Prenatální období: prezentace prenatálního vývoje plodu a jeho fáze

Očekávání dítěte je neopakovatelná zkušenost. Tento text obsahuje hlavní fakta, která o těhotenství potřebujete vědět, není však komplexní a vyčerpávající příručkou o narození dítěte a určitě také nenahrazuje rady zkušené porodní asistentky či lékaře. Doufáme však, že vám poskytne ty nejdůležitější informace a pomůže Vám si užít zdravé a šťastné těhotenství. Tento průvodce Vám bude užitečný i v případě, že těhotenství teprve plánujete.

Co je prenatální vývoj

Prenatální vývoj lidského plodu trvá 9 kalendářních měsíců. Jde o fascinující etapu, kdy se z mikroskopické buňky stává lidská bytost. Tato cesta, známá jako vývoj plodu, probíhá v pečlivě načasovaných fázích, přičemž každý týden přináší kritické změny, které formují orgány, systémy a v konečném důsledku i samotný život.

schematický vývoj plodu podle trimestrů

Pochopení vývoje plodu týden po týdnu je cenné nejen pro nastávající rodiče, ale i pro každého, kdo se zajímá o zdraví žen, porodnictví a preventivní prenatální péči. Poskytuje vhled do toho, proč se určité testy doporučují v určitých obdobích, proč jsou některé týdny zranitelnější než jiné a jak zdraví matky přímo ovlivňuje výsledky vývoje plodu.

Rozdělení prenatálního vývoje

Prenatální vývoj lze rozdělit na tři hlavní období. První období je embryonální, během tohoto období se vytváří buňky, tkáně a orgány, trvá cca 8 týdnů. Další období je období fetální.

  • Prembryonální období (1.-2. týden)
  • Embryonální období (3.-8. týden) - období, kdy se tvoří hlavní orgány
  • Fetální období (9.-40. týden) - klíčová fáze formování orgánů a období největší zranitelnosti vůči mnoha závažným strukturálním anomáliím

Početí a první týdny (1.-4. týden)

Délku těhotenství počítáme od prvního dne Vaší poslední menstruace, tedy ne od ode dne koncepce (otěhotnění)! Tímto dostaneme devět kalendářních měsíců, chcete-li, 40 týdnů těhotenství. Přestože embryo ještě neexistuje, tělo se aktivně připravuje na těhotenství. Hormonální změny stimulují zrání vajíčka ve vaječníku. Současně se děložní sliznice ztlušťuje v očekávání implantace.

K ovulaci obvykle dochází kolem konce 2. týdne. Pokud spermie oplodní vajíčko do 24 hodin, dojde k početí, které označuje biologický začátek těhotenství. Buňka vzniklá v důsledku oplodnění se nazývá zygota. Po oplodnění se jednobuněčná zygota zahájí rychlým dělením, když putuje vejcovodem směrem k děloze. Tento shluk buněk, nyní nazývaný blastocysta, se implantuje do děložní sliznice. V děloze se vajíčko diferencuje na placentu a embryo, které je v tuto chvíli menší než špendlíková hlavička. Placenta zásobuje Vaše miminko během těhotenství potřebnými živinami.

3.-8. týden: embryonální období - nejkritičtější fáze organogeneze

Embryonální období je obzvláště důležité, protože právě tehdy je riziko vrozených anomálií nejvyšší. Vytvoří se tři odlišné vrstvy: ektoderm (budoucí kůže a nervový systém), mezoderm (svaly, kosti, srdce) a endoderm (trávicí a dýchací systém). Začíná se formovat neurální trubice, ze které se stane mozek a mícha. Protože k vývoji neurální trubice dochází velmi brzy, je ideální začít s užíváním kyseliny listové před početím a pokračovat v raném těhotenství.

Srdíčko miminka začíná bít nejdříve na konci 5. týdne těhotenství. Malinké stvoření ve Vás dělá během prvních dvou měsíců obrovské pokroky ve vývoji. Mozkové buňky a nervový systém se vyvíjí v neuvěřitelném tempu. Na konci 2. měsíce je Vaše miminko velké přibližně tři centimetry a začínají se vyvíjet oči i uši.

V 5. týdnu dochází k ranému vývoji mozku a míchy, tvorbě končetinových pupenů a růstu placenty. V 6. týdnu se začínají formovat oči a uši, objevují se kontury čelisti a obličeje. V 7. týdnu se prodlužují pupeny paží a nohou a začínají se tvořit klouby. Do konce 8. týdne jsou všechny hlavní orgány přítomny v základní formě a toto označuje přechod z embrya na plod.

implantace blastocysty a tvorba placenty

9.-12. týden: počátek fetálního období a milníky prvního trimestru

Na konci 12. týdne končí první trimestr. Plod měří asi 2,5 cm a nyní připomíná lidskou podobu. V této fázi se zdokonalují prvky: rysy obličeje se stávají výraznějšími, plod dokáže ohýbat lokty a kolena a začínají se mu tvořit nehty. Na konci 12. týdne jsou všechny orgány formovány a funkční na základní úrovni a dále se vyvíjejí. Mnoho žen v tomto období podstupuje screening v prvním trimestru, aby se posoudilo riziko chromozomálních odchylek.

