Chovatelé prasat ve vyspělých zemích každoročně přicházejí o značnou část produkce selat, přičemž ztráty mohou dosahovat až třetiny či poloviny narozených mláďat. Tyto ztráty jsou výsledkem celé řady faktorů, zahrnujících prenatální (předporodní), perinatální i postnatální období. Pochopení příčin, prevence a dopadů těchto ztrát je proto klíčové pro efektivní chov prasat a ekonomickou návratnost celé produkce.
Struktura a období ztrát selat
Ztráty selat lze rozdělit do několika časových úseků:
- Prenatální období - čas od početí do porodu, kdy dochází k embryonální odúmrti či poruchám vývoje plodů.
- Perinatální období - období přibližně prvních 24 hodin po porodu, klíčové pro přežití selat.
- Postnatální období - období od narození do odstavu, kdy selata čelí různým onemocněním a výživovým výzvám.
Mezi prenatální ztráty patří především embryonální odumírání již od 30. dne březosti, kdy se tvoří důležité struktury plodových obalů a děložní tkáně. Nedostatečné podmínky ustájení prasnic, jejich sociální stres i infekční vlivy mohou vést ke ztrátám ještě před porodem.
Perinatální úmrtnost je značná a odráží se zejména v závislosti na délce porodu - při porodu delším než jednu hodinu se významně zvyšuje počet mrtvě narozených selat, především posledních narozených ve vrhu. Velikost vrhu přímo nemá vliv na počet mrtvě narozených, protože u početnějších vrhů bývají porody kratší.
Poporodní úhyny dosahují dalších 52 % ze ztrát před odstavením, přičemž u prasnic ustájených volně je tento podíl ještě vyšší. Nejčastější příčinou těchto úhynů je zalehnutí selat prasnicí, přičemž závažnost tohoto jevu je spojena se systémem ustájení i počtem selat ve vrhu.

Příčiny prenatálních ztrát selat
Embryonální resorpce či úhyny probíhají nejčastěji v prvních třech týdnech březosti, kdy plod prochází kritickým obdobím vývoje. U prasnic držících se v nevhodných podmínkách ustájení může docházet k sociálnímu stresu, který zhoršuje embryonální vývoj a zvyšuje riziko ztrát.
Infekční faktory také hrají významnou roli. Mezi běžné patogeny patří:
- Bakterie - Salmonely, stafylokoky rezistentní k antibiotikům (MRSA).
- Virózy - rotaviry, virus transmisivní gastroenteritidy prasat (TGE), virus prasečí epidemické diarrhoey.
- Další mikroorganismy - Listeria, Toxoplasma, herpes simplex, cytomegalovirus či coxsackie viry.
Naštěstí některé závažné infekční problémy, jako je Aujeszkyho nemoc, již byly v chovech úspěšně eradikovány. Přesto však infekční onemocnění v kombinaci s nevhodným prostředím významně zvyšují riziko prenatálního úhynu.
Poporodní ztráty a jejich faktory
Poporodní úhyny selat jsou způsobeny zejména zalehnutím, septické onemocnění, průjmem a podvýživou. Mnoho z těchto příčin je úzce spojeno s porodní váhou a životaschopností selat, která je významně ovlivněna přijetím mateřského mleziva těsně po narození. Nízká porodní hmotnost (<0,8 kg) obvykle znamená nižší šanci na přežití.
Péče o selata v prvních dnech po narození zahrnuje:
- Poskytnutí tepla a bezpečí, aby nedocházelo k zalehnutí.
- Podání železa a včasná dezinfekce pupku.
- Zajištění dostatečné ventilace a osvětlení stájí.
- Podávání kvalitního mateřského mleziva s vysokým obsahem imunoglobulinů.
Volné ustájení prasnic v porodních kotcích (OPK) může sice snížit stres prasnic díky většímu prostoru, ovšem pokud není správně navrženo a řízeno, může vést k neklidu při porodu a vyšší mortalitě selat.

