…? Pouhým čtením se první pomoc nenaučíte.

Správnou techniku transportu pacienta je nutné si nacvičit naostro, abyste v terénu uměli s raněným správně zacházet.

Právě tak se vyplatí přihlásit se na kurz a utvrdit si znalosti i praktickým nácvikem.

Bibliografie: Fotografie z kurzů. 2016. Praha: PrPom.

HASÍK, Juljo. 2012. Standardy první pomoci. 2., přeprac. vyd. Praha: Český červený kříž, 83 s.

tags: #preneseni #zraneneho #nositka