Prenatální screening: informace a průvodce vyšetřeními během těhotenství

Těhotenství je výjimečné období plné očekávání. Naším cílem na klinikách je, abyste jím prošla v klidu, s pocitem bezpečí a jistotou, že je o vás i vaše miminko postaráno s tou nejvyšší odborností. Poskytujeme kompletní spektrum služeb od screeningu až po vysoce specializovanou invazivní diagnostiku a genetické poradenství. Ve chvíli, kdy žena zjistí, že je těhotná a navštíví svého gynekologa, čeká ji v nastávajících devíti měsících řada vyšetření, která určí, zda je plod v pořádku a zdárně se vyvíjí.

Co je cílem prenatální diagnostiky a screeningu

Prenatální diagnostika představuje soubor metod a postupů využívaných k diagnostice u ještě nenarozeného jedince. Hlavním úkolem prenatální diagnostiky je (co možná nejčasnější) diagnostika patologických stavů. Prenatální diagnostika nám umožňuje diagnostikovat řadu chorob a patologií u dosud nenarozeného lidského jedince. V návaznosti na diagnostiku samotnou je mezioborová spolupráce ještě širší. Prenatální diagnostika vyžaduje mezioborový přístup, ve kterém se uplatňuje zejména klinická genetika, gynekologie a porodnictví, klinická biochemie a zobrazovací metody.

Pravidelné ultrazvukové a laboratorní vyšetření během těhotenství

Veškerá základní péče související s péčí o těhotné je hrazena zdravotní pojišťovnou. Prvním důležitým vyšetřením v prvním trimestru je screening, takzvaný prvotrimestrální screening (kombinovaný screening). Prvním vyšetřením je komplexní prenatální vyšetření, tzv. vstupní prohlídka. Ta by měla proběhnout v rozmezí 8. a 10. týdne těhotenství, nejpozději do 14. týdne.

Součástí běžné prenatální péče jsou pravidelná ultrazvuková vyšetření (I. do 14. týdne, II. ve 20. - 22. týdnu, III. ve 30. - 32. týdnu). Ultrazvukové vyšetření v 6., 13., 20. a 32. týdnu gravidity patří do rámce standardní péče o těhotné. Ultrazvuk je neinvazivní, ověřená metoda s velkou výpovědní hodnotou, u níž nehrozí plodu ani matce žádné riziko, a lze jej několikanásobně opakovat.

Ultrazvukové vyšetření plodu

Kdy probíhají hlavní screeningy a co hodnotí

  1. Kombinovaný screening v I. trimestru (12.-14. týden): Spočívá v kombinaci podrobného ultrazvukového vyšetření (měření šíjového projasnění - NT, přítomnosti nosní kůstky - NB a dalších parametrů) a biochemických hodnot z krve matky (volné ß-hCG a PAPP-A). Kombinovaný screening rovněž může odhalit riziko rozvoje preeklampsie, růstové restrikce plodu a předčasného porodu.
  2. Podrobná morfologie plodu ve II. trimestru (20.-22. týden): Podrobné ultrazvukové vyšetření zaměřené na detailní kontrolu vývoje všech orgánů miminka (srdce, mozek, ledviny, končetiny atd.), posouzení uložení placenty a množství plodové vody. Lékař vyhledává typické znaky morfologických vad.
  3. Ultrazvuk a růstová kontrola ve III. trimestru (30.-32. a ve 36.-37.): V tomto období se kontroluje zejména růst plodu pomocí ultrazvukové biometrie, posuzuje se uložení placenty, množství plodové vody a hodnotí se funkce placenty pomocí průtokových parametrů. Ve 36.-37. týdnu lze provést screening růstové restrikce.

Jak probíhá kombinovaný screening v I. trimestru

Kombinovaný screening nabízí možnost stanovení rizika chromozomálních vad plodu (např. Downův syndrom). Screening má dvě složky: ultrazvukovou (NT, NB, případně TR = trikuspidální regurgitace) a biochemickou (PAPP-A a free ß-hCG). Výsledkem kombinovaného testu je informace o pravděpodobnosti výskytu Downova syndromu či dalších genetických poruch. Kombinace věku matky, ultrazvukových markerů a biochemických hodnot umožní nalézt až 90 % plodů s Downovým syndromem.

V 11.-13. týdnu (ideálně 11+0 až 13+6) se provádí měření šíjového projasnění (NT). Pomocí UZ se hodnotí tloušťka anechogenní zóny v nuchální oblasti plodu mezi kůží a pojivem. V době 11.-14. týdne se také posuzuje nosní kůstka (NB) - její nepřítomnost v tomto období může signalizovat riziko Downova syndromu. V 11.-13. týdnu se z krve matky stanovují hladiny PAPP-A a free-beta hCG; u těhotenství s Downovým syndromem je častěji zvýšené free ß-hCG a snížené PAPP-A.

Výpočet rizika kombinuje: věk těhotné ženy, týden trvání těhotenství, váhu, výšku, anamnestické rizikové faktory, výsledky NT, NB a biochemických markerů. Pokud je vypočtené riziko menší než 1:100, považuje se riziko za nízké; pokud vyšší, je doporučeno další vyšetření (NIPT nebo invazivní diagnostika).

Výhody kombinovaného screeningu

  • Vysoká citlivost pro zjištění Downova syndromu.
  • Minimální riziko - neinvazivní metoda.
  • Přesné určení stáří těhotenství a diagnostika vícečetného těhotenství.
  • Možnost odhalit riziko preeklampsie a růstové restrikce.

