Pro dělení prenatálního vývoje člověka existuje několik systémů, např. 10 Jiráskových stadií (8 embryonálních, 1 fetální, 1 prenatální), nebo 23 Carnegie stadií (pojmenovaných podle Carnegie institutu založeného Andrew Carnegiem). Hodnotíme zárodek podle zevních charakteristik. Podle počtu somitů − poměrně přesná metoda, ale lze ji použít pouze mezi 20. až 35. dnem (před 20. dnem ještě žádné nejsou, po 35. podle morfologických charakteristik − nejpřesnější způsob, lze porovnávat s ostatními živočišnými druhy, např.
Prenatální vývoj lze rozdělit na tři hlavní období. První období je embryonální, během tohoto období se vytváří buňky, tkáně a orgány, trvá cca 8 týdnů. Další období je období fetální. Jednobuněčné − začíná oplozením, ootida, zygota, 1. Blastomerické − začíná rýhování oocytu (dělí se, ale nezvětšuje se jeho objem), vytváří se útvar zvaný morula, 2.−3. Blastodermové − vzniká blastocysta (do prostoru mezi buňkami začne vnikat tekutina až se vytvoří jednotná dutina), 4. Dvojvrstevný terčík − tvoří se epiblast, hypoblast, 2. Trojvrstevný terčík s osovými strukturami − vytváří se 3 zárodečné listy, 3. Trubicovité embryo − dochází k formování Somitů, uzavírání nervové trubice, 4. Embryo tvaru C − embryo se ohne do lordózy, vznik končetin, 5.−6. Oplozené vajíčko se mění v zygotu, v níž probíhají opakovaná mitotická dělení (rýhování).
Jakmile se dosáhne devítibuněčného stádia, blastomery se k sobě přimykají a vytváří kompaktční buněčnou kouli (tzv. kompaktace, je podmíněna adhezivními molekulami). Kolem 4. dne vstupuje morula do dělohy a začíná se v ní objevovat dutina vyplněná tekutinou - dutina blastocysty. Blastocysta se uchytí na epitelu endometria, nejčastěji svým embryonálním pólem. 7. den vzniká delaminací epiblastu - hypoblast. 8. Blastocysta je částečně začleněna do endometria dělohy a aby se tam mohla vsoukat, musí se blastocysta částečně kolabovat. Trofoblast se diferencuje ve dvě vrstvy - cytotrofoblast a syncytiotrofoblast. Buňky cytotrofoblastu se dělí a putují do syncytiotrofoblastu, kde fúzují a ztrácejí svoji individuální plazmatickou membránu.
Uvnitř epiblastu se utváří dutinka, ta se zvětšuje a stává se amniová dutina. Buňky epiblastu přiléhající k cytotrofoblastu se nazývají amnioblast. Stromální buňky v děložní sliznici se naplňují glykogenem a lipidy, nabývají polyedrického tvaru a přeměňují endometrium v deciduu. Deciduální buňky poblíž syntitiotrofoblastu degenerují, jsou pak pohlceny zárodkem. Blastocysta je hlouběji v endometrivu a trofoblast dále vyvíjí dutinky, které se spojují do lakun. Zárodečný terčík se napojuje trofoblastem a vzniká choriová dutina.
Od 13. dne je povrchový defekt v endometriu obvykle zahojený. Někdy nastává krvácení v místě implantace. Trofoblast má charakteristickou klkovitou strukturu. Hypoblast migruje vnitřní stěnou Heuserovy membrány a utváří sekundární žloutkový váček, který je menší než exocoelomová dutina. Extramebryonální mesoderm vzniká mezi vnitřním povrchem cytotrofoblastu a zevním povrchem exocoelomové dutiny; tvoří jemnou vazivovou tkáň. Choriová dutina se zvětšuje a obklopuje primitivní žloutkový váček a amniovou dutinu. Intraembryonální mezoderm se tvoří z extraembryonálního mezodermu a postupně vznikají dutinky, které splynou v extercoelomickou dutinu a později v choriovou dutinu. V místě zárodečného stvolu prochází mezenchym extraembryonnalního mesodermu. Gastrulace začíná třetím týdnem invaginací epiblastu a vzniká trojvrstevný zárodečný terčík.
