Prenatální péče v průběhu těhotenství: průvodce vyšetřeními

Prenatální diagnostika představuje soubor metod a postupů využívaných k diagnostice u ještě nenarozeného jedince. Prenatální diagnostika vyžaduje mezioborový přístup, ve kterém se uplatňuje zejména klinická genetika, gynekologie a porodnictví, klinická biochemie a zobrazovací metody. V návaznosti na diagnostiku samotnou je mezioborová spolupráce ještě širší. Prenatální diagnostika nám umožňuje diagnostikovat řadu chorob a patologií u dosud nenarozeného lidského jedince. Hlavním úkolem prenatální diagnostiky je tak právě (co možná nejčasnější) diagnostika těchto patologických stavů.

V případě nepříznivé diagnózy je v České republice možné v souladu se současnou právní normou (Zákon 66/1986 Sb. - O umělém přerušení těhotenství) těhotenství uměle ukončit z genetických důvodů, a to až do 24. týdne gravidity. V případě extrémně nepříznivé diagnózy (se životem neslučitelné onemocnění - např. anencefalie) umožňuje stejný zákon uměle ukončit těhotenství kdykoliv (i po 24.).

V rámci komplexní péče o těhotnou a plod je v určitých případech nutná i genetická konzultace. Těhotné s pozitivním výsledkem prenatálního screeningového vyšetření (kombinovaný screening I. trimestru, biochemický screening II. těhotné od 35 let věku výše) mohou být během genetické konzultace nabídnuta podrobnější prenatální diagnostika (invazivní metody, podrobné ultrazvukové vyšetření, fetální echokardiografie, fetální MRI).

Neinvazivní metody prenatální diagnostiky se dobře hodí pro screening a používají se k vyšetření u všech těhotných. Součástí běžné prenatální péče jsou pravidelná ultrazvuková vyšetření (I. do 14. týdne, II. ve 20. - 22. týdnu, III. ve 30. - 32. týdnu). Ke screeningu nejčastějších morfologických a chromosomálních vrozených vad plodu je preferován kombinovaný (biochemický a ultrazvukový) screening v I. trimestru. V poslední době se možnosti prenatálního screeningu rozšířily o neinvazivní prenatální testování (NIPT) z žilní krve těhotné. Jedná se o vyšetření volné DNA plodu, která koluje v krvi matky. Toto vyšetření není hrazené pojišťovnou.

Biochemický screening z krve zahrnuje vyšetření beta free podjednotky HCG a PAPP-A (pregnancy-associated plasma protein) v 11. prvotrimestrálním ultrazvukovém screeningu, vyšetření tloušťky šíjového projasnění (nuchal translucence, NT) a přítomnosti nosní kůstky (nasal bone, NB) ve 13. týdnu. Odběr krve matky na screening biochemických markerů se provádí po 16. ukončeném gestačním týdnu. Zvýšené hodnoty AFP jsou markerem vrozených vad plodu nekrytých kůží - např. rozštěp páteře, snížené hodnoty AFP a zvýšené hodnoty hCG jsou charakteristické pro plody s Downovým syndromem. uE odráží celkové riziko těhotenství.

Invazivní vyšetření je doporučováno, je-li screening pozitivní, tj. při rizicích vyšších než 1:350. Quadruple test: AFP + hCG + uE3 + inhibin A (inhA) v 15. - 18. týdnu. Kombinace kombinovaného prvotrimestrálního screeningu a triple testu.

Ultrazvukové vyšetření v 6., 13., 20. a 32. týdnu gravidity patří do rámce standardní péče o těhotné. Cílené ultrazvukové vyšetření je dosud nejúčinnější metodou prenatální diagnostiky. Umožňuje diagnostikovat u plodu např. poruchy vývoje hlavy (anencefalii), rozštěpy páteře, srdeční vady, vady ledvin (ageneze, polycystóza), atrézie močových cest, Turnerův syndrom, s menší jistotou lze zachytit např. ve 13.-14. týdnu. Pomocí UZ se hodnotí tloušťka anechogenní zóny v nuchální oblasti plodu mezi kůží a pojivem, které pokrývá krční páteř. V 18.-20. týdnu se provádí změření velikosti plodu (biparietální průměr, obvod hlavičky, délka femuru), nuchální translucence a detekce vrozených somatických vad, aby bylo možno provést potrat do 24. týdne gravidity. Ve 30. týdnu vyšetření volné DNA plodu z žilní krve matky. Vysoce přesná screeningová metoda, která slouží k záchytu aneuploidií (trisomie 21, 18, 13 i aneuplodie pohlavních chromosomů), umožňuje také určit pohlaví. Spektrum genetických onemocnění vyšetřitelných NIPT se stále rozšiřuje (mikrodelece/mikroduplikace, monogenní choroby). Lze provádět od 10. týdne. Hlavním účelem invazivních vyšetření je získat vzorek tkáně plodu pro vyšetření karyotypu či pro molekulárně genetické vyšetření s cílem vyloučit u plodu chromozomální aberace či geneticky podmíněné choroby. Vzhledem k určitému riziku spojenému s jejich provedením jsou tyto metody nabízeny pouze na základě speciální indikace (viz např. indikace chromozomálního vyšetření).