Neinvazivní prenatální test (NIPT)

V poslední době se možnosti prenatálního screeningu rozšířily o neinvazivní prenatální testování (NIPT) z žilní krve těhotné. Jedná se o vyšetření volné DNA plodu, která koluje v krvi matky. Tento test stanoví rizika aneuploidií (trisomie 21, 18, 13 i aneuploidie pohlavních chromozomů) a umožňuje také určit pohlaví. Lze jej provádět od 10. týdne těhotenství. NIPT není hrazený pojišťovnou a pacientka si ho hradí sama. Test se doporučuje zejména v případě vyššího rizika z kombinovaného screeningu nebo pokud si žena nepřeje invazivní vyšetření.

Neinvazivní prenatální test (NIPT) - sběr krve

Invazivní diagnostické metody: indikace a postupy

Hlavním účelem invazivních vyšetření je získat vzorek tkáně plodu (nebo placenty) pro vyšetření karyotypu či molekulárně genetické vyšetření s cílem vyloučit chromozomální aberace či geneticky podmíněné choroby. Nejčastějším důvodem provedení invazivního vyšetření je pozitivní výsledek screeningu chromozomálních aberací. Vzhledem k určitému riziku spojenému s jejich provedením jsou tyto metody nabízeny pouze na základě speciální indikace.

MetodaČas provedeníCo se získáRiziko
Biopsie choriových klků (CVS) 10.-13. týden vzorek placentární tkáně 0,5-1 % riziko ztráty těhotenství; možný placentární mozaicizmus
Amniocentéza (AMC) obvykle 16.-18. týden plodová voda (cca 15-20 ml) riziko potratu <1 %
Kordocentéza (puncture pupečníku) od cca 18. týdne fetální krev rychlé výsledky karyotypu, riziko vyšší než u AMC
Fetoskopia nejčastěji 18.-20. týden vizualizace plodu, odběr tkáně riziko 3-10 %

Odběr choriových klků (CVS) se provádí speciální jehlou pod ultrazvukovou kontrolou, nejčastěji transabdominálně. Výhodou CVS oproti amniocentéze je možnost časnější diagnostiky. U amniocentézy se z plodové vody získají buňky, z nichž lze po kultivaci (10-20 dní) stanovit kompletní karyotyp plodu. QF-PCR (kvantitativní fluorescenční PCR) umožňuje rychlou detekci aneuploidií 13, 18, 21, X a Y s výsledky do 2-3 dnů. Kordocentéza umožňuje získat krev plodu, kterou lze využít pro rychlou karyotypizaci (výsledky do 48-72 hodin) nebo pro diagnostiku některých dědičných chorob či infekcí.

Co dělat při nepříznivém výsledku

V případě nepříznivé diagnózy je v České republice možné v souladu se současnou právní normou těhotenství uměle ukončit z genetických důvodů až do 24. týdne gravidity. V případě extrémně nepříznivé diagnózy (se životem neslučitelné onemocnění - např. anencefalie) umožňuje stejný zákon ukončení těhotenství kdykoliv (i po 24. týdnu). V rámci komplexní péče o těhotnou a plod je v určitých případech nutná i genetická konzultace. Během genetické konzultace může být těhotné nabídnuta podrobnější prenatální diagnostika (invazivní metody, podrobné ultrazvukové vyšetření, fetální echokardiografie, fetální MRI).

Další důležitá vyšetření v průběhu gravidity

  • Screening preeklampsie: součástí je i posouzení rizika rozvoje závažné těhotenské komplikace - preeklampsie.
  • Test na těhotenskou cukrovku (GTT): Test se provádí mezi 24.-28. týdnem těhotenství. Po odběru krve nalačno vypijete roztok s glukózou a následují další odběry po 1 a 2 hodinách.
  • Kontroly krevního tlaku a bílkoviny v moči: pravidelné sledování rizik preeklampsie.
  • Pravidelné kontroly u stomatologa: každá nastávající maminka má nárok na dvě preventivní prohlídky u stomatologa v průběhu těhotenství.

Kdo provádí vyšetření a kde

Vyšetření provádí lékaři s mezinárodní certifikací FMF (Fetal Medicine Foundation) a certifikací České gynekologicko-porodnické společnosti. Specializujeme se na vyhledávání, diagnostiku a prenatální léčbu vrozených vývojových vad plodu. Specializujeme se na diagnostiku a sledování všech typů vícečetných těhotenství, zejména vysoce rizikových jednovaječných dvojčat - tzv. monochoriálních, které by měly být sledovány ve specializovaném pracovišti nejpozději od 16. týdne.

Praktické informace a úhrada vyšetření

Základní těhotenská péče je hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Některá vysoce specializovaná vyšetření (např. NIPT testy, detailní ultrazvuky nad rámec standardu) si pacientky hradí. Mnoho zdravotních pojišťoven však na tato vyšetření poskytuje příspěvky. Žádanku na screening v 1. trimestru je možno získat u ošetřujícího gynekologa, případně v centru prenatální diagnostiky. Odběr biochemických markerů se provádí v 10.-12. týdnu těhotenství; ultrazvukové vyšetření se provádí ve 12.-14. týdnu těhotenství.

Proč nepřehlédnout screening

Narození dítěte se závažnou vrozenou vývojovou vadou patří mezi nejzávažnější rodinné tragédie. Riziko závažných vrozených vývojových vad zvyšuje znečištěné životní prostředí, trend k rodičovství v pozdějším věku a další jevy. V České republice se asi u tří až pěti procent dětí vyskytne závažnější vrozená vývojová vada. Cílem prenatální diagnostiky (screeningu) je najít těhotné ženy, jejichž plody mají vrozenou vývojovou vadu, zejména takovou, která je neslučitelná se životem. Pokud se vadu podaří diagnostikovat, navrhnou lékaři ženě možnosti řešení.

tags: #prenatalni #screening #skrinink