Hlavní dění třetího týdne je gastrulace a tvorba notochordu (chord dorsalis). Do trvání několika dní vznikají zárodečné osy: ectoderm, mesoderm a endoderm. Tehdy dochází k vývoji jádra, nervové soustavy a dalších systémů. V průběhu vývoje se postupně formují i dutiny a krevní oběh, včetně vývoje srdce z kraniálně umístěných krevních cév a soon vnitřních dutin.
Kosterní svalovina vzniká z paraaxiálního mezodermu, který vytváří somity od okcipitální do křížové krajiny a v oblasti hlavy je částečně segmentován do somitomer. Výjimky jsou m. Svaly se vyvíjejí ze somitů, jejich laterální části. Ta se diferencuje do dermomyotomů. Koncem 1. měsíce vysílají myotomy ventrálním směrem ventrální výběžky, které vrůstají do tělní stěny mezi základy kůže a somatopleury. Každý myotom se rozdělí na epaxiální oddíl (dorsální) a hypaxiální oddíl (ventrální). Pozůstatkem septa, které původně obě skupiny svalstva oddělovalo, je potom fascie. Diferenciace myotomů probíhá kraniokaudálním směrem. V průběhu diferenciace se buňky myotomů přeměňují v myoblasty, ty se seskupují v podélné sloupce a splývají v mnohojaderná syncytia. Syncytia jsou základem svalových vláken. V jejich cytoplazmě se diferencují příčně pruhované myofibrily a postupně jich přibývá, nakonec vyplňují téměř celou cytoplazmu.
Myogeneze a diferenciace svalů trupu
- Spodina dorsálního svalstva trupu má v jednotlivých vrstvách různý původ a vývoj. Epaxiální svalstvo patří ke hlubokým zádovým svalům; vyvíjí se z epaxiálních částí myotomů (dorsálními vetvemi spinálních nervů).
- Spinokostální svaly pocházejí z ventrálních výběžků myotomů, které se přesunuly dorzálně - odpovídají mezižeberním svalům.
- Dvě povrchové vrstvy zádového svalstva jsou původně končetinové svaly (m. trapezius, m. levator scapulae, mm. rhomboidei) a své začátky na trup rozšířily až druhotně.
- Ventrální svalstvo trupu vzniká z hypaxiálních výběžků myotomů, původně má tedy rovněž segmentové uspořádání. Inervaci dostává z ventrálních větví spinálních nervů.
- Většina krčních svalů vzniká splynutím většího počtu ventrálních myomer, má plurisegmentální původ. Při poruše vývoje může některý sval být redukovaný, či úplně chybět.
Pozoruhodné pojmy a zvláštnosti
U m. pectoralis major se hovoří o tzv. SADLER, Thomas, W. Langmanova lékařská embryologie. 1.
Když dochází k diferenciaci, começar k dělení myotomů na epaxiální (dorsální) a hypaxiální (ventrální) oddíly, které zanechávají pozůstatek v podobě fascie. Inervace většinou zůstává v dobrém segmetálním původu a hrudnímu regionu odpovídají intercostales jako typické příklady zachování segmentových vzorců.

Tabulky a data k vývoji srdce a gastrointestinálního traktu
| Fáze | Hlavní procesy | Poznámky |
|---|---|---|
| 4. týden | Gastrulace; vznik notochordu; rozdělení na tři zárodečné vrstvy | Notokord a nervová trubice |
| IV.-VIII. týden | Forma primitivního svalu a skeletu; somatické a extramezodermální vrstvy | Rozvoj splanchnického a somatického mezenymu |
| 3.-4. měsíc | Dozrávání somitických svalů; vznik primordií svalových vláken | Myoblasty se spojují do syncytia |
Zvukový a vizuální doprovod
Video ukazuje klíčové momenty myogeneze a vznik svalových vláken ze somitů. Nahlédněte do procesu diferenciace a migrace myoblastů.
Development of the muscular system
tags: #prenatalni #vyvoj #kosternich #svalu