Nejčastějším důvodem provedení invazivního vyšetření je pozitivní výsledek screeningu chromozomálních aberací. V současnosti se používají ultrazvukem asistované metody invazivní diagnostiky, mezi které patří amniocentéza, punkce pupečníku, odběr choriových klků (CVS). CVS se provádí mezi 10. a 13. gestačním týdnem. Odběr choriové tkáně se dělá speciální jehlou pod ultrazvukovou kontrolu, nejčastěji transabdominálně, méně často pak transcervikálně. Existují dvě techniky zpracování vzorků: přímé zpracování s krátkodobou kultivací (24-48 hod) nebo bez ní a dlouhodobá kultivace. Výhodou CVS oproti amniocentéze je možnost časnější diagnostiky. Kultivace buněk choria je rovněž rychlejší než kultivace amniocytů. Riziko výkonu je stejné jako v případě amniocentézy (riziko ztráty těhotenství 0,5-1 %). Nevýhodou CVS je placentární mozaicizmus, který vyžaduje potvrzení plodovou vodou.

Placentocentéza (názvy jako pozdní CVS) se provádí ve druhém a třetím trimestru gravidity a představuje alternativní způsob cytogenetického a DNA vyšetření. Amniocentéza představuje odběr vzorku plodové vody jehlou přes stěnu břišní pod kontrolou ultrazvuku. Obvykle se provádí mezi 16. a 18. týdnem gravidity. Umožňuje vyšetření kultivovaných buněk a nekultivovaných buněk plodové vody a její biochemické vyšetření. Odebírá se cca 15-20 ml plodové vody. Riziko potratu po výkonu je menší než 1 %. QF-PCR umožňuje rychlou prenatální detekci nejčastějších aneuploidií u chromozomů 13, 18, 21, X a Y; výsledek bývá do 2-3 dní.

Kordocentéza (punkce pupečníku) je další invazivní metodou. Provádí se od 18. týdne gravidity. Punkce pupečníku a odběr fetální krve z pupečníkové vény se provádí pod ultrazvukovou kontrolou. Získané krevní elementy (lymfocyty plodu) lze použít k vyšetření karyotypu plodu či pro molekulárně genetické vyšetření. Karyotypizace lymfocytů plodu je rychlá, výsledky bývají během 48-72 hodin. Krevní vzorek plodu je cenný materiál i pro další diagnostiku (krevní skupiny, infekce plodu, hemoglobinopatie a další dědičné choroby).

Provádí se také fetoskopické vyšetření amniové dutiny za účelem vizualizace plodu a odběru tkáně (kůže, svaly, játra) pro další vyšetření. Nejčastěji se provádí v 18.-20. týdnu, riziko výkonu 3-10 %.

Infografika: Přehled vyšetření prenatální péče a pokročilé testy

Pravidelná dispenzární prenatální péče

Při prvním vyšetření v poradně pro těhotné rozhodne registrující gynekolog na základě anamnézy a aktuálního klinického nálezu o míře rizika a těhotnou zařadí do skupiny: těhotná žena s nízkým rizikem, těhotná žena s definovaným konkrétním rizikem. Frekvence návštěv a rozsah vyšetření jsou individuální. Pravidelná vyšetření zahrnují sběr anamnestických údajů, zevní vyšetření, stanovení hmotnosti a krevního tlaku, chemické vyšetření moči, případně vaginální vyšetření a detekci vitality plodu ultrazvukem. Ultrazvuková vyšetření jsou prováděna v několika fázích během těhotenství a tvoří jádro monitoringu.

