Prenatální ztráty selat: příčiny, prevence a dopady

Chovatelé prasat ve vyspělých zemích každoročně přicházejí o značnou část produkce selat, přičemž ztráty mohou dosahovat až třetiny či poloviny narozených mláďat. Tyto ztráty jsou výsledkem celé řady faktorů, zahrnujících prenatální (předporodní), perinatální i postnatální období. Pochopení příčin, prevence a dopadů těchto ztrát je proto klíčové pro efektivní chov prasat a ekonomickou návratnost celé produkce.

Struktura a období ztrát selat

Ztráty selat lze rozdělit do několika časových úseků:

  • Prenatální období - čas od početí do porodu, kdy dochází k embryonální odúmrti či poruchám vývoje plodů.
  • Perinatální období - období přibližně prvních 24 hodin po porodu, klíčové pro přežití selat.
  • Postnatální období - období od narození do odstavu, kdy selata čelí různým onemocněním a výživovým výzvám.

Mezi prenatální ztráty patří především embryonální odumírání již od 30. dne březosti, kdy se tvoří důležité struktury plodových obalů a děložní tkáně. Nedostatečné podmínky ustájení prasnic, jejich sociální stres i infekční vlivy mohou vést ke ztrátám ještě před porodem.

Perinatální úmrtnost je značná a odráží se zejména v závislosti na délce porodu - při porodu delším než jednu hodinu se významně zvyšuje počet mrtvě narozených selat, především posledních narozených ve vrhu. Velikost vrhu přímo nemá vliv na počet mrtvě narozených, protože u početnějších vrhů bývají porody kratší.

Poporodní úhyny dosahují dalších 52 % ze ztrát před odstavením, přičemž u prasnic ustájených volně je tento podíl ještě vyšší. Nejčastější příčinou těchto úhynů je zalehnutí selat prasnicí, přičemž závažnost tohoto jevu je spojena se systémem ustájení i počtem selat ve vrhu.

typy porodních kotců pro prasnice a selata, schéma ustájení

Příčiny prenatálních ztrát selat

Embryonální resorpce či úhyny probíhají nejčastěji v prvních třech týdnech březosti, kdy plod prochází kritickým obdobím vývoje. U prasnic držících se v nevhodných podmínkách ustájení může docházet k sociálnímu stresu, který zhoršuje embryonální vývoj a zvyšuje riziko ztrát.

Infekční faktory také hrají významnou roli. Mezi běžné patogeny patří:

  • Bakterie - Salmonely, stafylokoky rezistentní k antibiotikům (MRSA).
  • Virózy - rotaviry, virus transmisivní gastroenteritidy prasat (TGE), virus prasečí epidemické diarrhoey.
  • Další mikroorganismy - Listeria, Toxoplasma, herpes simplex, cytomegalovirus či coxsackie viry.

Naštěstí některé závažné infekční problémy, jako je Aujeszkyho nemoc, již byly v chovech úspěšně eradikovány. Přesto však infekční onemocnění v kombinaci s nevhodným prostředím významně zvyšují riziko prenatálního úhynu.

Poporodní ztráty a jejich faktory

Poporodní úhyny selat jsou způsobeny zejména zalehnutím, septické onemocnění, průjmem a podvýživou. Mnoho z těchto příčin je úzce spojeno s porodní váhou a životaschopností selat, která je významně ovlivněna přijetím mateřského mleziva těsně po narození. Nízká porodní hmotnost (<0,8 kg) obvykle znamená nižší šanci na přežití.

Péče o selata v prvních dnech po narození zahrnuje:

  • Poskytnutí tepla a bezpečí, aby nedocházelo k zalehnutí.
  • Podání železa a včasná dezinfekce pupku.
  • Zajištění dostatečné ventilace a osvětlení stájí.
  • Podávání kvalitního mateřského mleziva s vysokým obsahem imunoglobulinů.