13.-27. týden: růst, pohyb a senzorický vývoj (druhý trimestr)

Druhý trimestr začíná obdobím rychlého růstu. Během těchto týdnů plod roste, zdvojnásobí svou velikost a obličejové svaly umožňují výrazy. Kůže je tenká a průsvitná. V polovině druhého trimestru se vyvíjejí struktury potřebné pro sluch a plod může začít reagovat na zvuk. Do 20. týdne pohyby jsou silnější a koordinovanější a anatomické skenování se obvykle provádí.

V 16.-19. týdnu se objevuje první vnímání pohybů někdy pociťovaných matkou jako chvění či lechtání v bříšku. V 20.-23. týdnu se děťátko stává takovým akrobatem, že se jeho pohyby dají pozorovat i při pohledu na rostoucí bříško. Ve 24.-27. týdnu začíná se formovat tvářička, na konci sedmého měsíce umí Váš maličký již otevřít oči a rozlišit světlo a tmu; miminko nabývá na váze a Vaše bříško Vám o tom dává vědět.

ultrazvuk 20 týdnů - anatomický screening

28.-40. týden: zrání orgánů a příprava na porod (třetí trimestr)

Třetí trimestr přináší zrychlený růst a zrání životně důležitých orgánů. Mozek se dále rychle vyvíjí, plod rychleji přibírá na váze a plíce se připravují k samostatnému dýchání. Od 28. týdne se zvyšuje schopnost přežití mimo dělohu s intenzivní neonatální péčí. V posledních týdnech těhotenství se Vaše tělo začíná připravovat na porod. Děťátko začíná klesat hlouběji do pánve a tvářičku otáčí do kosti křížové tak, aby se dostalo do správné pozice pro porod.

Ve 33.-36. týdnu většina orgánů je zralá, ačkoli plíce stále dokončují vývoj. Plod obvykle přesouvá se do polohy hlavou dolů a získává významné tělesné tuky. Ve 37.-38. týdnu je dítě považováno za předčasný termín, ve 39.-40. týdnu je těhotenství považováno za donošené a dítě je nejlépe připraveno na život mimo dělohu.

poloha plodu v pánvi před porodem

Týden po týdnu - vybrané klíčové milníky

Období Klíčové události
1.-2. týden příprava na ovulaci a zrání vajíčka, datování podle PML
3.-4. týden oplodnění, blastocysta, implantace, vznik placenta a embryoblastu
5.-8. týden formování základních orgánů, srdeční aktivita, vznik neurální trubice
9.-12. týden přechod na plod, základní funkce orgánů, screening prvního trimestru
13.-20. týden rychlý růst, pohyby, vývoj smyslů (sluch)
21.-27. týden vývoj plic a mozku, hranice životaschopnosti
28.-40. týden zrání plic a mozku, přibývání hmotnosti, příprava na porod

Výživa, životní styl a vlivy během prenatálního období

S dnešními vědomostmi a možnostmi Vám může pomoci dát Vašemu budoucímu dítěti vše, co potřebuje pro dobrý start do života, a to i před jeho narozením. Výživa, kterou děti dostávají před i po porodu, má nesporný vliv na jejich zdraví. I stravovací zvyklosti před těhotenstvím ovlivňují zdravý růst a event. vznik obezity u Vašeho děťátka. Nevhodná, nebo nedostatečná výživa dítěte mu mohou později způsobit nemalé potíže.

Vyvážená strava během Vašeho těhotenství je velmi důležitá nejen pro Vás, ale i pro zdravý růst Vašeho dítěte. Ženy mají často tendenci „jíst za dva“. V těhotenství se spíše zvyšuje požadavek na určité živiny, než na celkovou energetickou potřebu. Měla byste tedy věnovat více pozornosti kvalitě stravy, nežli kvantitě. Těhotné ženy nepotřebují držet speciální dietu, ale měly by dodržovat zásady zdravé výživy: jíst především dostatečné množství ovoce a zeleniny, celozrnné produkty, mléčné výrobky a maso.

Ženy plánující těhotenství by měly užívat doplněk stravy, který obsahuje alespoň 400 mikrogramů kyseliny listové denně a pokračovat v jeho braní do konce třetího měsíce těhotenství. Dostatečný příjem jódu před těhotenstvím, během něj i po dobu kojení je nezbytný pro funkci štítné žlázy a vývoj mozku plodu. Vyvážená a rozmanitá strava by Vám měla zajistit během těhotenství dostatečný příjem železa.