Ultrazvukové vyšetření v I. trimestru (do 14. týdne) zhodnotí počet plodů, placentu, plodové obaly, vitalitu a biometrie pro dataci těhotenství. Ve II. trimestru (20. - 22. týden) se provádí podrobnější anatomie plodu, morfologie a lokalizace placenty s hodnocením množství plodové vody. Ve III. trimestru se provádí další rutinní vyšetření včetně odhadu hmotnosti plodu a posouzení růstových parametrů.

V rámci screeningových programů bývá standardně nabízen kombinovaný screening v I. trimestru, plus podrobné morfologické hodnocení ve II. trimestru a případně ve III. trimestru. Neinvazivní screening (NIPT) se rozšiřuje a slouží k rychlému detekování aneuploidií. Invazivní metody jsou nabízeny na základě indikace a jejich riziko potratu je uvedeno v literatuře (cca 0,5-1 %).

Mezi další součásti péče patří monitorování rizikových těhotenství, které je řízeno pravidly dispenzární péče ČGPS JEP. Těhotná má nárok na preventivní prohlídky u zubního lékaře a v některých případech i na příspěvky od zdravotní pojišťovny na doplňkové služby během těhotenství a po porodu.

V rámci moderní prenatální péče se aktivně využívá neinvazivní prenatální diagnostika a screening, který zahrnuje NIPT a screeninguI. trimestru, II. trimestru i III. trimestru podle rizik jednotlivé ženy.

ACOG vysvětluje: Prenatální genetické testování

Hlavní vyšetření v jednotlivých obdobích těhotenství

  1. První návštěva: vstupní vyšetření do 14. týdne - krevní testy, těhotenská průkazka, screenig a záchyt rizik.
  2. 11. - 13. týden: kombinovaný screening I. trimestru - biochemické markery a NT/ NB v ultrazvuku.
  3. 20. - 22. týden: podrobné ultrazvukové vyšetření II. trimestru - morfologie, srdce, plodová voda.
  4. 26. - 28. týden: test na gestační diabetes (OGTT) a laboratorní vyšetření.
  5. 28. - 34. týden: opakované laboratorní testy a zhodnocení rizik na základě stavů matky
  6. 30. - 32. týden: ultrazvuk - základní biometrii a poloha plodu, placenty a plodové vody.
  7. 35. - 37. týden: vaginorektální detekce streptokoků skupiny BV a ultrazvukový screening růstové restrikce plodu.
  8. 40. týden a dále: kardiotokografický non-stress test a případné další testy podle rizika.

Růstová restrikce plodu je klíčovým důvodem pro důkladné sledování a identifikaci v období 36.-37. týdne. U plodů s poruchou růstu dochází k významnému zvýšení rizika perinatálního morbidit a mortality. V rámci klinické praxe se uvádí, že identifikace plodů s růstovou restrikcí je zásadní pro další postup, avšak v praxi bývá identifikováno jen část z nich. Ultrazvuk ve III. trimestru je důležitý pro identifikaci rizik a rozhodnutí o ukončení těhotenství v případě nezlepšujícího se stavu plodu.

Další poznámky k praxi: dispenzární péče zahrnuje mezioborový dohled a flexibilní úpravu frekvence vyšetření podle rizika. Zvláštní screeningové a diagnostické postupy bývají hrazeny z veřejného zdravotního pojištění v různém rozsahu v závislosti na indikaci a konkrétním vyšetření.

Schéma průběhu prenatální péče s doporučenými vyšetřeními podle týdne

Tabulka vybraných vyšetření a časové okna

Okno těhotenstvíHodnoceníPoznámky
Do 14. týdneVstupní vyšetření, potvrzení gravidity, krevní testyVystavení těhotenské průkazky
11. - 13. týdenKombinovaný screening I. trimestruBiochemické markery, NT, NB
20. - 22. týdenPodrobné morfologické ultrazvukové vyšetření II. trimestruDetekce vrozených vad
30. - 32. týdenUltrazvuková biometrie, poloha plodu, množství plodové vodyRiziko růstové restrikce
36. - 37. týdenUltrazvukový screening růstové restrikceNenahrazeno pojišťovnou v některých systémech
40. týdenKardiotokografický non-stress testPodle indikace

Shrnutí vybraných poznatků k vyšetřením

Neinvazivní screening, včetně NIPT, se stává standardní součástí prenatální péče a slouží k identifikaci nejčastějších chromozomálních anomálií. Invazivní vyšetření se provádí na základě indikace a s ohledem na riziko potratu. Pravidelná ultrazvuková vyšetření a laboratorní testy jsou základem kontinuální péče, která sleduje vývoj plodu a zdraví matky.

tags: #prenatalni #pece #v #prubehu #tehotenstvi