Volné ustájení prasnic v porodních kotcích (OPK) může sice snížit stres prasnic díky většímu prostoru, ovšem pokud není správně navrženo a řízeno, může vést k neklidu při porodu a vyšší mortalitě selat.

porovnání systémů ustájení prasnic: uzavřený vs. otevřený porodní kotec

Postnatální období a rizika po odstavu

Po odstavu jsou selata vystavena dalším rizikům. Největším nebezpečím je průjem způsobený různými patogeny a změnou složení střevní mikroflóry v důsledku změny krmiva. V prvním týdnu po odstavu dochází ke snížení motility trávícího traktu a rozvratu mikrobiální rovnováhy, což dává příležitost k rozvoji patogenních bakterií, především enterotoxických kmenů E. coli a Clostridium perfringens.

Prevence průjmu spočívá v udržení dobrého imunitního stavu, kvalitní výživě a hygienických opatřeních. K působení příznivému ovlivnění střevní microflóry jsou používány např. probiotika a organické kyseliny.

Význam mateřského mleziva

Mazatko (mlezivo) je klíčové pro první fázi života selat, zajišťuje živiny, energii a zejména specifické imunoglobuliny nezbytné pro ochranu proti infekcím. Selata se rodí bez vlastních protilátek, a jsou proto plně závislé na vstřebání imunoglobulinů za prvních 24 hodin.

Nedostatečný přísun mleziva vede k poklesu imunitní ochrany, snížení vitality a zvýšení rizika zalehnutí a úhynu. Ve velkých chovech, kde je individuální péče složitá, se proto někdy využívají přípravky obsahující imunoglobuliny, probiotika a vitamíny, jako například IMUNO PASTA, která pomáhá zvýšit šance selat v kritickém období.

kolostrum a imunita selat - schéma vstřebávání imunoglobulinů

Faktory ovlivňující ztráty selat a chovatelská opatření

Faktor Dopad na přežití selat Možnosti prevence a opatření
Délka porodu Zvýšený počet mrtvě narozených, zejména posledních selat Optimalizace porodních podmínek, monitorování prasnic
Váha a vitalita novorozenců Nízká porodní hmotnost vede k vyšším úhynům Zvýšená péče, podpora příjmu mleziva, speciální výživa
Systém ustájení prasnic Volné kotce mohou snížit stres, ale nesprávný návrh zvyšuje záhyn selat Správný design porodních kotců, dostatek prostoru a komfort
Imunita selat Nedostatek imunoglobulinů z mleziva znamená větší náchylnost k infekcím Rychlý a dostatečný přísun mleziva, použití doplňků s imunoglobuliny
Parita prasnic Vyšší mortalita u prasnic s více vrhy Sledování zdravotního stavu prasnic, individuální péče o starší prasnice

Dopady ztrát selat na chovy a ekonomiku

Vysoká mortalita selat má vážný dopad na ekonomickou návratnost chovu prasat. Ztráty novorozených selat jsou přímo spojeny s nedostatečnou mléčností prasnic, poruchou mateřského chování a nevyrovnaností ve vrhu. Zároveň se tyto faktory navzájem doplňují a zvyšují riziko úhynu.

Přesné sledování a evidence úhynů, jakož i jejich příčin, má pro chovatele velký význam pro zavádění správných opatření. Základním kamenem prevence je vytvoření ideálních podmínek ustájení a hygieny, monitorování reprodukčních parametrů a péče o zdravotní stav prasnic i selat.

graf úmrtnosti selat dle plemen a věku prasnic

Závěrečné doporučení pro efektivní prevenci prenatálních a poporodních ztrát selat

  • Optimalizace podmínek ustájení prasnic, zvláště v období březosti a porodu.
  • Zajištění dostatku kvalitního mateřského mleziva a podpora příjmu imunoglobulinů v prvních hodinách života selat.
  • Volba vhodného systému porodních kotců se zaměřením na snížení stresu prasnic a minimalizaci rizika zalehnutí selat.
  • Pečlivá veterinární péče zaměřená na prevenci a léčbu infekcí i další komorbidit.
  • Uplatňování moderních managementových postupů včetně individuální podpory selat s nízkou porodní hmotností.
  • Sledování reprodukčních parametrů a pravidelné analýzy ztrát pro identifikaci slabých míst v chovu.

Prasata - video pro žáky 1. a 2. třídy ZŠ

tags: #prenatalni #ztraty #selat