Postnatální období a rizika po odstavu
Po odstavu jsou selata vystavena dalším rizikům. Největším nebezpečím je průjem způsobený různými patogeny a změnou složení střevní mikroflóry v důsledku změny krmiva. V prvním týdnu po odstavu dochází ke snížení motility trávícího traktu a rozvratu mikrobiální rovnováhy, což dává příležitost k rozvoji patogenních bakterií, především enterotoxických kmenů E. coli a Clostridium perfringens.
Prevence průjmu spočívá v udržení dobrého imunitního stavu, kvalitní výživě a hygienických opatřeních. K působení příznivému ovlivnění střevní microflóry jsou používány např. probiotika a organické kyseliny.
Význam mateřského mleziva
Mazatko (mlezivo) je klíčové pro první fázi života selat, zajišťuje živiny, energii a zejména specifické imunoglobuliny nezbytné pro ochranu proti infekcím. Selata se rodí bez vlastních protilátek, a jsou proto plně závislé na vstřebání imunoglobulinů za prvních 24 hodin.
Nedostatečný přísun mleziva vede k poklesu imunitní ochrany, snížení vitality a zvýšení rizika zalehnutí a úhynu. Ve velkých chovech, kde je individuální péče složitá, se proto někdy využívají přípravky obsahující imunoglobuliny, probiotika a vitamíny, jako například IMUNO PASTA, která pomáhá zvýšit šance selat v kritickém období.

Faktory ovlivňující ztráty selat a chovatelská opatření
| Faktor | Dopad na přežití selat | Možnosti prevence a opatření |
|---|---|---|
| Délka porodu | Zvýšený počet mrtvě narozených, zejména posledních selat | Optimalizace porodních podmínek, monitorování prasnic |
| Váha a vitalita novorozenců | Nízká porodní hmotnost vede k vyšším úhynům | Zvýšená péče, podpora příjmu mleziva, speciální výživa |
| Systém ustájení prasnic | Volné kotce mohou snížit stres, ale nesprávný návrh zvyšuje záhyn selat | Správný design porodních kotců, dostatek prostoru a komfort |
| Imunita selat | Nedostatek imunoglobulinů z mleziva znamená větší náchylnost k infekcím | Rychlý a dostatečný přísun mleziva, použití doplňků s imunoglobuliny |
| Parita prasnic | Vyšší mortalita u prasnic s více vrhy | Sledování zdravotního stavu prasnic, individuální péče o starší prasnice |
Dopady ztrát selat na chovy a ekonomiku
Vysoká mortalita selat má vážný dopad na ekonomickou návratnost chovu prasat. Ztráty novorozených selat jsou přímo spojeny s nedostatečnou mléčností prasnic, poruchou mateřského chování a nevyrovnaností ve vrhu. Zároveň se tyto faktory navzájem doplňují a zvyšují riziko úhynu.
Přesné sledování a evidence úhynů, jakož i jejich příčin, má pro chovatele velký význam pro zavádění správných opatření. Základním kamenem prevence je vytvoření ideálních podmínek ustájení a hygieny, monitorování reprodukčních parametrů a péče o zdravotní stav prasnic i selat.

Závěrečné doporučení pro efektivní prevenci prenatálních a poporodních ztrát selat
- Optimalizace podmínek ustájení prasnic, zvláště v období březosti a porodu.
- Zajištění dostatku kvalitního mateřského mleziva a podpora příjmu imunoglobulinů v prvních hodinách života selat.
- Volba vhodného systému porodních kotců se zaměřením na snížení stresu prasnic a minimalizaci rizika zalehnutí selat.
- Pečlivá veterinární péče zaměřená na prevenci a léčbu infekcí i další komorbidit.
- Uplatňování moderních managementových postupů včetně individuální podpory selat s nízkou porodní hmotností.
- Sledování reprodukčních parametrů a pravidelné analýzy ztrát pro identifikaci slabých míst v chovu.
Prasata - video pro žáky 1. a 2. třídy ZŠ
tags: #prenatalni #ztraty #selat