Pokud nejíte ryby, jednoznačně budete potřebovat doplněk stravy ve formě 200-300 mg omega-3 mastných kyselin denně. Veganská strava vyžaduje ke správnému vývoji dítěte doplňky stravy: např. vit. B12 ke správnému vývoji mozku plodu. Dostatečný příjem vitamínu D se zvyšuje pobytem na slunci, tedy expozicí kůže slunečnímu záření.

Rizika a prevence

Některé patologické stavy jako preeklampsie, poruchy funkce ledvin, nebo kouření a příjem alkoholu během těhotenství mohou způsobit poruchy růstu děťátka. Plod, který nedostává dostatečnou výživu, se učí vystačit si s tím, co je mu poskytováno a neumí se vypořádat s množstvím potravy, které je mu podáváno po narození. Děti, které se rodí s menší porodní váhou, jsou následně určitým způsobem překrmovány, aby tento deficit dohnaly a to pak častěji vede k rozvoji zdravotních problémů.

Škodlivé účinky alkoholu jsou známy více jak 100 let. Alkohol vstupuje do krevního oběhu nenarozeného dítěte a může způsobit velké poškození mozku. Syndromu FAS se dá 100% předejít - a to jednoznačnou abstinencí v těhotenství. Neměla byste požít ani „jen jednu sklenku“, ať už na začátku, či na úplném konci těhotenství. To stejné platí v případě, že své děťátko kojíte.

Kouření zvyšuje riziko potratu, násobí riziko předčasného porodu, snižuje šanci dítěte narodit se s normální porodní váhou a brání dozrávání plic plodu. I kojení je neslučitelné s kouřením. Pasivní kouření škodí Vašemu dítěti stejně, jako aktivní a může způsobit dokonce i náhlé úmrtí novorozence.

Fyziologické změny u matky a péče

Velké změny se dějí také s vaším tělem. Zdvojnásobí se objem krve, aby bylo Vaše miminko dostatečně vyživováno. Těhotenství mění metabolismus a také krevní oběh ženy. Měla byste vypít alespoň dva litry tekutin denně. Během těhotenství se na kůži odráží, jak se matka adaptuje na změny dějící se v jejím organismu. Některé ženy to mohou díky hormonům cítit jako druhou pubertu - vznik akné, mastná pleť a mastné vlasy.

Na tento fakt si musíte dát pozor i při aktivitách jako např. aerobik, nebo tenis. Pohyb a cvičení trénuje Vaše tělo a udržuje Vás fit pro porod. Ideální je věnovat mu půl hodiny denně. Vhodné aktivity jsou plavání, pěší turistika či běhání, nebo také jóga. Je důležité naslouchat svému tělu a znát své limity.

Co NECVIČIT v těhotenství

Prenatální testy a sledování

Prenatální testy a ultrazvukové vyšetření pomáhají lékařům sledovat růst plodu, včas identifikovat potenciální rizika a zajistit včasné intervence pro matku i dítě. V prvním trimestru se provádí datovací ultrazvuk (6-9 týdnů) a vyšetření šíjového projasnění (11-13+6 týdnů). V druhém trimestru je klíčové vyšetření anomálií (18-22 týdnů). Ve třetím trimestru se sleduje růst plodu, plodová voda a poloha dítěte a v případě potřeby se používá dopplerovské vyšetření a testy blaha plodu (NST/CTG).

První 1000 dnů a dlouhodobý vliv prenatální péče

Během prvních 1000 dnů - tzn. od koncepce do cca 2 let věku děťátka - děťátko roste a vyvíjí se ohromným tempem a je silně ovlivňováno faktory z prostředí. Výživa, kterou děti dostávají před i po porodu, má nesporný vliv na jejich zdraví. Pokud to jen trochu jde, měli by být novorozenci kojeni. Kromě podpory pevného pouta mezi matkou a dítětem, pomáhá kojení předcházet určitým zdravotním komplikacím jak u dítěte, tak u maminky.

Mateřské mléko má ideální složení pro potřeby dítěte. K mateřskému mléku dostanou po porodu novorozenci vitamín K jako ochranu proti krvácení. Pokud nekojíte, nebo kojíte a přikrmujete, Vaše děťátko bude potřebovat tzv. startovací mléko pro první měsíce. Počáteční mléko může být (ale nemusí) nahrazeno následujícím mlékem - 2, jakmile Vaše miminko začne jíst tuhou stravu.

kojení a výživa novorozence

Příkrmy můžete připravovat buď sami, nebo můžete koupit již připravené. První příkrmy jsou zeleninové a masové, cca za 1 měsíc následovány příkrmem mléčným a obilninovým a za další měsíc příkrmem ovocno-obilninovým. Tekutiny navíc (ideálně kojenecká voda) jsou potřeba až po zavedení třetího příkrmu.

tags: #prenatalni #obdobi #ppt